Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (9)No categories available
15 C 65/2021-25
Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní titul Radkou Kryndlerovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro 25 478,80 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba se v části, kde se žalobkyně domáhá zaplacení úroku ve výši 29 % ročně z částky 7 664,22 Kč za období od datum do zaplacení a úroku ve výši 29 % ročně z částky 7 519,57 Kč za období od datum do zaplacení, zamítá.
II. Žaloba se v části, kde se žalobkyně domáhá zaplacení částky 22 943,80 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 15 183,79 Kč za období od datum do datum, zamítá.
III. Žaloba se v části, kde se žalobkyně domáhá zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 12 648,79 Kč za období od datum do zaplacení, zamítá.
IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 535 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 535 Kč za období od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba se v části, kde se žalobkyně domáhá zaplacení úroku ve výši 29 % ročně z částky 7 664,22 Kč za období od [datum] do zaplacení a úroku ve výši 29 % ročně z částky 7 519,57 Kč za období od [datum] do zaplacení, zamítá. II. Žaloba se v části, kde se žalobkyně domáhá zaplacení částky 22 943,80 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 15 183,79 Kč za období od [datum] do [datum], zamítá. III. Žaloba se v části, kde se žalobkyně domáhá zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 12 648,79 Kč za období od [datum] do zaplacení, zamítá. IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 535 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 535 Kč za období od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 12 681 Kč s příslušenstvím z titulu neplnění smluvních povinností žalovanou ze smlouvy o zápůjčce číslo uzavřené mezi společností právnická osoba, IČO (dále jen„ anonymizováno“) a žalovanou dne datum (dále jen„ smlouva číslo“). Na základě uzavřené smlouvy číslo poskytla právnická osoba žalované zápůjčku ve výši 15 000 Kč. Za to se žalovaná zavázala zápůjčku vrátit a společně s tím zaplatit právnická osoba úrok ve výši 2 683 Kč, poplatek 4 130 Kč za zpracování a flexibilní splácení a poplatek 6 312 Kč za administrativní činnost a komfortní splácení, tj. celkem 28 125 Kč (15 000 Kč + 2 683 Kč + 4 130 Kč + 6 312 Kč). To vše se žalovaná zavázala zaplatit prostřednictvím 59 týdenních splátek ve výši 468 Kč a 60. splátky ve výši 454 Kč. Žalovaná zaplatila na dluh ze smlouvy číslo pouze částku 13 125 Kč. Úvěruschopnost žalované byla právnická osoba zkoumána a posouzena jako dostatečná.
2. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení částky 12 797,80 Kč s příslušenstvím z titulu neplnění smluvních povinností žalovanou ze smlouvy o zápůjčce číslo uzavřené mezi právnická osoba a žalovanou dne datum (dále jen„ smlouva číslo“). Na základě uzavřené smlouvy číslo poskytla právnická osoba žalované zápůjčku ve výši 12 000 Kč. Za to se žalovaná zavázala zápůjčku vrátit a společně s tím zaplatit právnická osoba úrok ve výši 2 146 Kč, poplatek 3 404 Kč za zpracování a flexibilní splácení a poplatek 5 050 Kč za administrativní činnost a komfortní splácení, tj. celkem 22 600 Kč (12 000 Kč + 2 146 Kč + 3 404 Kč + 5 050 Kč). To vše se žalovaná zavázala zaplatit prostřednictvím 59 týdenních splátek ve výši 377 Kč a 60. splátky ve výši 357 Kč. Žalovaná zaplatila na dluh ze smlouvy číslo pouze částku 9 147 Kč. Úvěruschopnost žalované byla právnická osoba zkoumána a posouzena jako dostatečná.
3. Společnost anonymizováno uzavřela dne datum s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo postoupení souboru pohledávek na žalobkyni, a to včetně pohledávek, které jsou předmětem tohoto řízení.
4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
5. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř. “), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
6. Soud má za zjištěný následující skutkový stav. Ze smlouvy číslo soud zjistil, že mezi právnická osoba a žalovanou byla uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které právnická osoba poskytla žalované zápůjčku ve výši 15 000 Kč. Za to se žalovaná zavázala zápůjčku vrátit a společně s tím zaplatit právnická osoba úrok ve výši 2 683 Kč, poplatek 4 130 Kč za zpracování a flexibilní splácení a poplatek 6 312 Kč za administrativní činnost a komfortní splácení, tj. celkem 28 125 Kč (15 000 Kč + 2 683 Kč + 4 130 Kč + 6 312 Kč). To vše se žalovaná zavázala zaplatit prostřednictvím 59 týdenních splátek ve výši 468 Kč a 60. splátky ve výši 454 Kč. Žalovaná zaplatila na dluh ze smlouvy číslo pouze částku 13 125 Kč. Z karty zákazníka ze dne datum soud zjistil, že úvěruschopnost žalované byla právnická osoba zkoumána a posouzena jako dostatečná, když právnická osoba zjistila jako příjmy žalované částku 33 600 Kč skládající se z příjmu žalované ve výši 8 600 Kč a z čistého příjmu domácnosti ve výši 25 000 Kč. Jako měsíční výdaje žalované zjistila právnická osoba částku 6 000 Kč Tyto údaje právnická osoba ověřila na základě údajů získaných z výměru důchodu/podpory/rozhodnutí o přiznání dávky a ze složenek.
7. Ze smlouvy číslo soud zjistil, že mezi právnická osoba a žalovanou byla uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které právnická osoba poskytla žalované zápůjčku ve výši 12 000 Kč. Za to se žalovaná zavázala zápůjčku vrátit a společně s tím zaplatit právnická osoba úrok ve výši 2 146 Kč, poplatek 3 404 Kč za zpracování a flexibilní splácení a poplatek 5 050 Kč za administrativní činnost a komfortní splácení, tj. celkem 22 600 Kč (12 000 Kč + 2 146 Kč + 3 404 Kč + 5 050 Kč). To vše se žalovaná zavázala zaplatit prostřednictvím 59 týdenních splátek ve výši 377 Kč a 60. splátky ve výši 357 Kč. Žalovaná zaplatila na dluh ze smlouvy číslo pouze částku 9 147 Kč. Z karty zákazníka ze dne datum soud zjistil, že úvěruschopnost žalované byla právnická osoba zkoumána a posouzena jako dostatečná, když právnická osoba zjistila jako příjmy žalované částku 33 600 Kč skládající se z čistého příjmu žalované ve výši 8 600 Kč a z čistého příjmu domácnosti ve výši 25 000 Kč. Jako měsíční výdaje žalované zjistila právnická osoba částku 6 876 Kč skládající se z odhadovaných výdajů žalované ve výši 5 000 Kč a splátek předchozí zápůjčky ve výši 1 876 Kč Tyto údaje právnická osoba ověřila na základě údajů získaných z výměru důchodu/podpory/rozhodnutí o přiznání dávky a ze složenek.
8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že právnická osoba uzavřela dne datum s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo postoupení souboru pohledávek, včetně pohledávek, které jsou předmětem tohoto řízení na žalobkyni.
9. Skutkový závěr následující. Žalovaná uzavřela se právnická osoba smlouvu číslo smlouvu číslo na základě kterých obdržela žalovaná plnění v celkové výši 27 000 Kč. Za obdržené plnění zaplatila žalovaná právnická osoba celkem částku 24 465 Kč.
10. Právní posouzení soudu je následující. Podle § 1 zák. č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen z. s. ú.) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 číslo ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo, dále jen„ směrnice“) a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.
11. Podle § 9 odst. 1 z. s. ú. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
12. Podle § 9 odst. 3 z. s. ú. spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.
13. Podle § 9 odst. 4 z. s. ú. pokud je důvodem neposkytnutí spotřebitelského úvěru výsledek vyhledávání v databázi umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, věřitel okamžitě a bezplatně spotřebitele vyrozumí o tomto výsledku a sdělí mu údaje o použité databázi.
14. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
15. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
16. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
17. K otázce povinnosti prověřit schopnost spotřebitele splácet poskytnutý úvěr (půjčku), o rozsahu, v jakém je věřitel povinen zjišťovat skutečnosti významné pro posouzení schopnosti splácet, a o opodstatněnosti této povinnosti se vyjádřil Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , v němž uvedl mimo jiné, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon, konkrétně zákon o spotřebitelském úvěru (jeho § 9 odst. 1) stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb. , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.
18. příjmení závěr učinil k výkladu § 9 z. s. ú. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015, sp.zn. 1 As 30/2015 , který konvenuje též výkladu směrnice zaujaté Soudním dvorem Evropské unie v jeho rozsudku ze dne datum ve věci C číslo (právnická osoba v . jméno příjmení a další), v němž vyložil článek 8 směrnice a bod 26 preambule tak, že je povinností věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací a na informace podané spotřebitelem se může spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady. Tím má být zabráněno nezodpovědnému poskytování úvěrů.
19. Výše uvedené závěry přijal též Ústavní soud např. ve svém nálezu ze dne datum sp.zn. III ÚS 4129/18 , v němž odkázal na závěry Nejvyššího soudu, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli, aby dlužníka - spotřebitele náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná. Tento důsledek dovozuje též pro režim úpravy z. s. ú. před účinností novely provedené zákonem č. 43/2013 Sb. (viz rozsudek ze dne 20. 3. 2019, sp.zn. 33 Cdo 201/2018 ).
20. Konečně též rozsudek Soudního dvora ze dne datum ve věci C číslo (OPR- právnická osoba proti GK) vyslovil při výkladu článku 8 a 23 směrnice závěr, že tyto články musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 číslo musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.
21. V souzené věci právnická osoba nejednala s odbornou péčí, když při posuzování úvěruschopnosti před uzavřením smlouvy číslo sice řádně ověřila část příjmů z výměru důchodu/podpory/rozhodnutí o přiznání dávky, ale pokud jde o položku„ další čisté příjmy domácnosti“ ve výši 25 000 Kč není ze zákaznické karty ze dne datum zřejmé, jaké konkrétní další příjmy mohla mít žalovaná k dispozici a z jakých zdrojů při ověřování správnosti těchto příjmů právnická osoba vycházela. Ze zákaznické karty je přitom zřejmé, že čistý příjem žalované je 8 600 Kč a výdaje žalované jsou představovány částkou 6 000 Kč. Měsíční splátka zápůjčky činila částku 1 872 Kč. Další příjmy domácnosti představují částku 25 000 Kč, aniž by však tato zjištění vyplývala z konkrétních dokladů. Důsledně tomu nelze než učinit závěr, že v okamžiku uzavření smlouvy číslo právnická osoba nedostatečně posoudila úvěruschopnost žalované.
22. V případě posuzování úvěruschopnosti před uzavřením smlouvy číslo je závěr soudu totožný. Společnost anonymizováno nejednala s odbornou péčí, když při posuzování úvěruschopnosti před uzavřením smlouvy číslo sice řádně ověřila část příjmů výměru důchodu/podpory/rozhodnutí o přiznání dávky, ale pokud jde o položku„ další čisté příjmy domácnosti“ ve výši 25 000 Kč není ze zákaznické karty zřejmé, jaké konkrétní další příjmy mohla mít žalovaná k dispozici a z jakých zdrojů při ověřování správnosti těchto příjmů právnická osoba vycházela. Ze zákaznické karty ze dne datum je přitom zřejmé, že čistý příjem žalované je 8 600 Kč a výdaje žalované jsou představovány částkou 6 876 Kč, skládající se z výdajů domácnosti ve výši 5 000 Kč a splátek předchozího úvěru ve výši 1 876 Kč. Ne bez povšimnutí soudu zůstala skutečnost, že během necelých 3 měsíců ode dne uzavření smlouvy číslo se tvrzené měsíční výdaje žalované žalované snížili o celý 1 000 Kč. Další příjmy domácnosti představovali částku 25 000 Kč, aniž by však tato zjištění vyplývala z konkrétních dokladů. Důsledně tomu nelze než učinit závěr, že v okamžiku uzavření smlouvy číslo právnická osoba nedostatečně posoudila úvěruschopnost žalované.
23. Protože smlouva číslo smlouva číslo je z výše popsaných důvodů absolutně neplatná, je proto třeba provést vypořádání z neplatné smlouvy podle zásad o bezdůvodném obohacení. Společnost anonymizováno poskytla žalované celkem plnění ve výši 27 000 Kč, žalovaná zaplatila prostřednictvím splátek právnická osoba částku 24 465 Kč. Žalobkyně má tak nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 2 535 Kč odpovídající rozdílu mezi poskytnutým a přijatým plněním.
24. Podle § 1958 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
25. Žalovaná pak měla plnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl žalobkyní vyzván. Za takovou výzvu považuje soud předžalobní upomínku ze dne datum, kdy byla žalovaná vyzvána k zaplacení do datum. Od následujícího dne se žalovaná dostala do prodlení a žalobkyně má dle § 1970 o. z. nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši dle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v žalobě požadované výši. Pokud byl požadován úrok z prodlení za dřívější období, soud jej zamítl.
26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že ani jedné ze stran nepřiznal náhradu nákladů řízení, jelikož je z obsahu spisu zřejmé, že žalované, která byla ve věci poměrně úspěšnější, žádné náklady řízení nevznikly. Žalobkyně požadovala zaplacení částky 25 478,80 Kč s příslušenstvím. Soud žalované přiznal pouze částku 2 535 Kč s příslušenstvím, představující méně než poloviční úspěch ve věci žalobkyně.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Mostě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.