Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
112 C 59/2021-42
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr Petrou Pomykaczovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 5 000 Kč
takto:
I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobou doručenou soudu dne 30. 6. 2020 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 5 000 Kč představující nevrácenou zápůjčku, kterou žalovanému poskytla právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba anonymizována tři slova dle smlouvy o zápůjčce uzavřené prostředky komunikace na dálku. Dle této smlouvy byla žalovanému dne 19. 11. 2014 na jeho bankovní účet zaslána částka 5 000 Kč, kterou měl vrátit do 30 dnů, avšak toto neučinil. Pohledávku za žalovaným postoupil původní věřitel žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 6. 2017. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes předžalobní upomínku. Navrhla, aby s ohledem na rozhodovací praxi soudů, které považují kontraktační proces za neplatný, posoudil nárok žalobkyně jako bezdůvodné obohacení a zavázal žalovaného k jeho vydání, neboť toto bylo vyplaceno na jeho bankovní účet č. bankovní účet.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání konanému dne 16. 3. 2021 se bez omluvy nedostavil. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a omluvené žalobkyně a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ).
3. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 6. 2017 společnost právnická osoba postoupila žalobkyni pohledávky za svými dlužníky – fyzickými osobami za úplatu, mj. i pohledávku za žalovaným ve výši 5 000 Kč. Z listin y označené jako příkaz k úhradě číslo soud zjistil, že dne 19. 11. 2014 měla být na účet č. bankovní účet s názvem celé jméno žalovaného poukázána částka 5 000 Kč, není však zřejmé, z jakého účtu a kdo tuto částku měl odeslat. Dále soud provedl důkaz smlouvou o zápůjčce číslo dle níž měla spol. právnická osoba poskytnout žalovanému jako klientovi zápůjčku ve výši 5 000 Kč převodem na jeho bankovní účet uvedený v žádosti o půjčku na 30 dnů a tento jí měl vrátit do 30 dnů s poplatkem 1 250 Kč. Byl sjednán ověřovací poplatek dle čl. 2 Smlouva není podepsána žalovaným ani zapůjčitelem. Součástí smlouvy měly být Všeobecné obchodní podmínky, které v čl. 2 25. stanoví, že ověřovací poplatek je jednorázový nevratný poplatek, který musí zaplatit klient za účelem ověření bankovního účtu, na který bude poskytnuta zápůjčka. Výše poplatku činila 5 Kč a tento měl být uhrazen převodem na bankovní účet věřitele pouze z osobního účtu klienta, na který má být půjčka poukázána (čl. 4 číslo podmínek). Z listin y označené„ Contracts“ soud zjistil, že se jedná o listin u obsahující osobní údaje o žalovaném včetně čísla účtu bankovní účet a dále údaje o jeho zaměstnavateli a příjmech a výdajích.
4. Soud dospěl k závěru, že žalobě nelze vyhovět. Dle názoru soudu žalobkyně pouze prokázala, že jí byla tvrzená pohledávka za žalovaným původním věřitelem postoupena v souladu s ust. § 1879 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) a je tedy ve věci aktivně legitimována. V řízení však nebylo prokázáno, že by mezi původním věřitelem a žalovaným byla uzavřena tvrzená smlouva o zápůjčce ve smyslu ust. § 2390 a násl. o. z. a že zápůjčka byla žalovanému skutečně poskytnuta, což je jednak náležitost nezbytná k naplnění smlouvy o zápůjčce, jednak okolnost nezbytná k posouzení nároku na vydání bezdůvodného obohacení, jak žalobkyně navrhovala. Předložená smlouva o zápůjčce měla být uzavřena na dálku, nebyla tedy fyzicky podepsána žádnou smluvní stranou. Listin y označené jako Příkaz k úhradě a Contracts, v nichž je uvedeno číslo účtu žalovaného, samy osobě k prokázání tvrzení o výplatě peněz nestačí. Není totiž zřejmé, že by z tohoto bankovního účtu žalovaný skutečně zaslal věřiteli ověřovací poplatek a bylo tak ověřeno, že je to právě žalovaný, kdo je vlastníkem a disponentem tohoto účtu. Navíc z příkazu k úhradě vůbec není zřejmé, zda skutečně byla uvedená částka na zde označený účet odeslána a připsána, kdo ji odeslal a z jakého účtu (na listin ě není uvedeno číslo bankovního účtu, ani jeho majitel či banka, u které má být účet veden). Žalobkyně se k soudnímu jednání nedostavila, a proto ji soud nemohl poučit o potřebě dalších důkazů k prokázání jejich tvrzení o poskytnutí žalované částky žalovanému ve smyslu ust. § 118a ) odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , když toto poučení soud poskytuje zásadně u jednání. Soud proto žalobu jako nedůvodnou v plném rozsahu zamítl.
5. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. bylo o nákladech řízení rozhodnuto negativně, neboť žalovanému, který měl ve věci plný procesní úspěch, prokazatelně žádné náklady související s tímto řízením nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné podle § 202 odstavec 2 o. s. ř. o. s. ř. , neboť tím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím částku 10 000 Kč.