Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
30 C 52/2021-18
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr Petrem Bílým ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 17.007 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba se co do úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6.245 Kč od 26.5.2015 do 24.6.2015, co do úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6.038 Kč od 26.5.2015 do 24.7.2015 zamítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 17.007 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4.724 Kč od 26.5.2015 do 24.7.2015, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6.245 Kč od 25.6.2015 do 24.7.2015 a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z 17.007 Kč od 25.7.2015 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2.252 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žaloba se co do úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6.245 Kč od 26.5.2015 do 24.6.2015, co do úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6.038 Kč od 26.5.2015 do 24.7.2015 zamítá. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 17.007 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4.724 Kč od 26.5.2015 do 24.7.2015, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6.245 Kč od 25.6.2015 do 24.7.2015 a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z 17.007 Kč od 25.7.2015 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2.252 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu dne datum domáhala na žalovaném zaplacení 17.007 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně (anonymizováno právnická osoba) s žalovaným uzavřela účastnickou smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací s tím, že na základě této účastnické smlouvy žalovanému poskytovala služby elektronických komunikací, a to včetně služeb třetích stran – např. prémiové SMS, AUDIOTEX, které ovšem nejsou službami elektronických komunikací v souladu s § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb. , o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZOEK“). Žalovaný se zavázal za tyto služby zaplatit. Žalovaný za služby třetích stran nezaplatil částku 17.007 Kč, přestože byl vyzván ke zjednání nápravy. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na žalobkyni. Ta se tak podanou žalobou domáhala zaplacení částky ve výši 17.007 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celé řízení zůstal zcela pasivním.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř. “), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů soud po skutkové stránce zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum účastnickou smlouvu číslo na jejímž základě byl žalovaný účastníkem mobilní telefonní stanice č. tel. číslo. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému v souladu se smlouvou poskytovala nejen služby elektronických komunikací, nýbrž i související služby, když žalovanému ve shodě s Všeobecnými obchodními podmínkami umožnila si objednat prostřednictvím sítě od třetích subjektů služby (např. prémiové SMS, AUDIOTEX), které nejsou službami elektronických komunikací dle § 2 písm. n) ZOEK. Žalovaný využil služeb třetích stran, pročež žalobkyně žalovanému tyto služby vyúčtovala (i) fakturou na částku 4.724 Kč splatnou dne 25.5.2015, (ii) fakturou na částku 6.245 Kč splatnou dne 24.6.2015 a (iii) fakturou na částku 6.038 Kč splatnou dne 24.7.2015, tj. celkem 17.007 Kč. Žalovaný v termínu splatnosti jednotlivých faktur, jakož ani později, ničeho nezaplatil. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na žalobkyně (Smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum).
5. Lze uzavřít, že žalovaný dosud nezaplatil částku v souhrnné výši 17.007 Kč.
6. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla platně v písemné formě uzavřena nepojmenovaná smlouva dle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ NOZ“), jejíž nedílnou součástí byly mj. všeobecné podmínky právní předchůdkyně žalobkyně (§ 1751 NOZ ). Právní předchůdkyně žalobkyně byla povinna na podkladě této smlouvy umožnit žalovanému kromě jiného i využívání služeb třetích stran, které však nejsou službami elektronických komunikací dle § 2 písm. n) ZOEK, oproti čemuž byl žalovaný povinen žalobkyni zaplatit za odebrané služby, které mu byly poskytnuty třetími stranami. Žalovaný uvedenou povinnost nesplnil řádně a včas, když na vystavené faktury ničeho neuhradil, pročež se následující den po splatnosti jednotlivých faktur ocitl v prodlení s plněním peněžitého dluhu za odebrané služby (§ 1968 NOZ ). Za období prodlení pak žalovanému vznikla povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 NOZ ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
7. V této souvislosti je třeba připomenout, že žalobkyně se úroku z prodlení z částky ve výši 17.007 Kč domáhala od 26.5.2015. Z předložených listinných důkazů je však patrné, že dne 26.5.2015 se žalovaný ocitl v prodlení toliko ohledně částky 4.724 Kč, když tato byla splatná dne 25.5.2015. Dne 25.6.2015 se žalovaný ocitl v prodlení ohledně částky 6.245 Kč, když tato byla splatná dne 24.6.2015. Jestliže částka 6.038 Kč byla splatná dne 24.7.2015, pročež ohledně této částky se žalovaný poprvé ocitl v prodlení dne 25.7.2015, je 25.7.2015 zároveň prvním dnem, kdy se žalobkyně mohla důvodně domáhat úroku z prodlení z (celkové) částky 17.007 Kč. Pakliže se žalobkyně domáhala úroku z prodlení z této částky již od 26.5.2015, je nutno takový nárok vyhodnotit jako částečně předčasný, neboť žalobkyně se mohla úroku z prodlení od 26.5.2015 domáhat toliko z částky 4.724 Kč, resp. od 25.6.2015 toliko z částky 6.245 Kč, a to v obou případech do 24.7.2015. Poněvadž žalobkyně tímto způsobem nepostupovala, soud žalobkyní uplatněný nárok v rozsahu uvedeném ve výroku I. tohoto rozsudku jako předčasný zamítl.
8. Pokud jde o smlouvu o postoupení pohledávek, tuto soud posoudil jako platně uzavřenou smlouvu o postoupení pohledávky (§ 1879 a násl. NOZ ). Na jejím základě pak soud shledal aktivní legitimaci žalobkyně, neboť dospěl k závěru, že sporná pohledávka byla na žalobkyni platně postoupena.
9. S ohledem na výše uvedené soud žalobě výrokem II. tohoto rozsudku (v rozsahu po částečném zamítnutí žaloby) zcela vyhověl.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem III. dle § 142 odst. 3 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež měla v řízení úspěch jen částečný, když se ovšem jednalo o neúspěch v poměrně nepatrné části, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2.252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a.t. ”) z tarifní hodnoty ve výši 17.007 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t. , z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a.t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.200 Kč ve výši 252 Kč.
11. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o.s.ř. , neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze do patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení podat odvolání ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem.
Nebude-li uložená povinnost splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na nařízení soudního výkonu rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce