Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
4 C 6/2020-33
Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudkyní Mgr Pavlou Fukalovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. Ing. Karlem Goláněm, Ph.D.
sídlem Letenská 121/8, 118 00 Praha 1
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 17 858,36 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 858,36 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 739 Kč, s kapitalizovaným úrokem 4 624,94 Kč a úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 11 369,73 Kč od 25.6.2019 do zaplacení a úrokem ve výši 28 % ročně z částky 11 369,73 Kč od 25.6.2019 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 2 000 Kč se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 747,55 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 858,36 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 739 Kč, s kapitalizovaným úrokem 4 624,94 Kč a úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 11 369,73 Kč od 25.6.2019 do zaplacení a úrokem ve výši 28 % ročně z částky 11 369,73 Kč od 25.6.2019 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do částky 2 000 Kč se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 747,55 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala stanovení povinnosti žalovanému zaplatit částku 17 858,36 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila skutečností, že dne 23.11.2016 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně – právnická osoba (dále jen PF) s žalovaným smlouvu, na jejímž základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal, že peněžní prostředky vrátí společně s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 448 Kč, který byl sjednán ve výši 28 % ročně, odměny za zpracování a zaslání půjčky ve výši 2 000 Kč a nákladů na administrativní činnost – komfortní splácení v hotovosti ve výši 11 666 Kč. Vše se žalovaný zavázal splatit v 60 splátkách po 619 Kč. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas s tím, že poslední splátku uhradil 2.8.2017. Ke dni 3.12.2017 činila dlužná částka na jistině 11 369,73 Kč a na poplatku 6 488,63 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi žalobkyní a PF dne 24.6.2019 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Vzhledem k tomu, že byly splněny podmínky ustanovení § 115a občanského soudního řádu , rozhodl soud v nepřítomnosti účastníků.
4. Soud zjistil následující skutkový stav. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 23.11.2016 číslo uzavřené mezi PF a žalovaným soud zjistil, že žalovanému poskytla PF částku 20 000 Kč s poplatkem 17 114 Kč. Poplatek se skládal z kapitalizovaného úroku ve výši 3 448 Kč, který byl sjednán ve výši 28 % ročně, z poplatku za zpracování a doručení půjčky ve výši 2 000 Kč a nákladů na administrativní činnost – komfortní splácení v hotovosti ve výši 11 666 Kč. Výše uvedené částky se žalovaný zavázal splatit v 60 splátkách po 619 Kč. Z karty klienta a výplatních pásek žalovaného soud zjistil, že právní předchůdkyně před sjednáním výše uvedené smlouvy zjistila, že žalovaný má čistý příjem 35 000 Kč, odhadované náklady 7 000 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 24.6.2019 uzavřené mezi žalobkyní a PF soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni ke dni 24.6.2019. Z výzvy k plnění ze dne 12.3.2020 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k plnění dlužné částky v celkové výši 27 205,31 Kč.
5. Při právním hodnocení věci soud prvního stupně věc posuzoval podle zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), zejména § 2395 a násl. o. z. Soud s ohledem na spotřebitelskou povahu předmětné smlouvy aplikoval rovněž ustanovení § 1810 a násl. o. z., a taktéž zákon č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30.11.2016 (dále též jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“).
6. Podle § 1811 odst. 1 o. z. veškerá sdělení vůči spotřebiteli musí podnikatel učinit jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva.
7. Podle § 1812 odst. 1 o. z. lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. Dle odst. 2 uvedeného ustanovení k ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. To platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje.
8. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.
9. Podle § 1815 o. z. k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.
10. Dle § 3 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru je roční procentní sazbou nákladů na spotřebitelský úvěr celkové náklady spotřebitelského úvěru pro spotřebitele, vyjádřené jako roční procentní podíl z celkové výše spotřebitelského úvěru.
11. Dle § 3 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru celkovými náklady spotřebitelského úvěru pro spotřebitele veškeré náklady, včetně úroků, provizí, daní a veškerých dalších poplatků, které spotřebitel musí zaplatit v souvislosti se spotřebitelským úvěrem a které jsou věřiteli známy, s výjimkou nákladů na služby notáře; do celkových nákladů se započítávají i náklady související s doplňkovými službami spotřebitelského úvěru, zejména pojistné, pokud je uzavření smlouvy o poskytnutí doplňkové služby povinné pro získání spotřebitelského úvěru nebo pro jeho získání za nabízených podmínek.
12. Dle § 5 odst. 1 zákona č. 634/1991 Sb. (znění účinné od 14.7.2012 do 31.12.2012)., o ochraně spotřebitele je obchodní praktika klamavá opomene-li podnikatel uvést důležitý údaj, jenž s přihlédnutím ke všem okolnostem lze po podnikateli spravedlivě požadovat; za opomenutí se považuje též uvedení důležitého údaje nesrozumitelným nebo nejednoznačným způsobem.
13. Soud vzal za prokázané, že došlo k uzavření smlouvy o půjčce mezi žalovaným a PF. Žalovanému byly poskytnuty finanční prostředky ve výši 20 000 Kč, které měl vrátit společně s úrokem ve výši 28 % ročně z půjčené částky, který byl kapitalizován na částku 3 448 Kč a dále s náklady nákladů na administrativní činnost – komfortní splácení v hotovosti ve výši 11 666 Kč. S ohledem na skutečnost, že žalovaný neuhradil poskytnutou půjčku řádně a včas, vznikl právní předchůdkyni žalobkyně nárok na zaplacení neuhrazené jistiny, kapitalizovaných úroků a nákladů na administrativní činnost – komfortní splácení v hotovosti. Ze smlouvy o postoupení pohledávky vzal soud za prokázanou aktivní legitimaci žalobkyně. Soud proto žalobě v rozsahu 11 369,73 Kč jako jistiny včetně příslušenství (úroku ze zápůjčky a zákonného úroku z prodlení dle § 1970 o. z.) a částky 4 488,63 Kč jako nedoplacený„ poplatek“ - součet neuhrazeného kapitalizovaného úroku a nákladů na administrativní činnost – komfortní splácení v hotovosti vyhověl.
14. Soud se zabýval dále poplatkem za zpracování a doručení smlouvy ve výši 2 000 Kč. K tomu soud uvádí, že ekonomickou podstatou a účelem úroku z úvěru je poskytnutí protiplnění, úplaty, ceny za přenechání peněžitých prostředků na danou půjčku na určitou dohodnutou dobu. Poplatek za administrativní činnost je dle svého účelu úrokem jakožto cenou za poskytnutí finančních prostředků. Nemá jiný smysl a účel než fakticky navýšit tuto úplatu, tj. navýšit faktický úrok daného úvěru. Soud nepovažuje poplatek za administrativní činnost za samostatně sjednanou položku smlouvy o půjčce, ale za položku, která by měla být součástí úroku samotného, tedy v tomto případě v jeho procentním vyjádření. Soud tak ujednání o administrativním poplatku shledal jako ustanovení, které obchází zákon o spotřebitelském úvěru. Zároveň soud v souladu s § 5 odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele, kdy jednání podnikatele, kde je důležitý údaj uvedený nejednoznačným způsobem považováno za klamavé uvádí, že pokud právní předchůdkyně žalobkyně nezapočítává administrativní poplatek do samotného úroku, dopouští se tím i klamavého jednání vůči spotřebiteli. Tento klamavý údaj by mohl vést i např. k tomu, že v případě, že by spotřebitel využil své oprávnění v souladu s § 11 odst. 1,2,3 zákona o spotřebitelském úvěru a od smlouvy odstoupil, měl by hradit jen přepočet úroku na dobu, než došlo ke splacení jistiny. Takto by však právní předchůdkyně žalobkyně mohla žádat splacení celého administrativního poplatku, i případě odstoupení spotřebitele od smlouvy, jelikož jej neučinila součástí úroku. Takový postup by byl v rozporu se zákonem a soud tak uzavřel, že ujednání o administrativním poplatku je ujednání pro žalovanou jako spotřebitele jako nikoli jasné a srozumitelné, ale naopak klamavé, jehož jediným účelem je daným nejasným způsobem vyjádření předstírat nižší než ve skutečnosti sjednanou výši úroku. Dané ujednání tak zakládá významnou nerovnováhu práv a povinností v neprospěch spotřebitele. Vzhledem k tomu, že se žalovaná jako spotřebitel daného nepřiměřeného ujednání nedovolala, v souladu s citovaným § 1815 o. z. se k němu nepřihlíží. Soud s ohledem na výše uvedené žalobu co do částky 2 000 Kč zamítl.
15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 747,55 Kč, přičemž tato částka představuje 77,6 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 88,8 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 11,2 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 858,36 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.
16. Náhrady nákladů řízení je žalovaná povinná uhradit k rukám zástupce žalobce, který je advokátem dle § 149 odst. l o.s.ř. Lhůta ke splnění povinnosti byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1 , část věty před středníkem o.s.ř. , neboť ke stanovení lhůty jiné neshledal soud důvody.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kutné Hoře. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.