Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
22 C 280/2019-51
Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Kopalem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovníkem příjmení jméno příjmení
bytem adresa
o: zaplacení částky 16 451 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 16 451 Kč, úrok z prodlení ve výši 1 765,76 Kč, úrok ve výši 3 112,77 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 618,21 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení a úrok 21,9 % ročně z částky 9 618,21 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení, to vše v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 900 Kč, splatných vždy k 25. dni příslušného měsíce, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni, a to k rukám právního zástupce žalobkyně, náhradu nákladů řízení ve výši 7 485,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 16 451 Kč, úrok z prodlení ve výši 1 765,76 Kč, úrok ve výši 3 112,77 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 618,21 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení a úrok 21,9 % ročně z částky 9 618,21 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení, to vše v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 900 Kč, splatných vždy k 25. dni příslušného měsíce, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni, a to k rukám právního zástupce žalobkyně, náhradu nákladů řízení ve výši 7 485,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
1. Žalobce se domáhal vydání soudního rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit částku 16 451 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný uzavřel dne 19.2.2016 s právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, IČO, Smlouvu o zápůjčce číslo (dále jen " Smlouva). Na základě této Smlouvy poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit původnímu věřiteli v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou rovněž částku (tzv. souhrnný poplatek) ve výši 7 251 Kč tvořenou součtem kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 043 Kč v sazbě 21,90 % ročně, odměnou za administrativní zpracování zápůjčky 1 666 Kč a náklady na hotovostní inkaso splátek 4 542 Kč, a to formou 45 týdenních splátek á 384 Kč. Žalovaný však své smluvní závazky nehradil řádně a včas. Poslední splátka byla žalovaným uhrazena 8.3.2016. Právnímu předchůdci žalobce proto vzniklo právo požadovat úhradu celé zbylé neuhrazené části celkové dlužné částky, které činila na dlužné jistině 9 618,21 Kč a na dlužném poplatku 6 832,79 Kč. Neuhrazená jistina se pak úročí úrokem 21,90 % ročně a úrokem z prodlení v zákonné výši, a to od marného uplynutí týdenní lhůty pro úhradu splátky dlužné částky.
2. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14.6.2018, uzavřené mezi původním věřitelem a žalobcem, došlo s účinností k témuž dni k převedení pohledávky na žalobce, společnost právnická osoba Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 14.6.2018.
3. Hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 16 451 Kč spolu s příslušenstvím, tedy kapitalizovaným úrokem ve výši 21,90 % ročně z dlužné jistiny od 30.12.2016 do data postoupení v částce 3 112,77 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z jistiny od 16.3.2016 do data postoupení v částce 1 765,76 Kč.
4. Žalovaný ode dne postoupení pohledávky na žalobce, až do dne podání žaloby neuhradil na svůj dluh ničeho. Žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu k plnění.
5. Opatrovník žalovaného ve svém vyjádření ve věci uvedl, že předchůdce žalobce porušil své zákonné povinnosti, když jakožto zjevně silnější strana smlouvy při jejím uzavírání jednal v rozporu se zákonem č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru, a to k tíži žalovaného. Předchůdce žalobce nedostatečným způsobem, popřípadě vůbec, neověřil schopnost žalovaného úvěr splácet. Z tohoto důvodu lze uzavřít, že předmětná smlouva o zápůjčce je neplatná.
6. K nařízenému jednání soudu se dostavili právní zástupce žalobce a soudem ustanovený opatrovník žalovaného.
7. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Ze Smlouvy o zápůjčce číslo uzavřené mezi žalovaným a předchůdcem žalobce právnická osoba dne 19.2.2016 bylo zjištěno, že předchůdce žalobce se zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaný se naopak zavázal vrátit žalobci celkem 17 251 Kč (půjčených 10 000 Kč a poplatek 7 251 Kč tvořený součtem kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši 1 043 Kč v sazbě 21,90 % ročně, odměnou za administrativní zpracování zápůjčky 1 666 Kč a náklady na hotovostní inkaso splátek 4 542 Kč) ve 45 týdenních splátkách po 384 Kč, s tím, že 1. splátka je splatná 7. dne po uzavření smlouvy. Dále bylo ze Smlouvy o zápůjčce číslo zjištěno, že žalovanému byly s dostatečným předstihem poskytnuty Standartní informace o spotřebitelském úvěru, a že předchůdce žalobce před uzavřením této smlouvy posoudil finanční situaci žalovaného. Tyto skutečnosti stvrdili jak žalovaný tak předchůdce žalobce svými podpisy na smlouvě. Dopisem ze dne 14.6.2018 bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky na žalobce a žalovaný vyzván k zaplacení 16 451 Kč s příslušenstvím ze smlouvy číslo s tím, že byl upozorněn na soudní řízení. Dále byla žalovanému zaslána Předžalobní upomínka, o čemž svědčí poštovní podací arch. Smlouva o postoupení pohledávek byla mezi žalobcem a právnická osoba uzavřena dne 14.6.2018, součástí seznamu je i pohledávka za žalovaným, která je předmětem tohoto řízení.
8. Soud má za prokázané, že předchůdce žalobce s žalovaným uzavřel smlouvu o zápůjčce, kdy tento závazkový právní vztah je nutno posuzovat dle ust. § 2390 a násl. z. č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen o. z.) upravujících smlouvu o zápůjčce. Zápůjčka byla žalovanému poskytnuta za sjednaný úrok (§ 2392 odst. 1 o. z.). Žalovaný měl zápůjčku vrátit ve sjednané době a zaplatit dohodnutý úrok. Bylo na žalovaném, aby prokázal, že k prodlení s vrácením zápůjčky, jak bylo sjednáno, nedošlo, že ji vrátil a zaplatil úrok, popř. že dluh zanikl jiným způsobem.
9. Opatrovník žalovaného v řízení namítal, že předchůdce žalobce nedostatečně zkoumal úvěruschopnost žalovaného. K tomu soud uvádí, že předchůdce žalobce tuto skutečnost dostatečně zkoumal, což vyplývá z provedeného dokazování, a to zejména z uzavřené smlouvy o zápůjčce, když zapůjčená částka odpovídala finanční situaci žalovaného, což ostatně sám žalovaným stvrdil svým podpisem na smlouvě. Opatrovník žalovaného pak žádné další námitky nevznesl, vrácení zápůjčky a zaplacení úroku nijak nesporoval. Proto bylo žalobě vyhověno.
10. Nárok na úrok z prodlení pak vzniká ze zákona okamžikem prodlení s placením. Žalovaný neprokázal, že dluh splnil řádně a včas, žalobci tak vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o. z.). Žalobci náleží úrok z prodlení ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni okamžiku prodlení.
11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. ”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 485,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a.t. ”) z tarifní hodnoty ve výši 16 451 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 1 780 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a.t. realizovaných po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 360 Kč ve výši 1 125,60 Kč.
12. Soud neshledal důvod pro postup podle právního názoru vysloveného v nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ani pro aplikaci § 150 o.s.ř. o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Liberci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.