Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
11 C 148/2020-22
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní titul Markétou Vrzáčkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 10 326 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 326 Kč s ročním zákonným úrokem z prodlení z částky 9 740 Kč ve výši 8,5 % od datum do zaplacení a s ročním zákonným úrokem z prodlení z částky 586 Kč ve výši 8,5 % od datum do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen na náhradě nákladů řízení zaplatit žalobkyni částku 2 252 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 326 Kč s ročním zákonným úrokem z prodlení z částky 9 740 Kč ve výši 8,5 % od [datum] do zaplacení a s ročním zákonným úrokem z prodlení z částky 586 Kč ve výši 8,5 % od [datum] do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen na náhradě nákladů řízení zaplatit žalobkyni částku 2 252 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručeného zdejšímu soudu dne datum se žalobkyně domáhala zaplacení 10 326 Kč s příslušenstvím, přičemž žalovaná částka představuje částku za neuhrazenou odebranou elektřinu vyúčtovanou fakturami právní předchůdkyně žalobkyně (právnická osoba) číslo za období od datum do datum s datem splatnosti datum znějící na částku 9 740 Kč a číslo za období od datum do datum s datem splatnosti datum znějící na částku 586 Kč, to vše po odečtení přijatých záloh v celkové částce 4 000 Kč. Dluhy se staly splatnými dne datum, resp. dne datum. Žalovaný přes upomínání ničeho neuhradil. Žalobkyně nabyla pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, což bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne datum.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Žalovaný se poté, co byla soudem vyzván ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o. s. ř., aby se vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, k výzvě soudu nevyjádřil, a žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě. Z tohoto důvodu postupoval soud ve shodě s ust. § 115a o. s. ř., a rozhodl bez nařízení jednání.
4. Soud při vyhotovení rozsudku postupoval podle ust. § 157 odst. 4 o.s.ř., kdy uvedl předmět řízení, závěr o skutkovém stavu věci a stručné právní posouzení věci.
5. Z předložených listin soud zjistil, že se žalobkyně zavázala umožnit žalovanému odběr elektrické energie v odběrném místě ulice a číslo, obec (také korespondenční adresa), a žalovaný se zavázal za realizovaný odběr elektrické energie zaplatit cenu dle platného ceníku žalobkyně, a řídit se Všeobecnými obchodními podmínkami dodávky elektřiny žalobkyně. Termín zahájení dodávky byl sjednán na datum a výše prvé zálohy dohodnuta na 1 000 Kč. Listinu smluvní strany podepsaly dne datum (viz Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne datum). Žalovaný byl právní předchůdkyní žalobkyně vyzván k úhradě ceny za odebranou elektřinu v období od datum do datum fakturou číslo ze dne datum s datem splatnosti datum znějící na částku 9 740 Kč (vyúčtování – mimořádná faktura za sdružené služby dodávky elektřiny ze dne datum) a fakturou číslo v období od datum do datum ze dne datum s datem splatnosti datum znějící na částku 586 Kč (vyúčtování – mimořádná faktura za sdružené služby dodávky elektřiny ze dne datum). Vystavitelem faktur byla společnost právnická osoba, se sídlem adresa, která smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila pohledávku žalobkyni. Žalovaný požádal o ukončení smlouvy dne datum, přičemž datum požadovaného ukončení dodávky byl sjednán na datum. Součástí listiny byl i zjištěný stav elektroměru ke dni požadovaného ukončení dodávky (viz Žádost o ukončení smlouvy). Dopisem ze dne datum oznámila právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému postoupení pohledávky a zároveň mu adresovala předžalobní výzvu k plnění. Předchůdkyně žalobkyně upomenula žalovaného upomínkou ze dne datum k úhradě částky 10 326 Kč. Z titulu citovaného úkonu přešla i pohledávka za žalovaným, což bylo prokázáno listinou označenou jako Dílčí předávací protokol o postoupení pohledávek.
6. Dle ust. § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění platném pro rozhodné období, platí, že smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou.
7. Dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
8. Dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2014, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
9. Po právní stránce je smlouva uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným platnou a účinnou smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě vznikla žalobkyni povinnost dodávat žalovanému elektrickou energii a žalovanému povinnost zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně cenu za odebranou elektrickou energii. Zatímco žalobkyně svoji povinnost splnila, žalovaný svoji povinnost porušil, když se dostal do prodlení s úhradou ceny za odebranou elektrickou energii. Do prodlení se zaplacením dluhu se žalovaný dostal den následující po dni splatnosti příslušné faktury a od tohoto dne je žalobkyně oprávněna požadovat také zaplacení úroku z prodlení. Žalovaná pohledávka byla platně postoupena na žalobkyni (§ 1879 o. z.). S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud žalobkyni zcela vyhověl, když žalovaný zůstal zcela nečinný a neuvedl nic, co by nárok žalobkyně zpochybnilo.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 326 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Právní posouzení podle citovaného ustanovení advokátního tarifu volil soud proto, že žalobce opakovaně zahajuje řízení ve skutkově a právně obdobných věcech na ustáleném vzoru (k tomu srovnej např. návrh ve věci vedené zdejším soudem pod sp. zn. spisová značka či spisová značka nebo spisová značka).
11. Náhradu přiznaných nákladů řízení je žalovaný povinen dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.
12. Lhůtu k plnění soud stanovil žalovanému podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.