Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
117 C 20/2021-46
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní JUDr Silvií Morongovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro 42 250 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 500 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 500 Kč za dobu od 3. 1. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Co do částky 31 750 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 3 622,18 Kč a dále ve výši 9,75 % ročně z částky 26 220 Kč za dobu od 21. 5. 2020 do 2. 1. 2021 a ve výši 1,5 % ročně z částky 10 500 Kč za dobu od 3. 1. 2021 do zaplacení a co do úroku ve výši 10,79 % ročně z částky 25 000 Kč za dobu od 21. 5. 2020 do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 500 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 500 Kč za dobu od 3. 1. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Co do částky 31 750 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 3 622,18 Kč a dále ve výši 9,75 % ročně z částky 26 220 Kč za dobu od 21. 5. 2020 do 2. 1. 2021 a ve výši 1,5 % ročně z částky 10 500 Kč za dobu od 3. 1. 2021 do zaplacení a co do úroku ve výši 10,79 % ročně z částky 25 000 Kč za dobu od 21. 5. 2020 do zaplacení, se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 5. 1. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 42 250 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že na ni byla postoupena pohledávka původního věřitele právnická osoba (ke dni 28. 9. 2018 byla část závodu společnosti právnická osoba převedena na společnost právnická osoba) ze smlouvy o úvěru číslo uzavřené dne 23. 12. 2017 s žalovaným, na jejímž základě byly žalovanému předány finanční prostředky ve výši 25 000 Kč, které žalovaný převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy, což stvrdil svým podpisem. Úvěr byl žalovanému v souladu s čl. I odst. 2 smlouvy poskytnut za úplatu, poplatky a úrok ve výši 28 % z jistiny úvěru za období, které byl poskytnut. Celkové náklady spotřebitelského úvěru splatné žalovaným činily 18 250 Kč. Žalovaný se zavázal celkovou dlužnou částku ve výši 43 250 Kč uhradit původnímu věřiteli ve 13 měsíčních splátkách po 3 250 Kč. Žalovaný však svůj dluh nesplácel řádně a včas, v důsledku prodlení žalovaného právní předchůdce žalobkyně) úvěr ke dni 23. 1. 2019 zesplatnil a tím mu vzniklo právo na úhradu zbývající části dlužné částky, která činila na dlužné jistině 25 000 Kč, na úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru 1 220 Kč, na poplatku za uzavření smlouvy 1 170 Kč a na administrativním poplatku 1 360 Kč. Neuhrazena jistina úvěru ve výši 25 000 Kč je nadále úročena úrokem ve výši 10,79 % ročně odpovídajícím výši úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami spotřebitelům na spotřebu se splatností 1-5 let ke dni uzavření předmětné úvěrové smlouvy. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo dále původnímu věřiteli právo požadovat po žalovaném úhradu úroku z prodlení v zákonné výši 9,75 % ročně z dlužné jistiny úvěru a splatné nezaplacené části úroku ve výši 1 220 Kč a úhradu smluvní pokuty ve výši 13 500 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020, uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní, došlo s účinností ke dni 8. 7. 2020 k postoupení pohledávky na žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Ke dni postoupení činil dluh 42 250 Kč, kdy se jednalo o jistinu úvěru ve výši 25 000 Kč, úrok za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 1 220 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 1 170 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 360 Kč, smluvní pokutu ve výši 13 500 Kč a zákonný úrok z prodlení vyčíslený ke dni 20. 5. 2020 ve výši 3 622,18 Kč. Dále žalobkyně požaduje po žalovaném úrok ve výši 10,79 % ročně, tj. z částky 25 000 Kč, za dobu od 21. 5. 2020 do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny a úroku sjednaného za dobu poskytnutí úvěru ve výši 1 220 Kč, tj. z částky 26 220 Kč, za dobu od 21. 5. 2020 do zaplacení. Žalovaný na svůj dluh po postoupení pohledávky neuhradil ničeho, nereagoval ani na předžalobní výzvu k plnění odeslanou mu dne 18. 12. 2020.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání, které bylo ve věci nařízeno na den 7. 4. 2021, se nedostavil, svou neúčast neomluvil. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a omluveného zástupce žalobkyně a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ).
3. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: žalovaný a právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba (ke dni 28. 9. 2018 byla část závodu společnosti právnická osoba převedena na společnost právnická osoba, jak je soudu známo z jeho úřední činnosti) uzavřeli dne 23. 12. 2017 smlouvu o úvěru číslo na základě které právní předchůdce předal žalovanému částku 25 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit tuto částku spolu s poplatkem v celkové výši 18 250 Kč sestávajícím se z úroku ve výši 28 % z poskytnuté jistiny za období, na které byl úvěr poskytnut, poplatku za uzavření smlouvy ve výši 1 000 Kč, poplatku za správu úvěru ve výši 5 500 Kč a poplatku za hotovostní výběr splátek ve výši 4 750 Kč. Žalovaný se zavázal splatit celkovou částku ve výši 43 250 Kč ve 13 měsíčních splátkách ve výši 3 250 Kč splatných vždy do 23. dne kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byla smlouva uzavřena. V případě prodlení dlužníka s úhradou splátek byl původní věřitel oprávněn prohlásit úvěr za zesplatněný, pokud dlužník ani přes výzvu věřitele dlužnou splátku ve stanovené lhůtě alespoň 30 dnů neuhradí. V čl. V odst. 4. bylo dále sjednáno právo věřitele na úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky, s níž je dlužník v prodlení, souhrn uplatněné smluvní pokuty nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a poskytnuté jistiny. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že výše uvedenou částku převzal. Žalovaný uhradil původnímu věřiteli na svůj dluh částku v celkové výši 14 500 Kč (prokázáno smlouvou o úvěru číslo ze dne 23. 12. 2017 a předpisem splátek ke smlouvě a transakční historií smlouvy). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 původní věřitel společnost právnická osoba s účinností ke dni 8. 7. 2020 postoupila pohledávku za žalovaným z předmětné smlouvy žalobkyni a tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem původního věřitele ze dne 24. 7. 2020, jehož odeslání žalovanému nebylo soudu doloženo (prokázáno Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 včetně části seznamu postoupených pohledávek a oznámení o příkazu k úhradě a Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 24. 7. 2020). Dne 18. 12. 2020 odeslal právní zástupce žalobkyně výzvu k plnění, kterou vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 48 966,17 Kč nejpozději do 2. 1. 2021 Kč s tím, že pokud tak neučiní, bude tato částka vymáhána soudně (prokázáno výzvou k plnění ze dne 18. 12. 2020 a podacím lístek ze dne 18. 12. 2020).
4. Soud má za prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne 23. 12. 2017 uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 občanského zákoníku ve znění od 1. 1. 2014 (dále jen „občanský zákoník “), na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně předal žalovanému peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč a ten se tyto peněžní prostředky zavázal vrátit spolu s úrokem a sjednanými poplatky ve sjednaných 13 měsíčních splátkách. Po právní stránce soud současně aplikoval ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “), podle něhož je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. V tomto řízení žalobkyně neposkytla soudu žádná tvrzení o tom, zda a v jakém rozsahu její právní předchůdce zkoumal úvěruschopnost žalovaného, nenavrhla soudu žádné důkazy, jimiž by bylo možno prokázat, že tuto svou zákonnou povinnost splnil. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o. s. ř. poučena o potřebě dalších tvrzení a důkazů o skutečnostech rozhodných pro posouzení jejího nároku. Soud má proto za to, že žalobkyně neprokázala, že před uzavřením smlouvy byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného a je proto nutno dospět k závěru, že shora uvedená smlouva je ve smyslu § 87 odst. 1 věta prvá zákona o spotřebitelském úvěru neplatná, přičemž se ve smyslu ustanovení § 588 občanského zákoníku k neplatnosti tohoto právního jednání soud přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti. Plnil-li proto původní věřitel z neplatné smlouvy o zápůjčce žalovanému částku 25 000 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění mohlo vzniknout na jeho straně bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku . Žalovaný však žalobkyni, resp. jejímu předchůdci, před podáním žaloby již částečně plnil, a to částku ve výši 14 500 Kč. Toto plnění je třeba odpočítat od nároku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení, a to bez formálního zápočtu, který u vypořádání z neplatné smlouvy není potřeba provádět, mají-li si strany neplatné smlouvy ze zákona vrátit to, co si vzájemně poskytly. S ohledem na výše uvedené bylo žalobě vyhověno pouze co do částky 10 500 Kč (poskytnuté peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč – úhrada ve výši 14 500 Kč). Jelikož je žalovaný s úhradou peněžitého dluhu v prodlení přiznal soud žalobkyni v souladu s ust. § 1968 a § 1970 občanského zákoníku rovněž nárok na úrok z prodlení z dlužné částky 10 500 Kč, a to ode dne 3. 1. 2021, když žalovaný byl k vydání bezdůvodného obohacení vyzván až výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne 18. 12. 2020 s lhůtou k plnění nejpozději do 2. 1. 2021. Výše úroku z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , která k prvnímu dni prodlení činila 8,25 % ročně. Zbývající část uplatněného nároku žalobkyně byla zamítnuta, neboť má původ v absolutně neplatné smlouvě. Aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu je dána, neboť na ni byla pohledávka za žalovaným postoupena ve smyslu § 1879 občanského zákoníku .
5. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. rozhodl soud negativním výrokem, když procesně úspěšnějšímu žalovanému (předmět řízení vypočten včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni rozhodnutí) dle obsahu spisu v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Ostravě, písemně, ve 2 vyhotoveních.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.