Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
12 C 28/2021-59
Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr Jitkou Rollerovou, Dr ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 8 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 8 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 9. 12. 2018 do zaplacení ve výši 9 % ročně, a to do tří dnů
od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 1 126 Kč, a to
do tří dnů od právní moci rozsudku zástupci žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 8 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 9. 12. 2018 do zaplacení ve výši 9 % ročně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 1 126 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku zástupci žalobkyně.
1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 25. 9. 2020 se žalobkyně domáhala
po žalovaném zaplacení částky 8 000 Kč s odůvodněním, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba elektronicky Rámcovou smlouvu. Odsouhlasení proběhlo zasláním verifikační platby 1 Kč od žalovaného. Na jejím základě pak byla uzavřena dne 25. 10. 2018 jednotlivá smlouva o úvěru číslo kde se předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout úvěr ve výši 8 000 Kč žalovanému, který se zavázal ho splatit nejpozději do 8. 12. 2018. Jelikož žalovaný porušil svůj závazek uhradit dluh řádně a včas, požaduje žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena, kromě jistiny i zákonný úrok z prodlení od počátku prodlení 9. 12. 2018 do zaplacení.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Stejně jako k výzvě soudu dle § 115a o. s. ř. o. s. ř. zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalobkyně se rovněž nevyjádřila. Soud má tedy za to, že účastníci s tímto postupem souhlasí, když ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. Soud ve věci tedy postupoval dle § 115a o. s. ř. o. s. ř. a bez jednání
ve věci rozhodl. S ohledem na skutečnost, že proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ), obsahuje rozhodnutí zkrácené odůvodnění ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř.
3. Z předložených listinných důkazů učinil následující skutková zjištění a současně i závěr
o skutkovém stavu: Z Rámcové smlouvy o úvěru číslo že ji uzavřel právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba s žalovaným, byla připravena elektronicky dne 24. 10. 2018 a stanovuje podmínky pro poskytnutí úvěru. Dle výpisu z běžného účtu jméno příjmení příjmení byla dne 25. 10. 2018 přijata verifikační platba 1 Kč od žalovaného a téhož dne 25. 10. 2018 odeslána žalovanému platba 8 000 Kč. Z Jednotlivé smlouvy o úvěru číslo soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně právnická osoba uzavřel téhož dne s žalovaným dle Formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru i smlouvu o úvěru ve výši 8 000 Kč. Žalovaný mu sdělil své osobní údaje, které byly zpracovány do Profilu uživatele. Ten obsahuje
i výsledky kontroly úvěrové historie a termíny s texty odeslaných upomínajících sms. příjmení dne byla vystavena i faktura číslo na částku 8 000 Kč se splatností 24. 11. 2018. Soud ze Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 12. 5. 2020 zjistil, že pohledávka žalovaného byla postoupena žalobkyni. Žalovanému byla dne 20. 5. 2020 vystavena předžalobní výzva pouze předchůdcem žalobkyně a rovněž dne 20. 5. 2020 oznámeno předání vymáhání pohledávky inkasní společnosti. Doklad o odeslání žalovanému soudu předložen nebyl. Stejně tak nebylo doloženo soudu oznámení žalovanému o postoupení, přestože dne 20. 5. 2020 již byla pohledávka postoupena na žalobkyni.
4. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. (dále také jen občanský zákoník ), smlouvou
o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 2396 občanského zákoníku , úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle ustanovení § 2397 občanského zákoníku , úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek
ze smlouvy trvá. Podle ustanovení § 2398 odst. 1 , 2 občanského zákoníku , úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 , 2 občanského zákoníku , úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.
5. Podle ust. § 2048 občanského zákoníku , ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle ust. § 1958 odst. 2 občanského zákoníku , neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle ust. § 1879 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ust. § 1880 odst. 1 občanského zákoníku postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva
s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
6. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
7. Soud po právní stránce uzavírá, že jednáním právního předchůdce žalobkyně a žalovaného došlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy dle ust. § 2395 občanského zákoníku , neboť předchůdce žalobkyně převzal závazek poskytnout žalovanému finanční prostředky do určité výše, což splnil, a žalovaný se zavázal tyto prostředky s úrokem splatit. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalovaného z úvěru, měla žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena, jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení pouze o tom, že
s žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena konkrétní smlouva o úvěru, že na základě této smlouvy byly dlužníku finanční prostředky poskytnuty a že dlužník - žalovaný dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobkyni břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena, a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky. Tuto povinnost žalobkyně splnila, když prokázala, že její předchůdce uzavřel se žalovaným platnou úvěrovou smlouvu, tedy poskytl žalovanému úvěrové prostředky ve výši 8 000 Kč způsobem sjednaným v úvěrové smlouvě za stanovený smluvní úrok. Bylo tedy pouze na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že poskytnuté úvěrové prostředky žalobkyni splatil, resp. že dluh zanikl jinak. To však žalovaný neučinil. Soud proto shledal
žalobu důvodnou a vyhověl jí v celém rozsahu a pro prodlení žalovaného také včetně zákonného úroku z prodlení. Lhůtu k plnění ve výroku I. určil soud jako třídenní v souladu s ust. § 160
8. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 1 126 Kč, neboť žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná, a proto jí přísluší náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení. V daném případě pak náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále pak odměna za zastoupení advokátem ve výši za 2 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí věci s přípravou a podání žaloby) a 2 x režijní paušál po 100 Kč dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. (když se jedná o návrh na ustáleném vzoru uplatňovaný opakovaně týmž žalobcem ve skutkové
a právně obdobných věcech viz rozhodnutí Ústavního soudu I. ÚS 3923/11 , naposledy jen
u OS Olomouc věci sp. zn. spisová značka, spisová značka ad.), včetně 21 % DPH z těchto částek. O lhůtě plnění ve výroku II. bylo opět rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. věta prvá jako obecné třídenní. obec plnění nákladů řízení pak je k rukám právního zástupce žalobkyně
v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí.