Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
27 C 22/2021-33
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudcem JUDr Romanem Hlaváčem ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO
sídlem adresa žalobkyně
zastoupený advokátem titul. jméno příjmení, titul za jménem
sídlem adresa
proti;
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
trvale bytem adresa žalovaného
o zaplacení částky 76 335,36 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 64 820 Kč s 9% úrokem z prodlení p.a. z částky 37 000 Kč od 12. 11. 2018 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 11 515,36 Kč, zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 13 521,48 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 64 820 Kč s 9% úrokem z prodlení p.a. z částky 37 000 Kč od 12. 11. 2018 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 11 515,36 Kč, zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 13 521,48 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.</b>
1. Žalobou doručenou soudu dne 31. 8. 2020 se domáhala žalobkyně na žalovaném zaplacení částky 76 335,36 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi jeho předchůdkyní společností právnická osoba a žalovaným byla dne 11. 10. 2017 uzavřena Smlouva o úvěru číslo 2017 číslo (dále také jako úvěrová smlouva), na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr v celkové výši 37 000 Kč, který žalovaný čerpal v plné výši. Žalovaný se zavázal splácet čerpaný úvěr spolu se sjednaným úrokem a poplatky v pravidelných 13 měsíčních splátkách, přičemž poslední splátka byla splatná dne 11. 11. 2018. Žalovaný však v rozporu s úvěrovou smlouvou nehradil splátky řádně a včas a dostal se do prodlení s úhradou splátek úvěru. Celkem tak dluží 46 320 Kč. Žalobkyní je v souladu s článkem V. Smlouvy o úvěru uplatňována smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky 46 320 Kč, ohledně které je dlužník v prodlení, za dobu od 12. 11. 2018 do 20. 8. 2020. Délka prodlení rozhodná pro výpočet smluvní pokuty tedy činí 648 dnů. Výše smluvní pokuty byla stanovena takto: 0,001 x 46 320 x 648 = 30 015,36 Kč. Ke dni 28. 9. 2018 byla část závodu společnosti právnická osoba, zabývající se poskytováním spotřebitelských úvěrů, převedena na společnost právnická osoba, IČO. Dle § 1879 občanského zákoníku byla pohledávka vůči žalovanému vyplývající ze Smlouvy o úvěru postoupena společností právnická osoba, IČO, na základě smlouvy ze dne 11. 12. 2019 společnosti právnická osoba, IČO, která jej následně smlouvou ze dne 26. 5. 2020 postoupila žalobkyni.
2. Žalovaný se k věci nijak nevyjádřil.
3. Soud ve věci provedl dokazování sdělením podstatného obsahu listin, a to smlouvy o úvěru, smlouvy o postoupení pohledávky (2x), oznámení o postoupení pohledávky (2x), dokumentů předložených žalovaným k ověření úvěryschopnosti, předžalobní upomínky včetně podacího archu.
4. Na základě provedeného dokazování soud zjistil tento skutkový stav:
5. Z písemné smlouvy o úvěru číslo 2017 číslo ze dne 11. 10. 2017 soud zjistil, že se společnost právnická osoba jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný dohodli na poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 37 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit poskytnutý úvěr ve 13 měsíčních splátkách ve výši 4 810 Kč splatných vždy k 11. dni kalendářního měsíce počínaje dnem 11. 11. 2017. Strany si v článku V. Smlouvy o úvěru sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně které je dlužník v prodlení. Z dohody o změně sjednaných pracovních podmínek ze dne 1. 2. 2017 soud zjistil, že od tohoto data se zaměstnanecký poměr žalovaného u právnická osoba s.r.o. mění na dobu neurčitou. Z výplatních pásek soud zjistil, že čistý příjem žalovaného byl za měsíc červen 2017 ve výši 20 074 Kč, za měsíc červenec 2017 ve výši 20 734 Kč, za měsíc srpen 2017 ve výši 20 710 Kč. Z nájemní smlouvy ze dne 23. 1. 2016 soud zjistil, že se v ní žalovaný jako nájemce zavázal platit pronajímateli měsíční nájemné 7 500 Kč a zálohy na energiích 2 500 Kč. Vzhledem k tomu, že bydlí s další osobou, platí polovinu z těchto výdajů. V žádosti o úvěr žalovaný dále uvedl výdaje na stravu 1 000 Kč měsíčně a další výdaje 400 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 11. 12. 2019 mezi právnická osoba jako postupitelem a právnická osoba jako postupníkem. Předmětem postoupení byly pohledávky ze smluv o úvěru, které byly uvedeny v příloze této smlouvy. Ze seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že předmětem postoupení byla i pohledávka za žalovaným ze smlouvy o úvěru. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 26. 5. 2020 mezi právnická osoba jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Předmětem postoupení byly pohledávky ze smluv o úvěru, které byly uvedeny v příloze této smlouvy. Ze seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že předmětem postoupení byla i pohledávka za žalovaným ze smlouvy o úvěru. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné další skutečnosti rozhodné pro jeho skutkové závěry.
6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 122 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Dle odst. 3 souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.
8. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána v převážné části důvodně. Žalobkyně prokázala, že její předchůdkyně uzavřela se žalovanou dne 11. 10. 2017 písemnou smlouvu o úvěru, která má všechny podstatné náležitosti dle § 2395 a násl. občanského zákoníku . Žalobkyně rovněž prokázala, že její předchůdkyně řádně prověřila tzv. úvěryschopnost žalovaného dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, proto soud hodnotí smlouvu jako platnou. Žalobkyně rovněž prokázala, že její předchůdkyně poskytla žalovanému částku 37 000 Kč. Žalovaný výše uvedené skutečnosti nijak nerozporoval. Žalovaný se zavázal splácet poskytnutý úvěr spolu s úroky a poplatky ve splátkách sjednaných ve smlouvě. Žalovaný však nesplnil svou povinnost a neuhradil dosud žalobkyni částku 46 320 Kč. Soud proto uložil žalovanému zaplatit tuto částku. Jelikož je žalovaný v prodlení s úhradou této částky nejpozději ode dne následujícího po splatnosti poslední splátky, tedy od 18. 11. 2018, uložil mu soud povinnost zaplatit žalobkyni i zákonný úrok z prodlení z dlužené jistiny od tohoto data. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. tak, že soud zavázal žalovaného zaplatit dlužnou pohledávku do tří dnů od právní moci rozsudku. Pokud jde o smluvní pokutu sjednanou ve smlouvě, soud má za to, že žalobkyní požadovaná smluvní pokuta 30 015,36 Kč je požadována ve výši převyšující maximální možnou výši stanovenou zákonem v § 122 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru. Dle tohoto ustanovení souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru. Základ je v tomto případě tedy částka 37 000 Kč, nikoliv 46 200 Kč, maximální smluvní pokuta požadovaná po žalovaném tedy může být jen 18 500 Kč a tuto částku soud žalobkyni přiznal. Pokud jde o částku tuto převyšující, tedy rozdíl mezi žalobkyní požadovanou částkou 30 015,36 Kč a přiznanou částkou 18 500 Kč, který činí 11 515,36 Kč, musel soud žalobu v II. výroku rozsudku z tohoto důvodu v tomto rozsahu zamítnout. Žalobkyně prokázala svou aktivní legitimaci ve sporu, a to na základě 2 smluv o postoupení pohledávek, které mají všechny náležitosti dle § 1879 a násl. občanského zákoníku ve znění účinném od 1. 1. 2014. Mezi postupovanými pohledávkami se v přílohách ke smlouvám nachází i pohledávka za žalovaným. Žalobkyně se tak stala novým majitelem pohledávky a je oprávněna tuto pohledávku vymáhat soudní cestou.
9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. Soud považuje za úspěch žalobkyně zavázání žalovaného k povinnosti plnit v I. výroku rozsudku, za její neúspěch zamítnutí žaloby v rozsahu uvedeném v II. výroku rozsudku. Úspěch žalobkyně činí 85 % původně žalované částky, její neúspěch 15 %, rozdíl mezi úspěchem a neúspěchem 70 %. Soud proto přiznal žalobkyni 70 % uplatňovaných nákladů řízení. Náklady řízení v žalobkyní uplatňované výši 19 316,40 Kč zde tvoří žalobkyní zaplacený soudní poplatek ve výši 3 054 Kč, odměna právního zástupce žalobkyně za 3 úkony právní pomoci po 4 180 Kč dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (za převzetí věci, předžalobní výzvu a sepis a podání žaloby), 3 režijní paušály po 300 Kč dle § 13 odst. 3 téže vyhlášky a 21% DPH. 70 % z částky 19 316,40 Kč činí 13 521,48 Kč a tuto částku soud uložil žalovanému k povinnosti nahradit žalobkyni na nákladech řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do patnácti dnů následujících po dni jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Karviné, písemně, ve dvou vyhotoveních.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí (exekuce).