Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
9 C 2/2021-39
Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr Vlastou Peškovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Návrh žalobce, aby bylo uloženo žalované zaplatit mu částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od 27. 2. 2019 do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalobce je povinen doplatit Čs. státu, Okresnímu soudu v Klatovech soudní poplatek ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Návrh žalobce, aby bylo uloženo žalované zaplatit mu částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od 27. 2. 2019 do zaplacení, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalobce je povinen doplatit Čs. státu, Okresnímu soudu v Klatovech soudní poplatek ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobce podal dne 16. 12. 2021 u Okresního soudu v Klatovech žalobu o zaplacení částky částka s příslušenstvím, která byla odůvodněna tím, že žalovaná uzavřela s předchůdcem žalobce Smlouvu o půjčce dne 3. 12. 2004, která byla uzavřena s původním věřitelem právnická osoba, IČO. Na základě této smlouvy byla žalované dne 3. 12. 2004 vyplacena částka ve výši částka. Žalovaná se zavázala vrátit půjčenou částku spolu se souhrnným poplatkem, který činil částka, tj. celkem částku částka v 52 týdenních splátkách po částka, počínaje sedmým dnem následujícím od data uzavření smlouvy, do zaplacení. Žalovaná však nehradila splátky řádně a včas, současný žalobce má informaci o celkové úhradě na dluh ve výši částka (míněno původnímu věřiteli). Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 došlo k postoupení práv a povinností ze smlouvy na přechodného věřitele - právnická osoba S.á.r.l., výše pohledávky činila částka celkem. Na žalobce byla postoupena pohledávka Smlouvou ze dne 24. 8. 2018, tato smlouva nabyla účinnosti ke dni 24. 8. 2018. Údaje o postoupené pohledávce za žalovanou se nacházejí pod číslo. Toto bylo žalované oznámeno, jednalo se o součet nedoplatku jistiny částka a souhrnného poplatku částka z předmětné půjčky. Dne 27. 4. 2017 uzavřel předchůdce žalobce se žalovanou prostřednictvím právnická osoba obec a právnická osoba dohodu o uznání dluhu, ve které žalovaná uznala dluh vůči věřiteli ve výši částka. Tento dluh se zavázala žalovaná uhradit ve 22 měsíčních splátkách dle splátkového kalendáře. Dle dohody o uznání dluhu se dostala žalovaná do prodlení s úhradou dohodnutých splátek a zůstatek dlužné částky se stal splatným ke dni poslední sjednané splátky dne 26. 2. 2019. Od data uzavření dohody o splátkách do podání žaloby, žalovaná uhradila částku částka. Na žalobě tedy zůstala částka částka částka – částka = částka. Žalobce se tedy domáhá zaplacení této částky a dále požaduje zákonný úrok z prodlení, který je požadován od 27. 2. 2019 do zaplacení. Na nákladech řízení se účtuje částka.
2. Svoji aktivní legitimaci žalobce doložil Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou s právnická osoba, IČO ze dne 19. 6. 2015, dle níž došlo k postoupení pohledávek na přechodného věřitele právnická osoba právnická osoba s účinností ke dni 1. 7. 2015 Další smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 došlo k témuž dni k postoupení pohledávky na žalobce, hodnota pohledávky ke dni postoupení činila částka. Žalovaná byla o této změně informována dopisy ze dne 25. 6. 2015 a ze dne 3. 9. 2018. Údaje o postoupení pohledávky za žalovanou se nacházejí pod číslo přílohy ke smlouvě.
3. Soud jednal a rozhodl dne 15. 2. 2021. Žalovaná, která se dostavila, uvedla, že je od 1. 5. 2020 vedena u Úřadu práce jako nezaměstnaná, pobírá pouze invalidní důchod ve výši částka měsíčně, splácí rovněž částka exekuci. Z důvodu nedostatku finančních prostředků také přestala úvěr splácet. Požádala o splátkový kalendář po částka měsíčně. Protože měl soud dostatek podkladů pro rozhodnutí, rozhodl bez přítomnosti žalobce, který se k jednání omluvil, jak umožňuje ust. § 101 odst. 2 ,3 o. s. ř. o. s. ř.
4. Žalobce soudu předložil Smlouvu o půjčce ze dne 3. 12. 2004 podepsanou v obec, Smluvní podmínky Smlouvy o půjčce, Splátkovou dohodu ze dne 27. 4. 2017, Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 25. 6. 2015 a ze dne 3. 9. 2018, výzvu před podáním žaloby ze dne 16. 11. 2020 s podacími archy. Z těchto důkazů má soud za prokázáno, že dne 3. 12. 2004 byla uzavřena mezi předchůdcem žalobce a žalovanou Smlouva o půjčce, na základě které byla žalované vyplacena částka částka. Z této uzavřené smlouvy soud zjistil, že se dále žalovaná zavázala zaplatit věřiteli„ poplatek“ ve výši částka. Celkovou částku částka měla žalovaná uhradit v 52 týdenních splátkách po částka.
5. Podle § 39 obč. zák. platného v době uzavření smlouvy, neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. (dle § 3028 odst. 3 o. z. se řídí právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dosavadními právními předpisy). Dle § 3 odst. 1 obč. zák. výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Toto ustanovení je právní normou, která předpokládá, aby si soud sám v každém jednotlivém případě vymezil hypotézu, neboť není stanovena právním předpisem, není zde výslovně stanoveno, ze kterých hledisek má soud vycházet a je tedy třeba zvážit všechny rozhodné okolnosti toho kterého případu, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 3 odst. 1 obč. zák. Bez zvážení okolností konkrétního případu nelze ani vycházet ze závěrů jiného soudního rozhodnutí soudu v obdobné věci (již judikováno). Dobré mravy jsou dle již ustálené soudní judikatury spíše měřítkem etického hodnocení konkrétních situací a jejich souladu s obecně uznávanými pravidly slušnosti a poctivého jednání, a proto je třeba posuzovat každý případ individuálně s přihlédnutím k jednání účastníků v tom kterém období a i vzhledem k jejich tehdejšímu postavení. Vada způsobující neplatnost se může vztahovat i na část právního jednání a pak zbývá posoudit, zda je vadná část oddělitelná od zbývajícího obsahu právního jednání (tehdy právního úkonu ve smyslu § 41 obč. zák.). Soud v daném případě posoudil uzavřenou Smlouvu mezi předchůdcem žalobce a žalovanou dne 3. 12. 2004 jako neplatný právní úkon (právní jednání). Tato neplatnost působí od počátku a ze zákona. Zde není rozhodná vědomost účastníků smlouvy o důvodu této neplatnosti. Soud při svém rozhodování vycházel z následujících úvah: V daném případě byla smlouva mezi jejími účastníky uzavřena jako spotřebitelská, ve smyslu ust. § 52 odst. 1 obč. zák. Podle § 56 odst. 1 obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být i podle směrnice Rady 93/13/ a judikatury ESD považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Proto čl. 6 odst. 1 směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné. V daném případě jak zřejmé z textu smlouvy, tato byla předtištěna, byla napsána předem, pouze se dopisuje půjčená částka,„ poplatky“, splátky a další konkrétní údaje související s osobou žalované. Žalovaná její text v tomto směru tedy těžko mohla ovlivnit. Žalobci byla pohledávka za žalovanou postoupena od jeho právního předchůdce. Z předložené Smlouvy o půjčce je zřejmé, že je to žalovaná, která je tou slabší stranou v uzavíraném kontraktu, jejíž postavení je tedy tímto samo o sobě zhoršeno. Očekává se ale od poskytovatele - požadavek přiměřenosti a poctivosti jednání vůči spotřebiteli, kdy rozsah zajištění návratnosti půjčky (úvěru) odpovídá jeho ekonomickému riziku. Předchůdce žalobce si zřejmě ani nezjišťoval ekonomickou schopnost žalované splácet úvěr v dohodnutých částkách a termínech, toto nebylo doloženo. Soud považuje toto právní jednání za neplatné pro rozpor s dobrými mravy také z toho důvodu, že žalobce požaduje po žalované„ souhrnný poplatek“ v částce částka, aniž by řádně specifikoval, co jednotlivě tento poplatek představuje, jak byl určen a proč právě v této výši. Z této částky není zřejmé, jak k ní věřitel dospěl. Jaký je skutečný zisk věřitele z této transakce není patrné. Zato spotřebitel – žalovaná, musí vnímat celou tuto částku jako odměnu, jež musí zaplatit za to, že si půjčila částka. Specifikace tohoto poplatku nevyplývá ani ze Smluvních podmínek smlouvy o půjčce, které žalobce předložil. Poplatek (odměna) tvoří 66,4 % z částky, která byla žalované půjčena. Tuto nespecifikovanou výši odměny vztažmo k půjčené částce soud považuje za odporující dobrým mravům. Jak uvedl Krajský soud v Plzni ve svém rozhodnutí např. j. č. 25 Co 169/2017 – 64 ze dne 26. 7. 2017 v obdobné věci, není ospravedlnitelné takto neúměrné navýšení finančních prostředků, neboť se tím věřitel podílí na dalším zvyšování počtu osob, jež se dostávají do dluhových pastí, což zatěžuje celou společnost. Takovéto jednání nemůže požadovat právní ochrany odkazem na autonomii vůle. I tuto zásadu ovlivňují korektivy právního řádu, tato autonomie totiž nemůže být bezbřehá. Podstatou podnikání žalobce je ve svém důsledku obchod s chudobou. To je doloženo v podstatě i žalovanou částkou. Sjednaný vysoký„ souhrnný poplatek“ nelze oddělit od ostatních ujednání ve smlouvě, neboť je zřejmé, že bez tohoto ujednání by věřitel takovouto smlouvu neuzavřel. Rovněž tak u výpočtu RPSN 199,4 %, jak je uvedeno v čl. 1 Smluvních podmínek - pokud se týče splátek 52 týdnů, není z tohoto zřejmé, zda je zde se souhrnným poplatkem uvažováno a není zřejmé, jak k tomu výpočtu předchůdce žalobce dospěl. Vzhledem k tomu, že soud uzavřel, že předmětná smlouva o půjčce je neplatným právním úkonem, pak se soud dále zabýval tím, zda na straně žalované nedošlo ke vzniku bezdůvodného obohacení dle § 451 a násl. obč. zák. účinného do 31. 12. 2013. Soud tedy posoudil tuto věc v souladu i s právním názorem Krajského soudu v Plzni, ve věcech vedených např. pod sp. zn. 25 Co 335/2018 , 25 Co 312/2018 , jako nárok žalobce z bezdůvodného obohacení dle § 451 odst. 1 obč. zák. Dle tohoto ustanovení, kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Dle odst. 2 je bezdůvodným obohacením majetkový prospěch, získaný plněním z neplatného úkonu – což spadá na daný případ. Žalovaná prokazatelně obdržela částku částka a ze žalobního návrhu a z jeho doplňku ze dne 5. 1. 2021 je zřejmé, že uhradila dosud celkem částku částka + částka (poslední částku na základě uzavřené Splátkové dohody ze dne 27. 4. 2017), tj. celkem částka. K navrácení bezdůvodného obohacení tedy nezbývá žádná částka. Z uvedených důvodů soud nevyhověl žalobnímu návrhu, který byl zamítnut, neboť ani Splátková dohoda nemohla nabýt účinnosti, neboť vycházela z neplatného právního úkonu.
6. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. by měla úspěšná žalovaná právo na náhradu nákladů řízení. Vzhledem k tomu však, že žádné náklady řízení nepožadovala, proto soud vyslovil, že si každý z účastníků ponese náklady řízení ze svého.
7. Soud uložil žalobci, který nebyl ve věci úspěšný, doplatit soudní poplatek ve výši částka, dle pol. 2.2 sazebníku poplatků vztažmo k pol. 1. a) přílohy k z. č. 549/1991 Sb. , neboť v tomto řízení soud nevydal platební rozkaz, soudní poplatek byl zaplacen ve výši částka žalobcem a protože činí částka, pak soud uložil rozdíl žalobci doplatit ve výši částka, ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , tedy 3 dnů od právní moci rozsudku. V případě tohoto doplatku nastává jeho splatnost dle §4 odst. 1 písm. j) zákona o soudních poplatcích, tedy v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Klatovech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.