Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
16 C 7/2021-22
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem titul Davidem Mařádkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 4 452,66 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 452,66 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částek:
-) 139,98 Kč za dobu od 6. 9. 2017 do zaplacení,
-) 140 Kč za dobu od 6. 10. 2017 do zaplacení,
-) 140 Kč za dobu od 6. 11. 2017 do zaplacení s
-) 32,68 Kč za dobu od 6. 12. 2017 do zaplacení,
to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky titul. jméno příjmení, evidenční číslo ČAK: číslo.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 452,66 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částek: -) 139,98 Kč za dobu od 6. 9. 2017 do zaplacení, -) 140 Kč za dobu od 6. 10. 2017 do zaplacení, -) 140 Kč za dobu od 6. 11. 2017 do zaplacení s -) 32,68 Kč za dobu od 6. 12. 2017 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky [titul]. [jméno] [příjmení], evidenční číslo ČAK: [číslo].
1. Předmětem řízení byl na základě žaloby podané dne 30. 9. 2020 požadavek na zaplacení částky specifikované výrokem I. jako součtu nezaplaceného nájemného za dvě zařízení, jejichž prostřednictvím právní předchůdkyně žalobkyně – společnost právnická osoba – poskytovala žalovanému na základě smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací číslo ze dne 19. 1. 2017 zmíněné služby, a smluvní pokuty za nevrácení obou zařízení.
2. Soud měl pravomoc případ projednat a rozhodnout, protože žalovaná částka odpovídala nezaplacené části nájemného a smluvní pokutě za nevrácení zařízení, jehož pomocí právnická osoba poskytovala žalovanému služby. Pronájem totiž není veřejně dostupnou službou elektronických komunikací. Smluvní pokuta je pak sankcí uloženou za nevrácení pronajatého zařízení po skončení nájemního poměru. Pravomoc k řešení sporu tudíž nemá Český telekomunikační úřad, nýbrž soud (§ 7 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění zákona číslo Sb., dále„ o. s. ř. o. s. ř. ,“ in fine ve spojení s § 129 odst. 1 první větou a § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů ve znění zákona č. 403/2020 Sb. ) .
3. Soud založil rozsudek především na tomto skutkovém stavu. právnická osoba, uzavřela s žalovaným dne 19. 1. 2017 smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací ke klientskému účtu číslo v níž se mu zavázala poskytnout služby v podobě internetu a televize a pronajmout modem za 70 Kč a příjmení příjmení za 70 Kč. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil, že se předem seznámil a obdržel aktuální ceník poskytovatele, všeobecné podmínky pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, všeobecné obchodní podmínky prodeje přijímacích zařízení společností právnická osoba, a vzal na vědomí, že jsou součástí smlouvy. Následujícího dne právnická osoba tato zařízení žalovanému nainstalovala. Podle ceníku služeb činilo měsíční nájemné pro každé zařízení téhož typu 70 Kč. Společnost pak žalovanému fakturovala za dobu od 15. 8. do 14. 12. 2017 včetně nájemné ve výši 140 Kč za jedno fakturační období, které měl žalovaný zaplatit nejpozději do 2. 9., 2. 10., 2. 11., 2. 12. 2017 Tyto částky žalovaný včas nezaplatil, přestože mu je právnická osoba fakturovala opakovaně. Společnost proto dopisem ze dne 9. 1. 2018 odstoupila na základě čl. 7 číslo písm. a) všeobecných podmínek pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací („ VPP“) od smlouvy a vyzvala žalovaného, aby obě pronajatá zařízení vrátil do 14 dnů od ukončení smlouvy. Podle čl. 7 a 7.6. VPP a ceníku byla právnická osoba v případě nevrácení daného typu pronajatého zařízení do 14 dnů od„ ukončení smlouvy“ účtovat smluvní pokutu 2 000 Kč. Žalovaný zařízení nevrátil. Smlouvou ze dne 27. 3. 2019 právnická osoba postoupila žalovanou pohledávku žalobkyni, která jí za postoupené pohledávky zaplatila úplatu, což bylo podle postupní smlouvy podmínkou nabytí všech práv postupníka k pohledávkám. Společnost UPC oznámila žalovanému postoupení žalované pohledávky dopisem odeslaným dne 3. 4. 2019. Advokátka žalobkyně dne 21. 1. 2020 odeslala žalovanému předžalobní výzvu.
4. Soud případ právně kvalifikoval jako právní povinnost žalovaného uhradit žalobkyni nezaplacené nájemné a smluvní pokutu. Žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací (§ 63 zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů ve znění zákona č. 298/2016 Sb. ), v níž převzal povinnost platit jednak nájemné za dvě koncová zařízení (§ 2201 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , ve znění zákona č. 460/2016 Sb. , dále„ o. z.“), druhak povinnost zaplatit smluvní pokutu v celkové výši 4 000 Kč za porušení smluvní povinnosti vrátit pronajatá zařízení po zániku závazku ze smlouvy právní předchůdkyni žalobkyně (§ 2053 o. z.). Společnost UPC pak pohledávku účinně postoupila žalobkyni (§ číslo ve spojení s § 1887 o. z.), přičemž postoupení oznámila žalovanému (§ 1882 odst. 1 o. z.). Žalobkyně tedy prokázala vznik a splatnost obou částí pohledávky své předchůdkyně. Vzhledem k pasivitě žalovaného proto soud vyšel z právní domněnky jejího trvání ke dni vyhlášení rozsudku (§ 154 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ) Dnem následujícím po dni splatnosti jednotlivých fakturovaných částek se žalovaný ocitl v prodlení a vznikla mu tak povinnost zaplatit i úrok z prodlení (§ 1970 první věta o. z.). Žalobkyně úrok požadovala až od pozdějšího dne a soud byl jejím návrhem vázán (§ 153 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ). Výši úroku žalobkyně vyčíslila v souladu se zákonem (§ 1970 druhá věta o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v prvním účinném znění). Z těchto důvodů jí soud přisoudil celou žalovanou částku.
5. Výrok II. odpovídá ustanovení § § 137 odst. 1 , odst. 2, 142a odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , protože advokátka žalobkyně v časovém limitu předvídaném prvním zmíněným ustanovením žalovanému odeslala předžalobní upomínku a protože byla ve sporu plně úspěšná. Náklady sestávají ze soudního poplatku 400 Kč podle Položky 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích ve znění zákona č. 182/2018 Sb. a z nákladů vyčíslených v následující tabulce podle vyhlášky MSp č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif, dále„ a. t.“). Sazbu mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby až do žaloby včetně soud stanovil podle § 8 odst. 1 ve spojení s § 14b odst. 1 písm. a) – c), bodu 1., paušální náhradu hotových výdajů podle § 14b odst. 1 písm. a) – c) ve spojení s § 14b odst. 5 písm. a) a. t. Soud tedy aplikoval snížené sazby, protože je mu z úřední činnosti známo, že v těchto právně i skutkově jednoduchých věcech žalobkyně opakovaně podává podobně formulované žaloby lišící se prakticky jen osobou žalovaného a výší a splatností pohledávky, přičemž žalovaný při uzavírání výše uvedené smlouvy zjevně vystupoval jako spotřebitel. Soud nepřiznal náhradu za doplnění žaloby ze dne 28. 1. 2021, protože doplněné údaje měla správně obsahovat již žaloba (§ 79 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ). Protože je advokátka žalobkyně společnicí právnické osoby zřízené za účelem výkonu advokacie, která je plátkyní DPH, připočítal soud k nákladům též 189 Kč jako náhradu za DPH (§ 137 odst. 3 písm. b) ve spojení s § 151 odst. 2 druhou větou o. s. ř. o. s. ř. a § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb. ). Celkové náklady tedy činí 1 489 Kč. Žalovaný má povinnost nahradit náklady řízení sice vůči žalobkyni, ale danou částku musí zaplatit advokátce jako její zástupkyni (§ 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
úkon právní služby; ustanovení a. t.; mimosmluvní odměna; náhrada hotových výdajů; náhrada za DPH
převzetí a příprava zastoupení; § 11 odst. 1 písm. a); 200 Kč; 100 Kč;
předžalobní upomínka; § 11 odst. 1 písm. d); 200 Kč; 100 Kč;
žaloba; § 11 odst. 1 písm. d); 200 Kč; 100 Kč; 189 Kč
6. Lhůty k zaplacení soud ve výrocích I. a II. stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. o. s. ř. , poněvadž neshledal důvod k jiným lhůtám.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný řádně a včas povinnosti uložené v tomto rozsudku, bude je na návrh žalobkyně možné vymáhat v exekučním nebo v soudním vykonávacím řízení..