Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
9 C 78/2021-24
Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudcem titul Tomášem Suchánkem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení 3 113 Kč s příslušenstvím - půjčka
takto:
Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 3 113 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení 1 776,36 Kč a úrok z prodlení ve výši 7,5 % p. a. z částky 3 113 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, dále náklady řízení 1 489 Kč, tyto k rukám titul titul. jméno příjmení, Ph.D., to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 3 113 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení 1 776,36 Kč a úrok z prodlení ve výši 7,5 % p. a. z částky 3 113 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, dále náklady řízení 1 489 Kč, tyto k rukám [titul] [titul]. [jméno] [příjmení], Ph.D., to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
Žalobou podanou dne 26. 1. 2021 se žalobce domáhal po žalované zaplacení ve výroku uvedených částek. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi právním předchůdcem žalobce společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, obec a číslo, a žalovanou došlo dne datum k uzavření smlouvy o půjčce číslo. Dle smluvního ujednání byly nedílnou součástí této smlouvy smluvní podmínky smlouvy o půjčce. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce rovněž souhrnný poplatek ve výši 5 016 Kč. Celkovou dlužnou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po 186 Kč Poslední splátka měla být uhrazena datum. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Poslední splátka byla ze strany žalované uhrazena dne datum. Nejpozději dne datum vzniklo právnímu předchůdci žalobce právo na zaplacení úroku z prodlení. Žalovaná dlužila ke dni datum na jistině 1 696 Kč a na poplatku 1 417 Kč. Do postoupení pohledávek zaplatila celkem 7 903 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy se všemi právy s ní spojenými byla ze strany společnosti právnická osoba postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 20. 1. 2020. K tomuto dni činila výše pohledávky bez příslušenství 3 113 Kč (dlužná jistina a poplatky). Její příslušenství pak představují kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z dlužné částky za dobu do postoupení pohledávky a úrok z prodlení v zákonné výši nabíhající z neuhrazené jistiny 1 695,53 Kč až do jejího zaplacení. Žalobce omluvil neúčast při jednání soudu a souhlasil s projednáním věci ve své nepřítomnosti.
Žalovaná se k nařízenému jednání soudu nedostavila, i když jí předvolání k jednání bylo doručeno postupem dle § 49 odst. 2, 4 o.a.ř. dne 8. 4. 2021. Neúčast při jednání neomluvila, o odročení jednání nepožádala. Soud proto postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal v nepřítomnosti žalované.
Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že společnost právnická osoba se sídlem adresa, IČO, jako věřitel a žalovaná jako zákaznice uzavřely dne datum smlouvu o půjčce. Na základě této smlouvy poskytl věřitel žalované částku 6 000 Kč. Žalovaná se zavázala splatit 59 týdenních splátek po 186 Kč a poslední splátku 42 Kč, celkem tedy 11 016 Kč. Částka 5 016 Kč představuje tzv. souhrnný poplatek. Smlouva byla uzavřena podle příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, a zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Dle článku 8 smluvních podmínek bylo dohodnuto, že pokud zákazník neuhradí příslušnou splátku celkové dlužné částky, má věřitel právo požadovat uhrazení celé zbývající neuhrazené části celkové dlužné částky půjčky včetně souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky zákazníka. Uvedené skutečnosti soud zjistil ze smlouvy o půjčce s obchodními podmínkami.
Původní věřitel postoupil mj. i pohledávku za žalovanou žalobci. K postoupení došlo smlouvou ze dne 20. 1. 2020. O postoupení pohledávky byla žalovaná vyrozuměna v rámci oznámení ze dne 20. 1. 2020. V něm je specifikována výše pohledávky na 3 113 Kč bez příslušenství. V předžalobní upomínce ze dne 23. 4. 2020 byla žalovaná vyzvána k zaplacení částky 4 963,30 Kč (dluh včetně příslušenství). Tyto skutečnosti soud zjistil ze seznamu pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky a z předžalobní upomínky s dokladem o odeslání.
Soud při rozhodování ve věci postupoval dle právní úpravy účinné do 31. 12. 2013, tedy v době uzavření smlouvy o půjčce. Dle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Dle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. K postoupení pohledávky ze strany původního věřitele žalobci došlo v době po 1. 1. 2014, tedy bylo třeba vycházet z právní úpravy účinné od uvedeného dne. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1882 odst. 1 o.z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.
Žalobce je v tomto řízení aktivně legitimován, protože mu vymáhaná pohledávka byla postoupena původním věřitelem právnická osoba Postoupení pohledávky bylo osvědčeno smlouvou o postoupení pohledávek, částí seznamu postoupených pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky a předžalobní upomínkou, v níž byla žalovaná o postoupení pohledávky rovněž informována. Žalovaná se nemůže dovolávat neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávek. Mohla by se bránit tím, že namísto žalobci plnila původnímu věřiteli. Taková obrana však uplatněna nebyla.
Předloženou listinou – smlouvou o půjčce – bylo prokázáno uzavření smlouvy mezi žalovanou jako dlužnicí a společností právnická osoba jako věřitelem. Žalované byla poskytnuta půjčka ve výši 6 000 Kč, žalovaná se zavázala vrátit celkem 11 016 Kč. Kromě dlužné jistiny se jednalo o poplatky v celkové výši 5 016 Kč. Tato částka zahrnuje úrok z půjčky a další poplatky. Zčásti jde o sjednání úroku v souladu s tehdy platným ust. § 658 odst. 1 obč. zák., ve zbývající části o sjednání poplatků za specifické činnosti věřitele. Sjednání takových poplatků dle soudu neodporuje tehdejší právní úpravě. Celková výše poplatků představuje 83,6 % z předmětu půjčky. Při sjednané lhůtě splacení 60 týdnů se taková výše poplatků hrazených nad rámec jistiny může jevit jako nepřiměřeně vysoká. Na straně druhé výše poplatků byla ve smlouvě sjednána jednoznačným, určitým a srozumitelným způsobem. Žalovaná si tak musela být bez jakýchkoliv pochybností vědoma, jakou celkovou částku bude povinna věřiteli vrátit. Bylo pouze věcí žalované, zda za těchto podmínek smlouvu uzavře. Nerespektování takto uzavřené smlouvy by bylo popřením zásady smluvní volnosti účastníků soukromoprávních vztahů. Soud tudíž neshledal důvod, proč by na částku 5 016 Kč (její nezaplacenou část) neměl mít věřitel nárok.
Žalovaná byla v řízení nečinná. Netvrdila a ani neprokázala, že žalobci či jeho právnímu předchůdci zaplatila vyšší než jím zohledněnou částku. Z dlužné jistiny byl žalobci přiznán rovněž zákonný úrok z prodlení v sazbě odpovídající nařízení vlády č. 142/1994 Sb. Žalobce tento úrok částečně kapitalizoval (za dobu do postoupení pohledávky), současně požadoval jeho přiznání až do doby zaplacení dluhu. Tento požadavek má oporu v právních normách.
O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Soud žalobci na nákladech řízení přiznal 400 Kč za zaplacený soudní poplatek. Soud postupoval při určení výše odměny advokáta a nákladů zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014, konkrétně podle ust. § 14b vyhlášky. Dle tohoto ustanovení činí odměna za úkon právní služby 200 Kč a paušální částka jako náhrada výdajů za každý úkon právní služby 100 Kč Tyto částky přísluší za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá výzva k plnění, sepis žaloby). Zástupce žalobce doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty (dále jen DPH). Dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. proto patří k nákladům řízení rovněž částka odpovídající DPH. Základní sazba DPH od 1. 1. 2013 činí 21 %. Základem daně jsou odměna za zastupování a náhrady, tj. částka 900 Kč. Daň činí 189 Kč. Celkově bylo na nákladech řízení přiznáno 1 489 Kč Náklady jsou splatné k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).
Lhůtu k plnění stanovil soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř.)
Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou tímto rozsudkem, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.