Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (5)No categories available
9 C 35/2021-22
Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní titul Helenou Hrubou, titul za jménem, ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 40 653,30 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 20 550 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 20 550 Kč od 25. 2. 2021, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 20 103,30 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 4 190,63 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 7 002,76 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 26 431,53 Kč od 25. 6. 2019 do 24. 2. 2021 a z částky 5 881,53 Kč od 25. 2. 2021 do zaplacení, úroku ve výši 17,35 % ročně z částky 14 953,07 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení a úroku ve výši 29 % ročně z částky
11 478,46 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 20 550 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 20 550 Kč od 25. 2. 2021, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do částky 20 103,30 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 4 190,63 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 7 002,76 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 26 431,53 Kč od 25. 6. 2019 do 24. 2. 2021 a z částky 5 881,53 Kč od 25. 2. 2021 do zaplacení, úroku ve výši 17,35 % ročně z částky 14 953,07 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení a úroku ve výši 29 % ročně z částky 11 478,46 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně domáhala,
aby jí žalovaná zaplatila částku uvedenou v záhlaví tohoto rozsudku z titulu dvou smluv
o zápůjčce uzavřených s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, dne 30. 10. 2016 číslo dne 24. 2. 2017 číslo. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč (zápůjčka číslo)
a ve výši 14 000 Kč (zápůjčka číslo) v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaná se poskytnutou zápůjčku ve výši 20 000 Kč zavázala vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 14 145 Kč, sestávající ze součtu kapitalizovaných úroků za poskytnuté peněžní prostředky ve výši 2 859 Kč (úroková sazba 17,35 % ročně), odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 2 000 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši
9 286 Kč, a to v 18 měsíčních splátkách po 1 897 Kč Poslední splátka měla být uhrazena dne 30. 4. 2018. Poskytnutou zápůjčku ve výši 14 000 Kč se žalovaná zavázala vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 12 283 Kč, sestávající ze součtu kapitalizovaných úroků za poskytnuté peněžní prostředky ve výši 2 504 Kč (úroková sazba 29,00 % ročně), odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 3 608 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 171 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 439 Kč Poslední splátka měla být uhrazena dne 20. 4. 2018. Nedílnou součástí smluv byly smluvní podmínky. Sjednané splátky však žalovaná včas a řádně nehradila, na obě zápůjčky naposledy zaplatila splátku dne 21. 6. 2017. Na zápůjčku ve výši 20 000 Kč uhradila celkem 9 900 Kč a na zápůjčku ve výši 14 000 Kč pak celkem 4 550 Kč. Právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo v souladu se smluvními podmínkami právo požadovat uhrazení zbývajících dlužných částek sestávajících z jistiny ve výši 14 953,07 Kč a poplatku ve výši 5 680,72 Kč (v případě zápůjčky 20 000 Kč) a z jistiny ve výši 11 478,46 Kč a poplatku ve výši 8 541,05 Kč (v případě zápůjčky
14 000 Kč), a to marným uplynutím měsíční, resp. týdenní lhůty po úhradě poslední splátky. Původní věřitelka postoupila s účinností ke dni 24. 6. 2019 své pohledávky za žalovanou na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek z téhož dne, o čemž byla žalovaná písemně informována. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní písemně vyzvána k úhradě dlužných částek. Vzhledem k prodlení žalované požadovala žalobkyně přiznat též ve vztahu k zápůjčce 20 000 Kč kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 327,20 Kč (úrok ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny 14 953,07 Kč, který žalobkyně nárokuje za období od 29. 7. 2017, po uplynutí měsíční lhůty od uhrazení poslední splátky, do 24. 6. 2019, kdy došlo k postoupení pohledávek), kapitalizovaný úrok ve výši 3 026,75 Kč (úrok ve výši 17,35 % ročně z dlužné jistiny 14 953,07 Kč, který žalobkyně nárokuje za období od 1. 5. 2018, kdy vzniklo právo na úhradu celé dlužné částky, do 24. 6. 2019, kdy došlo k postoupení pohledávek), úrok ve výši 17,35% ročně z dlužné jistiny 14 953,07 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny 14 953,07 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení. Ve vztahu k zápůjčce 14 000 Kč požaduje žalobkyně kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 863,43 Kč (úrok ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny 11 478,46 Kč, který žalobkyně nárokuje za období od 29. 6. 2017, po uplynutí týdenní lhůty od uhrazení poslední splátky, do 24. 6. 2019, kdy došlo k postoupení pohledávek), kapitalizovaný úrok ve výši 3 976,01 Kč (úrok ve výši 29,00 % ročně z dlužné jistiny 11 478,46 Kč, který žalobkyně nárokuje za období od 21. 4. 2018, kdy vzniklo právo na úhradu celé dlužné částky, do 24. 6. 2019, kdy došlo k postoupení pohledávek), úrok ve výši 29,00 % ročně z dlužné jistiny 11 478,46 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny 11 478,46 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení.
2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “), podle něhož k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k těmto skutkovým zjištěním a z nich plynoucímu závěru o skutkovém stavu:
4. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO, uzavřela se žalovanou dne 30. 10. 2016 smlouvu o zápůjčce číslo na jejímž základě poskytla žalované zápůjčku ve výši 20 000 Kč a žalované vznikla povinnost vrátit poskytnutou částku spolu s poplatkem ve výši 14 145 Kč (poplatek sestává z úroku ve výši 2 859 Kč, poplatku za administrativní činnost původní věřitelky ve výši 2 000 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 9 286 Kč), a to v 18 měsíčních splátkách po 1 897 Kč (resp. poslední splátka 1 896 Kč) splatných vždy do posledního dne dalšího měsíčního období. Podpisem smlouvy žalovaná stvrdila, že peněžní prostředky převzala v hotovosti. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela dále se žalovanou dne 24. 2. 2017 smlouvu o zápůjčce číslo na jejímž základě poskytla žalované zápůjčku ve výši 14 000 Kč a žalované vznikla povinnost vrátit poskytnutou částku spolu s poplatkem ve výši 12 283 Kč (poplatek sestává z úroku ve výši 2 504 Kč, poplatku za administrativní činnost původní věřitelky ve výši 3 608 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 171 Kč),
a to v 60 týdenních splátkách po 439 Kč (resp. poslední splátka 382 Kč) splatných vždy
do 7. dne od předešlé splátky. Podpisem smlouvy žalovaná stvrdila, že částka ve výši
5 805 Kč byla použita na uhrazení předešlého dluhu u právní předchůdkyně žalobkyně vyplývající ze zápůjčky číslo zbylé finanční prostředky ve výši 8 195 Kč převzala žalovaná v hotovosti. Nedílnou součástí smluv byly smluvní podmínky. Podle smluvních podmínek právní předchůdkyně žalobkyně byla výpůjční úroková sazba sjednána ve výši 17,35 %, resp. 29 % ročně. Výpůjční úroková sazba je stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy. Sjednané splátky ze smluv o zápůjčce žalovaná nehradila řádně a včas, poslední splátky na své závazky uhradila dne 21. 6. 2017. Na zápůjčku ve výši 20 000 Kč uhradila pěti splátkami celkem 9 900 Kč, na zápůjčku ve výši 14 000 Kč čtyřmi splátkami celkem 4 550 Kč. Právní předchůdkyni žalobkyně proto vzniklo v souladu s čl. 10 smluvních podmínek právo na uhrazení dlužných částek. Právní předchůdkyně žalobkyně smlouvou ze dne 24. 6. 2019 postoupila své pohledávky za žalovanou na žalobkyni a žalované tuto skutečnost písemně oznámila dopisem z téhož dne odeslaným dne 17. 7. 2019. K zaplacení žalovaných částek byla žalovaná vyzvána dopisem zástupce žalobkyně ze dne 12. 3. 2020 odeslaným následujícího dne. Žalovaná však na výzvu nijak nereagovala a rovněž ničeho nezaplatila.
5. Soud naopak nemá za prokázané, že by právní předchůdkyně žalobkyně dostatečně prověřila úvěruschopnost žalované. Žalobkyně ani přes výzvu nepředložila listin y či neoznačila další důkazy k prokázání skutečnosti, že úvěruschopnost žalované dostatečně a řádně prověřila.
6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o.z. “) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 419 o.z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.
8. Podle § 9 zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen„ ZoSÚ“), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele.
Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.
9. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
10. Podle § 75 ZSÚ poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.
11. Podle § 78 odst. 1 ZSÚ poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.
12. Podle § 78 odst. 2 písm. b) ZSÚ poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.
13. Podle § 86 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
14. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
15. Podle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
16. Podle § 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 věty první o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
17. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda předmětné smlouvy o zápůjčce byly mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou uzavřeny platně, a to s ohledem na to, zda byla před uzavřením těchto smluv dostatečně a odborným způsobem zkoumána schopnost žalované jakožto spotřebitele sjednávané úvěry splácet (úvěruschopnost), a to v souladu s § 9 ZoSÚ (v případě zápůjčky ve výši 20 000 Kč) a § 86 ZSÚ (v případě zápůjčky 14 000 Kč), neboť soud nepochyboval o tom, že citovaná smlouva je smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ZoSÚ a ZSÚ, kdy na straně jedné vystupuje právní předchůdkyně žalobkyně coby poskytovatel a na straně druhé žalovaná coby spotřebitel. V obou případech je porušení povinnosti posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr sankcionováno absolutní neplatností takové smlouvy, přičemž k absolutní neplatnosti je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (v případě zápůjčky ve výši 20 000 Kč srovnej např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 14. 11. 2017, č. j. 23 Co 365/2017 – 53, v případě zápůjčky ve výši 14 000 Kč srovnej Soudní dvůr Evropské unie – druhý senát v rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci anonymizováno právnická osoba proti anonymizováno, C číslo).
18. Poskytovatel úvěru je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, k tomu je povinen získat od spotřebitele dostatečné informace, případně nahlédnout do příslušných databází. Až v případě, že s odbornou péčí posoudí, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, úvěr poskytne, v opačném případě je smlouva neplatná, a to absolutně. Žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost žalované byla posuzována podle informací a oproti dokladům získaných od žalované, přičemž informace takto získané byly zaneseny do zákaznické karty žalované. Žalobkyně však k těmto tvrzením neoznačila ani nepředložila žádné důkazy.
19. S ohledem na shora uvedené tak soud předmětné smlouvy posoudil jako absolutně neplatné, protože úvěruschopnost žalované nebyla před uzavřením smluv řádné a dostatečně zkoumána. Žalovaná je tak povinna uhradit žalobkyni toliko částky, které jí byly poskytnuty na základě neplatné smlouvy (§ 2991 o. z.) a které dosud nesplatila. Z dokazování vyplynulo, že v případě zápůjčky číslo byla žalované takto poskytnuta částka ve výši 20 000 Kč, kdy dosud žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně, resp. žalobkyni, v součtu zaplatila částku ve výši 9 900 Kč. V případě zápůjčky číslo byla žalované takto poskytnuta částka ve výši 14 000 Kč, žalovaná však uhradila pouze 4 550 Kč. Žalovaná se tak na úkor právní předchůdkyně žalobkyně, resp. po postoupení pohledávek na úkor žalobkyně, bezdůvodně obohatila co do částek 11 100 Kč (20 000 Kč – 9 900 Kč) a 9 450 Kč (14 000 Kč – 4 550 Kč) a je tak povinna plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni také vrátit.
20. Soud proto žalobě vyhověl toliko co do částek 20 550 Kč (11 100 Kč + 9 450 Kč), kdy rovněž uložil žalované zaplatit žalobkyni tuto částku spolu se zákonným úrokem z prodlení ode dne následujícího po dni, kdy byla žalované doručena žaloba, tedy od 25. 2. 2021 do zaplacení.
21. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobě výrokem II. nevyhověl, a to s ohledem na absolutní neplatnost předmětné smlouvy. Lhůta pro splnění povinnosti uložené tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. o.s.ř.
22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. o.s.ř. Náhrada nákladů řízení by v poměrné výši příslušela žalované, nicméně té v řízení žádné náklady nevznikly, a proto nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.