Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (5)No categories available
14 C 9/2021-38
Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudcem titul Jiřím Kučerou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 9 343 Kč s příslušenstvím (pojistné)
takto:
I. Platební rozkaz ze dne datum se ruší.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 9 343 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 489 Kč od datum do datum, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 1 489 Kč, k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění:
I. Platební rozkaz ze dne [datum] se ruší. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 9 343 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 489 Kč od [datum] do [datum], to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 1 489 Kč, k rukám zástupce žalobce.
1. Platební rozkaz byl zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného (§ 173 /1, 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
2. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř.
3. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Náchodě domáhal po žalovaném zaplacení částky s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku II. tohoto rozsudku. Žalobce svůj žalobní nárok odůvodnil, tím, že dne datum uzavřel žalobce se žalovaným nabídku/návrh číslo k uzavření pojistné smlouvy číslo. Uzavření pojistné smlouvy, která se řídí úpravou dle zákona číslo 89/2012 Sb. , Občanského zákoníku , bylo žalobcem žalovanému potvrzeno písemně, a to zasláním Pojistky - potvrzení o uzavření pojistné smlouvy číslo které je přílohou tohoto podání. Pojistná smlouva byla uzavřena v písemné formě, podpisem vyplněného formuláře tohoto pojistného produktu, který je označen číslo. Předmětem smlouvy bylo "FLEXI životní pojištění". Jedno vyhotovení pojistné smlouvy si převzal pojistník, tedy žalovaný, jedno vyhotovení obdržel žalobce. Počátek pojištění byl sjednán od datum. První pojistné bylo ve výši 2 463,00 Kč. Pojistné období bylo sjednáno v délce měsíční. Pojistné bylo splatné v první den příslušného pojistného období. Pojistná smlouva zanikla ke dni datum podle ustanovení příslušného paragrafu zákona číslo 89/2012 Sb. , Občanského zákoníku v platném znění. Důvodem je Zánik pro nezaplacení prvního pojistného. Při zániku pojistné smlouvy má žalobce právo na zaplacení dlužného pojistného za dobu platnosti pojistné smlouvy, kdy nebylo pojistné hrazeno a to jako poměrnou část sjednaného pojistného. Dlužné období, kdy nebylo pojistné hrazeno je od datum do datum. Pohledávka žalobce z výše uvedené pojistné smlouvy je pro žalovaného stanovena výhodnějším způsobem. U tohoto typu pojištění se vede účet pojistníka, na kterém se evidují podílové jednotky investičních fondů, nakoupené za zaplacené pojistné (běžné, popř. mimořádné). Z účtu pojistníka je strháván jedenkrát za měsíc poplatek na úhradu rizikového pojistného za sjednaná pojištění, počátečních nákladů a nákladů spojených se správou pojištění, a to formou prodeje příslušného počtu podílových jednotek, jejichž hodnota ke dni úhrady poplatku odpovídá výši tohoto poplatku (protože výše rizikového pojistného závisí mj. na aktuálním věku pojištěného, výše poplatku není obecně konstantní, ale může se v čase měnit). V případě, že na účtu pojistníka není dostatek podílových jednotek, které by uhradily strhávaný měsíční poplatek, pojistitel začne evidovat dluh klienta (tzv. akumulovaný dluh). Zjednodušeně řečeno představuje akumulovaný dluh hodnotu poplatků, které si měl pojistitel strhnout z účtu pojistníka, ale nestrhnul, protože nebylo z čeho – na účtu pojistníka nebyl dostatečný počet podílových jednotek. Akumulovaný dluh je pak zohledněn při předčasném zániku pojistné smlouvy. Žalobce tedy požaduje k úhradě částku 9 343,00 Kč. Žalovaný tak ve smyslu shora uvedených skutečností dluží žalobci pojistné ve výši 9 343,00 Kč a žalobce se tímto podáním domáhá jeho úhrady. Žalovaný je dále povinen v souladu s příslušným ustanovením Občanského zákoníku a nařízením vlády č. 180/2013 Sb. , zaplatit úrok z prodlení v zákonné výši, když žalobce tento úrok nárokuje ode dne následujícího po splatnosti dlužného pojistného do dne podání žaloby. Jedná se o postup pro žalovaného výhodnější, než pokud by žalobce uplatnil úrok od dne následujícího po dni splatnosti platby běžného pojistného pro příslušné pojistné období do dne zaplacení dlužné částky. Žalobce tedy uplatňuje úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné částky a to za období od datum do datum, tj. celkem částku 489,00 Kč. Žalobce jednal v souladu s ust. § 142a o.s.ř. , když na příslušnou adresu žalovaného zaslal prostřednictvím svého právního zástupce výzvu k plnění v řádné lhůtě před podáním žaloby, a to dne datum. Právní zástupce žalobce ve snaze předejít soudnímu řízení vyhotovil a dne datum doporučenou poštou odeslal na poslední známou adresu žalovaného předžalobní výzvu ve smyslu ust. § 142a o.s.ř. , když stanovil s ohledem na zákonném stanovenou minimální dobu pro plnění lhůtu do 15 dnů od doručení výzvy. příjmení úhrady dluhu, a to dokonce tehdy bez požadavku zákonného úroku z prodlení, se však žalobce ani jeho právní zástupce nedočkal. Žalobce na nákladech řízení pro účely vydání elektronického platebního rozkazu požaduje kromě soudního poplatku, tří režijních paušálů a DPH i odměnu advokáta v souladu s vyhláškou MSČR č. 177/1996 Sb. , za tři plné úkony právní služby, jmenovitě za (i) převzetí a přípravu zastoupení dle ust. § 11 odst. 1 písm. a) citované vyhlášky, (ii) předžalobní upomínku dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) in fine citované vyhlášky a (iii) podání žaloby dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) citované vyhlášky. Žalobce požaduje odměnu advokáta a režijní paušály vypočítat bez aplikace ust. § 14b vyhlášky MSČR č. 177/1996 Sb. , když toto nové ustanovení dopadá pouze na žaloby tzv. formulářové. Jelikož žalobce je subjektem s množstvím pojistných produktů, kde dochází k ještě většímu množství různých variant a postupů, nehledě na to, že jednotlivé produkty se řídí i různými zákony a různými pojistnými podmínkami s různou časovou působností, jistě se nejedná o žalobu tzv. formulářovou, používanou např. u dlužného jízdného vč. pokuty za tzv. černou jízdu, kde by se měnilo pouze označení žalované a datum splatnosti.
4. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval.
5. Vzhledem k tomu, že žalovaný je státní příslušníkem země, zkoumal soud nejprve, zda je rozhodování v této věci v jeho pravomoci. Závěr soudu o tom, že rozhodování sporu je v jeho pravomoci, resp. že je k rozhodování sporu mezinárodně příslušný má oporu v ustanovení čl. 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne datum o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť podepsaný soudu je soudem místa bydliště žalovaného. Věcná příslušnost Okresního soudu v Náchodě je dána ustanovením § 9 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , v platném znění (dále jen„ o. s. ř. “)„ a contrario“, jeho místní příslušnost, jakožto obecného soudu žalovaného, je dána ustanovením § 84 ve spojení s § 85 /1 o. s. ř. o. s. ř. ve spojení s konstantní judikaturou. Právní vztah se pak řídí právním řádem České republiky dle ustanovení § 4 /2 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU příjmení jméno (příjmení) číslo ze dne datum o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), neboť nárok má oporu v právním řádu České republiky, pohledávka vznikla v České republice, smluvní strany měly sídlo/bydliště v době uzavření smlouvy v České republice, kde se nachází i místo plnění; cizí prvek vnesený do vztahu státní občanstvím žalovaného nemůže toto svou intenzitou převážit.
6. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ). Vzhledem k tomu, že žalobce s tímto souhlasil a žalovaný ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítal, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky.
7. Skutkový stav je zjištěn z nesporných tvrzení účastníků a z listinných důkazů – pojistnou smlouvou, upomínkami a potvrzením o výši pojistného. O zaplacení byl žalovaný upomínán.
8. Mezi provedenými důkazy nevznikl rozpor a zcela podporují skutková tvrzení žaloby
9. Podle ust. § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle ust. § 2782 odst. 1 o. z., má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle ust. § 2783 odst. 1 o. z., není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Podle ust. § 2783 odst. 2 o. z., je jednorázové pojistné splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. Podle ust. § 2804 o. z., upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. Podle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , ve znění platném a účinném od 1.1.2014, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
10. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba žalobce je důvodná.
11. V dané věci má soud za prokázané, že žalobce uzavřel s žalovaným platnou pojistnou smlouvu. Ze smlouvy vznikla žalovanému povinnost platit žalobci po dobu pojištění sjednané pojistné ve výši a termínech splatnosti uvedených ve smlouvě. Soud považuje za prokázané, že pojištění po dobu, za kterou žalobce požaduje po žalovaném zaplacení dlužného pojistného, trvalo, neboť žalovaný, v řízení zcela pasivní, netvrdil ani neprokázal dřívější zánik pojistné smlouvy. Za dané procesní situace bylo tedy pouze na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že žalobci pojistné za žalobcem požadované období, byť částečně, uhradil. To však žalovaný netvrdil a tudíž ani neprokázal. Soud tak dovozuje porušení povinnosti žalovaného plynoucí z jím uzavřené pojistné smlouvy platit žalobci pojistné. Za této situace proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a uložil žalovanému zaplatit žalobci dlužnou částku. Žalobce má rovněž nárok na zákonný úrok z prodlení z dlužné částky, kdy požadovanou výši i počátek prodlení považuje soud za odpovídající limitům stanoveným zákonem a provedeným nařízením vlády. Lhůtu k plnění stanovil soud jakožto obecnou třídenní lhůtu, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. o. s. ř.
12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši
1 489 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále odměna advokáta dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (200 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 600 Kč (tj. za tři úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 3 x 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobce, tj. 300 Kč Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad v celkové výši 189 Kč, neboť právní zástupce žalobce je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení žalobce představují částku 1 489 Kč. Soud se při svém rozhodování řídil ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. V dané věci bylo řízení zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobné věci a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Výše uvedenou částku je žalovaný povinen zaplatit žalobci v souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobce. Lhůtu k plnění soud určil podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. o. s. ř. jako třídenní
Poučení:
Proti tomuto rozsudku dle § 202 odst. 2 odvolání není přípustné. Nesplní-li povinný dobrovolně co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon tohoto rozhodnutí nebo exekuce.