Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (9)No categories available
10 C 13/2021-49
Okresní soud ve obec rozhodl samosoudcem Mgr Ladislavem Mášou ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem titul titul. jméno příjmení, titul za jménem
sídlem adresa
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 16 700 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit 2 700 Kč s 11,6 % úrokem ročně z částky 1 800 Kč od 1. 7. 2018 do zaplacení a s 9 % úrokem z prodlení ročně z částky 1 800 Kč od 1. 7. 2018 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž žalobkyně po žalovaném požadovala zaplacení dalších 6 150 Kč s 11,6 % úrokem ročně od 1. 7. 2018 do zaplacení a s 9 % úrokem z prodlení ročně od 1. 7. 2018 do zaplacení a dalších 7 850 Kč, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice Okresnímu soudu ve Svitavách nedoplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit 2 700 Kč s 11,6 % úrokem ročně z částky 1 800 Kč od 1. 7. 2018 do zaplacení a s 9 % úrokem z prodlení ročně z částky 1 800 Kč od 1. 7. 2018 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, v níž žalobkyně po žalovaném požadovala zaplacení dalších 6 150 Kč s 11,6 % úrokem ročně od 1. 7. 2018 do zaplacení a s 9 % úrokem z prodlení ročně od 1. 7. 2018 do zaplacení a dalších 7 850 Kč, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.</b> <b>IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice Okresnímu soudu ve Svitavách nedoplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky. V žalobě uváděla, že žalovaný jako úvěrovaný uzavřel dne datum se společností právnická osoba jako úvěrujícím smlouvu o úvěru číslo. Ke dni 28. 9. 2018 byla část závodu společnosti, zabývající se poskytováním spotřebitelských úvěrů, převedena na společnost právnická osoba. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou ze dne datum postoupena žalobkyni. Podle smlouvy o úvěru se původní věřitel zavázal žalovanému poskytnout bezúčelový hotovostní úvěr ve výši 15 000 Kč s pevně stanovenou zápůjční úrokovou sazbou sjednaný na dobu určitou. Žalovaný se zavázal původnímu věřiteli poskytnutý úvěr vrátit spolu s úrokem ve výši 28%, poplatky a úplatou v celkové výši 10 350 Kč (náklady spotřebitelského úvěru) ve 13 pravidelných rovnoměrných splátkách po 1 950 Kč. Úvěr byl žalovanému poskytnut v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný svůj závazek ze smlouvy nesplnil řádně a včas a ocitl se tak v prodlení s úhradou., v důsledku čehož právní předchůdce žalobkyně úvěr ke dni 30. 6. 2018 zesplatnil a vznikl mu tak nárok na zaplacení celé dosud zbývající neuhrazené části úvěru ve výši 7 950 Kč. Vzhledem k tomu, že úvěr nebyl uhrazen, úročí se dosud neuhrazená jistina úvěru od 1. 7. 2018 úrokem s úrokovou sazbou 11,6% ročně, odpovídající výši úrokové sazby úvěrů poskytnutých bankami spotřebitelům na spotřebu se splatností 1-5 let ke dni uzavření smlouvy. Žalobkyně požaduje rovněž zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny úvěru, a to zkapitalizovaný ve výši 1 742,75 Kč a ve výši 9 % ročně od 21. 5. 2020 do zaplacení a dále smluvní pokutu dle smlouvy, kterou vyčíslila částkou 8 750 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Jelikož se účastníci ve stanovené lhůtě nevyjádřili, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. o. s. ř. souhlasí.
4. Ze smlouvy o úvěru číslo předpisu splátek soud zjistil, že žalovaný uzavřel se společností právnická osoba dne 31. 5. 2017 smlouvu o úvěru, v níž se tato společnost zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal věřiteli úvěr splatit ve 13 měsíčních splátkách spolu s úrokem ve výši 28% z poskytnuté částky za období na které je poskytován, což je při 13 splátkách 25,85 % ročně (4 200 Kč), poplatkem za správu úvěru ve výši 3 300 Kč a poplatkem za hotovostní výběr splátek ve výši 2 850 Kč, po 2 600 Kč měsíčně. Celkové náklady spotřebitelského úvěru dle smlouvy činily 10 350 Kč.
5. Ke dni 28. 9. 2018 byla část závodu společnosti, zabývající se poskytováním spotřebitelských úvěrů, převedena na společnost právnická osoba. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou ze dne 24. 6. 2020 postoupena žalobkyni, což soud zjistil z uvedené smlouvy, dodatku č. 1 k této smlouvě. Postoupení bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 24. 7. 2020.
6. Žalobkyně v žalobě neuváděla, kolik žalovaný na dluh zaplatil, ale ze skutkových tvrzení uvedených v žalobě plyne, že dluh vymáhaný žalobou činí 7 950 Kč (bez příslušenství a smluvní pokuty). Je pak logicky zřejmé, že žalovaný musel zaplatit rozdíl mezi nárokem uvedeným ve smlouvě a touto částkou požadovanou žalobou (25 350 Kč – 7 950 Kč = 17 400 Kč). Plyne to navíc z přehledu plateb v hotovosti, které však nelze považovat za důkaz o platbách žalovaného, neboť jde o pouhý počítačově vytvořený přehled. Tento závěr soudu však není v rozporu s tvrzením žalobkyně.
7. Žalobkyni respektive jejím právním předchůdcům jistě s odkazem na ustanovení § 2395 o. z. vznikl nárok na zaplacení jistiny úvěru ve výši 15 000 Kč a úroků ve výši 4 200 Kč. Soud tedy žalobkyni přiznal nárok na zaplacení těchto částek, což znamená, že žalovanému uložil zaplatit součet těchto částek po odečtení zaplacené částky 17 400 Kč, tedy částku 1 800 Kč (je součástí přiznané částky 2 700 Kč). S ohledem na prodlení žalovaného soud žalobkyni přiznal i úrok z prodlení s odkazem na ustanovení § 1970 o. z.
8. Smlouva však dále ukládá žalovanému jako vydlužiteli zaplatit další dva poplatky, a to poplatek za správu úvěru ve výši 3 300 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 850 Kč. I tyto poplatky ve své podstatě plní účel, který mají plnit sjednané úroky. Navýšení úroku o dalších 6 150 Kč se však soudu již jeví jako zcela nepřiměřené poskytované jistině (15 000 Kč) i době trvání úvěru (13 měsíců). Za ještě přijatelný se soudu jeví sjednaný úrok ve výši 25,85 % ročně, za celé období splátek (13 měsíců) tedy oněch 28 % (strop je dle názoru soudu někde do 30% jistiny za rok). Jde tedy u těchto dvou dalších poplatků o ujednání smlouvy, které se příčí dobrým mravům a jde tedy o právní jednání, které je v této části podle § 580 odst. 1 o. z. a § 588 o. z. neplatné. Dle názoru soudu žalobkyni nárok na zaplacení těchto částek nevznikl.
9. Žalovaný tedy podle žalobních tvrzení a podle přehledu splátek předloženého žalobcem zaplatil na dluh celkem 17 400 Kč (sám neučinil žádné tvrzení o tom, jakou částku na dluh zaplatil) a dle názoru soudu mu platně vznikla povinnost zaplatit toliko 19 200 Kč. Dle názoru soudu žalovaný žalobkyni dluží na jistině úvěru, respektive úroku celkem částku 1 800 Kč spolu s úrokem a úrokem z prodlení. Pro částku 6 150 Kč soud naopak žalobu jako nedůvodnou včetně požadovaného příslušenství zamítl.
10. Pokud jde o požadovanou smluvní pokutu, tuto žalobkyně vyčíslila částkou 8 750 Kč Smluvní pokuta byla sjednána ve výši 0,1% denně a je v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru omezena na 50% jistiny. Zde soud podotýká, že ačkoliv procentní sazba smluvní pokuty sama o sobě není nepřiměřeně vysoká, vyčíslená smluvní pokuta převyšuje zákonné i smluvní omezení, které vzhledem k poskytované jistině činí 7 500 Kč. I taková částka by však dle názoru soudu byla nepřiměřeně vysoká, neboť nezohledňuje splátky žalovaného, respektive to, že dluh na jistině po jeho platbách činí jen 1 800 Kč. Jako přiměřenou považuje vzhledem k výši zbytku dluhu na jistině soud částku 900 Kč. Nad tuto částku považuje soud smluvní pokutu za nepřiměřeně vysokou, jde o právní jednání příčící se dobrým mravům a tedy dle § 580 odst. 1 a § 588 o. z. neplatné. Co do smluvní pokuty ve výši 7 850 Kč tedy soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Soud naopak žalobkyni přiznal sjednanou smluvní pokutu ve výši 900 Kč a z důvodu sjednané smluvní pokuty ve smyslu § 2048 o. z., žalovanému uložil žalobkyni částku 900 Kč (opět jako součást přiznané částky 2 700 Kč) zaplatit.
11. Pokud jde o náklady řízení, s odkazem na ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Poměrný úspěch ve věci měl žalovaný, náklady řízení mu však nevznikly, proto soud žádné z procesních stran právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.
12. Žalobkyně při podání žaloby zaplatila soudní poplatek ve výši 800 Kč za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu. Soud však platební rozkaz nevydával, a proto doměřil žalobkyni soudní poplatek dle položky 1,1 a) sazebníku, tedy uložil jí zaplatit nedoplatek poplatku ve výši 200 Kč do správné výše poplatku 1 000 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení prostřednictvím podepsaného soudu ke Krajskému soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích.
Nebude-li povinnost tímto rozsudkem pravomocně uložena dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na exekuci či výkon soudního rozhodnutí.