Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
16 C 140/2020-47
Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní titul Marií Švecovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 4 551 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 15-ti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí
částku ve výši 4 551 Kč
spolu se zákonným úrokem z prodlení
ve výši 8,05 % ročně z částky 1 517 Kč za období od datum do zaplacení,
dále spolu se zákonným úrokem z prodlení
ve výši 8,05 % ročně z částky 1 517 Kč za období od datum do zaplacení,
dále se zákonným úrokem z prodlení
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 15-ti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí částku ve výši 4 551 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 517 Kč za období od [datum] do zaplacení, dále spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 517 Kč za období od [datum] do zaplacení, dále se zákonným úrokem z prodlení
ve výši 8,05 % ročně z částky 1 517 Kč za období od datum do zaplacení.
II.Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 15-ti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí na nákladech řízení částku ve výši 1 489 Kč, a to k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
1.Žalobkyně ve svém podání ze dne datum (viz č.l.: číslo) vymezila předmět řízení tak, že se domáhá vůči žalovanému zaplacení jistiny ve výši 4 551 Kč, což je souhrn jízdného za tři jízdy žalovaného městskou hromadnou dopravou v obec bez zaplacení jízdného ve výši třikrát 17 Kč a dále souhrn tří jízdních přirážek k jízdnému ve výši třikrát 1 500 Kč. Jako příslušenství pohledávky žádala zaplatit zákonný úrok z prodlení ve výši, jak je stanovena ve výroku sub. I tohoto rozhodnutí. Argumentovala tak, že na základě postupně uzavřených smluv o postoupení pohledávky se tato stala na základě postupní smlouvy ze dne datum vlastníkem žalované pohledávky na místo původního věřitele právnická osoba podnik měst obec a právnická osoba, a jeho právních nástupců jmenovaných v žalobě. Uvedl, že dlužné jízdné a dlužné jízdní přirážky žalovaný doposud nezaplatil původnímu věřiteli ani jeho právním nástupcům včetně žalobkyně.
2.Z účasti na jednání dne datum se žalobkyně omluvila a vyslovila souhlas s tím, aby bylo jednáno a rozhodnuto v její nepřítomnosti (viz č.l.: číslo).
3.Žalovaný na výzvu soudu ze dne datum, která mu byla doručena do místa výkonu trestu odnětí svobody dne datum, neodpověděl a zůstal ve věci bez vyjádření. Důkazy žádné ve věci nepodal. Nepožádal o eskortu k jednání dne datum, ač byl o jednání včas a řádně vyrozuměn.
Důsledně tomu soud v případě žalovaného postupoval podle ust. § 101 odst. 2 zák.č. 99/1963 Sb. , tj. občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř. “), a věc projednal a rozhodl i v nepřítomnosti žalovaného jakožto nečinného účastníka řízení.
4.Žalobkyně prokazovala tvrzení uvedená v žalobě listinnými důkazy. Ze záznamů o provedené přepravní kontrole číslo ze dne datum, dále číslo ze dne datum a dále č.: číslo ze dne datum bylo zjištěno jako pravdivé tvrzení žalobkyně o tom, že v tyto dny byl žalovaný přistižen kontrolorem právní předchůdkyně žalobkyně – tj. právnická osoba podnik měst obec a právnická osoba, vždy v tramvajové lince číslo v obec jako cestující, který užil tohoto prostředku městské hromadné dopravy bez zaplacení jízdného, které dle Tarifu jízdného činlo za jednu jízdu částku 17 Kč. Žalovanému tak byla vyúčtována k zaplacení na jízdném celkem částka 51 Kč a byl vyzván k jejímu zaplacení. Současně mu byla podle Smluvních přepravních podmínek právnická osoba podnik měst obec a právnická osoba, vyúčtována k zaplacení přirážka k jízdnému ve 1 500 Kč za jednu jízdu bez platného jízdního dokladu, což je za tři jízdy částka ve výši 4 500 Kč. Existenci jízd bez zaplacení jízdného žalovaný vždy potvrdil vlastnoručním popisem na výše uvedených záznamech o provedených přepravních kontrolách, přičemž v každém jednotlivém případě také převzal informaci pro cestující o tom, jakým způsobem má dlužné jízdné a vyúčtovanou jízdní přirážku zaplatit. Tato tvrzení žalovaný nezpochybnil a nebylo proto třeba ohledně nich provádět další dokazování. Žalovaný rovněž neměl žádné námitky proti tvrzení žalobkyně o tom, že tato se stala na základě postupní smlouvy ze dne datum vlastníkem pohledávky ve výši 4 551 Kč s příslušenstvím, což vyplývá jednoznačně z označené postupní smlouvy a její přílohy. Tato skutečnost byla žalovanému písemně oznámena dopisem ze dne datum, kterým byl žalovaný současně vyzván k dobrovolnému zaplacení dlužné částky.
Na výzvu však žalovaný neodpověděl. Z účetní evidence žalobkyně vyplývá, že částku v celkové výši 4 551 Kč žalobkyni nadále dluží a že je se zaplacením této částky v prodlení.
5.Na základě výše uvedeného skutkového stavu, který je v souladu s obsahem provedených listinných důkazů, soud ve věci rozhodl.
6.Právní posouzení věci vychází z ustanovení § 2550 a násl. zák. č. 89/2012 Sb. , tj. občanský zákoník (dále jen „o.z. “) a z dopadajících ustanovení vyhlášky č. 175/2000 Sb. Ministerstva dopravy a spojů o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu ve vztahu k jistině ve výši 4 500 Kč na jízdních přirážkách, dále k jízdnému ve výši 51 Kč, jakož i z ustanovení § 1968 ve spojení s ust. § 1970 o.z. a dále ve spojení s ust. § 2 vl. nař.č. 351/2013 Sb. v případě požadovaného příslušenství pohledávky, tj. zákonného ročního úroku z prodlení. Důsledně tomu soud žalobě jako zcela důvodné vyhověl, protože žalobkyně prokázala, že na základě postupní smlouvy ze dne datum se tato stala ve smyslu ust. § 1879 a násl. zák.č. 89/2012 Sb. novým vlastníkem pohledávky ve výši 4 551 Kč s příslušenstvím vedené za žalovaným a že žalovaný doposud úhradu této částky neprovedl vůči žádnému z jeho předchozích věřitelů. Žaloba byla proto důvodná v celém rozsahu. (viz výrok sub. I).
7.O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 ve spojení s ust. § 142a)
odst. 1 občanského soudního řádu . Žalobkyně, která měla ve věci plný úspěch, žádala zaplatit na nákladech řízení částku 400 Kč vynaloženou na zaplaceném soudním poplatku a dále odměnu za právní zastoupení advokátem před soudem prvního stupně. Při stanovení výše odměny za právní zastoupení žalobkyně advokátem před soudem prvního stupně vzal soud v úvahu, že žaloba byla podána dne datum na ustáleném vzoru uplatněném týmž žalobcem ve skutkově a právně obdobných věcech, kdy předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč a kdy právní zástupce žalobce poskytl žalobci právní pomoc v souvislosti s přípravou a převzetím zastoupení a dále při podání žaloby, za což mu náleží mimosmluvní odměna podle ust. § 14b ) odst. 1 písm.a),b),c) vyhl.č. 177/96 Sb., tj. vyhláška o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ vyhl.č. 177/96 Sb.“), v rozsahu tří hlavních úkonů po 200 Kč, zvýšená o tři paušální náhrady po 100 Kč podle
ust. § 14b ) odst. 5 písm. a) vyhl.č. 177/96 Sb. a dále zvýšená o náhradu za 21 % daň z přidané hodnoty podle ust. § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř. činící částku 189 Kč Celkem tedy dle tohoto propočtu činily náklady řízení na straně žalobkyně částku
1 489 Kč (tj. 400 Kč náhrada za soudní poplatek plus 1 089 Kč jako odměna za právní zastoupení advokátem). K jednání dne datum se zástupkyně žalobkyně omluvila a vyslovila souhlas s tím, aby bylo jednáno a rozhodnuto v její nepřítomnosti. Ke zvýšení nákladů řízení proto v souvislosti s jednáním dne datum na straně žalobkyně nedošlo. Za podání žalobkyně ze dne datum a dále ze dne datum soud žalobkyni náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť se jednalo o podání, jimiž žalobkyně odstraňovala jí způsobené vady žaloby. Žalovanému, který v řízení zcela podlehl, bylo proto uloženo, aby zaplatil žalobkyni na nákladech řízení celkem částku 1 489 Kč, a to k rukám právní zástupkyně žalobkyně podle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. (viz výrok sub. II).
8. Lhůta k plnění vychází z ust. § 160 odst. 1 občanského soudního řádu .
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné ze zákona (viz ust. § 202 odst. 2 o.s.ř. ).
Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí, lze se plnění domáhat soudním výkonem rozhodnutí.