Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 C 11/2021-35

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr Jaroslavou Homolovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částka s příslušenstvím,

takto:

I. Žaloba s návrhem, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částka spolu s úroky z prodlení ve výši 8,05% jdoucími z částky částka od 22. 12. 2017 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žaloba s návrhem, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni [částka] spolu s úroky z prodlení ve výši 8,05% jdoucími z částky [částka] od 22. 12. 2017 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 28. 7. 2020, ve znění jejího doplnění ze dne 15. 1. 2021 a ze dne 12. 3. 2021, domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že právní předchůdkyně žalobkyně - společnost právnická osoba, IČO, uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru číslo ze dne datum, na jejímž na základě poskytla žalovanému úvěr ve výši částka. Tuto částku žalovaný převzal při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit právnímu předchůdci žalobkyně spolu s částkou ve výši částka představující kapitalizovaný smluvní úrok, poplatek za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a inkasní poplatek. Celkem se tedy žalovaný zavázal zaplatit částka ve 14 měsíčních splátkách po částka s tím, že splatnost první splátky nastala do měsíce od podpisu smlouvy a splatnost poslední splátky pak připadla na den 21. 12. 2017. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalobkyně odkazovala na ustanovení , o spotřebitelskému úvěru, ve znění pozdějších předpisů (poznámka soudu: citovaný zákon nabyl účinnosti až od 1. 12. 2016). Smlouva pak byla uzavřena na základě žalovaným vyplněné žádosti o úvěr, do které uvedl základní údaje o své osobě a dále pak okolnosti vypovídající o jeho finanční situaci, jakými jsou údaje o zaměstnání, ostatních finančních závazcích, výši měsíčních příjmů, výši měsíčních výdajů a požadovanou výši úvěru. Na dokumentu jsou rovněž vyznačeny y či doklady, které byly žalovaným předloženy k posouzení jeho bonity a úvěruschopnosti. Správnost poskytnutých a vyplněných údajů žalovaný stvrdil svým vlastnoručním podpisem žádosti o úvěr. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, když uhradil na svůj dluh jen částku částka právnická osoba pak pohledávku postoupila na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019, o čemž byl žalovaný vyrozuměn. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení částka a je tvořena jistinou ve výši částka, smluvním úrokem ve výši částka, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši částka, poplatkem na vyhodnocení úvěru ve výši částka, inkasním poplatkem ve výši částka. Žalovaný na tento svůj dluh ke dni podání žaloby ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že na tento svůj dluh uhradil již částku, jak ji uváděla žalobkyně, tj. částka. Již si však nevzpomínal, kde v době, když smlouvu o úvěru uzavíral, bydlel. Zdůraznil, že již v té době ale bydlel s manželkou a ta byla zaměstnána pod obecním úřadem. V současné době je pak žalovaný bez zaměstnání a je veden v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání.

3. Soud zjistil tento skutkový stav věci:

Mezi žalovaným a společností právnická osoba byla uzavřena smlouva o úvěru číslo ze dne datum. Na jejím základě společnost právnická osoba poskytla žalovanému úvěr ve výši částka. Tuto částku žalovaný převzal při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit právnímu předchůdci žalobkyně spolu s částkou ve výši částka představující kapitalizovaný smluvní úrok, poplatek za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a inkasní poplatek. Celkem se tedy žalovaný zavázal zaplatit částka ve 14 měsíčních splátkách po částka s tím, že splatnost první splátky nastala do měsíce od podpisu smlouvy a splatnost poslední splátky pak připadla na den 21. 12. 2017. Z žádosti o úvěru ze dne 21. 10. 2016 se pak podává, že společnost právnická osoba ověřovala majetkovou situaci žalovaného. Jako ověřené dokumenty jsou zaškrtnuty kolonky s označením občanský průkaz, výplatní pásky a pracovní smlouva. Žalovaný uvedl, že je anonymizováno a bydlí anonymizována dvě slova. Ve finančních informacích je uvedeno, že měsíční mzda žalovaného činí 11.240 Kč. Jiné příjmy nejsou uvedeny. Naopak jeho běžné měsíční výdaje pak tvoří náklady na bydlení ve výši 1.000 Kč, výdaje na dopravu, jídlo a osobní náklady činí 4.000 Kč a splátky stávajících půjček činí 2.400 Kč. Použitelný příjem tedy činí částku 3.840 Kč. Žalovaný pak na svůj dluh uhradil již částku 10.400 Kč. Pohledávka vyplývající ze smlouvy byla včetně příslušenství postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 s účinností k témuž dni.

4. Dle § 2395 o.z. platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle § 1751 odst. 1 o.z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

6. Podle věty druhé , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

7. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

8. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

9. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

10. Podle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

11. Na základě shora provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že předmětnou smlouvu je třeba vzhledem k jejímu obsahu posoudit jako smlouvu o úvěru. Zároveň se však jedná o spotřebitelský úvěr ve smyslu , o spotřebitelském úvěru, nikoliv tedy podle , jak tvrdila žalobkyně, neboť posledně citovaný zákon vstoupil v účinnost až dne 1. 12. 2016. Předmětná smlouva o úvěru byla přitom uzavírána dne 21. 10. 2016. Zákon o spotřebitelském úvěru do právního řádu zavedl povinnost věřitele (poskytovatele úvěru) před uzavřením smlouvy o úvěru posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele. Postup s odbornou péčí zahrnuje též povinnost věřitele ověřit podstatné informace poskytnuté spotřebitelem svědčící o jeho schopnosti splácet sjednaný úvěr (k tomu srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2007, sp.zn. , ze dne 22. 4. 2009, sp.zn. , rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2009, č.j.  – 56). Věřitel je tak povinen náležitě aktivně zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, nikoliv se spokojit pouze s jeho ničím nedoloženými prohlášeními.

12. Za rozhodující pro právní posouzení této věci tedy soud považoval skutečnost, zda právní předchůdkyně žalobkyně řádně splnila svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí tak, jak jí to pod sankcí neplatnosti ukládá zákon o spotřebitelském úvěru. Věřitel pak smí úvěr poskytnout jen tehdy, pokud je zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Otázkou, zda došlo ke splnění předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je soud povinen zabývat se z úřední povinnosti.

13. V souzené věci pak soud na podkladě provedeného dokazování uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti nepostupovala s řádnou péčí odborníka a nebylo spolehlivě zjištěno, že žalovaný bude schopen dostát svým závazkům, tj. na poskytnutý spotřebitelský úvěr ve výši částka zaplatit celkem částka. Především z předložené žádosti o úvěr je zřejmé, že společnost právnická osoba při prověřování úvěruschopnosti žalovaného postupovala zcela formálně a spokojila se s tím, že uvedené informace žalovaný stvrdil svým čestným prohlášením a podpisem. O tom svědčí zejména to, že v předmětné žádosti je sice zaškrtnuto, že žalovaným měly být předloženy doklady jako pracovní smlouva či výplatní pásky, ovšem kopie těchto dokladů nejsou připojeny a ani nejsou věřitelem blíže specifikovány, např. co do jejich počtu nebo data vystavení. Finanční analýza rozpočtu domácnosti žalovaného však vykazuje zásadní nedostatky a je vnitřně rozporná. Především společnost právnická osoba měla mít na zřeteli nízké měsíční příjmy žalovaného, které činily pouhých částka.

Žalovaný uváděl, že je anonymizováno. Není tak zřejmé, zda uváděné příjmy jsou tvořeny i příjmy role v řízení nebo nikoliv. Žalovaný podle uvedených údajů měl bydlet anonymizována dvě slova (nepochybně i s role v řízení), a proto výdaje na bydlení (nájem, inkaso, energie) činily pouhých 1.000 Kč měsíčně. Což ovšem svědčí o špatné finanční situaci žalovaného, který je anonymizováno a není schopen si zajistit vlastní bydlení, resp. podílet se odpovídající částkou na nákladech za bydlení. Není dále zřejmé, co zahrnují výdaje žadatele na dopravu, jídlo a osobní náklady ve výši 4.000 Kč. V tomto směru nejsou uvedeny, natož připojeny příslušné podklady. Navíc se taková částka jako měsíční výdaje na domácnost pro dvě osoby (role v řízení a jeho role v řízení) jeví jako zcela mimo realitu. Dále měl žalovaný splácet i další zápůjčky ve výši částka měsíčně a přesto žádal o další.

14. Na základě shora uvedeného lze uzavřít, že posouzení úvěruschopnosti žalovaného proběhlo víceméně formálně, bez náležitých dostatečných podkladů, s cílem pouze vykázat údaje, které měly nasvědčovat tomu, že úvěruschopnost spotřebitele byla zkoumána (s kladným výsledkem). Takový postup lze jen stěží označit jako aktivní zjišťování schopnosti žalovaného splácet úvěr. Všechny shora uvedené skutečnosti přitom svědčí o tom, že zde jednoznačně existovaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet, a to nejen vzhledem k nízkým měsíčním příjmům žalovaného a již existující zápůjčky, ale i s ohledem na nereálnost uváděných částek a nijak neprověřených výdajů na domácnost. Pokud by společnost právnická osoba postupovala odborně a s řádnou péčí, neměla žalovanému úvěr poskytnout. V projednávané věci tedy soud uzavřel, že citovaná předmětná smlouva o poskytnutí úvěru je ve smyslu § 580 odst. 1 o.z. absolutně neplatná (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ).

15. V řízení však bylo prokázáno, že věřitel - společnost právnická osoba poskytla žalovanému částku částka. Vzhledem k tomu, že soud uzavřel, že smlouva o úvěru je neplatná, soud vztah účastníků poměřoval ustanoveními o bezdůvodném obohacení. Pokud tedy žalovaný splatil na poskytnutý úvěr již celkem částka, není tak již povinen z titulu bezdůvodného obohacení cokoliv vydávat. Soud proto žalobu jako zcela nedůvodnou zamítl (výrok I. tohoto rozsudku).

16. O náhradě nákladů řízení pak soud rozhodl ve smyslu , když žalovaný byl ve věci zcela úspěšný, neboť žaloba byla zamítnuta. Žalovanému však žádné náklady řízení nevznikly, a proto soud rozhodl tak, jak uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.