Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
34 C 64/2021-25
Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr Janou Bojkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 2 000 Kč
takto:
I. Žaloba, kterou by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 2 000 Kč, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, kterou by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 2 000 Kč, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce se svou žalobou podanou u Okresního soudu v Ostravě dne datum domáhal po žalované zaplacení částky v celkové výši 2 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi společností právnická osoba (dále jen postupitel) a žalobcem byla uzavřena dne datum smlouva o postoupení pohledávek, jejímž předmětem byly pohledávky postupitele včetně pohledávky za žalovanou, když žalované bylo toto postoupení oznámeno. Postupitel uzavřel s žalovanou ve smyslu § 63 zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích dne datum smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací číslo jejíž nedílnou součástí byly všeobecné podmínky poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací postupitele pro domácnosti a ceník, s nimiž se žalovaná seznámila, souhlasila s jejich zněním a zavázala se tyto povinnosti dodržovat. Předmětem smlouvy byl závazek postupitele poskytnout žalované sjednané služby elektronických komunikací, přičemž v rámci této smlouvy byl mezi postupitelem a žalovanou rovněž sjednán pronájem přijímacího zařízení MODEM TECHNICOLOR TC7200 ED3 WIFI EMTA* (88F7C75AB266) (dále jen zařízení). Žalovaná však neplnila řádně své povinnosti sjednané ve smlouvě, kdy neplatila řádně úhrady za poskytované služby. Proto z tohoto důvodu postupitel v souladu s platnými smluvními podmínkami dopisem ze dne datum odstoupil od smlouvy a vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky a vrácení pronajatého zařízení. Ve smyslu čl. 7 všeobecných obchodních podmínek a ceníku byla sjednána mezi postupitelem a žalovanou povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 2 000 Kč za nevrácení zařízení ve vyžadované lhůtě. Jelikož žalovaná tuto svou povinnost nesplnila, je povinna zaplatit smluvní pokutu ve výši 2 000 Kč, když tuto povinnost nesplnila, a to ani poté, co byla předžalobní výzvou ve smyslu § 142a o. s. ř. o. s. ř. ze dne datum vyzvána k zaplacení dlužné částky.
2. Žalobce na žalobě setrval, žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Právní zástupce žalobce se k ústnímu jednání konanému dne datum omluvil, žalovaná se k ústnímu jednání bez omluvy nedostavila, soud tedy jednal v nepřítomnosti účastníků, když vycházel z žalobních tvrzení a žalobcem doložených listinných důkazů.
4. Po provedeném dokazování soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla ke dni datum uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, jejichž součástí byly všeobecné obchodní podmínky, kdy těmito se společnost právnická osoba (dále jen postupitel) zavázala poskytovat žalované služby elektronických komunikací za příslušné odpovídající platby a žalovaná se zavázala za tyto služby platit. V rámci sjednané smlouvy získala žalovaná do pronájmu v žalobě popsané zařízení, což stvrdila svým podpisem na zakázkovém listě ze dne datum. Dle tvrzení žalobce žalovaná však neplnila řádně své povinnosti sjednané ve smlouvě, kdy neplatila řádně úhrady za poskytované služby, a proto postupitel v souladu s čl. 2 .7.3.2 VOP dopisem ze dne datum od smlouvy odstoupil, měl vyzvat žalovanou k zaplacení dlužné částky a vrácení pronajatého zařízení ve stanovené lhůtě, poté podle svých tvrzení měl vyzvat žalovanou k úhradě smluvní pokuty ve výši 2 000 Kč z důvodu nevrácení zařízení ve stanovené lhůtě. Následně pak došlo k postoupení této pohledávky za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi postupitelem a žalobcem ke dni datum. Žalující strana však v žádném případě neprokázala, že by došlo k platnému odstoupení od smlouvy, když nebylo prokázáno, že by se toto odstoupení od smlouvy dostalo do sféry dispozice žalované a za této situace tak žalující strana neprokázala, že by kvalifikovaně nastala účinnost tohoto právního jednání, a to doručením do sféry dispozice osoby, které je toto právní jednání určeno. Žalobci tak nevznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 2 000 Kč, neboť nebylo prokázáno, že bylo řádně od předmětné smlouvy odstoupeno a tím došlo k ukončení smluvního vztahu mezi předchůdcem žalobce a žalovanou. Žalobce totiž vůbec nedoložil, že by odstoupení od smlouvy bylo řádně žalované doručeno a ani netvrdil, jakým způsobem by toto doručení mělo být uskutečněno. Takto žalobce nesplnil ani povinnost tvrzení, ani povinnost důkazní. Žalobci se nemohlo dostat poučení ve smyslu § 118a odst. 1 , 3 o. s. ř. o. s. ř. , neboť tím, že se žalobce k ústnímu jednání omluvil, zbavil se tak možnosti, aby mu toto poučení ze strany soudu bylo podáno.
5. Po právním zhodnocení soud dospěl k závěru, že žaloba žalobce je zcela neopodstatněná, kdy ve smyslu § 63 zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích sice byla mezi postupitelem a žalovanou uzavřena smlouva o elektronických komunikacích, ovšem nebylo prokázáno, že by došlo k legitimnímu odstoupení od této smlouvy ze strany předchůdce žalobce, tedy že by došlo k ukončení daného smluvního vztahu a vzniku povinnosti žalované vrátit ve stanovené lhůtě převzaté zařízení, eventuálně (při nesplnění této povinnosti) zaplacení smluvní pokuty za nevrácení zařízení ve stanovené lhůtě; žalobci tak nevznikl nárok na smluvní pokutu ve smyslu § 2048 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník . Na základě těchto skutečností, pro nesplnění povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní soud, shledávaje nárok žalobce zcela neopodstatněným, tento v plném rozsahu zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.
6. Vzhledem k tomu, že žalované v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly, když by jí jinak svědčilo právo na náhradu nákladů řízení ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , a žalobci nárok na náhradu nákladů řízení nepřísluší, soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).