Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 94/2019-51

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr Ditou Coufalovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem titul. jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem adresa žalovaného

o zaplacení částky 5.355,89 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2.798,27 Kč, částku 564,08 Kč a dále úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2.798,27 Kč od datum do zaplacení, dále částku 2.557,62 Kč, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Soud žalobu pro částku 2.927,56 Kč zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 342 Kč, k rukám titul. jméno příjmení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2.798,27 Kč, částku 564,08 Kč a dále úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2.798,27 Kč od [datum] do zaplacení, dále částku 2.557,62 Kč, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Soud žalobu pro částku 2.927,56 Kč zamítá. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 342 Kč, k rukám [titul]. [jméno] [příjmení], do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhá po žalovaném zaplacení částky 2.798,27 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 2.798,27 Kč od datum do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení 564,08 Kč, dále částky 3.846,35 Kč a smluvní pokuty 2.557,62 Kč. Právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba IČO, sídlem adresa číslo, na základě které žalovanému poskytla v hotovosti peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky 10.000 Kč společně s příslušenstvím úvěru ve výši 8.186 Kč vrátit v čtrnácti měsíčních splátkách ve výši 1.299 Kč, celkem tedy 18.186 Kč. První splátka je splatná do měsíce od podpisu smlouvy, splatnost poslední splátky připadla na datum. Nedílnou součástí smlouvy o úvěru je předpis splátek pro žalovaného. Příslušenství úvěru 8.186 Kč představuje kapitalizovaný smluvní úrok, poplatek za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěrového rizika, inkasní poplatek. Žalovaný se dostal do prodlení, když uhradil pouze 10 splátek, tj. 13.406 Kč. Dle smlouvy se nezaplacením jakékoliv splátky řádně a včas stává okamžitě splatnou dosud neuhrazená část celkové dlužné částky. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátky číslo která byla splatná dne datum, nesplacená část úvěru se tak stala splatnou dne datum (od datum je žalovaný v prodlení s úhradou dlužné částky). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila společnost právnická osoba pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum. Přestože bylo na žalobkyni postoupeno více, požaduje toliko nesplacenou jistinu 2.798,27 Kč, nesplacený smluvní úrok 83,20 Kč, nedoplatek poplatku za vyhodnocení úvěru 109,10 Kč, poplatku za sjednání úvěru 1.051,34 Kč a inkasního poplatku 657,09 Kč, nesplacený smluvní úrok po splatnosti 1.864,62 Kč (15 % ročně z jistiny), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 564,08 Kč (za období od datum do datum z částky 2.798,27 Kč), smluvní pokutu 2.557,62 Kč (0,5 % denně z částky 2.798,27 Kč ode dne datum do datum). Žalobkyně dále požaduje 8,05% úrok z prodlení z částky 2.798,27 Kč ode dne datum do zaplacení. Přes předžalobní výzvu žalobkyně žalovaný dále ničeho neuhradil.

2. Usnesením ze dne 6. 5. 2020, č.j. -45 Okresní soud ve Vyškově řízení částečně zastavil pro částku 918,79 Kč na kapitalizovaném smluvním úroku na základě částečného zpětvzetí žaloby žalobkyní po přepočtu požadovaného kapitalizovaného smluvního úroku.

3. Žalovaný se na výzvu soudu ve věci nevyjádřil. Za splnění podmínek , soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.

4. Na základě žalobkyní doložených listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav.

5. Dne datum požádal žalovaný o poskytnutí úvěru společnost právnická osoba vyplněním formuláře pro produkt anonymizováno, nejrychlejší půjčka. Uvedl své osobní a majetkové poměry. Téhož dne podepsal žalovaný standardní informace o spotřebitelském úvěru. Téhož dne uzavřel žalovaný (jakožto dlužník) se společností právnická osoba (jakožto věřitelem) smlouvu o úvěru, jejímž předmětem bylo poskytnutí částky 10.000 Kč. Jedná se o neúčelový hotovostní úvěr s pevně stanovenou výpůjční úrokovou sazbou, sjednaný na dobu určitou. Nedílnou součástí smlouvy je předpis splátek. Dlužník (žalovaný) se zavázal zaplatit věřiteli úrok 963 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru 4.000 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru 723 Kč a inkasní poplatek za inkaso plateb v hotovosti přímo ve svém bydlišti 2.500 Kč. Celkové náklady spotřebitelského úvěru činí 18.186 Kč. Doba trvání úvěru byla sjednána na 14 měsíců. Žalovaný se zavázal, že celkovou dlužnou částku 18.186 Kč uhradí ve 14 splátkách, kdy výše každé splátky činí 1.299 Kč, první splátka je splatná do měsíce od podpisu této smlouvy a každá další splátka až do úplného splacení je splatná do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky. Nezaplacením jakékoli splátky řádně a včas se stává okamžitě splatnou dosud neuhrazená část celkové dlužné částky, nedohodnou-li se strany písemně jinak. Veškeré splátky se dlužník zavazuje činit v hotovosti věřiteli či jiné osobě jím zmocněné. V případě porušení povinnosti zaplatit jakoukoli splátku řádně a včas, je dlužník povinen zaplatit věřiteli smluvní pokutu 0,5 % denně z příslušné dlužné částky. Smluvní pokuta je splatná dne následujícího po dni takového prodlení. Celková výše smluvní pokuty, kterou by mohl věřitel požadovat, není nikterak limitována. Dlužník se zavazuje celkovou dlužnou částku splatit ve lhůtách a splátkách uvedených ve smlouvě. V případě 14měsíčního trvání úvěru je RPSN 187,60 %, roční úrok 15 %. Z přílohy číslo soud zjistil předpis splátek, kdy pro každou splátku je uvedeno procentuální umoření jistiny, úroku, úhrady za poskytnutí úvěru, nákladů za vyhodnocení úvěru a inkasního poplatku. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla postoupena pohledávka společnosti právnická osoba za žalovaným na žalobkyni. Postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum, který byl doručován na adresu dle smlouvy. Výzvou ze dne datum žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky a upozornila ho na možné soudní vymáhání.

6. Závazkový vztah, vzniklý dne datum mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným se řídí , (dále jen„ o. z.“), smluvním ujednáním a smluvními podmínkami. Dále se tento závazkový vztah vzniklý mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným řídí , o spotřebitelském úvěru (platným a účinným do 30. 11. 2016). Závazkový vztah ze smlouvy o postoupení pohledávky se řídí o. z.

7. Dle § 419 o. z., spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Dle § 420 odst. 1 a 2 o. z., kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. Dle § 1810, § 1812, § 1813 o. z., ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé. Lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. K ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. To platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje. Má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Dle § 1815 téhož zákona k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

8. Dle § 2395, § 2398 odst. 2, § 2399 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Smlouva o úvěru je finanční smlouvou dle §§ číslo an. Smlouva o úvěru je tedy konsenzuální smlouvou o půjčení, tj. dočasném poskytnutí, peněžních prostředků úvěrujícím úvěrovanému za úroky.

9. Dle § 1 odst. 2 o. z., jsou zakázána ujednání porušující dobré mravy, nebo veřejný pořádek. Dle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

10. Dobré mravy plní funkci krajního korektivu platnosti právních jednání v případech, kdy právní jednání nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy chrání, popř. pro zjevně nepřiměřené či nespravedlivé následky, které takové právní jednání zakládá.

11. Dle § 2048, § 2049 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.

12. Při posuzování sjednaných smluvních pokut se soud zabývá přiměřeností takového ujednání. Posuzuje přitom zejména četnost smluvních pokut, splnění jaké povinnosti je touto zajištěno (zda je přiměřená), kde se nachází ujednání o smluvní pokutě (v textu samotné smlouvy nebo v obchodních podmínkách), užití adhezní podoby smluvní kontraktace a další smluvní ujednání v kontextu celé smlouvy.

13. Dle § 1725 o. z., smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.

14. Autonomie vůle stran smluvního vztahu je stěžejní zásadou soukromého práva. Rozumí se jí smluvní svoboda, tedy svoboda rozhodnout se, zda smlouvu uzavřít a za jakých podmínek (tedy s jakým obsahem).

15. Dle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1969 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je

16. Dle § 1879, § 1880 odst. 1, § 1881, § 1882 odst. 1 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

17. Soud má s ohledem na shora uvedené za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba uzavřel s žalovaným dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které se společnost právnická osoba zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky 10.000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit společně s celkovými náklady spotřebitelského úvěru 8.186 Kč ve 14 měsíčních splátkách ve výši 1.299 Kč. První splátka byla splatná do měsíce od podpisu této smlouvy a každá další splátka až do úplného splacení byla splatná do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky. Částka 8.186 Kč sestává z úroku 963 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru 4.000 Kč, nákladů na vyhodnocení úvěru 723 Kč, inkasního poplatku za inkaso plateb v hotovosti přímo v bydlišti žalovaného 2.500 Kč. V tomto případě se jedná o komerčně nazývaný„ rychlý“ úvěr nabízený mimo jiné osobám v postavení spotřebitele, poskytovaný nebankovními subjekty osobám, které by úvěr od banky nedostaly pro jisté riziko spojené s osobou dlužníka (úvěrovaného). Soudu je známo, že v případě tohoto poskytování peněžních prostředků, je vyžadováno minimální zajištění (pokud vůbec) ve srovnání s bankami a požadavky klientů jsou vyřizovány mnohem pružněji, než tomu bývá u tradičně konzervativnějších bank, což je ale vzhledem k jejich zaměření pochopitelné. Poté je logické, že s ohledem na výrazně vyšší podnikatelské riziko jsou případné poplatky, či úroky požadované těmito nebankovními věřiteli vyšší, než obvyklé bankovní úroky. Zároveň je splácení takto poskytnutých úvěrů zajišťováno prostřednictvím sjednání smluvních pokut. Pro případ prodlení žalovaného byla mezi stranami sjednána smluvní pokuta 0,5 % denně z příslušné dlužné částky. Smluvní pokuta je splatná dne následujícího po dni takového prodlení. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum platně postoupila společnost právnická osoba pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k podání této žaloby.

18. S ohledem na shora uvedené, požaduje-li žalobkyně na poskytnuté jistině částku 2.798,27 Kč (když prokázala, že byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky 10.000 Kč), je žaloba pro žalovanou část dlužné jistiny důvodná. Stejně tak je důvodná pro kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 564,08 Kč (kapitalizovaný od datum do datum z částky 2.798,27 Kč) a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 2.798,27 Kč od datum do zaplacení.

19. Ve vztahu ke sjednanému úroku z poskytnutých peněžních prostředků z dlužné částky soud konstatuje, že v rámci předmětného smluvního typu je možné, aby byly úroky sjednány (v procentuální nebo pevné výši). Věřitel je tedy obecně oprávněn požadovat i zaplacení úroku (§ 2395 o. z.). Mezi stranami byly sjednány celkové náklady spotřebitelského úvěru 8.186 Kč, z nichž tvoří výslovně 963 Kč úrok. Dále se jedná o úhradu za poskytnutí úvěru 4.000 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru 723 Kč, inkasní poplatek za inkaso plateb v hotovosti přímo ve svém bydlišti 2.500 Kč. Přes autonomii vůle stran smluvního vztahu má soud za to, že povaha jednotlivých sjednaných úplat – vyjma inkasního poplatku za inkaso plateb v hotovosti přímo ve svém bydlišti 2.500 Kč – představuje fakticky úrok z poskytnutého úvěru. Úrok z úvěru, jak je zákonem předpokládán, je platbou za dočasné poskytnutí peněžních prostředků. Proto soud považuje ujednání o úhradě za poskytnutí úvěru 4.000 Kč a nákladech na vyhodnocení úvěru 723 Kč za sjednaný úrok. Ten žalobkyně záměrně pojmenovává jinak, aby nabudila dojem toho, že samotný úrok z úvěru je nízký. Úrok z úvěru 10.000 Kč na 14 měsíců pak představuje částka 5.686 Kč. V případě spotřebitelské smlouvy je nutno nahlížet na úroky ze zápůjčky jako na cenu plnění ve smyslu § 1813 o. z. Soud v takovém případě posuzuje platnost tohoto ujednání ve vztahu ke slabší straně právního vztahu dle nižšího zákonného standardu (to je obecné právní úpravy § 1 odst. 2, § 588 o. z.), než je poskytnut v právní úpravě ochrany spotřebitele, neboť ochranářská spotřebitelská úprava se nevztahuje na cenu plnění. O výši úroku nebyl žalovaný zcela jasně a konkrétně informován, když právní předchůdce žalobkyně úrok pojmenovává a člení na několik typů úplat. Při přepočtu na smluvní úroky z úvěru představuje odměna ve výši 5.686 Kč cca 4 % měsíčně z poskytnuté jistiny, tj. 48 % ročně. Dle ustálené judikatury může soud s ohledem na okolnosti konkrétního případu nepřiznat věřiteli nepřiměřeně vysoký úrok sjednaný s dlužníkem, což je úrok podstatně přesahující úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou. Určitým vodítkem zde má být srovnání s úrokovou mírou obvyklou v praxi peněžních ústavů. Přičemž nepřiměřený nemusí být úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů, nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem. K měsíci duben /2015 se nejvyšší úrokové sazby uplatňované bankami pohybovaly okolo 4,64 % - 12,89 % ročně (domácnosti a NISD – celkem; údaje jsou čerpány z www.cnb.cz). Přes vyšší míru rizikovosti plynoucí z povahy krátkodobých rychlých úvěrů pro věřitele, má soud za to, že úrok z úvěru byl sjednán v rozporu s § 1 odst. 2, dle § 588 o. z. se jedná o ujednání, které se zcela zjevně příčí dobrým mravům, tedy o ujednání absolutně neplatné.

20. S ohledem na zásadu autonomie vůle stran bylo možné, aby byl mezi stranami sjednán inkasní poplatek za inkaso plateb v hotovosti přímo v bydlišti žalovaného 2.500 Kč. Soud si je vědom skutečnosti, že hotovostní inkaso splátek má krýt náklady související se službou právního předchůdce žalobkyně, kdy jím zmocněná osoba se pro vyzvednutí příslušné splátky dostaví do místa doručovací adresy dle smlouvy, zpravidla bydliště žalovaného. Při přepočtu 14 měsíčních splátek se pak jedná o poplatek za vyzvednutí splátky v místě bydliště dlužníka ve výši cca 179 Kč (× 14 splátek). Hotovostní inkaso splátek představuje výběr jednotlivých splátek v den jejich splatnosti zástupcem právního předchůdce žalobkyně přímo v místě bydliště žalovaného. Tento poplatek v podstatě nahrazuje náklady, které by žalovaný při splácení úvěru musel jinak hradit provozovateli poštovních služeb např. za platbu prostřednictvím poštovní poukázky nebo bance. V případě platby prostřednictvím poštovních poukázek by se jednalo o zpoplatnění částkou cca 30 Kč, v případě plateb bankou (hotovostní vklad na účet třetí osoby nebo převod bankovním příkazem) se žalovaný zpravidla nedostane nad částku 80 Kč. S ohledem na uvedené má soud za to, že inkasní poplatek za inkaso plateb v hotovosti sjednané ve výši nad 100 Kč na jednu splátku, je jednání nepřiměřeným, resp. nemravným ve vztahu ke spotřebiteli (a specifikům jeho postavení). Protože se však jedná o cenu plnění, je posuzována jeho platnost ve vztahu ke spotřebiteli dle nižšího zákonného standardu, dle § 1 odst. 2 o. z., § 588 o. z. Soud má s ohledem na shora uvedené za to, že částka 179 Kč připadající na výběr jedné splátky, tedy částka 2.500 Kč byla sjednána absolutně neplatně (jedná se o ujednání, které se zcela zjevně příčí dobrým mravům).

21. S ohledem na závěry soudu uvedené v bodech 20. a 21. odůvodnění, je žaloba pro částku nesplaceného smluvního úroku 83,20 Kč, nedoplatku poplatku za sjednání úvěru 1.051,34 Kč, nedoplatku poplatku za vyhodnocení úvěru 190,10 Kč, a inkasního poplatku 657,09 Kč, stejně tak pro částku nesplaceného smluvního úroku po splatnosti 945,83 Kč (tedy celkem pro částku 2.927,56 Kč), nedůvodná.

22. K požadované smluvní pokutě má soud za to, že byla sjednána v souladu s právní úpravou. Ve smlouvě o úvěru (která je mimo jiné smlouvou formulářového typu, jejíž znění nemůže žalovaný nikterak ovlivnit) byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,5 % denně z dlužné částky. Přestože celková výše smluvní pokuty, kterou by mohl věřitel požadovat, není smluvně nikterak limitována, pokud žalobkyně požaduje smluvní pokutu pouze za období od datum do datum z částky dlužné jistiny úvěru, to je celkem ve výši 2.557,62 Kč, soud shledal žalobu v tomto rozsahu za důvodnou.

23. S ohledem na shora uvedené soud žalobě vyhověl pro částku 2.798,27 Kč (dlužná jistina), částku 564,08 Kč (kapitalizovaný úrok z prodlení), úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2.798,27 Kč od datum do zaplacení a částku 2.557,62 Kč (smluvní pokuta). Soud žalobu zamítl pro částku 2.927,56 Kč (dlužná část nesplaceného smluvního úroku, nedoplatku poplatku za vyhodnocení úvěru, poplatku za sjednání úvěru a inkasního poplatku, nesplaceného smluvního úroku po splatnosti).

24. Dle první věta , o povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodne soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Dle , , žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku, jestliže řízení bylo zastaveno. Jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Částečné zastavení řízení jednoznačně zavinila žalobkyně, když upustila od žalování předmětné částky (s odůvodněním po přepočtení požadovaných smluvních úroků). Výrok o náhradě nákladů řízení je dále odůvodněn , dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soud při rozhodování o nákladech řízení zohledňuje i příslušenství (nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. ). Žalobkyně byla úspěšná pouze částečně v rozsahu 62,5 %, v rozsahu 37,5 % úspěšná nebyla. Žalobkyni přísluší náhrada v rozsahu 25 % (od úspěchu se odečítá neúspěch). Náklady žalobkyně účelně vynaložené k uplatňování práva spočívají v zaplaceném soudním poplatku v částce 400 Kč dle položky 2 bod 1. písm. a) sazebníku soudních poplatků, přílohy , o soudních poplatcích, a nákladech právního zastoupení – odměna za zastoupení advokátem 2× 200 Kč dle , d), , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif, dále„ a. t.“), za úkony příprava a převzetí zastoupení, návrh ve věci samé, 1× 100 Kč dle , a. t. za úkon jednouchá výzva k plnění, paušální náhrada hotových výdajů 3× 100 Kč dle této vyhlášky, 21% náhrada za daň z přidané hodnoty 168 Kč; celkem 1.368 Kč. Účelně vynaložené nejsou náklady související s doplněním žaloby ze dne datum, neboť žaloba měla obsahovat všechna podstatná skutková tvrzení včetně doložení důkazy již v okamžiku jejího podání, žalobkyně je od zahájení řízení zastoupena právním zástupcem. Proto soud žalobkyni přiznal na nákladech řízení částku 342 Kč (25 % z 1.368 Kč).

25. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).

Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se žalobkyně domáhat výkonu rozhodnutí.