Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (5)No categories available
19 C 28/2021-49
Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr Milanem Polehlou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 23 160,04 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 000 Kč s úrokem z prodlení
ve výši 8,25 % ročně z částky 12 000 Kč za dobu od 17. 2. 2021 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 11 160,04 Kč a úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 17 160,04 Kč
za dobu od 26. 9. 2019 do 16. 2. 2021, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně
z částky 11 160,04 Kč za dobu od 17. 2. 2021 do zaplacení a úroku z prodlení
ve výši 1,75 % ročně z částky 12 000 Kč za dobu od 17. 2. 2021 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 000 Kč za dobu od 17. 2. 2021 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 11 160,04 Kč a úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 17 160,04 Kč za dobu od 26. 9. 2019 do 16. 2. 2021, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 11 160,04 Kč za dobu od 17. 2. 2021 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 12 000 Kč za dobu od 17. 2. 2021 do zaplacení.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení celkové částky 23 160,04 Kč s příslušenstvím, představující dluh žalovaného ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 23. 7. 2019, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 12 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni celkem částku 16 010,50 Kč (úvěr ve výši 12 000 Kč, úroky ve výši 72 Kč a poplatek za úvěr ve výši 3 938,04 Kč), a to jednorázově do 12. 8. 2019. Žalovaný však svůj smluvní závazek řádně a včas nesplnil, když na dlužnou částku ničeho neuhradil. Žalovaný byl opakovaně vyzýván k úhradě dlužných splátek, a to upomínkou ze dne 19. 8. 2019, za který žalobkyně požaduje uhradit poplatek ve výši 150 Kč, upomínkou
ze dne 26. 8. 2019, za kterou žalobkyně požaduje uhradit poplatek ve výši 250 Kč, upomínkou
ze dne 2. 9. 2019, za kterou žalobkyně požaduje uhradit poplatek ve výši 350 Kč, a upomínkou
ze dne 11. 9. 2019, za kterou žalobkyně požaduje uhradit poplatek ve výši 400 Kč. Žalovaný tak žalobkyni dluží částku ve výši 17 160,04 Kč sestávající z dlužné jistiny úvěru ve výši 12 000 Kč, z nesplaceného poplatku za úvěr ve výši 3 938,04 Kč, z dlužného úroku ve výši 72 Kč
a z poplatků za upomínky v úhrnné výši 1 150 Kč. Žalobkyně také požaduje smluvní pokutu
ve výši 0,1% z dlužné částky ve výši 16 010,04 Kč za každý den prodlení s úhradou úvěru, a to
za období od 13. 8. 2019 do 30. 10. 2020 ve výši 6 000 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Jelikož ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (v případě žalovaného na základě předpokladu souhlasu dle § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ), soud v souladu s § 115a o. s. ř. o. s. ř. věc rozhodl, aniž by k jejímu projednání nařizoval jednání.
3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: mezi žalovaným jako klientem a žalobkyní jako věřitelem byla dne 22. 7. 2019 uzavřena smlouva o úvěru číslo (viz smlouva o úvěru číslo). Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému
dne 23. 7. 2019 peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč převodem na jeho účet č. bankovní účet (viz potvrzení o vyplacení), přičemž žalovaný se zavázal tento úvěr spolu s úrokem z úvěru ve výši 72 Kč a poplatkem za úvěr ve výši 3 938,04 Kč splatit do 20 dnů, tj.
do 12. 8. 2019. Poruší-li žalovaný podmínky smlouvy a nesplatí celkovou dlužnou částku, je mu žalobkyně oprávněna naúčtovat dle čl. 5 písm. a) smlouvy poplatky za upomínky a dle čl. 5 písm. b) smlouvy smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky (viz smlouva o úvěru
číslo). Žalovaný neuhradil ničeho (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně). Žalovaný byl naposledy k úhradě dlužné částky vyzván předžalobní výzvou ze dne 11. 9. 2019 (viz předžalobní upomínka).
4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky,
a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele
na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
6. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti
v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
7. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
8. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
9. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 22. 7. 2019 smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. o. z.,
na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr
ve výši 12 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr vrátit a zaplatit sjednaný úrok a administrativní poplatek v celkové výši 16 010,04 Kč do 12. 8. 2019.
10. Co se týče posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet, žalobkyně v žalobních tvrzeních uvedla, že úvěruschopnost žalovaného posoudila dle jím podaných informací, z nichž posoudila příjmy a výdaje, a to dle žalovaným dodaných dokumentů a rovněž formou lustrace v interním systému, insolvenčním a exekučním rejstříku. Informace poskytnuté žalovaným byly dle tvrzení žalobkyně zaznamenány v protokolu z jednání s klientem. Jakým konkrétním způsobem tyto informace vyhodnotila, však žalobkyně neuvedla. V protokolu z jednání s klientem je uvedeno, že celkové příjmy žalovaného činí 30 504 Kč a celkové výdaje 11 000 Kč. Příjmy tvoří pravidelný měsíční příjem, výdaje sestávají z nákladů na provoz domácnosti (nájemné, inkaso, energie). Žalobkyně rovněž předložila výplatní lístek žalovaného za měsíc květen 2019 a výpis z účtu žalovaného vedeného u právnická osoba, a to za měsíce květen a červen 2019. Z výpisů z účtu mj. vyplynulo, že žalovaný splácí věřiteli právnická osoba měsíčně částku 3 000 Kč jakožto splátku půjčky, tento výdaj však v protokolu z jednání s klientem zohledněn nebyl. Žalobkyně byla vyzvána usnesením č. j. 19 C 28/2021 -28 ze dne 1. 2. 2021, aby doplnila svá žalobní tvrzení v tom směru, že uvede, jakým konkrétním způsobem prověřila schopnost žalovaného úvěr splácet včetně uvedení toho, jaké podklady si pro to zajistila a jakým způsobem je vyhodnotila. Žalobkyně se však na výzvu vyjádřila opět pouze v obecné rovině, kdy pouze zopakovala tvrzení uvedená již v žalobě.
11. Soud tak nemá v daném případě prokázané, jakým konkrétním způsobem si žalobkyně schopnost splácet úvěr žalovaným ověřila, kdy pouhé vyplnění příjmů a„ vybraných“ výdajů bez bližšího označení všech dokumentů, kterými by byly jednotlivé údaje (zejména výdaje) ověřeny, soud zhodnotil jako úkon čistě formální, a posouzení úvěruschopnosti žalovaného pak shledal v tomto konkrétním případě nedostatečným.
12. Soud tak uzavřel, že smlouva o úvěru je neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , neboť žalobkyně řádným způsobem neposoudila úvěruschopnost žalovaného, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb.
13. Byť si je soud vědom toho, že § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. naznačuje, že by nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti mělo být stiženo toliko relativní neplatností právního jednání, jíž se přitom žalovaný v dané věci nedovolal, je nezbytné s ohledem na ústavně konformní
a eurokonformní výklad dovodit, že se jedná ve skutečnosti o neplatnost absolutní
(např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. 27 Co 221/2019 ), k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti. Nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti přitom v daném případě způsobuje neplatnost smlouvy o úvěru v celém rozsahu, neboť zmíněná vada nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti se netýká toliko části právního jednání, kterou by bylo možno od ostatního obsahu oddělit.
14. Jestliže je tedy smlouva o úvěru neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobkyni jakéhokoliv plnění, které by žalobkyně odvozovala z předmětné smlouvy o úvěru. Z tohoto důvodu proto nevznikl žalobkyni nárok na úroky, administrativní poplatek, smluvní pokutu
a poplatky za upomínání sjednané ve smlouvě o úvěru.
15. Žalobkyně však prokázala, že žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč.
Soud proto posoudil nárok žalobkyně jako nárok z bezdůvodného obohacení dle § 2991 o. z. Z provedeného dokazování bylo zjištěno, že žalovaný na dluh žalobkyni dosud neuhradil ničeho, a proto soud zavázal žalovaného k zaplacení částky 12 000 Kč svým rozhodnutím.
16. Ustanovení § 87 odst. 1 věta třetí zákona č. 257/2016 Sb. stanovuje, že spotřebitel (žalovaný) je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Jelikož však v daném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti„ v době přiměřené možnostem spotřebitele“, je nezbytné v daném případě vyjít z úpravy obsažené v § 1958 odst. 2 o. z., tedy za den splatnosti je proto třeba považovat den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění (§ 1958 odst. 2 o. z.), přičemž za takovou výzvu nelze považovat toliko určení splatnosti v neplatné smlouvě (např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. 27 Co 221/2019 ).
17. Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván nejpozději žalobou, jež mu byla doručena 15. 2. 2021. Splatnost bezdůvodného obohacení pak nastala bez zbytečného odkladu,
tj. následující den 16. 2. 2021. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku k tomuto datu neuhradil, počínaje dnem 17. 2. 2021 je v prodlení a počínaje tímto dnem až do zaplacení
má žalobkyně právo na úrok z prodlení v zákonné výši dané nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (8,25 %). Žalobkyně se domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky
17 160,04 Kč od 26. 9. 2019 do zaplacení, avšak vzhledem k tomu, že žalovaný byl v prodlení
až od 17. 2. 2021 a pouze s úhradou částky 12 000 Kč, soud zavázal žalovaného k zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 000 Kč za dobu od 17. 2. 2021 do zaplacení.
18. Soud tedy z titulu bezdůvodného obohacení dle § 2991 o. z. zavázal žalovaného k zaplacení částky 12 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 12 000 Kč za dobu
od 17. 2. 2021 do zaplacení a ve zbytku žalobu zamítl.
19. Z hlediska nákladového výroku soud podotýká, že ve věci byl úspěšnější žalovaný, když úspěch žalobkyně je dán poměrem přiznané částky 12 027,12 Kč (12 000 Kč + úroky z prodlení kapitalizované ke dni vyhlášení rozsudku ve výši 27,12 Kč) a částky odpovídající celému předmětu řízení 25 600,06 Kč (23 160,04 Kč + úroky z prodlení kapitalizované ke dni vyhlášení rozsudku ve výši 2 440,02 Kč), vyjádřeným v procentuální výši 47 %. Úspěch žalovaného tak představuje 53 %, jemuž by tak svědčilo právo na náhradu 6 % (53 % - 47 %) nákladů řízení. Soud nicméně z obsahu spisu žádné náklady procesně nečinného žalovaného nezjistil, a proto žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal (ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
20. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. jsou povinnosti v rozsudku uložené splatné do tří dnů od právní moci rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.