Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (8)No categories available
8 C 51/2020-34
Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr Ditou Coufalovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného
o zaplacení částky 36 550 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 31 550 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 31 550 Kč od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se pro částku 5 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 5 000 Kč od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 196,60 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 31 550 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 31 550 Kč od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se pro částku 5 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 5 000 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 196,60 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b>
1. Žalobkyně se návrhem doručeným zdejšímu soudu dne datum domáhala vydání elektronického platebního rozkazu, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 36 550 Kč s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. Žalobkyně svůj návrh odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne datum smlouvu o úvěru ve výši 44 250 Kč (skládající se z jistiny 25 000 Kč a kapitalizovaného úroku 19 250 Kč), podle které měl žalovaný splácet týdně 738 Kč tak, že první splátka měla být uhrazena do sedmého dne od podpisu smlouvy a dále do sedmého dne od předchozí splátky, kdy nejprve bude hrazeno na cenu půjčky (kapitalizovaný úrok) a poté na jistinu. V případě prodlení žalovaného se dle smluvních podmínek stává zbylý dluh včetně příslušenství splatný v termínu splatnosti nejbližší další týdenní splátky. Žalovaný splácel nepravidelně, kdy dosud uhradil částku 7 700 Kč, tuto částku žalobkyně vydělila týdenní splátkou 738 Kč a vypočetla tak, kdy se žalovaný dostal do prodlení, pokud by splácel v předepsaných týdenních splátkách. Splatnost pohledávky tak nastala ke dni datum. Žalobkyně tak požaduje uhradit částku 36 550 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 36 550 Kč od datum do zaplacení, kdy zákonný úrok z prodlení požaduje až od doby předepsané splatnosti smlouvy.
2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů.
3. Z formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru ze dne datum soud zjistil, že byly žalovanému poskytnuty informace o základních vlastnostech spotřebitelského úvěru a jeho nákladech. Z evidenční karty klienta ze dne datum vyplývá, že žalovaný požádal o úvěr ve výši 25 000 Kč, uvedl své osobní údaje, vyjádřil se ke svým příjmům a výdajům, kdy použitelné výdaje by měly činit 22 500 Kč, přičemž žalovaný doložil pracovní smlouvu/živnostenský list a výplatní pásky. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne datum (dále jen„ smlouva“) soud zjistil, že žalobkyně uzavřela s žalovaným ujednání, ve kterém se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit spolu s veškerými úroky a dalšími platbami. Mezi smluvními stranami byl sjednán úrok ve výši 8 750 Kč, poplatek za zpracování a doručení úvěru ve výši 5 000 Kč, zápůjční úroková sazba ve výši 66 % ročně, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 500 Kč, kdy celková výše spotřebitelského úvěru tak činila 44 250 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že od žalobkyně převzal jistinu ve výši 25 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet dlužnou částku v 60 týdenních splátkách ve výši 737,50 Kč, v hotovosti k rukám osoby určené žalobkyní, kdy úhrada první splátky byla stanovena na datum a úhrada každé další splátky 7 dní po splatnosti předchozí. Dle odst. 4 oddílu splácení úvěru smluvních podmínek ke smlouvě o spotřebitelském úvěru budou částky zaplacené žalovaným započítány nejprve na úhradu nákladů na soudní či mimosoudní vymáhání dlužné částky, dále na úhradu sjednaných a vyměřených smluvních pokut, dále na úhradu poplatků za prodlení se splácením úvěru, a dále na úhradu následujících položek I. na jistinu úvěru dílem ve výši 56,497 %, II. na úrok za poskytnutí úvěru dílem ve výši 19,77 %, III. na poplatek za zpracování a doručení úvěru dílem ve výši 11,3 % a konečně IV. na poplatek za hotovostní inkaso splátek úvěru dílem ve výši 12,429 %. Dle smluvních podmínek náleží žalobkyni poplatek za zpracování a doručení úvěru, který zahrnuje administrativní činnost související s uzavřením smlouvy, zavedení žalovaného do evidenčního systému žalobkyně a zpracování nezbytných podkladů a dokumentace, doručení úvěru zahrnuje činnost spojenou s osobním doručením a vyplacením úvěru. Dle oddílu následky porušení povinností klienta ve smluvních podmínkách, pokud žalovaný nesplní svoji povinnost uhradit jednotlivou splátku včas, vyzve žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné splátky ve lhůtě alespoň 30 dní. Neuhradí-li žalovaný dlužnou částku ani v této dodatečné lhůtě, má žalobkyně právo požadovat uhrazení celé dlužné částky včetně příslušenství a smluvních pokut, a to v termínu splatnosti nejbližší další týdenní splátky. Z výpisu z úvěrového účtu vyplývá, že žalovaný na svůj závazek vůči žalobkyni uhradil pouze částku 7 700 Kč. Z předžalobní výzvy dle § 142a o.s.ř. k úhradě dlužného plnění, včetně poštovního podacího archu soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky a upozornil ho na možnost jejího soudního vymáhání.
4. Dle ustanovení § 419 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Dle § 420 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.
5. Dle ustanovení § 2395 a § 2399 odst. 1 občanského zákoníku , smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
6. Dle ustanovení § 1 odst. 2 občanského zákoníku jsou zakázána ujednání porušující dobré mravy, nebo veřejný pořádek.
7. Dle ustanovení § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
8. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
9. Soud má s ohledem na shora uvedené za prokázané, že žalobkyně jako podnikatel a žalovaný v postavení spotřebitele, uzavřeli dne datum ujednání, ve kterém se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši 25 000 Kč. Žalovaný se zavázal, že vrátí žalobkyni tuto částku a zaplatí úrok a další poplatky celkem v 60 týdenních splátkách. Žalovaný však úvěr řádně nesplácel, když žalobkyni vrátil pouze částku 7 700 Kč.
10. V tomto případě se jednalo o komerčně nazývaný„ rychlý“ spotřebitelský úvěr nabízený mimo jiné osobám v postavení spotřebitele, poskytovaný nebankovními subjekty osobám, které by úvěr nebo půjčku od banky nedostaly pro jisté riziko spojené s osobou úvěrovaného. Soudu je známo, že v případě tohoto poskytování peněžních prostředků, je vyžadováno minimální zajištění (pokud vůbec) ve srovnání s bankami a požadavky klientů jsou vyřizovány mnohem pružněji, než tomu bývá u tradičně konzervativnějších bank, což je ale vzhledem k jejich zaměření pochopitelné. Poté je logické, že s ohledem na výrazně vyšší podnikatelské riziko jsou případné poplatky, či úroky požadované těmito nebankovními věřiteli vyšší, než obvyklé bankovní úroky.
11. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, když žalobkyně žalovanému skutečně poskytla částku 25 000 Kč, jak se ve smlouvě zavázala. Před uzavřením smlouvy byla žalobkyní posouzena schopnost žalovaného úvěr splácet, a proto byl žalovaný v souladu s ustanovením § 2395 občanského zákoníku povinen žalobkyni tuto částku vrátit.
12. Pojmovým znakem smlouvy o úvěru dle § 2395 občanského zákoníku je povinnost úvěrovaného vrátit poskytnuté peněžní prostředky společně s úroky. Úroky lze sjednat v procentuální nebo pevné výši. Při přepočtu se tak jedná o sjednaný úrok ve výši 30,33 % ročně. Dle ustálené judikatury vztahující se k právní úpravě účinné do 31. 12. 2013, která je však použitelná na úpravu sjednaných úroků z úvěru i po datum, může soud s ohledem na okolnosti konkrétního případu nepřiznat nepřiměřeně vysoký úrok, což je úrok podstatně přesahující úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou. Vodítkem zde má být srovnání s úrokovou mírou obvyklou v praxi peněžních ústavů. Nepřiměřený nemusí být úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů, nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem. O výši kapitalizovaného úroku byl žalovaný zcela jasně a konkrétně informován v samotné smlouvě o úvěru. Průměrné úrokové sazby se pohybovaly v měsíci lednu 2017 okolo 10,24 % ročně (údaje čerpány z www.cnb.cz). Soud proto shledává výši pevně stanoveného úroku v částce 8 750 Kč jako přiměřenou, resp. takové ujednání za platné, a proto soud návrhu žalobkyně na přiznání úroku vyhověl.
13. Dále byl mezi smluvními stranami sjednán poplatek ve výši 5 000 Kč za zpracování a doručení úvěru. Dle smluvních podmínek má být tento poplatek zaplacen za administrativní činnost související s uzavřením smlouvy, zavedení žalovaného do evidenčního systému žalobkyně, zpracování nezbytných podkladů a dokumentace a činnost spojenou s osobním doručením a vyplacením úvěru. Obecně je možné ujednat si ve smlouvě o spotřebitelském úvěru povinnost zaplatit poplatek. Soud se však dále zabýval výší poplatku a tím, za jakou službu měl být poplatek uhrazen. Poplatek činí 20 % poskytnuté jistiny, má být poskytnut za činnost, která je běžně spojena s uzavřením smlouvy o úvěru a náklady na tuto činnost rozhodně nedosahují výše sjednaného poplatku. Dále byl mezi smluvními stranami sjednán úrok, který činí 8 750 Kč, když úrok je obecně vnímán jako odměna za půjčení peněz a tedy i za činnosti, které s půjčením peněz souvisí. S ohledem na nepřiměřenou výši poplatku za zpracování a doručení úvěru ve spojení s již vysokým úrokem, posoudil soud tento poplatek jako rozporný s dobrými mravy a jako takový za neplatný.
14. Smluvní strany si dále ujednaly poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 500 Kč. Ve smlouvě bylo ujednáno, že bude žalovaný jednotlivé splátky hradit v hotovosti v místě svého bydliště k rukám osoby pověřené žalobkyní. Dle smluvních podmínek se tak měl každý týden dostavit zástupce žalobkyně do bydliště žalovaného, kde si od něj měl vybrat splátku úvěru, čímž byla žalovanému poskytnuta určitá služba. Při přepočtu dle počtu splátek odpovídá jednomu výběru splátky asi 92 Kč. S ohledem na výši odměny za jednotlivou splátku, kdy tato částka není nepřiměřeně vysoká s ohledem na poskytnuté služby, dospěl soud k závěru, že tento poplatek byl sjednán platně, neodporuje dobrým mravům a žalovaný je povinen tento poplatek zaplatit.
15. Pro absolutní neplatnost ujednání o sjednaném poplatku za zpracování a doručení úvěru ve výši 5 000 Kč, byl žalovaný povinen žalobkyni vrátit pouze poskytnuté peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč, úrok ve výši 8 750 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 500 Kč, což dohromady činí 39 250 Kč. Jestliže tedy žalovaný uhradil částku 7 700 Kč jak tvrdí žalobkyně, pak je žalovaný povinen žalobkyni zaplatit částku 31 550 Kč (39 250 Kč – 7 700 Kč). Žalovaný byl povinen tuto částku zaplatit v 60 týdenních splátkách, poslední splátka tedy měla být zaplacena dne datum. Jelikož žalovaný tuto peněžitou částku ve lhůtě splatnosti nezaplatil, je dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku povinen zaplatit i zákonný úrok z prodlení z dlužné částky za dobu od datum do zaplacení. Co do částky 5 000 Kč na poplatku za zpracování a doručení úvěru se zákonným úrokem z prodlení z této částky pak byla žaloba ve výroku II. zamítnuta, když byl tento nárok shledán v rozporu s dobrými mravy.
16. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř. , podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla úspěšná pouze částečně v rozsahu 86 %, v rozsahu 14 % byl úspěšný žalovaný, úspěch žalobkyně tak spočívá v 72 % (od úspěchu se odečítá neúspěch). Výše nákladů řízení je odůvodněna ustanovením § 151 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ve spojení s § 1 a 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb. , o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, podle kterých účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, náleží paušální náhrada. Žalobkyni by při 100% úspěchu náležela paušální náhrada za písemné podání nebo návrh ve věci samé a za výzvu k plnění (§ 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky), a to ve výši 100 Kč za každý úkon (celkem tedy 200 Kč), neboť návrh žalobkyně byl podán na ustáleném vzoru uplatněném u zdejšího soudu opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž hodnota peněžitého plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč (§ 2 odst. 1 vyhlášky) a dále soudní poplatek ve výši 1 462 Kč, tedy celkem 1 662 Kč. Žalobkyni, která byla úspěšná pouze ze 72 %, náleží náhrada nákladů řízení ve výši 1 196, 60 Kč.
17. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení § 160 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání, které lze podat do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Vyškově.
Nebude-li dobrovolně ve lhůtě splněna povinnost uložená vykonatelným rozhodnutím, může být podán návrh na výkon rozhodnutí.