Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (17)No categories available
6 C 85/2020-66
Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní titul Terezou Pirklovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 20 126,47 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení:
-) částky 9 864,47 Kč,
-) kapitalizovaného úroku ve výši 6 733,48 Kč,
-) úroku ve výši 36,98 % ročně z částky 16 101,47 Kč od 31. 5. 2019 do zaplacení,
-) úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 9 864,47 Kč od 14. 9. 2018 do zaplacení.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 262 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 10 262 Kč od 14. 9. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení: -) částky 9 864,47 Kč, -) kapitalizovaného úroku ve výši 6 733,48 Kč, -) úroku ve výši 36,98 % ročně z částky 16 101,47 Kč od 31. 5. 2019 do zaplacení, -) úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 9 864,47 Kč od 14. 9. 2018 do zaplacení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 262 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 10 262 Kč od 14. 9. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se obrátila dne 31. 5. 2019 ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 20 126,47 Kč s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o úvěru číslo ze dne 25. 6. 2017, na základě které se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 22 790 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky splatit společně se sjednaným úrokem, poplatky a pojištěním ve 24 pravidelných měsíčních splátkách.
2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.
3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:
4. Žalovaný s žalobkyní uzavřeli dne 25. 6. 2017 prostřednictvím prostředků komunikace na dálku úvěrovou smlouvu číslo včetně úvěrových podmínek žalobkyně, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 22 790 Kč, který se žalovaný zavázal splatit se sjednaným úrokem ve výši 36,98 % ročně ve formě 24 měsíčních splátek po 1 392 Kč splatných vždy k 25. dni kalendářního měsíce, přičemž splatnost první splátky byla sjednána na den 25. 7. 2017 /viz smlouva o úvěru na č. l. 20 vč. přílohy na č. l. 21, úvěrové podmínky žalobkyně a splátkový kalendář v elektronické podobě v systému CEPR/. Před uzavřením úvěrové smlouvy žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného prostřednictvím zaslaného výpisu z běžného účtu žalovaného za měsíc květen 2017, tedy měsíc předcházející uzavření předmětné úvěrové smlouvy. Z výpisu se však podává, že žalovanému byla dne 9. 5. 2017 na účet připsána mzda od právnická osoba a.s. ve výši 15 167 Kč, přičemž dne 10. 5. 2017 byla odeslána platba ve výši 3 092 Kč na účet číslo což je účet pro splátky úvěrů u společnosti právnická osoba Žalovaný za daný měsíc utratil 5 340 Kč u právnická osoba. Dne 22. 5. 2017 čerpal další půjčku od společnosti právnická osoba ve výši 2 000 Kč, přičemž jen díky této půjčce žalovaný neskončil za daný měsíc na svém účtu v záporných hodnotách, když počáteční zůstatek účtu činil částku 805,74 Kč a konečný zůstatek činil částku 192,94 Kč/viz výpis z účtu na č. l. 48 Žalobkyně dále zkoumala úvěruschopnost žalovaného lustrací v Nebankovním registru klientských informací, kdy nezjistila žádné negativní informace /viz úvěrová zpráva na č. l. 43 Žalovaný prvních 9 splátek uhradil řádně a včas. Žalovaný však počínaje od 10. splátky již nehradil ničeho, a proto žalobkyně celý úvěr zesplatnila dnem 30. 8. 2018, přičemž žalovaného vyzvala dopisem z téhož dne, aby celý dluh uhradil nejpozději do 13. 9. 2018 /viz výpis čerpání na č. l. 24, oznámení o zesplatnění na č. l. 22 Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou ze dne 14. 3. 2019 /viz předžalobní upomínku na č. l. 23 a podací arch na č l. 25 Žalovaný netvrdil, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.
5. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), a dle zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti, a to zejména podle následujících ustanovení:
6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému
11. Dle § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
12. Dle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
13. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů dospěl k závěru, že uzavřená smlouva o úvěru je absolutně neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně sice tvrdila i prokázala, že zkoumala úvěruschopnost žalovaného, je však zřejmé, že úvěr poskytla v rozporu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. I když příjmy žalovaného činily 15 167 Kč, je z jeho způsobu života zřejmé, že se dostal do tzv. dluhové spirály, když okamžitě poté, co mu byla připsána mzda na účet, splatil jiný úvěr čerpaný u společnosti právnická osoba, a aby s výplatou vyšel, musel si na konci měsíce půjčit opět u společnosti právnická osoba dalších 2 000 Kč. Nezanedbatelná část výdajů žalovaného je pak tvořena výdaji ve prospěch internetového portálu anonymizováno, kde je provozována internetová sázková kancelář. Skutečnost, že žalovaný s významně podprůměrným měsíčním příjmem 15 167 Kč utrácí podstatnou část svého výdělku v internetové sázkové kanceláři, jistě nemohla posílit přesvědčení žalobkyně o jeho schopnosti splácet případný úvěr. V daném případě tak žalobkyně neměla úvěr poskytnout, jelikož jsou zde velmi silné pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet úvěr ze svých vlastních příjmů a nikoliv za pomoci dalších zápůjček od jiných společností.
14. Na základě výše uvedeného tak soud vzal za prokázané, že žalobkyně sice chtěla s žalovaným uzavřít smlouvu o úvěru (která je současně spotřebitelským úvěrem), a proto poskytla žalovanému jistinu úvěru ve výši 22 790 Kč, přičemž žalovanému měla vzniknout povinnosti poskytnuté peněžní prostředky spolu s příslušenstvím vrátit, smlouva o úvěru však nebyla platně sjednána, jelikož žalobkyně řádně nesplnila svou povinnost dostatečně prověřit a vyhodnotit úvěruschopnost žalovaného při uzavírání smlouvy v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru.
15. V řízení nicméně žalobkyně prokázala, že poskytla žalovanému jistinu úvěru ve výši 22 790 Kč bez právního titulu (s ohledem na zjištěnou absolutní neplatnost smlouvy), čímž došlo k bezdůvodnému obohacení žalovaného. Vzhledem k tomu, že žalovaný celkem na svůj dluh uhradil částku 12 528 Kč, zbývá mu tedy žalobkyni uhradit 10 262 Kč. Soud proto přiznal žalobkyni částku 10 262 Kč odpovídající nesplacené části poskytnuté jistiny a ve zbytku uplatněné jistiny žalobu zamítl. Pakliže soud uzavřel, že smlouva o úvěru byla neplatně sjednána, nemá žalobkyně nárok na uplatněné příslušenství, jež představuje smluvní úroky, poplatky, pojištění, smluvní pokuty, a v tomto rozsahu žalobu taktéž zamítl.
16. Vzhledem k závěru soudu o absolutní neplatnosti dané smlouvy, je pak neplatné i ujednání o splatnosti dluhu. V takovém případě je pak dle § 1958 odst. 2 o. z. dlužník povinen uhradit dluh bez zbytečného odkladu poté, co jej věřitel k tomu vyzve. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný byl vyzván k vrácení dluhu v oznámení o zesplatnění ze dne 30. 8. 2018, a to ve lhůtě 14 dnů ode dne sepsání oznámení. Splatnost dluhu tak nastala dne 13. 9. 2018. Nezaplacením dluhu do dne splatnosti se žalovaný dostal do prodlení, a vznikla mu tak povinnost dle § 1970 o. z. platit vedle jistiny dluhu též úroky z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , tedy ve výši 9 % ročně. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit zákonný úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z přiznané částky 10 262 Kč od 14. 9. 2018 do zaplacení a ve zbytku žalobu zamítl
17. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť v řízení úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady nevznikly. Stran procesního úspěchu žalovaného soud pro úplnost připomíná, že je-li předmětem civilního řízení vedle pohledávky též její příslušenství, je nutno při rozhodování o náhradě nákladů dle míry úspěchu ve věci dle ust. § 142 o. s. ř. o. s. ř. zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství (srov. přiměřeně rozhodnutí ÚS ČR ze dne 30. 8. 2010 sp. zn. I. ÚS 2717/08 ).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.