Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
7 C 12/2021-40
Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr Lucií Jelínkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
doručovací adresa adresa žalovaného
pro zaplacení 16 394 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 000 Kč od 9. 12. 2020 do zaplacení.
II. Žaloba se co do částky 6 394 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 505,46 Kč a se zákonným úrokem z částky 10 000 Kč od 24. 10. 2020 do 8. 12. 2020 částečně zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně na náhradu nákladů řízení částku 495 Kč.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 000 Kč od 9. 12. 2020 do zaplacení. II. Žaloba se co do částky 6 394 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 505,46 Kč a se zákonným úrokem z částky 10 000 Kč od 24. 10. 2020 do 8. 12. 2020 částečně zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně na náhradu nákladů řízení částku 495 Kč.
1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou nadepsanému soudu dne 23. 10. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 16 394 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že na základě smlouvy o úvěru číslo ze dne 17. 3. 2020 poskytla žalovanému převodem na jeho účet peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se je zavázal žalobkyni splatit nejpozději dne 21. 4. 2020 společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 4 544 Kč. Jelikož žalovaný žalobkyni úvěr ani poplatek za poskytnutí úvěru ve stanovené době neuhradil, má žalobkyně vedle nároku na vrácení jistiny úvěru (10 000 Kč) a poplatku za poskytnutí úvěru (4 544 Kč) rovněž nárok na zákonný úrok z prodlení a na smluvní pokutu dle čl. IX.1.a. smlouvy o úvěru ve výši 0,1% denně z částky 10 000 Kč za období 22. 4. 2020 – 23. 10. 2020 v celkové výši 1 850 Kč.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil, ačkoli mu bylo předvolání k jednání řádně doručeno. Žalobkyně omluvila svou neúčast na jednání a požádala, aby soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Z tohoto důvodu soud ve věci rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen o. s. ř. o. s. ř. ).
3. Žalovaný je státním občanem Polské republiky, avšak má bydliště a pracuje v České republice, ve věci se jedná o závazek ze spotřebitelské smlouvy o úvěru, je tedy dána mezinárodní příslušnost soudů ČR rozhodnout o žalobě podle čl. 4 a 18 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Nařízení Brusel I. bis). Použitelnost českého práva podle bydliště spotřebitele vyplývá z čl. 6 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Nařízení Řím I).
4. Z listinných důkazů předložených žalobcem má soud za zjištěný následující skutkový stav:
5. Z výpisu z obchodního rejstříku soud ověřil právní subjektivitu žalobkyně.
6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne 17. 3. 2020 a průkazu o povolení k trvalému pobytu žalovaného vyplývá, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 17. 3. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit a zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 4 544 Kč do 21. 4. 2020.
7. Z potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady ze dne 17. 3. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně převedla dne 17. 3. 2020 na účet žalovaného uvedený ve smlouvě o úvěru částku 10 000 Kč.
8. Žalovaný nerozporoval tvrzení žalobkyně, že na svůj závazek ze smlouvy o úvěru neuhradil ničeho.
9. Předžalobní výzvou ze dne 5. 10. 2020 (email, dopis) žalobkyně doložila, že žalovaného před podáním žaloby vyzývala k úhradě dlužné částky. Z provedeného dokazování není zřejmé, kdy byla výzva k úhradě dluhu, předžalobní upomínka odeslána žalovanému.
10. Z výpisů z účtu žalovaného za období od 5. – 9. 12. 2019, 1. – 31. 12. 2019, 1. – 31. 1. 2020 a 1. – 29. 2. 2020 soud zjistil, že žalovaný v období od 1. 12. 2019 až 29. 2. 2020 čerpal několik úvěrů a zápůjček, celkové příjmy na účtu za každý měsíc pokrývaly celkové výdaje z účtu, konečný zůstatek na účtu byl vždy mulový.
11. Z dokumentu anonymizována čtyři slova a z tabulky posouzení úvěruschopnosti žalovaného soud zjistil, že žalovaný neměl úvěr po splatnosti.
12. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:
13. Dle názoru soudu, v daném případě žalobkyně nedostála povinnosti stanovené jí zákonem o spotřebitelském úvěru (ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. ), tedy nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr, když schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr vůbec nezkoumala, resp. neprokázala, že by tuto schopnost žalovaného skutečně řádně zkoumala. Ačkoliv dle provedených lustrací žalobkyně v rejstřících dlužníků neměl žalovaný úvěr po splatnosti, účet žalovaného vykazoval několik zápůjček a úvěrů ve třech měsících předcházejících měsíci, kdy žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, přičemž měsíční příjmy (včetně čerpaných zápůjček a úvěrů) pokrývaly měsíční výdaje žalovaného a žalovanému tedy nezbývaly volné prostředky na zaplacení dluhu s téměř měsíční splatností.
14. Pokud jde o charakter neplatnosti smlouvy o úvěru uzavřené dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), uzavřené po nedostatečném posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyní, je třeba, aby k neplatnosti takové smlouvy soud přihlédl i bez návrhu, neboť porušením svých povinností zakotvených v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, nezasáhla pouze do zájmů žalovaného jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost.
15. Na podkladě uvedených zjištění soud uzavírá, že žalobkyně jako poskytovatelka úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalovaného splatit úvěr ve sjednaných splátkách, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 o. z., neplatná; k této neplatnosti přihlédl bez návrhu (§ 588 o. z.). Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení; bezdůvodné obohacení žalovaného vyčíslil soud částkou 10 000 Kč, která představuje rozdíl mezi částkou, kterou žalobkyně žalovanému poskytla (10 000 Kč), a částkou, kterou jí žalovaný uhradil (0 Kč).
16. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o úvěru mezi žalobkyní a žalovaným nebyla platně uzavřena, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaný tak byl povinen dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelkou požádán. Od následujícího dne je tak žalovaný v prodlení a je povinen hradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož žalovaný byl poprvé prokazatelně vyzván k úhradě dlužné částky elektronickým platebním rozkazem ze dne 29. 10. 2020, který byl žalovanému doručen dne 1. 12. 2020, uložil soud žalovanému uhradit žalobkyni vedle dlužné jistiny i zákonný úrok z prodlení z dlužné částky (10 000 Kč) od 9. 12. 2020, tj. ode dne následujícího po uplynutí lhůty pěti pracovních dní od doručení elektronického platebního rozkazu žalované (ust. § 1958 odst. 2 o. z.). V této souvislosti soud uvádí, že nemohl vycházet z předžalobní upomínky, když žalobkyně nedoložila její odeslání žalovanému.
17. Jelikož, jak výše uvedeno, žalobkyně neunesla důkazní břemeno, co do platného uzavření smlouvy o úvěru včetně sjednaní v žalobě uplatněného poplatku za poskytnutí úvěru a sjednané smluvní pokuty soudu nezbylo než žalobu co do částky 6 394 Kč, představující poplatek za poskytnutí úvěru (4 544 Kč) a smluvní pokutu (1 850 Kč), a dále co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 505,46 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 10 000 Kč od 24. 10. 2020 do 8. 12. 2020 částečně zamítnout.
18. Pro úplnost soud uvádí, že se žalobkyně svojí neúčastí na jednání dne 16. 3. 2021 sama dobrovolně vzdala možnosti být řádně poučena dle ust. § 118b o. s. ř. o. s. ř. o povinnosti navrhnout důkazy k prokázání svých tvrzení do konce prvního jednání nebo ve lhůtě soudem dodatečně určené, následně být řádně poučena dle ust. § 118a o. s. ř. o. s. ř. a rovněž ohledně následků nesplnění této výzvy.
19. Závěrem soud uvádí, že ust. § 118a o. s. ř. o. s. ř. upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl poučení podle § 118a , jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s § 101 odst. 3 . Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (viz příjmení, L., příjmení, J. a kol., Občanský soudní řád I, II Komentář. 1. vydání. nakladatelství, 2009, s. 831, 832).
20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve smyslu ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , jelikož žalobkyně byla úspěšná ve sporu z 61 % a žalovaný z 39 %, tj. žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení ve výši 22 % Náklady žalobkyně představují soudní poplatek ve výši 800 Kč a náklady právního zastoupení, a sice odměna advokáta dle § 14b odst. 1 bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v částce 300 Kč za jeden úkon právní služby, tj. za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, zaslání předžalobní upomínky a sepis žaloby) 900 Kč, 3x režijní paušál á 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. a DPH ve výši 21 % z částky 1 200 Kč, tj. 252 Kč.
21. Z částky 2 252 Kč činí 28 % částku 495 Kč a tuto je žalovaný povinen zaplatit, jak je uvedeno ve výroku III.
22. Aplikace § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. byla v daném případě zcela na místě, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, předmět řízení nepřevyšuje částku 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Advokátka žalobkyně používá základ obecného textu, kterému částečně přiřazuje konkrétní údaje týkající se žalovaných a vzniku a výše jejich dluhu.
23. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud žalovanému dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám právní zástupkyně žalobkyně, která je advokátkou (§ 149 odst. 1 o.s.ř. ).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění po právní moci rozhodnutí domáhat exekučním návrhem.