Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17 C 2/2021-37

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudcem Mgr Ondřejem Doubkem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro 18.745,79 Kč / úvěr

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1.000 Kč od 27. 11. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky 17.745,79 Kč, částky zákonného úroku z prodlení ve výši 421,27 Kč, částky úroku ve výši 596,73 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 8.189,02 Kč od 21. 5. 2020 do 26. 11. 2020, z částky 7.189,02 Kč od 27. 11. 2020 do zaplacení, úroku ve výši 15 % ročně z částky 7.795,62 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Karlových Varech doplatek soudního poplatku za žalobu v částce 200 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1.000 Kč od 27. 11. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky 17.745,79 Kč, částky zákonného úroku z prodlení ve výši 421,27 Kč, částky úroku ve výši 596,73 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 8.189,02 Kč od 21. 5. 2020 do 26. 11. 2020, z částky 7.189,02 Kč od 27. 11. 2020 do zaplacení, úroku ve výši 15 % ročně z částky 7.795,62 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Karlových Varech doplatek soudního poplatku za žalobu v částce 200 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky 18.745,79 Kč s příslušenstvím (7.795,62 Kč jistina, 5.698,98 Kč úhrady za služby, 4.857,79 Kč smluvní pokuta). Uváděla, že právní předchůdce žalobkyně právnická osoba, IČO a žalovaná uzavřeli dne 14. 12. 2018 smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně žalovanému poskytl částku 15.000 Kč, kterou žalovaný v dohodnuté lhůtě splatnosti (ve 14 měsíčních splátkách po 1.992 Kč) nevrátil. Spolu s jistinou se žalovaný zavázal zaplatit věřiteli úrok ve výši 1.444 Kč, poplatek za sjednání úvěrové smlouvy ve výši 7.350 Kč, náklady za vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1.394 Kč, platbu za inkaso plateb v hotovosti ve výši 2.700 Kč. Pro případ prodlení žalovaného se splácením úvěru byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z příslušné dlužné částky za každý den prodlení, 500 Kč za každý případ prodlení se splátkou a 1.500 Kč za výzvu před zesplatněním. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 24. 6. 2020 právní předchůdce žalobkyně výše citovaný postoupil pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, na žalobkyni. Dluh se stal splatným uplynutím lhůty k plnění ve výzvě původního věřitele k zaplacení dlužných splátek. Žalovaný dosud zaplatil částku 14.000 Kč (do zesplatnění), kterou věřitel započetl na jistinu i související závazky žalovaného. Podáním ze dne 19. 1. 2021 žalobkyně vyjádřila názor, že sjednané poplatky představují paušální cenu za plnění a služby související s poskytnutím úvěru dle z.č. (dále jen „ “), a proto se na ně nevztahuje požadavek přiměřenosti (viz stanovisko kolegia Nejvyššího soudu z 23. 4. 2014, sp. zn. ). Všechny poplatky byly uvedeny ve smlouvě, na první straně a v jednoznačné výši. Jednání právního předchůdce by nemělo být posuzováno jako neplatné dle Podáním z 15. 3. 2021 žalobkyně vysvětlila postup při zkoumání úvěruschopnosti. Žalovaný byl dotazován na informace o jeho poměrech a byly vyžádány y o těchto poměrech (to je zaznamenáno v žádosti o úvěr z 14. 12. 2018). Informace byly též ověřovány nahlédnutím do veřejných registrů.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil.

3. Ze smlouvy o úvěru uzavřené dne 14. 12. 2018 mezi právním předchůdcem žalobkyně (právnická osoba, IČO) jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem soud zjistil, že věřitel se zavázal žalovanému poskytnout úvěr ve výši 15.000 Kč, který měl žalovaný vrátit ve 14 měsíčních splátkách po 1.992 Kč, přičemž se dále zavázal zaplatit úrok ve výši 1.444 Kč, poplatek za sjednání úvěrové smlouvy ve výši 7.350 Kč, poplatek za inkaso plateb v hotovosti ve výši 2.700 Kč. Pro případ prodlení se splácením zápůjčky byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, za porušení povinnosti informovat věřitele o prodlení byla sjednána smluvní pokuta 500 Kč za každé porušení povinnosti, dále byly sjednány smluvní pokuty za upomínání. Nezaplacením kterékoli splátky měl věřitel právo vyzvat žalovaného ke splnění dluh ve lhůtě minimálně 30 dnů s tím, že se dluh žalovaného stal zcela splatným v případě nesplnění dluhu. RPSN byla určena na 272,44 %. Z přehledu plnění soud zjistil, že žalovaný uhradil 15. 12. 2018 2.000 Kč, 19. 1. 2019 2.000 Kč a 24. 2. 2019 10.000 Kč.

4. Z žádosti o úvěr z 14. 12. 2018 soud zjistil, že žalovaný žádal právního předchůdce žalobkyně o poskytnutí úvěru 15.000 Kč se splácením po 14 měsíců (splátka 1.992 Kč). Žalovaný prohlásil, že je zaměstnaný od 5. 6. 2017 na dobu neurčitou (uvedená skutečnost byla ověřena z předloženého dodatku pracovní smlouvy), že nemá sjednán úvěr zajištěný nemovitostí určenou k bydlení. Žalovaný předložil výpisy z účtu za měsíce 9 – 11/2018 k doložení příjmů a výdajů žalovaného. Žalovaný měl mít příjem ze mzdy ve výši 20.082 Kč a výdaje 12.000 Kč (bydlení a doprava, jídlo a osobní náklady). Žalovaný prohlásil, že bydlí v nájmu, nemá vyživovací povinnost a má střední vzdělání. Žalovaný předložil občanský průkaz a řidičský průkaz.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z 24. 6. 2020 ve znění dodatku z 21. 7. 2020 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně postoupil předmětnou pohledávku na žalobkyni. Z dopisu z 24. 7. 2020 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně měl oznamovat žalované postoupení předmětné pohledávky; v řízení nebyla předestřena (jiný důkaz) o tom, že by tato byla doručena žalovanému.

6. Z výzvy k plnění ze dne 11. 11. 2020 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu do 26. 11. 2020; výzva byla poštou odeslána a adresována žalovanému dne 11. 11. 2020.

7. Uvedená skutková zjištění převzal za svůj skutkový závěr ve věci.

8. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle k ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. To platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje. Podle se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

10. Podle neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jako i prání jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákon vyžaduje. Podle soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu . Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr ve shora uvedené výši 15.000 Kč. Žalovaný své povinnosti vyplývající z úvěrové smlouvy řádně neplnil a úvěr nesplatil, zaplatil toliko částku 14.000 Kč Smluvní ujednání soud podrobil zkoumání z hlediska ochrany spotřebitele. Vycházel z toho, že pohledávka byla dle postoupena na žalobkyni.

12. Na posuzovanou smlouvu dopadá spotřebitelské právo ( a násl. ). Soud zvažoval, zda smlouva o úvěru, která byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena, jako celek obstojí pod úhlem hodnocení smlouvy jako zjevně nespravedlivé (které se nemá dostat soudní ochrany) – viz nález Ústavního soudu z 11. 12. 2014, sp. zn. a nález Ústavního soudu z 26. 1. 2012, sp. zn. a též nález Ústavního soudu z 19. 6. 2014, sp. zn. (www.usoud.cz). Ústavní soud uzavřel, že soudní ochrany se nemá dostávat subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů. Dále uvedl, že ustanovení smluv nebo smluvních podmínek, která jsou formulářově předtištěna a neumožňují jednoznačně slabší straně jejich modifikaci, v sobě skýtají možnost vyvolání nepříznivých následků na straně klienta, kdy nebude dotčena pouze jeho sféra právní, ale zejména sféra osobní (jako příklad byly uvedeny smluvní pokuty ve výši 30 – 40 % za prodlení v řádech jednotek týdnů, smluvní pokutou ve výši pětinásobku dlužné částky za hrubé porušení smlouvy nebo podmínek). Na tomto závěru nemůže nic změnit souhlas klienta s uvedenými podmínkami. V konkrétním případě Ústavní soud (v prvním uvedeném nálezu) shledal za nepřípustné podmínky týkající se úvěru 4.950 Kč při úroku 79 % a RPSN 115,32 %, za současného vystavení dvou biankosměnek, smluvní pokuty 7 % z jistiny v případě prodlení po dobu 4 dnů, zesplatnění všech závazků při prodlení v délce 10 dnů, sankce ve výši 100 Kč za každou upomínku, pokuta 500 Kč v případě každého jednotlivého opomenutí nahlášení změny osobních údajů klientem věřiteli.

13. Srovnání podmínek půjček (úvěrů), které byly prohlášeny za zjevně nespravedlivé (a nehodné soudní ochrany) s podmínkami posuzovaného úvěru vede soud k závěru, že sjednané podmínky se vyznačují řadou shod, zejména vedou k nežádoucímu důsledku uváděnému Ústavním soudem, že celková splácená částka může být násobně převyšující částku poskytnutou. I když lze souhlasit s tím, že cena za poskytnuté služby by měla být posuzována výjimečně, smlouva je jako celek neplatná pro významnou nerovnováhu vzájemných práv a povinností smluvních stran, RPSN dle smlouvy činí v ideálním případě splácení 272,44 %, úvěr se stává splatným při prodlení dlužníka (s jakoukoli částkou), pokud nesplní v dodatečné lhůtě 30 dnů od výzvy věřitele, jsou sjednány výrazné sankce za prodlení a porušení nepeněžitých povinností (pouze na straně spotřebitele). Nelze souhlasit s tím, že jsou platby požadované věřitelem za poskytnutí úvěru převáděny z úroků (jako obvyklé a hlavní odměny věřitele za poskytnutí úvěru) do jiných„ vedlejších“ plateb, které podstatně cenu za úvěr navyšují. Takový postup má za účel znepřehlednit pro spotřebitele podmínky pro poskytnutí úvěru (proto též významný nepoměr mezi úrokem 15 % p.a. a RPSN). Výši RPSN lze tak hodnotit jako významnou složku hodnocení vyváženosti podmínek úvěru. Kromě výrazného navýšení poskytované částky o úroky a další poplatky za poskytnutí úvěru a zprostředkování je ve smlouvě ujednáno přísné podmínky zesplatnění úvěru a vysoké smluvní pokuty (0,1 % denně u celkové dlužné částky a 500 Kč za každé prodlení se zaplacením úvěru). Text smlouvy je poměrně obsáhlý, psaný drobným písmem a v řadě ohledů (zesplatnění pro případ prodlení a smluvní pokuty) ztěžuje dlužníku orientaci v těchto podstatných částech závazku.

14. Soud se domnívá, že je důvod pro aplikaci , pro rozpor s dobrými mravy ( ), protože jednotlivá ujednání nelze oddělit od celku pro provázanost vedoucí ke konečnému závěru o nevyváženosti a není možné k případným ujednáním zakázaným ustanovením pouze nepřihlížet dle ).

15. Soud si je vědom toho, že u smlouvy by s ohledem na odlišení jednotlivých složek úplaty za poskytnutí úvěru bylo možné uvažovat o samostatném posuzování zákonnosti jednotlivých složek platby za poskytnutí půjčky a že limituje právo soudu posuzovat výši plateb, které byly sjednány ve smlouvě o půjčce (např. stanovisko Nejvyššího soudu sp. zn. ). Smlouvu o úvěru je však třeba posuzovat jako celek (aby se drobením úplaty za poskytnutí peněz, popř. formálně za jiné služby, mezi platby odůvodňované různými účely věřitel nemohl vyhnout posuzování vyváženosti smlouvy). Účelem smlouvy o úvěru je pro věřitele zisk, který má být představován úrokem. Pokud věřitel získá za poskytnuté peněžní prostředky převážnou část„ odměny“ z důvodů ujednání administrativního poplatku a poplatku za hotovostní inkaso (a ujedná výrazné sankce na sebemenší prodlení), je zřejmé, že nejedná vůči spotřebiteli řádně. Neodpovídá účelu a smyslu smlouvy o úvěru, aby odměna za poskytnutí peněžních prostředků byla ukryta v poplatcích za administrativní činnosti a inkaso, které jinak obvykle tvoří zanedbatelnou část nákladů na úvěr. I když spotřebitel měl volbu mezi bezhotovostním a hotovostním splácením dluhu, není (pravděpodobně z důvodu postupu právního předchůdce žalobkyně při sjednávání půjčky) tento hotovostní způsob splácení vůbec využíván (v žádné z věcí, které jsou u zdejšího soudu uplatňovány žalobkyní jako nástupcem právního předchůdce žalobkyně, se soud s takovým postupem nesetkal.

16. Na mysl tane samozřejmě též otázka, zda pasivita žalovaného by neměla nalézací soud vést ke zdrženlivosti v zásazích do vztahu mezi účastníky. Protože však soud posoudil smlouvu jako zjevně nespravedlivou (a obdobné smlouvy jsou žalobkyní uplatňovány v masovém měřítku), je na místě aby soud v zájmu ochrany dobrých mravů i z úřední povinnosti zasáhl.

17. Soud je povinen se zabývat též postupem věřitele před poskytnutím úvěru žalovanému. Podle z. č. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle citovaného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

18. Nerespektování povinnosti účinně zkoumat poměry žadatele o úvěr tak, aby úvěr byl poskytnut pouze osobě, u které je pravděpodobné řádné plnění smluvních povinností (splacení úvěru), může být významnou okolností, která vede k závěru o zjevné nespravedlivosti smlouvy. Při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného však právní předchůdce žalobkyně postupovat řádně a lze souhlasit s tím, že poměry žalovaného dovolovaly uzavřít, že je splnění jeho smluvních povinností pravděpodobné. To nic nemění na závěru o zjevné nespravedlivosti smluvních podmínek (jejich nevyváženosti).

19. Podle § 2993 plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhý strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno.

20. Žalovanému se dostalo plnění ve výši 15.000 Kč v souladu s neplatnou smlouvou, a proto je povinen poskytnuté plnění žalobkyni vrátit podle věta první při zohlednění jeho plateb ve výši 14.000 Kč, tj. je povinen vrátit částku 1.000 Kč.

21. Dále soud žalobkyni přiznal po právu požadovaný zákonný úrok z prodlení z této částky v souladu s  ve spojení s  prováděcího , (v návaznosti na lhůtu stanovenou předžalobní upomínkou, dřívější výzva k plnění nebyla v řízení tvrzena, popř. nevyšla ani jinak najevo - ). Všechna ostatní plnění žalobkyně požaduje podle neplatné smlouvy, a proto v této části soud žalobu zamítnul.

22. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla z větší části se žalobou neúspěšná a žalovanému náklady řízení nevznikly, rozhodl soud o nákladech řízení podle tak, že je žalované nepřiznal.

23. Soudní poplatek za žalobu byl žalobkyni doměřen dle z.č. a položky 2 bod 2., položky 1 bod 1. písm. b) Sazebníku soudních poplatků. S ohledem na neplatnost smlouvy o půjčce nebyl vydán elektronický platební rozkaz, a proto soudní poplatek odpovídá standardní žalobě (1.000 Kč; dosud bylo za žalobu zaplaceno 800 Kč).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Karlových Varech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalobkyně a žalovaný povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněná osoba domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.