Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
47 C 186/2020-60
Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr Radkem Malenovským jako samosoudcem ve věci
žalobce: ; právnická osoba, IČ: osobní údaje žalobce
sídlem adresa
zastoupený advokátem titul. jméno příjmení
sídlem adresa, obec
proti
žalovanému: ; jméno příjmení, narozený dne datum
trvale bytem adresa
o zaplacení 5 785,53 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 5 785,53 Kč, s úrokem ve výši 18,9 % ročně z částky 5 785,53 Kč od 2. 11. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 5 785,53 Kč od 2. 11. 2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 5 785,53 Kč, s úrokem ve výši 18,9 % ročně z částky 5 785,53 Kč od 2. 11. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 5 785,53 Kč od 2. 11. 2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce.
Stručné odůvodnění:
(§ 157 odst. 4 občanského soudního řádu)
1. Žalobou ze dne 5. 5. 2020 (doručenou soudu téhož dne) se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit částku ve výši 5 785,53 Kč, úroky 18,9 % ročně z této částky za dobu od 2. 11. 2018 do zaplacení a úroky z prodlení v zákonné výši z dané částky za dobu od 2. 11. 2018 do zaplacení, to vše z titulu smlouvy o kontokorentním úvěru ze dne 28. 5. 2014, kterou žalovaný uzavřel s právnická osoba (původní věřitel). Žalobce nabyl pohledávku za žalovaným od původního věřitele na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 25. 9. 2019.
2. Soud za splnění podmínek § 115a, § 101 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) rozhodl ve věci samé bez nařízení jednání a dne 12. 3. 2021 vyhlásil rozsudek.
3. Z listinných důkazů soud zjistil tento skutkový stav.
4. Ze smlouvy o kontokorentním úvěru ze dne 28. 5. 2014 soud zjistil, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěrový rámec ve výši 5 000 Kč k jeho bankovnímu účtu č. bankovní účet. Žalovaný současně uvedl odlišnou adresu pro doručování, a to ulice a číslo, PSČ obec. Skutečnost, že označený bankovní účet patřil žalovanému, vyplývá z listiny„ Smlouva o Osobním účtu obec spořitelny“ ze dne 21. 3. 2011.
5. Kontokorent byl založen dne 28. 5. 2014 (viz. výpis z účtu - rok 2014 stránka 11). Podle čl. 2 odst. 2.2 smlouvy je majitel účtu oprávněn čerpat kontokorent průběžně a zavazuje se nepřekročit jeho sjednanou výši. Splatnost dluhu z kontokorentu včetně úroků a cen za služby v souladu s čl. 3 odst. 3.1 smlouvy činí jeden rok od prvého čerpání. Pokud je dluh řádně uhrazen v uvedené lhůtě, popřípadě před touto dobou, je majitel účtu oprávněn opětovně čerpat sjednaný kontokorent s tím, že pro další čerpání a splácení platí shodné podmínky. Dle čl. 3 odst. 3.1. a) nebyla k úvěru sjednána žádná pravidelná splátka, klient mohl splácet dle svého uvážení. Celý úvěr včetně narostlých úroků a dalších nákladů úvěru musí Klient anonymizováno splatit nejpozději do 1 roku ode dne, kdy začal úvěru čerpat. Smluvní strany ujednaly v čl. 4 odst. 4.1 smlouvy o úvěru roční úročení ve výši 18,90 %.
6. V čl. 3. Odst. 3.3 Smlouvy o kontokorentním úvěru je uvedeno, že nezaplatí-li klient dluh v prodlení nebo se nedohodne s bankou na podmínkách jeho zaplacení, může banka požadovat okamžité splacení úvěru v plné výši. právnická osoba čl. 14 odst. číslo, je uvedeno, že v případě porušení Smlouvy je banka oprávněna prohlásit veškeré dosud nesplatné pohledávky nebo jejich část za okamžitě splatné. Původní věřitel tedy zesplatnil pohledávku ke dni 1. 11. 2018, jelikož ke dni 1. 11. 2018 byl na účtu žalovaného evidován nepovolený debetní zůstatek ve výši 5 785,53 Kč právnická osoba čl. 14 odst. číslo, je uvedeno, že v případě porušení Smlouvy je banka oprávněna prohlásit veškeré dosud nesplatné pohledávky nebo jejich část za okamžitě splatné. příjmení tedy zesplatnila pohledávku ke dni 1. 11. 2018.
7. Žalobce dále uplatňuje nárok na řádný úrok 18,90 % p. a. z jistiny spolu s nárokem na úrok z prodlení v zákonné výši, a to ode dne následujícího po zesplatnění kontokorentu, tj. od 2. 11. 2018 do zaplacení.
8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 25. 9. 2019, z potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne 2. 10. 2019 a ze seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že žalobce nabyl pohledávku za žalovaným od společnosti právnická osoba, což bylo žalovanému písemně dne 8. 10. 2019 oznámeno. Pohledávka žalobce pak sestává z dlužné jistiny ve výši 5 785,53 Kč a příslušenství v podobě úroků a úroků z prodlení. Žalobní částka 5 785,53 Kč plyne z výpisu z bankovního účtu za rok 2018, strana 55, a plyne z rozdílu vkladů a výběrů žalovaného, tedy vklady 29 349 Kč mínus debetní úroky 378,73 Kč mínus smluvní poplatky 640 Kč (poplatek za informační sms 40 Kč a za Moje zdravé finance 600 Kč), mínus čerpání (výběry) 36 374,42 Kč, to vše navýšeno o kladný počáteční zůstatek ke dni 1. 5. 2018 ve výši 2 258,62 Kč.
9. Žalovaný žalobci výše specifikovanou dlužnou částku neuhradil, resp. nijak v řízení neprokázal (povinnost důkazní byla v tomto případě na jeho straně), že by tuto svoji smluvní povinnost splnil.
10. Při právním posouzení soud použil zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.), neboť úvěrová smlouva byla uzavřena po 1. 1. 2014, tedy za účinnosti tohoto zákona. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky a podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
11. Podle ust. § 1970 o. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
12. Z listinných důkazů soud jednoznačně zjistil, že žalovaný byl povinen splácet žalobci peněžitý dluh - úvěr, z titulu smlouvy o úvěru. Za doby trvání jejich právního vztahu žalovaný tuto svou povinnost porušil. Proto mu vznikla povinnost zaplatit i úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku. Po podřazení skutkového stavu pod výše uvedená zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je v plném rozsahu důvodná. Protože právní předchůdce žalobce na základě smlouvy o kontokorentním úvěru poskytl žalovanému částku ve výši 5 000 Kč, má žalobce s ohledem na postoupení pohledávky právo na vrácení dosud nesplacené jistiny s dohodnutým úrokem včetně úroků z prodlení.
13. Soud tedy žalobě jako důvodné vyhověl. Správnost stanovené výše dlužné částky žalovaný nijak nerozporoval. Protože žalovaný svůj dluh vůči žalobci řádně a včas nesplnil, dostal se do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobci takto vznikl nárok na zaplacení úroku z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, který byl v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč.
15. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty 21 % v částce 189 Kč.
16. Soud aplikoval speciální ustanovení o výši odměny dle § 14b a. t., neboť je mu z úřední činnosti známo (viz ISAS), že žaloba, jak byla podána v tomto řízení, je žalobou, která žalobci slouží jako ustálený vzor pro řešení týchž typově obdobných věcí. Jen u zdejšího soud se jich nachází řada. Co se týká úkonu žalobce ze dne 21. 10. 2020 – doplnění žaloby, za ten soud náhradu nákladů nemohl přiznat. Jedná se svou povahou o rozhodné skutečnosti o věci samé, které ale měla obsahovat již žaloba. Doplnění žaloby o tyto zásadní skutečnosti není účelným úkonem, u kterého by možné žalobci přiznat náhradu nákladů.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li povinný dobrovolně, řádně a včas, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat jeho soudního výkonu/exekuce.