Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
38 C 53/2021-47
Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr Jiřím Němcem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem titul. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 1 490 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se zastavuje v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení úroku v kapitalizované výši 500 Kč a částky ve výši 490 Kč.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 000 Kč za dobu od 7. 2. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.
III. Soud zamítá žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení v kapitalizované výši 204,67 Kč a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 000 Kč za dobu od 13. 12. 2019 do 6. 2. 2020.
IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 903 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Řízení se zastavuje v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení úroku v kapitalizované výši 500 Kč a částky ve výši 490 Kč.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 000 Kč za dobu od 7. 2. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>III. Soud zamítá žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení v kapitalizované výši 204,67 Kč a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 000 Kč za dobu od 13. 12. 2019 do 6. 2. 2020.</b> <b>IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 903 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b>
Žalobkyně se domáhala zaplacení pohledávky ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně dne datum distančním způsobem. Žalovaná pohledávka představuje jistinu ve výši 1 000 Kč, úrok ve výši 250 Kč, poplatek za úvěr ve výši 250 Kč, smluvní pokutu ve výši 490 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 204,67 Kč. Z žalované jistiny žalobkyně požadovala dále zákonný úrok z prodlení od 13. 12. 2019 do zaplacení.
Podáním ze dne datum vzala žalobkyně žalobu zpět ohledně částky 500 Kč představující kapitalizovaný úrok a částky 490 Kč představující smluvní pokutu. Soud na základě návrhu žalobkyně podle § 96 odst. 1, 2 o.s.ř. řízení v tomto rozsahu částečně zastavil (výrok I.). Přitom soud podle § 96 odst. 4 o.s.ř. nezkoumal stanovisko žalovaného, neboť k částečnému zpětvzetí žaloby došlo před zahájením jednání ve věci.
Žalobkyně tvrdila uzavření smlouvy o úvěru prostřednictvím internetových stránek webová adresa, kde žalovaný provedl svoji registraci prostřednictvím registračního formuláře. Následně odeslal ze svého bankovního účtu verifikační platbu ve výši 1 Kč s poznámkou„ potvrzuji smlouvu anonymizována tři slova“. Následně prostřednictvím internetového formuláře vyplnil žádost o úvěr, v níž vyplnil požadovanou výši úvěru a dobu splatnosti úvěru a následně potvrdil za pomoci hesla klienta po kliknutí na tlačítko„ získat úvěr“. Po posouzení platební schopnosti žalovaného byl žalovaný následně informován o poskytnutí úvěru formou SMS nebo e-mailu a na jím sdělený bankovní účet poskytnuty požadované finanční prostředky.
Dne datum došlo na bankovním účtu žalovaného k připsání částky ve výši 1 000 Kč (sdělení právnická osoba ze dne datum).
Žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek prokázala, že společnost právnická osoba postoupila pohledávku na žalobkyni. Žalobkyně tak byla aktivně legitimována domáhat se zaplacení žalované pohledávky (§ 1879 a násl. o. z.).
Žalobkyně sice disponuje údaji o žalovaném, z čehož lze usuzovat, že na webových stránkách jejího právního předchůdce byly vyplněny jeho registrační údaje. Žalobkyně však neprokázala, že žalovaný smlouvu o úvěru zakládající žalované nároky uzavřel. Na přiložené rámcové smlouvě o úvěru a smlouvě o spotřebitelském úvěru číslo ze dne datum chybí podpis žalovaného, ani z nich není zřejmý jiný způsob její akceptace. Tvrzení, že žalovaný o úvěr v poskytnuté výši požádal a potvrzením pomocí hesla odsouhlasil právě tu smlouvu o úvěru, kterou žalobkyně předložila, však neprokázala. Neprokázala tedy, že byla projevena vůle uzavřít tvrzenou smlouvu o úvěru a že ji projevil skutečně žalovaný.
Jak bylo konstatováno shora, v řízení bylo prokázáno, že žalovanému byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 1 000 Kč, aniž by byl prokázán právní důvod poskytnutí těchto prostředků. Dále bylo prokázáno, že společnost právnická osoba následně pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila žalobkyni.
Právní předchůdce žalobkyně tedy žalovanému plnil bez právního důvodu, čímž
se žalovaný neoprávněně obohatil a žalobkyni vzniklo právo, aby jí žalovaný vydal to, oč byl ochuzen. Soud proto žalovaného zavázal k zaplacení částky 1 000 Kč.
Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena. Za den splatnosti se proto v případě bezdůvodného obohacení považuje den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění. Nesplněním povinnosti k plnění v den splatnosti závazku dochází k prodlení dlužníka. Prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení tak plyne ode dne následujícího po dni splatnosti dluhu.
Žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné částky do deseti dnů po obdržení oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum odeslaným dne 22. 1. 2020 (oznámení o postoupení pohledávky včetně poštovního podacího archu). Podle § 573 o. z. bylo žalovanému doručeno třetí pracovní den po odeslání, tj. dne 27. 1. 2020 - připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty pracovní den nejblíže následující. Dne 6. 2. 2020 nastala splatnost bezdůvodného obohacení a počínaje 7. 2. 2020 je žalovaný v prodlení a počínaje tímto dnem až do zaplacení má žalobkyně právo na úrok z prodlení v zákonné výši dané nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (10 %). Žalobkyně se domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 000 Kč za dobu od 16. 3. 2017 do zaplacení, přičemž za dobu od 16. 3. 2017 do 30. 9. 2019 úrok z prodlení kapitalizovala částkou ve výši 204,67 Kč. Soud vázán jejím návrhem zavázal žalovaného k zaplacení úroku z prodlení v jí požadované nižší výši, avšak až od 7. 2. 2020 a žalobu v části úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 000 Kč za dobu od 16. 3. 2017 do 30. 9. 2019 v kapitalizované výši 204,67 Kč a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 000 Kč za dobu od 13. 12. 2019 do 6. 2. 2020 zamítl.
Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 1 309,57 Kč (1 000 Kč + úrok z prodlení v kapitalizované výši 204,67 Kč + úrok z prodlení vyčíslený dle žalobního návrhu do dne 1. 4. 2021 ve výši 104,90 Kč), úspěšná byla ohledně částky 1 092,60 Kč (1 000 Kč + úrok z prodlení vyčíslený dle výroku II. do dne 1. 4. 2021 ve výši 92,60 Kč), tedy z 83 %. Příslušelo jí tak vůči žalovanému dle § 142 odst. 2 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 66 % (83 % - 17 %). Žalobkyni vznikly náklady řízení ve výši 1 368 Kč sestávající se ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč, odměny za zastupování žalobkyně advokátem ve výši 500 Kč (2,5× 200 Kč dle § 14b odst. 1 bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. za převzetí a přípravu zastoupení, jednoduchou výzvu k plnění a návrh na vydání elektronického platebního rozkazu), náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč (tj. 3× 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. příslušející ke třem shora uvedeným úkonům právní služby) a 21% DPH ve výši 168 Kč z odměny a náhrad dle § 137 odst. 3 o.s.ř. Náhradu nákladů řízení ve výši 903 Kč (66 % z 1 368 Kč) je žalovaný povinen dle § 149 odst. 1 o.s.ř. zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.
Za úkony právní služby učiněné do podání žaloby včetně soud žalobkyni přiznal výši odměny a náhradu hotových výdajů zástupce žalobkyně podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně ve skutkově a právně podobných věcech jako je ta, která byla řešena v tomto řízení, v minulosti podala více žalob sepsaných na ustáleném a opakovaně uplatňovaném vzoru. Jelikož předmětem tohoto řízení bylo peněžité plnění nepřesahující 50 000 Kč, přičemž žalobkyni v něm byla přiznána náhrada nákladů řízení, byly pro takový postup splněny podmínky v daném ustanovení uvedené. Soud nepřiznal žalobkyni odměnu za zastoupení advokátem v souvislosti s úkonem právní služby spočívajícím ve vyjádření žalobkyně k výzvě soudu ze dne datum, neboť skutečnosti a důkazní návrhy tam uvedené mohly a měly být obsaženy již v žalobě.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.).
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.