Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 173/2020-52

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní Mgr Pavlou Kohoutkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem titul titul. jméno příjmení, titul.

sídlem adresa

proti

žalované: osobní údaje žalované

bytem adresa žalované

o zaplacení částky 7 940 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 3 500 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně z 3 500 Kč od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Soud žalobu zamítá pro částku 4 440 Kč s 23,72% úrokem ročně z částky 6 000 Kč od datum do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 400,25 Kč (tj. 23,72% úrok ročně z částky 6 000 Kč od datum do datum), a s 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 2 500 Kč od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 3 500 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně z 3 500 Kč od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Soud žalobu zamítá pro částku 4 440 Kč s 23,72% úrokem ročně z částky 6 000 Kč od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 400,25 Kč (tj. 23,72% úrok ročně z částky 6 000 Kč od [datum] do [datum]), a s 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 2 500 Kč od [datum] do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětem řízení je spor o zaplacení částky 7 940 Kč s příslušenstvím, jakožto dlužné částky ze smlouvy o půjčce uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, a žalovanou dne datum, na základě které byla žalované poskytnuta v hotovosti částka 6 000 Kč, přičemž tuto se žalovaná zavázala vrátit společně s poplatkem 4 440 Kč v 58 týdenních splátkách. Žalovaná uhradila do datum částku 2 500 Kč, na jistině dluží 6 000 Kč a na poplatku 1 940 Kč. Dne datum byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Za splnění podmínek , (dále jen „ “), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.

3. V souladu s  obsahuje odůvodnění tohoto rozsudku pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

4. Na základě listinných důkazů činí soud tento závěr o skutkovém stavu. Dne datum bylo mezi žalovanou, jakožto spotřebitelem, a společností právnická osoba, IČO (dle obchodního rejstříku bylo od datum do datum předmětem podnikání této společnosti poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru), uzavřeno písemné ujednání, označené jako smlouva o půjčce číslo (anonymizováno), na základě kterého tato společnost poskytla v hotovosti při podpisu smlouvy žalované 6 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutou částku vrátit společně s poplatkem 4 440 Kč, který se skládal z úroku 840 Kč, poplatku za administrativní činnost 1 200 Kč a poplatku za hotovostní režim splátek 2 400 Kč, a to v 58 týdenních splátkách ve výši 180 Kč Smlouva je tvořena čtyřmi stranami, na první a čtvrté straně jsou soudem již uvedené parametry půjčky včetně podpisu žalované, druhou a třetí stranu tvoří text smluvních podmínek (9 článků vždy s několika odstavci, psáno menším písmem). Právě v čl. 1 je uvedeno, že pro případ 58 splátek se jedná o úrok s pevnou úrokovou sazbou 23,72 % ročně, v případě že dojde ve smyslu čl. 9 k prodloužení doby trvání smlouvy, nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu jistina úročena. Dle čl. 2 je výše hotovostního inkasa splátek vždy 40 % z celkové výše půjčky. Dle čl. 2 jsou splátky započítány nejdříve na poplatky a životní pojištění, teprve poté na jistinu. Z obchodního rejstříku soud zjistil, že na společnost právnická osoba, IČO, jakožto nástupnickou společnost, v důsledku fúze sloučením přešlo jmění zanikající společnosti právnická osoba, IČO. Tato společnost se následně přejmenovala na právnická osoba. Z karty zákazníka soud zjistil, že žalovaná při žádosti o poskytnutí uvedené částky uvedla, že žije se svými čtyřmi nezaopatřenými dětmi u rodičů, z hlediska zaměstnání uvedla, že je„ v domácnosti“, její měsíční příjem je 3 680 Kč na státní sociální podpoře, 1 500 Kč výživné a 6 020 Kč další příjmy (bez uvedení jejich původu). Měsíční výdaje 2 000 Kč (nájem, inkaso), 4 000 Kč výdaje domácnosti a 200 Kč výdaje na telefon. Použitelný příjem činí 3 000 Kč. Žalovaná měla doložit občanský průkaz, výpis z účtu a výměr státní sociální podpory. K výzvě soudu, aby žalobkyně doložila kopie žalovanou doložených dokladů, žalobkyně sdělila, že těmito nedisponuje. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, kterou uzavřela společnost právnická osoba, a žalobkyně, byla postoupena pohledávka za žalovanou na žalobkyni (v příloze smlouvy na straně 50 je uvedena tato pohledávka), postoupení bylo žalované oznámeno dopisem ze dne datum (žalobkyně doložila podací lístek prokazující jeho odeslání). Dopisem ze dne datum byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky a upozorněna na možnost jejího soudního vymáhání (žalobkyně doložila podací lístek prokazující jeho odeslání). Z rejstříku zahájených exekucí soud zjistil, že žalovaná je od roku 2013 v exekuci, v době sjednání uvedeného závazkového vztahu měla neskončené 4 exekuční řízení.

5. Co do aktivní legitimace žalobkyně v této věci má soud za to, že právní předchůdce žalobkyně postoupil platně pohledávku za žalovanou na žalobkyni ( an. , , dále jen „o. z.“), přičemž postoupení bylo žalované řádně oznámeno. Soud má dále s ohledem na shora uvedené za to, že žalovaná uzavřela dne datum s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o úvěru (byť je terminologicky označena jako půjčka), na základě které jí byla poskytnuta částka uvedená shora. V této věci se jedná o závazkový vztah, kdy na jedné straně vystupovala právnická osoba, jejímž předmětem podnikání je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru ( a 2 o. z.), a na straně druhé žalovaná v postavení spotřebitele ( o. z.). Jedná se o spotřebitelský úvěr ve smyslu an. o. z., an. o. z., o komerčně nazývaný„ rychlý“ úvěr poskytovaný nebankovními subjekty osobám, které by úvěr od banky nedostaly pro jisté riziko spojené s osobou dlužníka (úvěrovaného). V souladu s  , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (účinného do 30. 11. 2016) bylo povinností právního předchůdce žalobkyně posoudit úvěruschopnost žalované na základě dostatečných informací získaných i od žalované, je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalované. Právní předchůdce žalobkyně mohl dle zákonné úpravy poskytnout úvěr jen tehdy, pokud dle posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývalo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Existuje několik informačních databází o bonitě a důvěryhodnosti spotřebitele, které jsou poskytovateli nebankovních zápůjček a úvěrů využívány k prověření úvěruschopnosti žadatele. Ust. představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Neboť jak je známo, spotřebitelé často„ vytloukají klín klínem“, tedy jeden finanční produkt splácí druhým a dostávají se tak do dluhové pasti. Nesplnění povinnost posoudit s odbornou péčí schopnost dlužníka poskytnutý úvěr splácet, resp. neprověření dlužníka věřitelem dostatečně, nebo poskytnutí úvěru dlužníku i přes negativní zjištění, způsobuje neplatnost předmětné smlouvy. Žalobkyně k výzvě soudu s poučením o následcích neunesení břemene tvrzení či důkazního břemene, žalobu doplnila toliko o obecná tvrzení a citaci právních předpisů a dotčené smlouvy, jakým způsobem její právní předchůdce plnil svoji zákonnou povinnost s tvrzením žalovanou uvedeného měsíčního příjmu v zákaznické kartě, resp. obecným tvrzením toho, co žalovaná doložila. Povinností žalobkyně je zcela konkrétně uvést a doložit, jaké informace poskytovatel úvěru po žalované vyžadoval a jakých se mu dostalo, čím a jak si je ověřil, jaké konkrétní informace byly žalovanou sděleny, a jak byly poskytovatelem úvěru vyhodnoceny, resp. na základě čeho dospěl k tomu, že žalovaná je dostatečně solventní. Pokud poskytovatel úvěru lustroval žalovanou v rejstřících či databázích, musí být zcela konkrétně sděleno, jak žalovaná kterou konkrétní databází prošla, tedy s jakým výsledkem a jak toto ovlivnilo poskytovatele úvěru v rozhodnutí, že je žalovaná dostatečně solventní. Právnímu předchůdci žalobkyně muselo být zřejmé, jaký typ klientů má zájem o poskytnutí krátkodobých finančních produktů (jsou to převážně klienti, kteří takový produkt od banky nedostanou právě kvůli jejich špatné finanční situaci). Soud je dle judikaturního vývoje povinen z úřední povinnosti zjišťovat, zda žalobkyně (resp. její právní předchůdce) splnila povinnost zkoumat schopnost žalované splácet (rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C -679/18 ze dne 5. 3. 2020, nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. ). Soud posoudil údaje uvedené v zákaznické kartě, které sdělila a svým podpisem stvrdila žalovaná, v souvislostech poskytnutého úvěru, a dospěl k závěru, že v tomto případě právní předchůdce žalobkyně nedostál zákonné povinnosti , když poskytl spotřebitelský úvěr, ačkoli dle žalovanou toliko sdělených informací bylo vysoce pochybné, zda je schopná splácet sjednaný peněžní závazek. Žalovaná zažádala o úvěr 6 000 Kč, přičemž se jedná o osobu v domácnosti (tedy pravděpodobně nezaměstnanou, resp. není zřejmé, co z uvedeného právní předchůdce žalobkyně vyvozoval) a dle tvrzených příjmů měla státní sociální podporu 3 680 Kč a výživné 1 500 Kč, poté příjem 6 020 Kč, u kterého není znám jeho zdroj a právní předchůdce žalobkyně se o zdroj tohoto příjmu evidentně ani nezajímal (byť je to zarážející), pokud se navíc jedná o osobu, která má čtyři nezaopatřené děti. Dost možná se jednalo o fiktivně vyplněný údaj za účelem poskytnutí požadovaného úvěru. Navíc soud zjistil, že již v době sjednání tohoto úvěru měla žalovaná čtyři exekuční řízení (od roku 2013 byla v exekuci). Soud má s ohledem na v zákaznické kartě uvedené údaje za to, že právní předchůdce žalobkyně si měl s ohledem na sdělené informace, které na první dojem vzbuzují pochybnosti o jejich pravdivosti, ověřit a požadovat od žalované doložení tvrzených skutečností. Právní předchůdce žalobkyně si na základě těchto informací nemohl učinit odůvodněný závěr, že žalovaná je dostatečně solventní osobou a může jí být úvěr poskytnut. Přesto žalované peněžní prostředky poskytl. Proto soud pochybuje o tom, že bylo cílem úvěrujícího zjistit skutečnou úvěruschopnost žalované. Nebankovní poskytovatel úvěru musí o to více dbát řádného zjištění tvrzených informací (byť by žalovanou skutečně takto byly tvrzeny bez dalšího) a nespoléhat se pouze na tvrzení klientů, kteří žádají o poskytnutí peněžních prostředků. Soud nemůže v tomto případě poskytnout soudní ochranu žalobkyni, neboť ochrana takto nabytých práv stojí mimo základní hodnotový rámec práva. Soud má s ohledem na uvedené za to, že smlouva o úvěru uzavřená mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou, je neplatná ( , 3 ). S ohledem na uvedené se soud dále nezabýval ostatními ujednáními dle smlouvy. Porušením , však není dotčena povinnost žalované vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit z této částky úroky z prodlení, neboť jinak by se jednalo o bezdůvodné obohacení úvěrovaného ( , 2 o. z). Platby realizované žalovanou, které žalobkyně započetla na plnění z neplatně sjednané smlouvy, tedy na neexitující dluh žalované, je nutné započíst na poskytnuté bezdůvodné obohacení žalované. Jiný výklad by naopak na straně žalobkyně zakládal bezdůvodné obohacení, které by vedlo k množení sporů, což je zcela neúčelné a absurdní, lze-li práva a povinnosti stran řešit smysluplně jinak, aniž by soud vyžadoval další aktivitu (úkon započtení) ze strany žalované. Žalované byla poskytnuta částka 6 000 Kč, žalovaná uhradila do datum částku 2 500 Kč (když žalobkyně netvrdí, kdy přesně k úhradám došlo, což by mělo vliv na možnost požadovat zákonný úrok z prodlení a uvedené tak jde k tíži žalobkyně). Žalovaná je tak povinna vydat žalobkyni zbývající bezdůvodné obohacení 3 500 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 3 500 Kč od datum do zaplacení. Ve zbytku je žaloba nedůvodná. Soud ji proto zamítl pro částku 4 440 Kč s 23,72% úrokem ročně z částky 6 000 Kč od datum do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 400,25 Kč (jedná se o 23,72% úrok ročně z částky 6 000 Kč od datum do datum), a s 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 2 500 Kč od datum do zaplacení (tato formulace v sobě zahrnuje žalobkyní požadované kapitalizované úroky, a je plně vyčerpán rozsah žalované částky).

6. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn , dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soud při rozhodování o nákladech řízení zohledňuje i příslušenství (nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. ). Žalobkyně byla úspěšná pouze částečně v rozsahu 27,8 %, v rozsahu 72,2 % úspěšná nebyla. Žalované by pak příslušela náhrada nákladů řízení v 44,4 % (od úspěchu se odečítá neúspěch). Protože však žalované žádné náklady řízení nevznikly, rozhodl soud, jak je uvedeno ve výroku III.

7. Lhůta k placení byla stanovena dle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ). Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se žalobkyně domáhat výkonu rozhodnutí.