Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 4/2021-37

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr Vlastou Peškovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení částka s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba o zaplacení částky částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky částka od 21. 5. 2020 do zaplacení, s úrokem 11,43 % ročně z částky částka od 21. 5. 2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen doplatit Čs. státu, Okresnímu soudu v Klatovech soudní poplatek ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba o zaplacení částky [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od 21. 5. 2020 do zaplacení, s úrokem 11,43 % ročně z částky [částka] od 21. 5. 2020 do zaplacení, se zamítá. II. Žalobce je povinen doplatit Čs. státu, Okresnímu soudu v Klatovech soudní poplatek ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce podal dne 5. 1. 2021 u Okresního soudu v Klatovech žalobu o zaplacení celkem částky částka s příslušenstvím, která byla odůvodněna tím, že žalovaný uzavřel s předchůdcem žalobce právnická osoba Smlouvu o úvěru číslo dne 13. 6. 2017. Dle této smlouvy byla žalovanému dne 13. 6. 2017 vyplacena částka ve výši částka. Žalovaný se zavázal vrátit půjčenou částku spolu s poplatky ve výši 28 % z jistiny úvěru za období, na které byl úvěr poskytnut. Celkové náklady spotřebitelského úvěru činily částka, tj. celkem k vrácení částka v 13ti měsíčních splátkách po částka, které jsou splatné počínaje sedmým kal. dnem od data uzavření smlouvy. Žalovaný však splátky řádně a včas nehradil, dostal se do prodlení. V důsledku prodlení žalovaného právní předchůdce žalobce úvěr zesplatnil ke dni 13. 7. 2018 a tím mu vzniklo právo na uhrazení celé zbývající neuhrazené částky na jistině úvěru, která činila částka. Žalobce požaduje po žalovaném částku částka, která představuje neuhrazenou část jistiny, dále smluvní pokuty ve výši částka, zákonný úrok z prodlení vyčíslený od prodlení do 20. 5. 2020 ve výši částka, úrok z úvěru ve výši 11,43 % p.a. z dlužné jistiny úvěru ve výši částka od 21. 5. 2020 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 9 % p.a. z částky částka od 21. 5. 2020 do zaplacení. Na nákladech řízení je účtováno částka.

2. Pravomoc a příslušnost Okresního soudu v Klatovech k projednání této věci (žalovaný je státním příslušníkem země) vyplývá z Čl. 7 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních sporech. Dle tohoto ustanovení může být osoba, pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, žalována v jiném členském státě, než kde má bydliště, a to u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. Pro účely tohoto ustanovení je tímto místem v případě nároku ze smlouvy o poskytování služeb ( ) místo, kde služby podle smlouvy byly poskytnuty, což je v daném případě Česká republika, okres okres. Rozhodným právem, kterým se řídí uzavřená smlouva, je dle záhlaví smlouvy právo české, zejm. ust. z. č. , tedy právo platné v České republice v době uzavření smlouvy.

3. Soud jednal a rozhodl dne 15. 2. 2021 bez přítomnosti účastníků, jak umožňuje ust. , 3 , když žalobce byl k jednání omluven a u žalovaného bylo vykázáno doručení osobně dnem 19. 1. 2021 a soud měl dostatek podkladů pro rozhodnutí ve věci samé.

4. Žalobce soudu předložil Smlouvu o úvěru číslo uzavřenou dne 13. 6. 2017 s právním předchůdcem žalobce, předpis splátek ke smlouvě o úvěru, Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 24. 7. 2020, výzvu k plnění ze dne 18. 12. 2020 s podacími lístky, Informaci o zpracování osobních údajů a Žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru spolu s nájemní smlouvou a smlouvou pracovní. Z těchto důkazů má soud za prokázáno, že dne 13. 6. 2017 byla uzavřena mezi předchůdcem žalobce a žalovaným Smlouva o úvěru, na základě které byla žalovanému vyplacena částka částka. Z této uzavřené smlouvy soud zjistil, že se dále žalovaný zavázal zaplatit věřiteli„ poplatek“ za uzavření smlouvy ve výši částka, tj. včetně poplatku za hotovostní výběr splátek částka, poplatku za správu úvěru částka a další, celkově měl tedy žalovaný vrátit věřiteli částka. Podle § 580 odst. 1 o. z. platného v době uzavření smlouvy, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Toto ustanovení představuje zákonný nástroj, jehož účelem je odstraňovat nepřiměřenou tvrdost a nespravedlnost, která nepožívá právní ochrany. Vždy záleží na okolnostech každého jednotlivého případu, kdy učinění závěru o rozporu s dobrými mravy vychází ze zjištění, že pouhá formální aplikace práva by vedla ke zjevně nepřiměřeným důsledkům. Aplikace korektivu dobrých mravů nastupuje tedy po zjištění, že sice právní jednání zákonu neodporuje, ale obsah právního jednání s ohledem na okolnosti případu je nespravedlivý, zřejmě nepřiměřený, a že tedy nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy prezentují. Soud si musí sám v každém jednotlivém případě vymezit hypotézu, neboť není stanovena právním předpisem, není zde výslovně stanoveno, ze kterých hledisek má soud vycházet a je tedy třeba zvážit všechny rozhodné okolnosti toho kterého případu, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 580 odst. 1 o. z. Bez zvážení okolností konkrétního případu nelze ani vycházet ze závěrů jiného soudního rozhodnutí soudu v obdobné věci (již judikováno). Dobré mravy jsou dle již ustálené soudní judikatury spíše měřítkem etického hodnocení konkrétních situací a jejich souladu s obecně uznávanými pravidly slušnosti a poctivého jednání, a proto je třeba posuzovat každý případ individuálně s přihlédnutím k jednání účastníků v tom kterém období a i vzhledem k jejich tehdejšímu postavení. Vada způsobující neplatnost se může vztahovat i na část právního jednání a pak zbývá posoudit, zda je vadná část smlouvy o půjčce či nikoliv. V daném případě soud posoudil Smlouvu o úvěru ve smyslu § 588 o. z. jako neplatné právní jednání. Tato neplatnost působí od počátku a ze zákona. Zde není rozhodná vědomost účastníků smlouvy o důvodu této neplatnosti. Soud při svém rozhodování vycházel z následujících úvah: V daném případě byla smlouva mezi jejími účastníky uzavřena jako spotřebitelská, ve smyslu ust. § 1810 a násl. o. z. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být i podle směrnice Rady 93/13/ a judikatury ESD považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Proto čl. 6 odst. 1 směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné. V daném případě, jak zřejmé z textu předložené smlouvy, tato byla předtištěna, byla napsána předem, pouze se dopisuje půjčená částka,„ poplatky“, splátky a další konkrétní údaje související s osobou žalovaného. Žalovaný tedy samotný text smlouvy, její podmínky, nemohl ovlivnit. Soudu žalobce poskytuje pouze Smlouvu o úvěru včetně upomínek a o okolnostech jejího sjednání nemá soud žádné informace, pouze je zasílána žalovaným předžalobní upomínka. Je zřejmé, že je to žalovaný, který je tou slabší stranou v uzavíraném kontraktu, jeho postavení je tedy tímto samo o sobě zhoršeno. Očekává se ale od poskytovatele - požadavek přiměřenosti a poctivosti jednání vůči spotřebiteli, kdy rozsah zajištění návratnosti půjčky (úvěru) odpovídá jeho ekonomickému riziku. Žalobce si zjišťoval ekonomickou schopnost žalovaného splácet úvěr v dohodnutých částkách a termínech, jak je zřejmé ze Žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne 13. 6. 2017, kde je uveden příjem žalovaného částka a průměrné měsíční výdaje částka. Žalobce požaduje po žalovaném„ poplatky“, aniž by bylo uvedeno, jak byly určeny a proč právě v této výši, které u úvěru na částka činí celkem částku částka, což je o 73 % navíc z částky, než která byla žalovanému půjčena. Výši„ Celkových nákladů spotřebitelského úvěru“ vztažmo k půjčené částce soud považuje za odporující dobrým mravům. Věřitel tak neúměrně navyšuje dluh žalovaného, čímž se podílí na dalším zvyšování počtu osob, jež se dostávají do dluhových pastí. Toto jednání nemůže požadovat právní ochrany odkazem na autonomii vůle, která totiž nemůže být bezbřehá. Sjednanou celkovou odměnu nelze oddělit od ostatních ujednání ve smlouvě, neboť je zřejmé, že bez tohoto ujednání by věřitel takovouto smlouvu neuzavřel. Smlouva o úvěru je tedy dle názoru soudu, s poukazem na shora uvedené, neplatným právním jednáním jako celek.

5. Soud se dále zabýval tím, zda nelze vztah mezi účastníky posoudit dle ustanovení, týkajících se bezdůvodného obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o. z.„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil“. Předpokladem k aplikaci ustanovení § 2991 odst. 2 o. z. je prokázání toho, že se žalovaná bezdůvodně obohatila a získala majetkový prospěch buď plněním bez právního důvodu, nebo plněním z právního důvodu, který odpadl či protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za ní bylo plněno, co měla po právu plnit sama. Bezdůvodné obohacení vzniklé ze závazku je na místě pouze tehdy, pokud smlouva či závazek neexistuje, smlouva byla zrušena či byla později shledána jako neplatné právní jednání, což je daný případ. Zde soud vychází z názoru, že žalobce žalovanému plnil poskytnutím finančních prostředků na základě domněle platné smlouvy o půjčce, a proto má nárok na jejich vrácení, když zavinění nepředstavuje předpoklad pro vznik nároku z bezdůvodného obohacení. Tato povinnost„ vrátit“ je objektivního charakteru a vyplývá i z ustanovení § 2993 věta prvá o. z. Dle tohoto ustanovení„ Plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila“. Přitom je rovněž nerozhodné, zda jde o omyl skutkový či právní, kdo jej vyvolal, jaké okolnosti se týká a nakolik je intenzivní. Vzhledem k tomu tedy, že se žalobce domáhal plnění na základě neplatné smlouvy a soud dospěl k závěru o její neplatnosti, pak byl nárok žalobce posouzen dle ust. § 2991 a násl. o. z. jako bezdůvodné obohacení. Žalovaný prokazatelně obdržel částku částka a dle tvrzení žalobce v žalobě, uhradil žalobci celkem částku částka. K vrácení bezdůvodného obohacení tedy nezbývá žádná částka, naopak je přeplaceno o částka (počítáno ke dni podání žaloby dle žalobního návrhu pouze z půjčené částky) na bezdůvodném obohacení. Tuto částku by měl žalobce žalovanému vrátit, neboť mu právní názor soudu na platnost Smlouvy o úvěru nebyl znám. Z uvedených důvodů byl žalobní návrh zamítnut, neboť z neplatné smlouvy se nemůže žalobce domáhat ani plnění týkající se jiných úroků či poplatků, než faktického plnění a úroků zákonných.

6. Soud uložil žalobci doplatit soudní poplatek ve výši částka, dle pol. 2.2 sazebníku poplatků vztažmo k pol. 1. a) přílohy k z. č. , neboť v tomto řízení soud nevydal platební rozkaz, soudní poplatek byl zaplacen ve výši částka žalobcem, a protože činí částka, pak doměřená částka činí částka, kterou zaplatí neúspěšný žalobce ve lhůtě dle , tedy 3 dnů od právní moci rozsudku.

7. Podle , by měl úspěšný žalovaný právo na náhradu nákladů řízení, ale protože mu žádné náklady s tímto řízením nevznikly, proto soud vyslovil, že si každý z účastníků ponese náklady řízení ze svého.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Klatovech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.