Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
5 C 2/2021-19
Okresní soud v Rokycanech rozhodl samosoudcem titul titul Davidem Svobodou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 13 686,21 Kč s přísl.
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 500 Kč od 16. 6. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbylé části se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 500 Kč od 16. 6. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Ve zbylé části se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 13 686,21 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že účastníci dne datum uzavřeli smlouvu o zápůjčce číslo na základě které žalobkyně poskytla částku 7 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal spolu s poplatkem ve výši 5 330 Kč (sestávajícího z fixního úroku ve výši 932 Kč, částky za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 2 194 Kč a částky za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 2 204 Kč) uhradit v 45 týdenních splátkách po 274 Kč, počínaje dnem datum. Žalovaný uhradil pouze částku 1 500 Kč. Dále žalobkyně požaduje dle čl. 16 smluvních podmínek uhradit smluvní pokutu sjednanou ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky, v celkové výši 3 500 Kč. Ve smyslu § 122 odst. 3 zák. č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, když kapitalizovaná výše smluvní pokuty je vyčíslena na částku 8 749,95 Kč.
Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř. o. s. ř. , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: z doložené smlouvy o zápůjčce soud zjistil, že skutková tvrzení jsou shodná s tvrzením žalobce. RPSN u sjednané zápůjčky činí 313,9%. Z čl. 4 Smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce se podává, že zákazník se zavazuje platit splátky v hotovosti k rukám oprávněného zástupce anonymizováno, a to v místě bydliště zákazníka. Hotovostní režim splátek zahrnuje činnost bezprostředně související se splácením zápůjčky, a to výběry splátek v hotovosti v místě bydliště zákazníka, převoz hotovosti včetně sjednávaných termínů schůzek. V čl. 16 Smluvních podmínek je sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1% denně z celkové dlužné splátky. Smluvní podmínky nejsou podepsány žalovaným, navazují za podepsaný text smlouvy.
Podle § 2390 občanského zákoníku , účinného od 01. 01. 2014, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 tohoto zákona při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.
Dle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
Soud došel k právnímu názoru, že předmětná smlouva o zápůjčce ze dne datum je absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy. Jedná se o právní zhodnocení, proto bylo možné rozhodnout bez jednání, když účastníci s tímto postupem projevili souhlas. Z doložené smlouvy totiž soud zjistil, že žalovanému bylo poskytnuto 7 000 Kč a spolu se všemi poplatky byl povinen ve lhůtě necelého jednoho roku uhradit téměř dvojnásobek (navýšení činí 5 330 Kč), tomu odpovídá RPSN ve výši přes 300%. Soud konstatuje, že z doložené smlouvy je zřejmé, že žalovaný neměl jinou možnost, než zvolit hotovostní výběr splátek v místě jeho bydliště. Smlouva nemá na výběr jinou možnost splácení, tedy např. volbu obvyklé bezhotovostní platby. Všechny výše uvedené poplatky spojené se zápůjčkou jsou spolu s úrokem ve výši 932 Kč defacto odměnou za poskytnutí zápůjčky, tedy faktickým úrokem. Ujednání o takovém navýšení má soud za odporující dobrým mravům a tedy neplatné dle shora uvedeného ustanovení občanského zákoníku , platného od datum. Ačkoli si je soud vědom, že každé sjednání zápůjčky či úvěru představuje pro věřitele určité fixní náklady, které musí být následně zahrnuty do jeho jednotlivých splátek, neospravedlňuje tato skutečnost dle názoru soudu stranami sjednané navýšení (a tomu odpovídající sazbu ročních procentních nákladů) uvedené zápůjčky, která je zcela nemravná a pro dlužníka likvidační. Uvedená výše této sazby dlužníka v drtivé většině případů nutně vrhá do ještě větší finanční tísně, než ve které se nalézal před tím, než mu zápůjčka byla poskytnuta, a zápůjčka tak jeho finanční situaci nejenže neřeší, ale naopak zhoršuje. Dle judikatury Nejvyššího soudu jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok (např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ). Jestliže v daném období se roční procentní sazba nákladů u bankovních institucí pohybovala v rozmezí cca 8,00- 10,00 % za jeden rok (dle statistických údajů obec anonymizována dvě slova), tak pokud by soud připustil, že při nebankovní zápůjčce a objemu poskytnutých finančních prostředků se může jevit přiměřenou sazba cca 3 x vyšší než ta, která je poskytována bankami, s přihlédnutím ke skutečnosti, že může jít o dlužníka, který by na bankovní produkt nedosáhl, neboť by nevyhověl požadavkům banky na svoji bonitu, je možné jako ještě případně přiměřenou hodnotit sazbou ve výši okolo 30 % za jeden rok. Žalobkyně však požadovala cca desetinásobek a z tohoto pohledu se výše faktického úroku poskytnuté zápůjčky jeví jako naprosto nepřiměřená (nemravná). příjmení závěr platí i pro sjednanou smluvní pokutu, která situaci dlužníka ještě zhoršuje.
Dle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.
V daném případě dospěl soud k závěru, že ujednání o všech poplatcích s ohledem na formulaci a podobu celé smlouvy nelze oddělit od ostatního obsahu, a je třeba proto mít za to, že neplatnou je celá smlouva. Závěr o neplatnosti celé smlouvy ještě podtrhuje sjednaná smluvní pokuta ve výši 0,1% denně, která ještě zhoršuje postavení dlužníka.
Dle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
V řízení bylo prokázáno, že žalovaný obdržel částku 7 000 Kč a dle tvrzení žalobkyně vrátil pouze 1 500 Kč, proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit zbylou část ve výši 5 500 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbytku pak byla žaloba s ohledem na shora uvedené závěry jako nedůvodná zamítnuta.
O nákladech řízení soud rozhodl v § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. za situace, kdy žalobkyně měla úspěch ve věci pouze částečný, méně než poloviční, a žalovaný náhradu nákladů nepožadoval.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Rokycanech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.