Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

106 C 422/2020-53

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr Petrou Hermannovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení částky 14 300 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % z částky 7 000 Kč od 5. 3. 2020 do zaplacení,

do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se, co do částky 7 300 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % z částky 10 000 Kč od 19. 5. 2019 do 4. 3. 2020, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % z částky 7 000 Kč od 5. 3. 2020 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Žalobou, jenž byla soudu doručena dne 1. 10. 2020 spolu s doplněným podáním ze dne 18. 1. 2021, se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení částky 14 300 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaná uzavřela dne 18. 4. 2018 se společností právnická osoba smlouvu o úvěru číslo 2018 číslo. Dle úvěrové smlouvy se původní věřitel zavázal žalované poskytnout bezúčelový hotovostní spotřebitelský úvěr ve výši 10 000 Kč s pevně stanovenou zápůjční dobou sjednaný na dobu určitou a žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli poskytnutý úvěr zpět spolu s kapitalizovaným úrokem, poplatkem za vyhodnocení úvěru, poplatkem za sjednání úvěru a inkasním poplatkem ve výši 16 900 Kč, a to ve 13 splátkách, přičemž poslední splátka byla splatná ke dni 18. 5. 2019. Původní věřitel poskytl žalované úvěr dne 18. 4. 2018, což žalovaná potvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná závazek nesplnila řádně a včas, ocitla se v prodlení. Žalovaná při uzavření smlouvy uhradila administrativní poplatek ve výši 400 Kč a dále hradila ve splátkách původnímu věřiteli celkem částku 2 600 Kč. Žalovaná částka 14 300 Kč představuje neuhrazenou jistinu 10 000 Kč, neuhrazený úrok z úvěru 1 744 Kč, neuhrazený poplatek za vyhotovení úvěru 1 372 Kč, neuhrazený inkasní poplatek za hotovostní výběr splátek 184 Kč. Pro posouzení úvěruschopnosti žalované byl podstatný pravidelný a prokazatelný měsíční příjem, žalovaná doložila další dokumenty jako je např. výpis z účtu, pracovní smlouvu či potvrzení o příjmu. Ke dni 28. 9. 2018 byla část závodu společnosti právnická osoba převedena ve prospěch společnosti právnická osoba Následně žalobkyně jako postupník uzavřela dne 11. 12. 2019 se společností právnická osoba smlouvu o postoupení pohledávek, o čemž byla žalovaná vyrozuměna. Žalovaná neuhradila ničeho ani přes zaslanou předžalobní výzvu ze dne 26. 2. 2020.

Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

K jednání, jenž se ve věci konalo dne 10. 3. 2021, se nedostavila žalovaná, svou neúčast neomluvila. Soud jednal a rozhodl o věci samé vycházeje přitom z obsahu spisu a provedených důkazů ( ).

Soud provedl ve věci dokazování a vzal za prokázáno: ze smlouvy o úvěru číslo 2018 číslo uzavřené mezi společností právnická osoba a žalovanou dne 18. 4. 2018, že předmětem smlouvy je bezúčelový hotovostní spotřebitelský úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaná stvrdila podpisem smlouvy převzetí poskytnuté jistiny v hotovosti. Žalovaná se zavázala poskytnutou jistinu vrátit společně s dohodnutým úrokem a sjednaným poplatky v 13 měsíčních splátkách po 1 300 Kč, přičemž každá splátka je splatná k 18. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byla smlouva uzavřena. Smluvní strany se dohodly, že dlužník zaplatit poplatek za uzavření smlouvy ve výši 400 Kč, kdy poplatek je splatný při podpisu smlouvy, dále se smluvní strany dohodly, že dlužník zaplatí poplatek ve výši 2 200 Kč a poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši 1 900 Kč Celkem se dlužník zavázal uhradit 17 300 Kč představující jistinu 10 000 Kč a náklady spotřebitelského úvěru 7 300 Kč. Dlužník byl ve smlouvě označen jménem, příjmením, bydlištěm ulice a číslo, obec část obce, kontaktní adresou adresa žalované, rodným číslem, číslem OP. Žalovaná smlouvu podepsala dne 18. 4. 2018.

Z předpisu splátek ke smlouvě o úvěru číslo 2018 číslo vzal soud za prokázáno, že výše splátky byla stanovena na částku 1 300 Kč ses platností k 18. dni v kalendářním měsíci a poplatkem za uzavření smlouvy 400 Kč.

Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne 18. 4. 2018 vzal soud za prokázáno, že se jedná o bezúčelový hotovostní spotřebitelský úvěr ve výši 10 000 Kč, který bude splácen 13 měsíčními splátkami po 1 300 Kč a celková částka ke splacení činí 17 300 Kč.

Z žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne 18. 4. 2018 vzal soud za prokázáno, že žalovaná uvedla v žádosti své osobní údaje, jméno, příjmení, datum narození, rodné číslo, trvalé bydliště obec, ulice a číslo, adresa pobytu adresa žalované, dále uvedla, že je svobodná, na mateřské dovolené, bydlí v nájmu, má jednu vyživovací povinnost, v domácnosti jsou dvě výdělečně činné osoby. Žalovaná pobírá rodičovský příspěvek ve výši 8 100 Kč. Dále uvedla průměrné výdaje, a to bydlení 6 910 Kč, elektřina 500 Kč, stravování, výživné 2 000 Kč, ostatní výdaje 200 Kč, průměrné měsíční výdaje žadatelky činí 4 805 Kč a průměrné výdaje celé domácnosti činí 9 610 Kč. Žadatelka doložila pokladní doklady, rozhodnutí o přiznání dávky, evidenční list, čestné prohlášení, údaje v žádosti stvrdila podpisem.

Z poštovních poukázek vzal soud za prokázáno, že žalovaná uhradila dne 12. 1. 2018 právnická osoba 500 Kč, dne 14. 2. 2018 právnická osoba 500 Kč, dne 14. 3. 2018 právnická osoba 500 Kč.

Z poštovních poukázek vzal soud za prokázáno, že žalovaná uhradila právnická osoba – sociální bydlení částku 1 000 Kč dne 12. 1. 2018, 14. 2. 2018 a 14. 3. 2018.

Z oznámení o změně výše dávky státní sociální podpory vzal soud za prokázáno, že žalované byl zvýšen rodičovský příspěvek z částky 3 800 Kč na částku 7 600 Kč od 1. 1. 2018.

Z poštovních poukázek vzal soud za prokázáno, že úřad práce zaslal žalované částku 8 100 Kč dne 12. 2. 2018, 12. 3. 2018 a 12. 3. 2018.

Z čestného prohlášení žalované ze dne 18. 4. 2018 vzal soud za prokázáno, že žalovaná prohlašuje, že nájem bude hradit na adrese adresa žalované, od května 2018.

Z evidenčního listu pro výpočet měsíčních úhrad z bytu na adrese adresa žalované, uživatele bytu celé jméno žalované, vzal soud za prokázáno, že celkový předpis činí 6 910 Kč.

Z finanční analýzy ze dne 18. 4. 2018 vzal soud za prokázáno, že příjem žadatele činí 8 100 Kč, měsíční výdaje činí 4 805 Kč, rezerva 1 000 Kč a volné měsíční zdroje činí 2 295 Kč. Žadateli lze poskytnout úvěr s maximální výší měsíční splátky 2 295 Kč.

Z Creditu scóringu ze dne 18. 4. 2018 vzal soud za prokázáno, že dle finanční analýzy scóring žalované činí 13 bodů, což představuje úvěr maximálně do 25 000 Kč.

Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 26. 6. 2020 vzal soud za prokázáno, že právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovanou k úhradě pohledávky ze smlouvy o úvěru číslo 2018 číslo, a to obratem.

Z poštovního podacího lístku ze dne 27. 2. 2020 vzal soud za prokázáno, že právní zástupce žalobkyně odesílal žalované korespondenci uvedeného dne na adresu adresa žalované.

Ze smlouvy o postoupení pohledávek mezi právnická osoba a žalobkyní dne 11. 12. 2019 vzal soud za prokázáno, že touto smlouvou došlo k postoupení pohledávek, jenž jsou uvedeny v příloze č. 1, na žalobkyni.

Z přílohy ke smlouvě o postoupení pohledávek vzal soud za prokázáno, že pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena pod pořadovým číslo.

Ze smlouvy o prodeji části závodu mezi právnická osoba a společností právnická osoba dne 8. 9. 2019 vzal soud za prokázáno, že touto smlouvou došlo k převodu vlastnického práva k části závodu – veškerých úvěrových smluv uvedených v příloze č. 2.

Z přílohy č. 2 ke smlouvě o prodeji části závodu vzal soud za prokázáno, že na straně 52 je označena pohledávka za žalovanou číslo 2018 číslo.

Na základě provedeného dokazování činí soud závěr o skutkovém stavu: právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne 18. 4. 2018 smlouvu o bezúčelovém hotovostním spotřebitelském úvěru číslo 2018 číslo, na základě které žalobkyně poskytla žalované v hotovosti peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které převzala při podpisu smlouvy, což stvrdila svým podpisem na smlouvě. Žalovaná se zavázala uhradit poplatek za uzavření smlouvy ve výši 400 Kč, dále poplatek ve výši 2 200 Kč a poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši 1 900 Kč Celkem se žalovaná zavázala uhradit jistinu ve výši 10 000 Kč, celkové náklady spotřebitelského úvěru ve výši 7 300 Kč, tj. celkem 17 300 Kč v 13 splátkách po 1 300 Kč měsíčně. Žalovaná v žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 18. 4. 2018 sdělila své osobní údaje, adresu trvalého bydliště a kontaktní adresu adresa, dále uvedla, že je na mateřské dovolené, je svobodná, má jednu vyživovací povinnost, v domácnosti jsou dvě výdělečně činné osoby, její příjem činí 8 100 Kč - rodičovský příspěvek a výdaje jsou 6 910 Kč bydlení, 500 Kč elektřina, 2 000 Kč stravování, 200 Kč ostatní výdaje. Celkem výdaje činí 4 805 Kč. Žalovaná předložila rozhodnutí o přiznání dávky – rodičovského příspěvku ve výši 7 600 Kč, pokladní doklady o příjmu z úřadu práce ve výši 8 100 Kč a placení nákladů za elektřinu ve výši 500 Kč, nákladů na bydlení ve výši 1 000 Kč a čestné prohlášení o platbě nájemného ve výši 6 910 Kč Smlouvou o prodeji části závodu právnická osoba byla převedena část závodu ve prospěch právnická osoba, a to část závodu – veškeré úvěrové smlouvy včetně smlouvy za žalovanou číslo 2018 číslo Smlouvou o postoupení pohledávek mezi společností právnická osoba a žalobkyní dne 11. 12. 2019 došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Předžalobní výzvou ze dne 26. 2. 2020, odesílanou dne 27. 2. 2020, právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovanou k úhradě dluhu.

Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena dne 18. 4. 2018 ve smyslu ust. úvěrová smlouva. Soud zároveň na danou věc aplikuje i zákon číslo Sb. o spotřebitelském úvěru.

Podle ust. a 2 věta prvá poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jeh tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

Podle ust. § 87 odst. 1 spotřebitelského zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

Ze strany žalobkyně bylo soudu poskytnuto tvrzení, že žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně zkoumala úvěruschopnost žalované a její možnosti splácet poskytnutý úvěr s tím, že vycházela z pravidelného a prokazatelného příjmu žalované a žalovaná byla povinna doložit k ověření úvěruschopnosti požadované dokumenty. Žalobkyně doložila soudu žádost žalované o spotřebitelský úvěr ze dne 18. 4. 2018, ve které žalovaná sdělila své osobní údaje, adresu trvalého bydliště a kontaktní adresu adresa. Dále uvedla, že je na mateřské dovolené, je svobodná, má jednu vyživovací povinnost, v domácnosti jsou dvě výdělečně činné osoby. Příjem žalované činí 8 100 Kč rodičovský příspěvek a výdaje jsou 6 910 Kč na bydlení, 500 Kč elektřina, 2 000 Kč stravování, 200 Kč ostatní výdaje. Celkové měsíční výdaje žadatelky činí 4 805 Kč. Celkové měsíční výdaje celé domácnosti činí 9 610 Kč. Žalobkyně doložila rozhodnutí o přiznání dávky žalované – rodičovského příspěvku ve výši 7 600 Kč, pokladní doklady o příjmu žalované z úřadu práce ve výši 8 100 Kč a placení nákladů za elektřinu ve výši 500 Kč, nákladů na bydlení ve výši 1 000 Kč a čestné prohlášení žalované o platbě nájemného ve výši 6 910 Kč od května 2018, evidenční list pro výpočet měsíčních úhrad nájemného.

Na podkladě těchto předložených listin dospívá soud k závěru, že žalobkyně nedostála své povinnosti s odbornou péčí prověřit úvěruschopnost žalované. Z doložených listin je zřejmé, že příjem žalované je tvořen sociálními dávkami vyplácenými úřadem práce ve výši 8 100 Kč. Jiný příjem žalované nebyl doložen a ani tvrzen, nebyl tvrzen ani doložen jiný příjem v domácnosti. Byly ověřeny výdaje žalované. Porovnáním příjmů a výdajů žalované, které zmínila v žádosti o spotřebitelský úvěr, je zcela zřejmé, že žalovaná po uhrazení všech zmiňovaných výdajů nebyla schopna hradit měsíční splátku úvěru ve výši 1 300 Kč. Při posuzování úvěruschopnosti je nutné prověřit veškeré skutečnosti, které žadatel uvedl ve své žádosti o úvěr a vyjít z reálných možností žadatele splácet úvěr. Pokud žalovaná uváděla dvě výdělečně činné osoby v domácnosti, a uváděla své průměrné výdaje a průměrné výdaje celé domácnosti, pak bylo nutné objektivně zjistit celkové majetkové poměry žalované, což se v daném případě nestalo. Příjem žalované je tak zcela nedostatečný na splácení poskytnutého úvěru.

Soud tedy má za to, že žalobkyně řádným způsobem nezkoumala úvěruschopnost žalované, úvěr byl poskytnut v rozporu s ust. § 86 odst. 1 spotřebitelského zákona a smlouva o úvěru je zcela neplatná pro rozpor se zákonem ve smyslu ust. § 580 o. z., přičemž se jedná o absolutní neplatnost, ke které je nutno přihlížet i bez návrhu, § 588 o. z. Soud považuje za neplatná i veškerá vedlejší ujednání ohledně příslušenství a poplatků.

Za situace, kdy soud posoudil smluvní vztah mezi stranami jako neplatný a při tvrzení, že žalované byla právním předchůdcem žalobkyně poskytnuta dne 18. 4. 2018 částka 10 000 Kč a žalovaná uhradila částku 3 000 Kč, má soud za to, že nárok žalobkyně vůči žalované je nutno posoudit z titulu mimosmluvního ujednání ve smyslu ust. § 2991 o. z. jako plnění bez právního důvodu. Je tedy na místě přiznat žalobkyni rozdíl mezi poskytnutou částkou 10 000 Kč a uhrazenou částkou 3 000 Kč, tj. částku 7 000 Kč. Splatnost pohledávky soud odvíjí od výzvy k zaplacení dluhu ze dne 26. 2. 2020, která byla žalované odesílána dne 27. 2. 2020. Ve smyslu ust. § 573 o. z. se má zato, že zásilka odesílána s využitím provozovatele poštovních služeb je doručena třetí pracovní po odeslání., tj. dne 3. 3. 2020. Dne 4. 3. 2020 byla pak žalovaná povinna plnit a ode dne 5. 3. 2020 se ocitla v prodlení s plněním peněžitého závazku a žalobkyni vzniklo právo na úhradu příslušenství ve smyslu ust. a o. z. Výše příslušenství se řídí Skutková tvrzení obsažená v žalobě nebyla žádným způsobem ze strany žalovaného rozporována, žalovaná žádným způsobem neprokázal, že by žalobkyni poskytl plnění v jiné výši. Aktivní legitimace žalobkyně ve věci je dána ve smyslu ust. o. z.

Tak, jak je to uvedeno ve výroku II. rozsudku, byla žaloba v této části zamítnuta s ohledem na právní názor soudu, kdy smlouvu o úvěru soud posoudil jako neplatnou pro rozpor se zákonem a nárok žalobkyně soud posoudil jako plnění z titulu bezdůvodného obohacení.

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. odst. odst. 2 tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšné žalované objektivně žádné náklady řízení nevznikly.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % z částky 7 000 Kč od 5. 3. 2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se, co do částky 7 300 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % z částky 10 000 Kč od 19. 5. 2019 do 4. 3. 2020, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % z částky 7 000 Kč od 5. 3. 2020 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> Žalobou, jenž byla soudu doručena dne 1. 10. 2020 spolu s doplněným podáním ze dne 18. 1. 2021, se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení částky 14 300 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaná uzavřela dne 18. 4. 2018 se společností [právnická osoba] smlouvu o úvěru [číslo] 2018 [číslo]. Dle úvěrové smlouvy se původní věřitel zavázal žalované poskytnout bezúčelový hotovostní spotřebitelský úvěr ve výši 10 000 Kč s pevně stanovenou zápůjční dobou sjednaný na dobu určitou a žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli poskytnutý úvěr zpět spolu s kapitalizovaným úrokem, poplatkem za vyhodnocení úvěru, poplatkem za sjednání úvěru a inkasním poplatkem ve výši 16 900 Kč, a to ve 13 splátkách, přičemž poslední splátka byla splatná ke dni 18. 5. 2019. Původní věřitel poskytl žalované úvěr dne 18. 4. 2018, což žalovaná potvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná závazek nesplnila řádně a včas, ocitla se v prodlení. Žalovaná při uzavření smlouvy uhradila administrativní poplatek ve výši 400 Kč a dále hradila ve splátkách původnímu věřiteli celkem částku 2 600 Kč. Žalovaná částka 14 300 Kč představuje neuhrazenou jistinu 10 000 Kč, neuhrazený úrok z úvěru 1 744 Kč, neuhrazený poplatek za vyhotovení úvěru 1 372 Kč, neuhrazený inkasní poplatek za hotovostní výběr splátek 184 Kč. Pro posouzení úvěruschopnosti žalované byl podstatný pravidelný a prokazatelný měsíční příjem, žalovaná doložila další dokumenty jako je např. výpis z účtu, pracovní smlouvu či potvrzení o příjmu. Ke dni 28. 9. 2018 byla část závodu společnosti [právnická osoba] převedena ve prospěch společnosti [právnická osoba] Následně žalobkyně jako postupník uzavřela dne 11. 12. 2019 se společností [právnická osoba] smlouvu o postoupení pohledávek, o čemž byla žalovaná vyrozuměna. Žalovaná neuhradila ničeho ani přes zaslanou předžalobní výzvu ze dne 26. 2. 2020. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K jednání, jenž se ve věci konalo dne 10. 3. 2021, se nedostavila žalovaná, svou neúčast neomluvila. Soud jednal a rozhodl o věci samé vycházeje přitom z obsahu spisu a provedených důkazů ( ). Soud provedl ve věci dokazování a vzal za prokázáno: ze smlouvy o úvěru [číslo] 2018 [číslo] uzavřené mezi společností [právnická osoba] a žalovanou dne 18. 4. 2018, že předmětem smlouvy je bezúčelový hotovostní spotřebitelský úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaná stvrdila podpisem smlouvy převzetí poskytnuté jistiny v hotovosti. Žalovaná se zavázala poskytnutou jistinu vrátit společně s dohodnutým úrokem a sjednaným poplatky v 13 měsíčních splátkách po 1 300 Kč, přičemž každá splátka je splatná k 18. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byla smlouva uzavřena. Smluvní strany se dohodly, že dlužník zaplatit poplatek za uzavření smlouvy ve výši 400 Kč, kdy poplatek je splatný při podpisu smlouvy, dále se smluvní strany dohodly, že dlužník zaplatí poplatek ve výši 2 200 Kč a poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši 1 900 Kč Celkem se dlužník zavázal uhradit 17 300 Kč představující jistinu 10 000 Kč a náklady spotřebitelského úvěru 7 300 Kč. Dlužník byl ve smlouvě označen jménem, příjmením, bydlištěm [ulice a číslo], [obec] [část obce], kontaktní adresou [adresa žalované], rodným číslem, číslem OP. Žalovaná smlouvu podepsala dne 18. 4. 2018. Z předpisu splátek ke smlouvě o úvěru [číslo] 2018 [číslo] vzal soud za prokázáno, že výše splátky byla stanovena na částku 1 300 Kč ses platností k 18. dni v kalendářním měsíci a poplatkem za uzavření smlouvy 400 Kč. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne 18. 4. 2018 vzal soud za prokázáno, že se jedná o bezúčelový hotovostní spotřebitelský úvěr ve výši 10 000 Kč, který bude splácen 13 měsíčními splátkami po 1 300 Kč a celková částka ke splacení činí 17 300 Kč. Z žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne 18. 4. 2018 vzal soud za prokázáno, že žalovaná uvedla v žádosti své osobní údaje, jméno, příjmení, datum narození, rodné číslo, trvalé bydliště [obec], [ulice a číslo], adresa pobytu [adresa žalované], dále uvedla, že je svobodná, na mateřské dovolené, bydlí v nájmu, má jednu vyživovací povinnost, v domácnosti jsou dvě výdělečně činné osoby. Žalovaná pobírá rodičovský příspěvek ve výši 8 100 Kč. Dále uvedla průměrné výdaje, a to bydlení 6 910 Kč, elektřina 500 Kč, stravování, výživné 2 000 Kč, ostatní výdaje 200 Kč, průměrné měsíční výdaje žadatelky činí 4 805 Kč a průměrné výdaje celé domácnosti činí 9 610 Kč. Žadatelka doložila pokladní doklady, rozhodnutí o přiznání dávky, evidenční list, čestné prohlášení, údaje v žádosti stvrdila podpisem. Z poštovních poukázek vzal soud za prokázáno, že žalovaná uhradila dne 12. 1. 2018 [právnická osoba] 500 Kč, dne 14. 2. 2018 [právnická osoba] 500 Kč, dne 14. 3. 2018 [právnická osoba] 500 Kč. Z poštovních poukázek vzal soud za prokázáno, že žalovaná uhradila [právnická osoba] – sociální bydlení částku 1 000 Kč dne 12. 1. 2018, 14. 2. 2018 a 14. 3. 2018. Z oznámení o změně výše dávky státní sociální podpory vzal soud za prokázáno, že žalované byl zvýšen rodičovský příspěvek z částky 3 800 Kč na částku 7 600 Kč od 1. 1. 2018. Z poštovních poukázek vzal soud za prokázáno, že úřad práce zaslal žalované částku 8 100 Kč dne 12. 2. 2018, 12. 3. 2018 a 12. 3. 2018. Z čestného prohlášení žalované ze dne 18. 4. 2018 vzal soud za prokázáno, že žalovaná prohlašuje, že nájem bude hradit na adrese [adresa žalované], od května 2018. Z evidenčního listu pro výpočet měsíčních úhrad z bytu na adrese [adresa žalované], uživatele bytu [celé jméno žalované], vzal soud za prokázáno, že celkový předpis činí 6 910 Kč. Z finanční analýzy ze dne 18. 4. 2018 vzal soud za prokázáno, že příjem žadatele činí 8 100 Kč, měsíční výdaje činí 4 805 Kč, rezerva 1 000 Kč a volné měsíční zdroje činí 2 295 Kč. Žadateli lze poskytnout úvěr s maximální výší měsíční splátky 2 295 Kč. Z Creditu scóringu ze dne 18. 4. 2018 vzal soud za prokázáno, že dle finanční analýzy scóring žalované činí 13 bodů, což představuje úvěr maximálně do 25 000 Kč. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 26. 6. 2020 vzal soud za prokázáno, že právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovanou k úhradě pohledávky ze smlouvy o úvěru [číslo] 2018 [číslo], a to obratem. Z poštovního podacího lístku ze dne 27. 2. 2020 vzal soud za prokázáno, že právní zástupce žalobkyně odesílal žalované korespondenci uvedeného dne na adresu [adresa žalované]. Ze smlouvy o postoupení pohledávek mezi [právnická osoba] a žalobkyní dne 11. 12. 2019 vzal soud za prokázáno, že touto smlouvou došlo k postoupení pohledávek, jenž jsou uvedeny v příloze č. 1, na žalobkyni. Z přílohy ke smlouvě o postoupení pohledávek vzal soud za prokázáno, že pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena pod pořadovým [číslo]. Ze smlouvy o prodeji části závodu mezi [právnická osoba] a společností [právnická osoba] dne 8. 9. 2019 vzal soud za prokázáno, že touto smlouvou došlo k převodu vlastnického práva k části závodu – veškerých úvěrových smluv uvedených v příloze č. 2. Z přílohy č. 2 ke smlouvě o prodeji části závodu vzal soud za prokázáno, že na straně 52 je označena pohledávka za žalovanou [číslo] 2018 [číslo]. Na základě provedeného dokazování činí soud závěr o skutkovém stavu: právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne 18. 4. 2018 smlouvu o bezúčelovém hotovostním spotřebitelském úvěru [číslo] 2018 [číslo], na základě které žalobkyně poskytla žalované v hotovosti peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které převzala při podpisu smlouvy, což stvrdila svým podpisem na smlouvě. Žalovaná se zavázala uhradit poplatek za uzavření smlouvy ve výši 400 Kč, dále poplatek ve výši 2 200 Kč a poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši 1 900 Kč Celkem se žalovaná zavázala uhradit jistinu ve výši 10 000 Kč, celkové náklady spotřebitelského úvěru ve výši 7 300 Kč, tj. celkem 17 300 Kč v 13 splátkách po 1 300 Kč měsíčně. Žalovaná v žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 18. 4. 2018 sdělila své osobní údaje, adresu trvalého bydliště a kontaktní adresu [adresa], dále uvedla, že je na mateřské dovolené, je svobodná, má jednu vyživovací povinnost, v domácnosti jsou dvě výdělečně činné osoby, její příjem činí 8 100 Kč - rodičovský příspěvek a výdaje jsou 6 910 Kč bydlení, 500 Kč elektřina, 2 000 Kč stravování, 200 Kč ostatní výdaje. Celkem výdaje činí 4 805 Kč. Žalovaná předložila rozhodnutí o přiznání dávky – rodičovského příspěvku ve výši 7 600 Kč, pokladní doklady o příjmu z úřadu práce ve výši 8 100 Kč a placení nákladů za elektřinu ve výši 500 Kč, nákladů na bydlení ve výši 1 000 Kč a čestné prohlášení o platbě nájemného ve výši 6 910 Kč Smlouvou o prodeji části závodu [právnická osoba] byla převedena část závodu ve prospěch [právnická osoba], a to část závodu – veškeré úvěrové smlouvy včetně smlouvy za žalovanou [číslo] 2018 [číslo] Smlouvou o postoupení pohledávek mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní dne 11. 12. 2019 došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Předžalobní výzvou ze dne 26. 2. 2020, odesílanou dne 27. 2. 2020, právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovanou k úhradě dluhu. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena dne 18. 4. 2018 ve smyslu ust. úvěrová smlouva. Soud zároveň na danou věc aplikuje i zákon [číslo] Sb. o spotřebitelském úvěru. Podle ust. a 2 věta prvá poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jeh tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle ust. spotřebitelského zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. větou druhou, je smlouva neplatná. Ze strany žalobkyně bylo soudu poskytnuto tvrzení, že žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně zkoumala úvěruschopnost žalované a její možnosti splácet poskytnutý úvěr s tím, že vycházela z pravidelného a prokazatelného příjmu žalované a žalovaná byla povinna doložit k ověření úvěruschopnosti požadované dokumenty. Žalobkyně doložila soudu žádost žalované o spotřebitelský úvěr ze dne 18. 4. 2018, ve které žalovaná sdělila své osobní údaje, adresu trvalého bydliště a kontaktní adresu [adresa]. Dále uvedla, že je na mateřské dovolené, je svobodná, má jednu vyživovací povinnost, v domácnosti jsou dvě výdělečně činné osoby. Příjem žalované činí 8 100 Kč rodičovský příspěvek a výdaje jsou 6 910 Kč na bydlení, 500 Kč elektřina, 2 000 Kč stravování, 200 Kč ostatní výdaje. Celkové měsíční výdaje žadatelky činí 4 805 Kč. Celkové měsíční výdaje celé domácnosti činí 9 610 Kč. Žalobkyně doložila rozhodnutí o přiznání dávky žalované – rodičovského příspěvku ve výši 7 600 Kč, pokladní doklady o příjmu žalované z úřadu práce ve výši 8 100 Kč a placení nákladů za elektřinu ve výši 500 Kč, nákladů na bydlení ve výši 1 000 Kč a čestné prohlášení žalované o platbě nájemného ve výši 6 910 Kč od května 2018, evidenční list pro výpočet měsíčních úhrad nájemného. Na podkladě těchto předložených listin dospívá soud k závěru, že žalobkyně nedostála své povinnosti s odbornou péčí prověřit úvěruschopnost žalované. Z doložených listin je zřejmé, že příjem žalované je tvořen sociálními dávkami vyplácenými úřadem práce ve výši 8 100 Kč. Jiný příjem žalované nebyl doložen a ani tvrzen, nebyl tvrzen ani doložen jiný příjem v domácnosti. Byly ověřeny výdaje žalované. Porovnáním příjmů a výdajů žalované, které zmínila v žádosti o spotřebitelský úvěr, je zcela zřejmé, že žalovaná po uhrazení všech zmiňovaných výdajů nebyla schopna hradit měsíční splátku úvěru ve výši 1 300 Kč. Při posuzování úvěruschopnosti je nutné prověřit veškeré skutečnosti, které žadatel uvedl ve své žádosti o úvěr a vyjít z reálných možností žadatele splácet úvěr. Pokud žalovaná uváděla dvě výdělečně činné osoby v domácnosti, a uváděla své průměrné výdaje a průměrné výdaje celé domácnosti, pak bylo nutné objektivně zjistit celkové majetkové poměry žalované, což se v daném případě nestalo. Příjem žalované je tak zcela nedostatečný na splácení poskytnutého úvěru. Soud tedy má za to, že žalobkyně řádným způsobem nezkoumala úvěruschopnost žalované, úvěr byl poskytnut v rozporu s ust. spotřebitelského zákona a smlouva o úvěru je zcela neplatná pro rozpor se zákonem ve smyslu ust. o. z., přičemž se jedná o absolutní neplatnost, ke které je nutno přihlížet i bez návrhu, o. z. Soud považuje za neplatná i veškerá vedlejší ujednání ohledně příslušenství a poplatků. Za situace, kdy soud posoudil smluvní vztah mezi stranami jako neplatný a při tvrzení, že žalované byla právním předchůdcem žalobkyně poskytnuta dne 18. 4. 2018 částka 10 000 Kč a žalovaná uhradila částku 3 000 Kč, má soud za to, že nárok žalobkyně vůči žalované je nutno posoudit z titulu mimosmluvního ujednání ve smyslu ust. o. z. jako plnění bez právního důvodu. Je tedy na místě přiznat žalobkyni rozdíl mezi poskytnutou částkou 10 000 Kč a uhrazenou částkou 3 000 Kč, tj. částku 7 000 Kč. Splatnost pohledávky soud odvíjí od výzvy k zaplacení dluhu ze dne 26. 2. 2020, která byla žalované odesílána dne 27. 2. 2020. Ve smyslu ust. o. z. se má zato, že zásilka odesílána s využitím provozovatele poštovních služeb je doručena třetí pracovní po odeslání., tj. dne 3. 3. 2020. Dne 4. 3. 2020 byla pak žalovaná povinna plnit a ode dne 5. 3. 2020 se ocitla v prodlení s plněním peněžitého závazku a žalobkyni vzniklo právo na úhradu příslušenství ve smyslu ust. a o. z. Výše příslušenství se řídí Skutková tvrzení obsažená v žalobě nebyla žádným způsobem ze strany žalovaného rozporována, žalovaná žádným způsobem neprokázal, že by žalobkyni poskytl plnění v jiné výši. Aktivní legitimace žalobkyně ve věci je dána ve smyslu ust. o. z. Tak, jak je to uvedeno ve výroku II. rozsudku, byla žaloba v této části zamítnuta s ohledem na právní názor soudu, kdy smlouvu o úvěru soud posoudil jako neplatnou pro rozpor se zákonem a nárok žalobkyně soud posoudil jako plnění z titulu bezdůvodného obohacení. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. odst. odst. 2 tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšné žalované objektivně žádné náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně, dvojmo, prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Ostravě.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.