Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 C 132/2020-35

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr Jolanou Stonawskou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 6 195,47 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 4 148,62 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 148,62 Kč od 16. 4. 2019 do zaplacení ve výši 9,75 % ročně, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do požadované částky 348 Kč, požadovaného zákonného úroku z prodlení z částky 348 Kč od 16. 4. 2019 do zaplacení ve výši 9,75 % ročně a co do částky 1 698,85 Kč zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 222,34 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 4 148,62 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 148,62 Kč od 16. 4. 2019 do zaplacení ve výši 9,75 % ročně, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do požadované částky 348 Kč, požadovaného zákonného úroku z prodlení z částky 348 Kč od 16. 4. 2019 do zaplacení ve výši 9,75 % ročně a co do částky 1 698,85 Kč zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 222,34 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalované, aby jí soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni 6 195,47 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o zřízení anonymizováno účtu uzavřené mezi účastnicemi dne datum s pomocí dálkových komunikačních prostředků. Dlužná částka měla sestávat z částky 4 496,62 Kč coby dlužné kupní ceny (v této částce byl zahrnut poplatek za prodloužení splatnosti ve výši 348 Kč), úroku z prodlení z této částky, a z částky 1 698,85 Kč coby smluvně sjednaných poplatků z prodlení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud ve věci rozhodoval podle , (dále jen „ “), v nepřítomnosti žalované. Ta byla k prvnímu jednání konanému dne datum řádně předvolána, avšak bez omluvy se nedostavila. Soud tak vycházel podle věty druhé z listinných důkazů předložených žalobkyní, které byly u jednání provedeny.

4. V řízení byl listinnými důkazy prokázán následující skutkový stav: Žalobkyně uzavřela s žalovanou dne datum za použití prostředků komunikace na dálku smlouvu k službě anonymizováno účet. Současně si žalovaná u žalobkyně zřídila kreditní kartu anonymizováno s úvěrovým rámcem 5 000 Kč a tuto kartu převzala a využívala. V období od prosince rok do března rok čerpala žalovaná od žalobkyně 6 367,62 Kč (z toho 516,64 Kč představovala odložená platba na e-shopu webová adresa s pomocí anonymizováno účtu, zbytek byly platby u různých obchodníků prostřednictvím kreditní karty anonymizováno). Žalovaná však žalobkyni z této částky vrátila toliko 2 219 Kč, a to i přes opakované upomínky žalobkyně zasílané žalované přes SMS a na e-mailovou adresu žalované, jak bylo ve smlouvě sjednáno.

5. Po právní stránce soud posoudil věc podle ustanovení , (dále jen„ o. z.“), , o spotřebitelském úvěru, a směrnice 2008 /48/, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/ (dále jen„ směrnice“).

6. Žalobkyně jako podnikatelka (§ 420 o. z.) a žalovaná coby spotřebitelka (§ 419 o. z.) uzavřely tzv. nepojmenovanou smlouvu ve smyslu § 1746 odst. 2 o. z. Zčásti tato smlouva (viz i § 1810 o. z.) představovala smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. (pokud jde o poskytnutí kreditní karty s úvěrovým rámcem 5 000 Kč), zčásti šlo o rámcovou smlouvu ohledně předfinancování nákupu zboží, jež je smlouvou o odložené platbě ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (obchodníci provozující e-shopy uzavírají s žalobkyní rámcové smlouvy o postoupení pohledávek, následně žalobkyně v rámci poskytnuté služby předfinancování nákupů platí obchodníkům namísto uživatele anonymizováno účtu kupní cenu zboží; v podstatě však jde o úplatu za postoupení pohledávky ve výši kupní ceny zboží, na žalobkyni je postoupena pohledávka obchodníka na zaplacení kupní ceny za uživatelem anonymizováno účtu a tento uživatel je pak povinen kupní cenu uhradit žalobkyni namísto obchodníka, a to s odkladem splatnosti za úplatu, tj. za„ poplatek za prodloužení splatnosti“). Jako celek tedy jde o smlouvu o spotřebitelském úvěru podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť žalované byl poskytnut zčásti úvěr (prostřednictvím kreditní karty), zčásti odložená platba (prostřednictvím předfinancování zboží s pomocí anonymizováno účtu).

7. Soud dospěl k závěru, že uzavřená smlouva je dle § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná, neboť žalobkyně poskytla žalované spotřebitelský úvěr, aniž by řádně zkoumala schopnost žalované úvěr splácet.

8. Žalobkyně neprokázala, že by řádně zkoumala úvěruschopnost žalované, a to ani přes výzvu soudu ze dne datum a poučení soudem dle poskytnuté zástupci žalobkyně u prvního jednání. V doplnění žaloby žalobkyně toliko uvedla, že při posuzování úvěruschopnosti vycházela z kopie občanského průkazu žalované. Na základě těchto údajů žalobkyně prověřila žalovanou v centrální evidenci exekucí (dále jen„ příjmení“), v rejstříku příjmení a také v insolvenčním rejstříku. Záznamem o stavu žalované v příjmení z doby prověřování žalobkyně nedisponuje, neboť celý proces probíhá automatizovaně a tyto záznamy se nearchivují. Výše limitu anonymizováno účtu byla pouhých 5 000 Kč, neboť žalovaná nikterak nedoložila jakýkoliv doklad o výši svého příjmu či výpis ze svého bankovního účtu. Z tohoto důvodu žalované nebyl navýšen limit anonymizováno účtu. Uvedená tvrzení žalobkyně nijak nedoložila.

9. Žalobkyně tedy neprokázala, že vůbec úvěruschopnost žalované zkoumala. Nízká výše úvěrového limitu rezignaci na zkoumání schopnosti žalované úvěr splácet neopravňuje; ze sledu pozdějších událostí je zjevné, že žalovaná nebyla žalobkyni schopna splatit ani poměrně nízkou částku 5 000 Kč.

10. Žalobkyně má povinnost úvěruschopnost zkoumat individuálně, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací od spotřebitele. Je nutné, aby poskytovatel spotřebitelského úvěru při poskytování úvěrů zkoumal přiměřeným způsobem reálnou a celkovou majetkovou situaci spotřebitele a k tomuto požadoval doložit příslušné y. Tento závěr je v souladu se závěry obsaženými v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. spisová značka, ve spojení s judikaturou Soudní dvora Evropské unie a Ústavního soudu. Jak uvedl Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne datum ve věci C číslo (právnická osoba v . jméno příjmení a další), směrnice a bod 26 znamená, že poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno – v orig.„ the burden of proving“) posoudit úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady); tím má být podle Soudní dvora zabráněno, aby věřitelé poskytovali úvěry nezodpovědně. Jak přitom uvedl Ústavní soud v nálezu ze dne datum, sp. zn. , to, zda je reálné splacení dluhu, je výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly vzít soudy v potaz bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotvena nebo nikoli. S ohledem na citovaný nález proto soud musí zkoumat, zda poskytovatel úvěru prověřil úvěruschopnost spotřebitele, z úřední povinnosti, tj. bez ohledu na to, že je v  zákona o spotřebitelském úvěru zakotveno, že tak činí jen k námitce spotřebitele (totéž konstatuje i Soudní dvůr Evropské Unie v rozsudku ze dne datum ve věci C číslo OPR- právnická osoba proti anonymizováno). Poskytnutí spotřebitelského úvěru bez zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele se s ohledem na cíle předmětné právní úpravy a výše citovanou judikaturu zjevně příčí dobrým mravům, pročež je předmětná smlouva absolutně neplatná ve smyslu o. z.

11. Z neplatné smlouvy nevzniklo žalobkyni právo na zaplacení poplatku za prodloužení splatnosti ve výši 348 Kč s odpovídajícím příslušenstvím ani smluvně sjednaných poplatků z prodlení ve výši 1 698,85 Kč, co do těchto částek je tak žaloba bez dalšího nedůvodná.

12. Jelikož je posuzovaná smlouva o úvěru neplatná, žalovaná se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila o částku 6 019,62 Kč, neboť ve smyslu § 2991 o. z. obdržela plnění bez právního důvodu (smlouva byla neplatná absolutně, tedy od počátku), a je povinna žalobkyni toto bezdůvodné obohacení vydat. Žalovaná již žalobkyni uhradila 2 219 Kč a v tomto rozsahu bezdůvodné obohacení již zaniklo. Ačkoliv platby žalované směřovaly formálně na úhradu závazku ze smlouvy, je nutné je započíst na závazek žalované vydat bezdůvodné obohacení, neboť závazek z neplatné smlouvy neexistuje, a platby je tak nutné započíst na platný závazek žalované. Z bezdůvodného obohacení zbývá žalované vydat částku 4 148,62 Kč, proto soud žalobě výrokem I. v tomto rozsahu vyhověl. Soud přiznal žalobkyni i požadovaný zákonný úrok z prodlení dle o. z., ve výši dle , neboť ohledně této částky je žalovaná s plněním své povinnosti v prodlení a z listinných důkazů vyplynulo, že žalovaná byla k úhradě dlužné částky opakovaně upomínána. Počátek prodlení je den následující po splatnosti dluhu stanovené v upomínce. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu výrokem II. zamítl.

13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle tak, že výrokem III. přiznal žalobkyni vůči žalované právo na náhradu 1/3 nákladů řízení z částky 3 667 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle a bodu 1. , advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 6 195,47 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a návrh ve věci samé) a z částky 1 500 Kč za jeden úkon právní služby realizovaný po podání návrhu ve věci (účast na jednání konaném datum) včetně tří paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle a. t., jedné paušální náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč dle a. t. a z náhrady za daň z přidané hodnoty podle ve výši 21 % z částky 2 700 Kč ve výši 567 Kč. Předmětem řízení bylo 6 195,47 Kč. Žalobkyně však byla úspěšná jen co do cca 2/3 předmětu řízení (žaloba byla zamítnuta ohledně 2 046,85 Kč), žalovaná byla úspěšná co do 1/3 předmětu řízení. Podle se od úspěchu žalobkyně odečítá úspěch žalované (vzájemné nároky na náhradu nákladů řízení soud započte), žalobkyně tak má nárok na náhradu 1/3 nákladů řízení, jež činí 1 222,34 Kč. Podle přiznal soud tyto náklady k rukám zástupkyně žalobkyně.

14. Soud došel k závěru, že v tomto případě jsou splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení v rozsahu podle § 14b a. t. Žaloba je podána na ustáleném vzoru, ve kterém žalobkyně pouze mění osobu žalovaného a další údaje, čímž se celý proces stává z velké části pouze automatizovanou administrativní záležitostí nevyžadující složité právní posouzení ani zásadní individualizaci skutkových a právních tvrzení. Z úřední činnosti je navíc soudu známo, že žalobkyně je touto zástupkyní zastoupena ve větším množství velmi podobných řízení vedených u Obvodního soudu pro Prahu 10. Soud proto přiznal náhradu nákladů řízení v rozsahu dle § 14b a. t.

15. Lhůtu k plnění soud stanovil podle části věty před středníkem

16. Stručné odůvodnění tohoto rozsudku vychází z , podle něhož v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách,

může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí (exekuce).