Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
15 C 107/2020-21
Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem Mgr Ing Vladimírem Doležalem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
zastoupené titul. jméno příjmení, IČO
advokátkou sídlem tamtéž
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 2 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Soud zamítá žalobu na zaplacení částky 2 000 Kč.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Soud zamítá žalobu na zaplacení částky 2 000 Kč. <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty 2 tis. Kč, uplatněný formou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, podaného ke zdejšímu soudu dne 29. července 2020. K odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že společnost právnická osoba r o. (dále jen„ postupitelka“) a žalovaný uzavřeli dne 29. října 2014 smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací číslo jejíž nedílnou součástí byly všeobecné podmínky poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací společnosti právnická osoba pro domácnosti (dále jen„ VOP“) a ceník postupitelky. V rámci smlouvy byl sjednán rovněž pronájem přijímacího zařízení MODEM TECHNICOLOR TC7200 ED3 WIFI EMTA (číslo zařízení: příjmení: anonymizováno), jehož převzetí stvrdil žalovaný podpisem na zakázkovém listě. Postupitelka od této smlouvy dne 8. dubna 2015 odstoupila v souladu se smluvními podmínkami pro neplacení poskytovaných služeb. V souladu s ustanovením čl. 7 VOP byl žalovaný povinen vrátit nepoškozené a funkční uvedené zařízení do 14 dnů od ukončení smlouvy. Pro případ porušení této smluvní povinnosti si v rámci smlouvy sjednala postupitelka s žalovaným povinnost žalovaného uhradit smluvní pokutu dle ceníku ve výši 2 000 Kč. Žalovaný zařízení postupitelce nevrátil a nezaplatil ani smluvní pokutu, přestože k tomu byl postupitelkou opakovaně vyzýván. Uvedená pohledávka byla smlouvou ze dne 31. ledna 2019 postoupena žalobkyni, což měla žalobkyně písemně oznámit žalovanému.
Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání, nařízenému k projednání věci na den 19. dubna tr., se nedostavil žádný z účastníků, ani zástupkyně žalobkyně, přičemž pouze žalobkyně svou neúčast předem omluvila.
Po provedeném dokazování soud podané žalobě nemohl vyhovět, neboť z žádného důkazního prostředku nevyplývá, že žalovaný v žalobě uvedené zařízení skutečně převzal. V zakázkovém listu, jehož se žalobkyně dovolává, žádné prohlášení žalovaného o převzetí nějakého zařízení není. Formulář zakázkového listu sice předmětné zařízení heslovitě zmiňuje, ale z ničeho se nepodává nepochybný závěr, že by bylo žalovanému předáno a že by je žalovaný převzal. Zakázkový list obsahuje řadu značně nesrozumitelných heslovitých údajů technického charakteru a svým obsahem reprezentuje spíše technickou instrukci pro pracovníka provádějícího instalaci telekomunikačního zařízení, než listin u zachycující právní a faktický úkon jednoznačné a srozumitelného obsahu pro laika a spotřebitele.
Byť tedy z písemného oznámení postupitelky ze dne 18. března 2019, nikoli však již ze samotné smlouvy o postoupení ze dne 31. ledna 2019, neboť soudu nebyla zjevně předložena její skutečná příloha číslo obsahující seznam postupovaných pohledávek, vyplývalo ujednání o postoupení pohledávek ze smlouvy postupitelky a žalovaného žalobkyni, nezjistil soud, že by takové postupované pohledávky vůči žalovanému vůbec vznikly.
Soud proto žalobu pro neunesení důkazního břemene (§ 120 odst. 1 OSŘ ) výrokem I. zamítl, když na jednání nepřítomné žalobkyni nebylo možné vyzvat ve smyslu § 118a odst. 3 OSŘ k označení dalších důkazů, potřebných k prokázání jejích tvrzení.
Výrokem II. pak soud rozhodl o náhradě nákladů řízení v souladu s § 142 odst. 1 OSŘ , podle kritéria procesního úspěchu ve věci. V daném případě byl zcela procesně úspěšný žalovaný. Žalovanému tedy svědčilo právo na náhradu nákladů řízení, vynaložených k účelnému bránění jeho práva před soudem. Protože však soud na straně žalovaného žádné náklady nezjistil, nepřiznal právo na jejich náhradu žádnému z účastníků.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 OSŘ ), neboť celý předmět řízení nepřesahoval částku 10 tis. Kč.