Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

238 C 18/2020-60

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní titul Silvií Hodaňovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 26.610,94 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 11.169 Kč se zákonným úrokem z prodlení 10 % od 1. 12. 2019 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba žalobkyně na zaplacení částky 15.441,94 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 1. 12. 2019 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 11.169 Kč se zákonným úrokem z prodlení 10 % od 1. 12. 2019 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba žalobkyně na zaplacení částky 15.441,94 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 1. 12. 2019 do zaplacení, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá zaplacení částky 26.610,94 Kč, jakožto jistiny úvěru ve výši 23.020,63 Kč, úroku ve výši 2.259,06 Kč, poplatků za upomínání 600 Kč a smluvní pokuty 282 Kč a pojistným 449,25 Kč. Žalobu odůvodnila žalobkyně tím, že uzavřela se žalovaným smlouvu o revolvingovém a účelovém úvěru, na základě které žalovanému poskytla částku 12.990 Kč na zboží a 29.000 Kč. Žalovaný uhradil 30.821 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutkový stav věci. Žalobkyně uzavřela dne 17. 10. 2016 se žalovaným smlouvu o úvěru, kterou se věřitel zavázal poskytnout dlužníkovi finanční prostředky ve výši 12.990 Kč na zboží s úrokem ve výši 19,48 %, splátkou 1.363 Kč a revolvingový úvěr ve výši 30.000 Kč s úroky ve výši 22,68 % a měsíčním splátkou ve výši 4,99 % (viz smlouva o úvěru). Žalovaný na žádosti uvedl, že byl v době poskytnutí úvěru zaměstnán u společnosti právnická osoba obec s příjmem 19.500 Kč a náklady na bydlení 3.000 Kč (úvěrová smlouva). V srpnu 2018 byl žalovaným čerpán revolvingový úvěr až do 16. 10. 2018 ve výši celkem 29.000 Kč (výpis).

4. Soud posuzoval smlouvu uzavřenou mezi žalobkyní a žalovaným jako smlouvu o úvěru podle . Podle smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Žalovaný při uzavírání smlouvy vystupoval v postavení spotřebitele podle a žalobkyně v postavení podnikatele, kdy se jednalo o nebankovního poskytovatele úvěru. Soud tedy hodnotil, že se jedná o spotřebitelský úvěr vymezený až 3 o spotřebitelském úvěru. Současně pak soud hodnotil platnost smlouvy o spotřebitelském úvěru podle téhož zákona.

6. Podle o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

7. Z tohoto důvodu soud vyzval žalobkyni k vyjádření se ke způsobu posuzování úvěruschopnosti jejím předchůdcem v daném případě. Žalobkyně se vyjádřila písemně, kdy uvedla, že posuzuje kreditní skóre klienta, provádí kontrolu v registrech SOLUS a NRKI, měla k dispozici výplatní pásku a výpisy z účtů.

8. Soud v souladu s  , o spotřebitelském úvěru, dospěl k závěru, že žalobkyně nedostatečně zkoumala schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Soud vychází z ustanovení , kdy neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

9. Podle , soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zřejmě příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

10. Podle , bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

11. Povinnost posuzovat úvěruschopnost spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale i zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence, narušení rodinných a sociálních vztahů, chrání také samotné věřitele, kteří poskytli spotřebiteli úvěry již dříve. § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanoví povinnost věřitele posuzovat úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Odbornou péči pak soud hodnotí jako péči průměrného profesionála, tedy odborníka, který má ve svém oboru obvyklé znalosti, schopnosti a dovednosti, a který je využívá k tomu odpovídající obvyklou péčí a opatrností. Soud má tedy za to, že věřitel nedostojí své povinnosti stanovené zákonem o spotřebitelském úvěru, vycházeje pouze z osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních výdělkových a majetkových poměrech, neboť již samotným výkladem gramatickým a logickým a ustanovením § 9 odst. 1 lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny pouze informace získané od samotného spotřebitele. Termín odborná péče předpokládá, že si věřitel údaje, které dlužník uvádí, sám ověří. Může tedy po dlužníkovi požadovat potvrzení o zaměstnání, může požadovat potvrzení o doložení jeho pravidelných výdajů a měl by ho samozřejmě lustrovat v jemu dostupných databázích, zda řádně splácí své závazky. Na podporu své argumentace soud uvádí rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. a také rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR z 25. 7. 2018, .

12. Pokud se tedy žalobkyně spokojila pouze se sdělením žalovaného o jeho výši příjmu a výdajích, které pak opětovně nezkoumala k datu, kdy začala poskytovat revolvingový úvěr, pak neposuzovala úvěruschopnost s odbornou péčí podle zákona o spotřebitelském úvěru č.

13. Soud přihlédl k neplatnosti smlouvy o úvěru z úřední povinnosti podle ve spojení a smlouvu o úvěru uzavřenou mezi účastníky hodnotil jako neplatnou. Za této situace má žalobkyně právo na vydání bezdůvodného obohacení podle . Důvodem absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy je nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného ze strany žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru. Soud tedy pouze přiznal žalobkyni nárok na vrácení vzájemně přijatých plnění, tedy to, co předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému a co žalovaný zaplatil na tuto úvěrovou smlouvu (12.990 Kč a 29.000 Kč minus 30, 821 Kč), tedy 11.169 Kč. Soud také v souladu s  přiznal žalobkyni právo na úroky z prodlení ve výši dané Žalobu pak zamítl ohledně akcesorických plnění na základě absolutně neplatné smlouvy o úvěru, tedy nárok žalobkyně na zaplacení úroků z úvěru, smluvní pokuty a poplatků včetně pojištění.

14. Pokud jde o náklady řízení, soud podle vychází z částečného úspěchu a neúspěchu v dané věci, kdy úspěch žalobkyně činí 11.169 Kč a úspěch žalovaného 15.441,94 Kč, tedy právo na náhradu nákladů by měl žalovaný, kterému však dle obsahu spisu doposud žádné náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení písemně, dvojmo, prostřednictvím Okresního soudu v Bruntále ke Krajskému soudu v Ostravě.

Nesplní-li žalovaný dobrovolně to, co mu toto rozhodnutí ukládá, může se žalobkyně domáhat podaným návrhem u soudu výkonu tohoto rozhodnutí.