Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
14 C 430/2020-15
Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudcem Mgr Ing. Ivanou Šmakalovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 23 221,95 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 23 221,95 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 23 221,95 Kč od 6. 11. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 9 496,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 23 221,95 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 23 221,95 Kč od 6. 11. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 9 496,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nesplacení úvěru.
Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. o. s. ř. , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: žalobkyně vstoupila do práv věřitele na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 6. 9. 2019 mezi žalobkyní a původním věřitelem společností právnická osoba Původní věřitel uzavřel dne 8. 10. 2018 se žalovanou smlouvu o úvěru ve výši 11 500 Kč, které byly zaslány na účet označený žalovanou. Byla sjednána roční úroková sazba ve výši 40% a žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit smluvní úrok a poplatky v celkové částce 23 221,95Kč jednorázově do 5. 11. 2018. Žalovaná však na úvěr nic nezaplatila, ačkoliv byla právní předchůdkyní žalobkyně upomínána a byla vyzvána k plnění závazku i žalobkyní a to dne 17. 4. 2020 Tyto skutečnosti jsou prokázány smlouvou o úvěru, výpisem z účtu a výzvou k plnění, včetně podacího archu.
Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Právní poměry účastníků se řídí ustanovením § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Smlouvou o úvěru se podle § 2395 o. z. úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni je v souladu s ustanovením § 1879 o. z. a žalovaná byla o postoupení písemně vyrozuměna.
Soud dospěl k závěru, že žalobkyně se důvodně domáhá úhrady nedoplatku půjčené částky včetně sjednaného úroku a poplatků. Z uvedených listinných důkazů vyplývá, že žalovaná, jako spotřebitel, uzavřela smlouvu o úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala žalované částku 11 500 Kč bezhotovostně na účet označený žalovanou. Soud tedy považuje za důvodný nárok žalobkyně na zaplacení částky 23 221,95 Kč za nevrácenou část úvěru, sjednané úroky a poplatky. V tomto rozsahu soud žalobě vyhověl. O úhradě zákonného úroku z prodlení soud rozhodl v souladu s § 1970 o. z. s tím, že výše byla stanovena dle vl. nař. 351/2013 Sb.
Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 496,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 930 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 23 221,95 Kč sestávající z částky 2 060 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 080 Kč ve výši 1 486,80 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v České Lípě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.