Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
76 C 4/2021-22
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr Adamem Čičmancem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 6 017 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba se co do částky 1 105 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 1 105 Kč od 27. 4. 2018 do zaplacení zamítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 912 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4 912 Kč od 25. 4. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 953 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žaloba se co do částky 1 105 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 1 105 Kč od 27. 4. 2018 do zaplacení zamítá. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 912 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4 912 Kč od 25. 4. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 953 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou došlou zdejšímu soudu dne 16. 9. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení částky 6 017 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že společnost právnická osoba uzavřela se žalovaným dne 19. 6. 2017 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které se zavázala dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa žalovaného na adrese adresa. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky. Žalobkyně žalovanému vystavila vyúčtování č. 1811526315, se splatností dne 24. 4. 2018, na částku 8 717 Kč za elektřinu odebranou v období od 27. 6. 2017 do 6. 4. 2018, po odečtených plateb ve výši 3 805 Kč zůstává k doplacení 4 912 Kč. Žalovaný neuhradil žalobkyni smluvní poplatek za odpojení z důvodu neoprávněného odběru elektřiny ve výši 820 Kč a smluvní poplatek ve výši 285 Kč za zaslané upomínky. Pohledávka za žalovaným byla žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017. Dále žalobkyně požadovala úrok z prodlení z dlužných částek.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celé řízení zůstal zcela pasivní.
3. Vzhledem k tomu, že v dané věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud v souladu s § 115a , zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen„ o. s. ř. “), rozhodl ve věci samé bez nařízení jednání, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se na výzvu soudu podle § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřil, proto soud předpokládá, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek.
4. Soud učinil ve věci následující závěr o skutkovém stavu:
5. Z předložených listinných důkazů vzal soud za prokázané, že žalobkyně se žalovaným uzavřela dne 19. 6. 2017 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese adresa Součástí smlouvy byly i všeobecné obchodní podmínky a ceník. Za každou písemnou upomínku porušení povinnosti byla sjednána smluvní pokuta ve výši 95 Kč a za každé hrubé porušení Smlouvy, např. neoprávněný odběr elektřiny smluvní pokuta ve výši 820 Kč. příjmení elektřiny do odběrného místa za období od 27. 6. 2017 do 6. 4. 2018 vyúčtovala žalobkyně žalovanému vyúčtováním ze dne 10. 4. 2018, variabilní symbol na částku v celkové výši 4 912 Kč, splatným dne 24. 4. 2018. Žalovaný byl žalobkyní opakovaně upomínán k úhradě dlužné částky. Pohledávka za žalovaným byla žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný byl k zaplacení dlužných částek vyzván žalobkyní předžalobní upomínkou ze dne 20. 8. 2020.
6. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:
7. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny dle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. , o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen„ energetický zákon“), na základě které žalobkyně dodávala žalovanému elektřinu a žalovaný jako odběratel měl povinnost platit cenu za dodávku elektřiny žalobkyni. Žalovaný své povinnosti ze smlouvy porušil, když se dostal do prodlení se zaplacením vyúčtované ceny. Předloženou fakturou bylo prokázáno, v jaké výši žalovaný elektřinu čerpal a jaká částka mu byla účtována. Žalovaný se dostal do prodlení v den následující po splatnosti příslušné faktury a od tohoto dne má žalobkyně právo na zaplacení úroku z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění k prvnímu dni prodlení. Aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávky dle § 1879 o. z.
8. Za nedůvodnou soud shledal žalobu v části smluvní pokuty ve výši 3x 95 Kč za upomínku a v části smluvní pokuty za odpojení z důvodu neoprávněného odběru elektřiny ve výši 750 Kč včetně nákladů spojených s odpojením ve výši 70 Kč uvedených v ceníku, když tento nebyl součástí smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny. Žalovaný se v obchodních podmínkách v čl. VI odst. 2 písm. a) a d) zavázal uhradit smluvní pokutu za každou písemnou upomínku jednotlivého porušení smlouvy a smluvní pokutu za každé jednotlivé hrubé porušení smlouvy, např. neoprávněný odběr elektřiny. Toto prohlášení neobsahovalo žádný údaj o výši smluvní pokuty, jež měla být určena toliko odkazem na ceník společnosti. Obecně ujednání o smluvní pokutě v obchodních podmínkách je v rozporu s požadavkem dobré víry a znamená k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak nesmějí sloužit k tomu, aby do nich v často nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě byly skryty ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o kterých předpokládá, že pozornosti spotřebitele nejspíše uniknou (k tomu srov. nález Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I ÚS 3512/2011 ). Není pochyb, že smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny je smlouvou spotřebitelskou a proto ujednání o smluvní pokutě musí být jednoznačné včetně stanovení její výše za konkrétní porušení smluvní povinnosti. Pokud je smluvní pokuta zakotvena přímo v obchodních podmínkách a nikoliv ve smlouvě samé, musí být zde zakotvena takovým způsobem, aby pro žalovaného její ujednání nebylo překvapivé. V daném případě obchodní podmínky vymezují smluvní pokutu zcela neurčitě, z ujednání o smluvní pokutě nelze zjistit, za jaké konkrétní povinnosti může být žalovanému jako spotřebiteli uložena a odkazy žalobkyně na její ujednání uvedené v žalobě obchodní podmínky neobsahují. V tomto rozsahu tak soud žalobu zamítl jako nedůvodnou.
9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Úspěch žalobkyně ve věci činí 82 %, proto jí náleží náhrada 64 % nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva ve výši dle dále uvedeného. Náklady žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna za zastupování za 3 úkony právní služby 3x 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (když k příslušenství se nepřihlíží dle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ), tj. celkem odměna 600 Kč, náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. tj. celkem 300 Kč a, jelikož je zástupce žalobkyně plátcem DPH, 21 % DPH, tj. celkem 1 489 Kč. Náhrada nákladů žalobkyně tak činí 64% z částky 800 Kč a 21 % DPH a, tj. celkem 953 Kč.
10. V dané věci soud neshledal okolnosti zvláštního zřetele hodné, na jejichž základě by náhradu nákladů řízení z části nebo zcela nepřiznal (§ 150 o. s. ř. o. s. ř. ).
11. Soud žalobkyni přiznal odměnu dle § 14b vyhlášky č.177/1996 Sb. , když jinou odměnu nepovažoval vzhledem k tomu, že návrh byl žalobkyní uplatněn na ustáleném vzoru, který uplatňuje opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, za přiměřenou.
12. Soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud s ohledem na charakter uložených povinností třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, bude možné se domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí u soudu, nebo prostřednictvím exekuce.