Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 106/2020-55

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr Ditou Coufalovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem titul titul. jméno příjmení, titul za jménem

sídlem adresa

proti

žalované: osobní údaje žalované

bytem adresa žalované

o zaplacení částky 9 757 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 557 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 941,17 Kč (23,72 % ročně z částky 6 201,80 Kč od datum do datum), kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 667,34 Kč (8,05 % ročně z částky 6 201,80 Kč od datum do datum), 23,72% úrokem ročně z částky 6 201,80 Kč od datum do zaplacení a 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 6 201,80 Kč od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Soud žalobu pro částku 1 200 Kč, pro úrok ve výši 1 037,99 Kč (23,72 % ročně z částky 1 200 Kč od datum do datum), pro úrok z prodlení ve výši 350,26 Kč (8,05 % ročně z částky 1 200 Kč od datum do datum), pro 23,72% úrok ročně z částky 1 200 Kč od datum do zaplacení a 8,05% úrok z prodlení ročně z částky 1 200 Kč od datum do zaplacení zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 131,64 Kč, k rukám zástupce titul titul. jméno příjmení, titul za jménem, do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 557 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 941,17 Kč (23,72 % ročně z částky 6 201,80 Kč od [datum] do [datum]), kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 667,34 Kč (8,05 % ročně z částky 6 201,80 Kč od [datum] do [datum]), 23,72% úrokem ročně z částky 6 201,80 Kč od [datum] do zaplacení a 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 6 201,80 Kč od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Soud žalobu pro částku 1 200 Kč, pro úrok ve výši 1 037,99 Kč (23,72 % ročně z částky 1 200 Kč od [datum] do [datum]), pro úrok z prodlení ve výši 350,26 Kč (8,05 % ročně z částky 1 200 Kč od [datum] do [datum]), pro 23,72% úrok ročně z částky 1 200 Kč od [datum] do zaplacení a 8,05% úrok z prodlení ročně z částky 1 200 Kč od [datum] do zaplacení zamítá. III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 131,64 Kč, k rukám zástupce [titul] [titul]. [jméno] [příjmení], [titul za jménem], do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení částky 9.757 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba, IČO, sídlem adresa, uzavřel s žalovanou dne datum smlouvu o půjčce číslo na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 11 000 Kč. Žalovaná se zavázala v souvislosti s poskytnutou jistinou zaplatit úrok ve výši 1 540 Kč (23,72 % ročně) a odměnu za administrativní činnost ve výši 2 200 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 400 Kč. Žalovaná si dále zvolila doplňkovou službu životního pojištění, za níž se zavázala zaplatit poplatek 290 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku a veškerých poplatků se žalovaná zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po 335 Kč, kdy poslední splátka byla stanovená na datum. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas a poslední splátka byla žalovanou uhrazena dne datum. Žalovaná tak nedostála svým smluvním povinnostem a dostala se do prodlení se splácením. Celkem žalovaná uhradila částku 9 673 Kč, z čehož žalobkyně započetla na jistinu 3 598,20 Kč, na úrok 1 540 Kč, na poplatek za administrativní činnost 2 200 Kč, na poplatek za hotovostní inkaso 2 190,43 Kč a na poplatek za životní pojištění 144,37 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 7 401,80 Kč od datum až do zaplacení dále úrokem ve výši 23,72 % ročně. Pohledávka právního předchůdce žalobkyně za žalovanou byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, což bylo žalované oznámeno dopisem z téhož dne. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení částky 9 757 Kč (představující dlužnou jistinu ve výši 7 401,80 Kč a dlužný poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši číslo a dlužný poplatek za životní pojištění ve výši 145,63 Kč), dále kapitalizovaný úrok ve výši 5 979,16 Kč (23,72 % ročně z dlužné jistiny 7 401,80 Kč od datum, tj. ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky do data postoupení datum), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 017,60 Kč (zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny 7 401,80 Kč od datum, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty běžící od splatnosti poslední sjednané splátky do data postoupení datum), dále úrok 23,72 % ročně z dlužné jistiny 7 401,80 Kč od datum do zaplacení a zákonný 8,05% úrok z prodlení ročně z dlužné jistiny 7 401,80 Kč od datum do zaplacení a náhradu nákladů řízení. Přes výzvy žalobkyně žalovaná na dlužnou částku dále ničeho neuhradila. Žalobkyně uvedla, že posoudila schopnost žalované splácet na základě informací poskytnutých od žalované, které jsou zaznamenány v kartě zákazníka.

2. Žalovaná se na výzvu soudu nevyjádřila a v řízení zůstala zcela nečinná. Za splnění podmínek , (dále jen „ “), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.

3. Ze Smlouvy o půjčce číslo uzavřené dne datum mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou soud zjistil, že společnost právnická osoba, IČO, sídlem adresa, se zavázala žalované poskytnout částku 11 000 Kč za poplatek 8 140 Kč, kdy tento poplatek se skládá z poplatku za administrativní činnost ve výši 2 200 Kč, úroku ve výši 1 540 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 400 Kč. Dále si žalovaná zvolila doplňkovou službu životního pojištění anonymizována dvě slova, za kterou se zavázala zaplatit 290 Kč Celkem se tedy žalovaná zavázala uhradit částku 19 430 Kč (odpovídající součtu jistiny 11 000 Kč, poplatku za poskytnutí peněžitých prostředků 8 140 Kč a poplatku za životní pojištění 290 Kč) v 58 týdenních splátkách po 335 Kč, přičemž první splátku je žalovaná povinna zaplatit nejpozději 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy (tj. datum) a každou následující splátku vždy do konce následujícího týdenního (sedmidenního) období, to vše v hotovosti do rukou oprávněného zástupce právního předchůdce žalobkyně uvedeného v čl. 9 smluvních podmínek. Dle smluvních podmínek činí výše úroku 23,72 %. Úroková sazba je stanovena jako pevná po celou dobu trvání smlouvy a uplatňuje se jako roční úroková sazba (čl. 1). Výše RPSN činí 75,72 % v případě, že byla sjednána úhrada celkové dlužné částky v 58 týdenních splátkách (čl. 3). Žalovaná převzala půjčku v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná si zvolila hotovostní režim splátek. Dle smluvních podmínek je předmětem smlouvy poskytnutí neúčelového spotřebitelského úvěru s pevně stanovenou úrokovou sazbou (čl. 1). V případě sjednaného hotovostního režimu se žalovaná zavazuje splatit splátky v hotovosti k rukám oprávněného zástupce právního předchůdce žalobkyně, a to v místě bydliště žalované. O každé splátce celkové dlužné splátky bude proveden záznam do evidence splátek nebo vystaveno písemné potvrzení o převzetí splátky. Výše nákladů na hotovostní inkaso splátek činí 40 % z celkové dlužné částky, pokud byla sjednána úhrada v 58 splátkách. Žalovaná splácí nejprve poplatky a životní pojištění a teprve po splacení poplatků a životního pojištění splácí jistinu (čl. 3). Smlouva je uzavírána na dobu určitou, její účinnost trvá ode dne podpisu smlouvy do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky ( ). Žalovaná svým podpisem smlouvy potvrzuje, že přečetla a porozuměla všem ustanovením smlouvy a smluvních podmínek ( ). Smlouva o půjčce se řídí dle výslovného ujednání , a , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů. Smluvní podmínky tvoří 2 strany hustě popsaného textu, rozděleného na 9 článků. Smluvní podmínky nejsou žalovanou samostatně podepsány.

4. Z karty zákazníka ze dne datum soud zjistil, že žalovaná v této žádosti uvedla své jméno, příjmení, rodné číslo, adresu tzv. výběrního místa (shodnou s adresou trvalého bydliště), dále druh bydlení – spoluvlastník, půjčku/úvěr/spotřebitelský úvěru jinde (bez bližší specifikace) a rok narození nezaopatřených dětí 2008 a 2001. Předložila občanský průkaz, pracovní smlouvu, výplatní pásky a SIPO. Čistý příjem žalované ze zaměstnání činí 11 500 Kč měsíčně, výdaje na nájem/inkaso 1 500 Kč, výdaje domácnosti 5 000 Kč, splátky/půjčky/alimenty 1 500 Kč, výdaje na telefon 200 Kč, z čehož byl vypočten použitelný příjem 3 300 Kč.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávky za žalovanou společně s dalšími pohledávkami na právnická osoba, IČO, sídlem adresa žalobkyně, a to za úplatu. Dle výňatku z přílohy č. 1 soud zjistil, že mezi postoupenými pohledávkami je i pohledávka za žalovanou. Z oznámení o postoupení pohledávek z téhož dne soud zjistil, že postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno. Oznámení o postoupení bylo zasláno na adresu žalované adresa žalované (žalobkyně doložila podací lístek o odeslání oznámení ze dne datum). Z výzvy k plnění ze dne datum soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky, opětovně upozorněna na postoupení na žalobkyni a upozorněna na možnost soudního vymáhání. Výzva k plnění byla zaslána na adresu žalované adresa žalované (žalobkyně doložila podací lístek o odeslání oznámení ze dne datum).

6. Závazkový vztah vzniklý dne datum mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou se řídí , , ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále„ o. z.“), dále , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016. Postoupení mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní se řídí o. z.

7. Dle § 419 o. z., spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Dle § 420 odst. 1 a 2 o. z., kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

8. Dle § 1751 odst. 1 o. z., část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

9. Dle § 1810, § 1812, § 1813 o. z., ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé. Lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. K ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. To platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje. Má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Dle § 1815 téhož zákona k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

10. Dle § 2390, § 2392 odst. 1 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

11. Smlouva o zápůjčce má reálnou (nikoliv jen konsenzuální) povahu. Vznik zápůjčky předpokládá dohodu stran a odevzdání předmětu zápůjčky vydlužiteli. Jakmile je smlouva na základě nabídky a jejího přijetí uzavřena, vzniká mezi stranami závazný právní vztah, jehož obsahem jsou sjednaná práva a povinnosti. Odevzdáním věci vydlužiteli se tento vztah stává právním vztahem ze zápůjčky. Při peněžité zápůjčce může dojít k předání zapůjčené částky hotově, nebo bezhotovostním převodem na účet vydlužitele.

12. Dle § 1725 o. z., smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.

13. Autonomie vůle stran smluvního vztahu je stěžejní zásadou soukromého práva. Rozumí se jí smluvní svoboda, tedy svoboda rozhodnout se, zda smlouvu uzavřít a za jakých podmínek (tedy s jakým obsahem).

14. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Dle § 1 odst. 2 o. z., jsou zakázána ujednání porušující dobré mravy, nebo veřejný pořádek. Dle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Dle § 8 o. z., zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

16. Dobré mravy plní funkci krajního korektivu platnosti právních jednání v případech, kdy právní jednání nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy chrání, popř. pro zjevně nepřiměřené či nespravedlivé následky, které takové právní jednání zakládá.

17. Dle § 576 o. z., týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

18. Dle § 1879, § 1880 odst. 1, § 1881, § 1882 odst. 1 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

19. Soud má s ohledem na shora uvedené za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně, jako zapůjčitel a žalovaná, v postavení spotřebitele (vydlužitele), uzavřeli dne datum smlouvu o zápůjčce dle § 2390 a násl. o. z., přičemž se jednalo o smlouvu spotřebitelskou dle § 1810 a násl. o. z. Na základě uvedené smlouvy byla žalované poskytnuta částka 11 000 Kč. Žalovaná se zavázala, že tuto společně s poplatkem za poskytnutí peněžitých prostředků ve výši 8 140 Kč a poplatkem za doplňkovou službu životního pojištění ve výši 290 Kč (tedy celkovou dlužnou částku 19 430 Kč), vrátí v 58 hotovostních splátkách ve výši 335 Kč. Poplatek za poskytnutí peněžitých prostředků se skládá z poplatku za administrativní činnost ve výši 2 200 Kč, úroku ve výši 1 540 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 400 Kč. První splátka je splatná 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy, každá následující splátka až po poslední vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního (sedmidenního) období. Žalovaná převzala zápůjčku v hotovosti při podpisu smlouvy, to je dne datum. První splátka byla splatná dne datum (středa), další splátky jsou splatné do konce dalšího následujícího týdenního (sedmidenního) období, tedy vždy do středy daného týdne. Poslední splátka je splatná při řádném a včasném splácení datum. Dle úvodního ustanovení smlouvy o zápůjčce byly její součástí smluvní podmínky smlouvy o půjčce, dle kterých výše úroku činí při splácení v 58 týdenních splátkách 23,72 % ročně. Tyto smluvní podmínky však nebyly žalovanou podepsány (smluvní podmínky tvoří 2 strany hustě popsaného textu rozděleného na 9 článků). V samotné smlouvě o půjčce je uveden úrok v kapitalizované výši 1 540 Kč (k posouzení platnosti ujednání o úroku viz dále).

20. Žalovaná se dostala do prodlení se splácením sjednaných splátek. Žalobkyně uvedla, že žalovaná uhradila celkem 9 673 Kč, kdy poslední splátka proběhla datum, z toho žalobkyně započetla na jistinu 3 598,20 Kč, na úrok 1 540 Kč, na poplatek za administrativní činnost 2 200 Kč, na poplatek za hotovostní inkaso splátek 2 190,43 Kč a na poplatek za životní pojištění 144,37 Kč. Soud má za to, že celková dlužná částka byla splatná v okamžiku splatnosti poslední řádně předepsané splátky, tedy k datum. Pokud je žalovaná v prodlení s úhradou celkové dlužné částky, pak ode dne datum Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum přešla pohledávka za žalovanou na žalobkyni, přičemž postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem z téhož dne (odeslán dne datum). Žalované byla dne datum zaslána předžalobní upomínka.

21. V tomto případě se jednalo o komerčně nazývanou krátkodobou (rychlou) zápůjčku nabízenou mimo jiné osobám v postavení spotřebitele, poskytovanou nebankovními subjekty osobám, které by půjčku od banky nedostaly pro jisté riziko spojené s osobou dlužníka. Soudu je známo, že v případě tohoto poskytování peněžních prostředků, je vyžadováno minimální zajištění (pokud vůbec) ve srovnání s bankami a požadavky klientů jsou vyřizovány mnohem pružněji, než tomu bývá u tradičně konzervativnějších bank, což je ale vzhledem k jejich zaměření pochopitelné. Poté je logické, že s ohledem na výrazně vyšší podnikatelské riziko jsou případné poplatky, či úroky požadované těmito nebankovními věřiteli vyšší, než obvyklé bankovní úroky.

22. Ve vztahu ke sjednanému úroku z poskytnutých peněžních prostředků z dlužné částky soud konstatuje, že v rámci předmětného smluvního typu je možné, aby byly úroky sjednány (v procentuální nebo pevné výši). Věřitel je tedy obecně oprávněn požadovat i zaplacení úroku. Úrok ze zápůjčky byl sjednán v souladu s § 2392 odst. 1 o. z. V případě spotřebitelské smlouvy je nutno nahlížet na úroky ze zápůjčky jako na cenu plnění ve smyslu § 1813 o. z. Soud v takovém případě posuzuje platnost tohoto ujednání ve vztahu k slabší straně právního vztahu dle nižšího zákonného standardu (to je obecné právní úpravy § 1 odst. 2, § 588 o. z.), než je poskytnut v právní úpravě ochrany spotřebitele, neboť ochranářská spotřebitelská úprava se nevztahuje na cenu plnění. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byly sjednány úroky pevnou částkou ve výši 1 540 Kč (tato pevná částka má odpovídat sjednanému 23,72% úroku ročně za dobu trvání smlouvy při řádném splácení). O procentuální výši úroku sjednaného pevnou částkou byla žalovaná informována v smluvních podmínkách, které jsou nedílnou součástí smlouvy. Kapitalizovaná výše tohoto úroku byla přímo součástí samotné smlouvy. Vzhledem k tomu, že se jednalo o krátkodobou (rychlou) nebankovní zápůjčku, soud shledává výši sjednaných úroků za přiměřenou, resp. takové ujednání za platné.

23. S ohledem na zásadu autonomie vůle stran bylo možné, aby byl mezi stranami sjednán poplatek za administrativní činnost a hotovostní inkaso splátek.

24. Ve smlouvě byl sjednán poplatek za administrativní činnost ve výši 2 200 Kč Ani smlouva, ani smluvní podmínky, které jsou její nedílnou součástí, dále nedefinuje, co je touto administrativní činností myšleno. Soud zvážil poplatky, které jsou za obdobnou činnost spočívající ve sjednání smluv o úvěrech stanoveny bankami, a má za to, že požadavek žalobkyně na administrativní poplatek, který by překračoval částku 1 000 Kč, je zcela zjevně nepřiměřený tomu, za co je požadován. Při stanovení výši poplatku za administrativní činnost není žádného důvodu diferencovat při téměř totožných parametrech zápůjčky, lišící se pouze ve výši předmětu plnění. Uvedený názor soud zastává i se zohledněním toho, že pod administrativním poplatkem je kryta činnost žalobkyně nejen při sjednání smlouvy, ale také v průběhu jejího trvání (vedení záznamů o zápůjčce a jednotlivých platbách). S ohledem na uvedené má soud za to, že administrativní poplatek ze zápůjčky ve výši 2 200 Kč, byl v částce přesahující 1.000 Kč (tj. ve výši 1.200 Kč) sjednán neplatně.

25. Co se týče dalších částí sjednaného poplatku, je si soud vědom skutečnosti, že hotovostní inkaso splátek ve výši 4 400 Kč má krýt náklady související se službou právního předchůdce žalobkyně, kdy jí zmocněná osoba se pro vyzvednutí příslušné splátky dostaví do místa doručovací adresy dle smlouvy, zpravidla bydliště žalované. Při přepočtu 58 splátek se pak jedná o poplatek za vyzvednutí splátky v místě bydliště vydlužitele ve výši cca 75,86 Kč (× 58 splátek). Hotovostní inkaso splátek představuje výběr jednotlivých splátek v den jejich splatnosti obchodním zástupcem právního předchůdce žalobkyně přímo v místě bydliště žalované. Tento poplatek v podstatě nahrazuje náklady, které by žalovaná při splácení zápůjčky musela jinak hradit provozovateli poštovních služeb např. za platbu prostřednictvím poštovní poukázky nebo bance. V případě platby prostřednictvím poštovních poukázek by se jednalo o zpoplatnění částkou cca 30 Kč, v případě plateb bankou (hotovostní vklad na účet třetí osoby nebo převod bankovním příkazem) se žalovaný zpravidla nedostane nad částku 80 Kč. S ohledem na uvedené má soud za to, že hotovostní inkaso splátek sjednané ve výši 75,86 Kč na jednu splátku, je jednání přiměřeným, resp. v souladu s dobrými mravy ve vztahu ke spotřebiteli (a specifikům jeho postavení) a částka 4 400 Kč představující hotovostní inkaso splátek byla sjednána platně.

26. Žalovaná si ve smlouvě dále zvolila doplňkovou službu životního pojištění anonymizována dvě slova, za kterou se zavazuje zaplatit částku 290 Kč. Přestože ani smlouva, ani smluvní podmínky dále nedefinuje, co je obsahem této sjednané služby a omezuje se pouze na konstatování, že žalovaná je zařazena do pojišťovacího programu, je dle soudu tato částka, resp. tato služba sjednána platně, neboť poplatek za tuto službu činí zanedbatelnou část týdenní splátky, a to 5 Kč (x 58 splátek).

27. Soud má tedy s ohledem na shora uvedené za to, že žalovanou uhrazená částka 9 673 Kč byla započtena nesprávně, resp. na nesprávné poplatky. Právní předchůdce žalobkyně započetl žalovanou uhrazenou částku na jistinu ve výši 3 598,20 Kč, dále na úrok ve výši 1 540 Kč, dále na poplatek za administrativní činnost ve výši 2 200 Kč, dále na hotovostní inkaso ve výši 2 190,43 Kč a na poplatek za životní pojištění ve výši 144,37 Kč. Jelikož soud dospěl k závěru, že odměna za administrativní činnost byla ve výši 1 200 Kč sjednána neplatně, mělo dle názoru soudu dojít k započtení částky 1 200 Kč taktéž na jistinu. Po tomto přepočtu tedy na jistinu bude započtena částka 4 798,20 Kč (nikoli částka 3 598,20 Kč) a dlužná jistina bude poté činit částku 6 201,80 Kč (nikoli 7 401,80 Kč).

28. Žalobkyně požaduje dále přiznání kapitalizovaného úroku ve výši 5 979,16 Kč (jedná se o 23,72% úrok ročně z částky 7 401,80 Kč, tj. z dlužné jistiny od datum do datum) a 23,72% úrok ročně z částky 7 401,80 Kč, tj. z dlužné jistiny od datum do zaplacení. Ujednání o předmětu plnění nebo ceně, v tomto případě úroku ze zápůjčky, musí být se spotřebitelem sjednán (resp. mu poskytnut) jasným a srozumitelným způsobem. Pokud se jedná o úrok ve výši 23,72 % ročně požadovaný žalobkyní dle smlouvy, byl tento úrok ze zápůjčky přesně definován ve smlouvě o zápůjčce jako částka 1 540 Kč, přičemž bylo zcela jasně a určitě uvedeno, že celková dlužná částka činí 19 430 Kč, kdy vedle úroku ve výši 1 540 Kč byly vyčísleny i další poplatky (poplatek za administrativní činnost 2 200 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek 4 400 Kč a poplatek za životní pojištění 290 Kč). Soud považuje takto sjednaný úrok za platně sjednaný. Jelikož však soud v bodě 27 odůvodnění rozsudku dospěl k jiné částce představující dlužnou jistinu, a to k částce 6 201,80 Kč (nikoli 7 401,80 Kč), musí s ohledem na tuto skutečnost dojít taktéž k přepočítání úroků z dlužné jistiny. Kapitalizovaný úrok ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny 6 201,80 Kč od datum do datum činí 4 941,17 Kč a žaloba je pro tuto částku důvodná. Ve zbývající části kapitalizovaného 23,72% úroku ve výši 1 037,99 Kč (žalovaným požadovaný kapitalizovaný 23,72% úrok ve výši 5 979,16 Kč – 4 941,17 Kč představující kapitalizovaný úrok po přepočtení soudem) žaloba důvodná není, proto ji soud zamítnul. Žaloba je dále důvodná pro 23,72% úrok ročně z částky 6 201,80 Kč od datum do zaplacení. Žaloba se zamítá co do 23,72% úroku ročně z částky 1 200 Kč (7 401,80 Kč – 6 201,80 Kč) od datum do zaplacení.

29. Soud má s ohledem na uvedené za to, že žalovaná dluží na jistině ze zápůjčky částku 6 201,80 Kč (žaloba je co do jistiny důvodná). Žaloba je důvodná také pro částku 2 209,57 Kč, která v sobě zahrnuje neuhrazenou část poplatku za hotovostní inkaso splátek a neuhrazenou část poplatku za životní pojištění. Žalobkyně požadovala částku 9 757 Kč představující dlužnou jistinu ve výši 7 401,80 Kč a dlužné poplatky ve výši 2 355,20 Kč. Původní výše sjednaného poplatku za poskytnuté peněžité prostředky činila 8 430 Kč, kdy tento se skládal z poplatku za administrativní činnost ve výši 2 200 Kč (sjednán co do výše 1 200 Kč neplatně, do výše 1 000 Kč platně), úroku ve výši 1 540 Kč (sjednán dle shora uvedeného platně) a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 400 Kč (sjednán dle shora uvedeného platně). Vedle toho byl sjednán poplatek za životní pojištění ve výši 290 Kč. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pro částku 8 557 Kč (dlužná jistina 6 201,80 Kč + dlužné poplatky 2 355,20 Kč) a pro částku 1 200 Kč (neplatně sjednaná část odměny za administrativní činnost) žaloba důvodná není a soud ji zamítl.

30. Žalobkyně požaduje v souladu s § 1970 o. z. úrok z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z částky 7 401,80 Kč (dlužná jistina), přičemž období, za které úrok z prodlení požaduje, vymezuje od datum do zaplacení, když v období od datum do datum jej kapitalizovala v částce 2 017,60 Kč. Soud se však v bodě 27 odůvodnění věnuje přepočtu dlužné jistiny, tudíž musí dojít taktéž k přepočtu úroku z prodlení. Žaloba je důvodná pro částku 1 667,34 Kč představující kapitalizovaný zákonný 8,05% úrok z prodlení ročně z dlužné jistiny 6 201,80 Kč za období od datum do datum. Pro částku 350,26 Kč (2 017,60 Kč – 1 667,34 Kč) žaloba důvodná není a soud ji zamítl. Žaloba je dále důvodná co do zákonného 8,05% úroku z prodlení ročně z částky 6 201,80 Kč od datum do zaplacení. Pro zákonný 8,05% úrok z prodlení ročně z částky 1 200 Kč (7 401,80 Kč – 6 201,80 Kč) žaloba důvodná není a soud ji zamítl.

31. Žaloba je s ohledem na shora uvedené důvodná pro částku 8 557 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 6 201,80 Kč od datum do datum ve výši 4 941,17 Kč, kapitalizovaným 8,05% zákonným úrokem z prodlení ročně z částky 6 201,80 Kč od datum do datum ve výši 1 667,34 Kč, smluvním 23,72% úrokem ročně z částky 6 201,80 Kč od datum do zaplacení a zákonným 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 6 201,80 Kč od datum do zaplacení. Soud proto v uvedeném rozsahu žalobě vyhověl.

32. Dále je žaloba nedůvodná pro částku 1 200 Kč (část odměny za administrativní činnost), dále pro částku 1 037,99 Kč (část kapitalizovaného 23,72% úroku), dále pro částku 350,26 Kč (část kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení), dále pro 23,72 % úrok ročně z částky 1 200 Kč od datum do zaplacení a zákonný 8,05% úrok z prodlení ročně z částky 1 200 Kč od datum do zaplacení. Soud proto žalobu v této části zamítl.

33. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn , dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla úspěšná pouze částečně v rozsahu 88 %, v rozsahu 12 % úspěšná nebyla. Žalobkyni přísluší náhrada v rozsahu 76 % (od úspěchu se odečítá neúspěch). Náklady žalobkyně účelně vynaložené k uplatňování práva spočívají v zaplaceném soudním poplatku v částce 400 Kč dle položky 2 bod 1. písm. a) sazebníku soudních poplatků, přílohy , o soudních poplatcích, a nákladech právního zastoupení – odměna za zastoupení advokátem 3 × 300 Kč dle , d), , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), za úkony příprava a převzetí zastoupení, návrh ve věci samé, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, paušální náhrada hotových výdajů 3 × 100 Kč dle této vyhlášky, 21% náhrada za daň z přidané hodnoty 189 Kč; celkem 1 489 Kč. Proto soud žalobkyni přiznal na nákladech řízení částku 1 131,64 Kč (76 % z 1 489 Kč).

34. Lhůta k placení byla stanovena dle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).

Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, může se žalobkyně domáhat výkonu rozhodnutí.