Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
3 C 333/2020-13
Okresní soud v Chrudimi rozhodl samosoudkyní titul Janou Profousovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 11 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 4 300 Kč se zákonným úrokem ve výši 8,5 % ročně z částky 4 300 Kč od datum do zaplacení, vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Co do zbytku, tj. aby žalovaná byla uznána povinnou zaplatit žalobci dalších 6 700 Kč se zákonným úrokem ve výši 8,5 % ročně z částky 6 700 Kč od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 4 300 Kč se zákonným úrokem ve výši 8,5 % ročně z částky 4 300 Kč od [datum] do zaplacení, vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Co do zbytku, tj. aby žalovaná byla uznána povinnou zaplatit žalobci dalších 6 700 Kč se zákonným úrokem ve výši 8,5 % ročně z částky 6 700 Kč od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Podanou žalobou se žalobce domáhal po žalované zaplacení žalované částky. V žalobě uvedl, že mezi účastníky byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru ve výši 17 700 Kč, skládající se z půjčené částky 10 000 Kč a kapitalizovaného úroku 7 700 Kč, podle které měla žalovaná splácet týdně 295 Kč. Žalovaná ale splácela nepravidelně, doposavad uhradila 6 700 Kč. Splatnost pohledávky nastala dne datum, žalobce požaduje zákonný úrok z prodlení od datum.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k jednání ve věci se nedostavila, ačkoliv byla soudem řádně a včas předvolána.
Provedeným dokazováním, a to smlouvou, kartou klienta, výzvou k zaplacení bylo zjištěno:
3. Mezi účastníky, žalobcem jako poskytovatelem úvěru, žalovanou jako dlužníkem, byla uzavřena smlouva o úvěru, žalobce na jejím základě poskytl žalované částku 10 000 Kč. Celková částka, kterou měla žalovaná podle smlouvy zaplatit, činila 17 700 Kč. Celková výše týdenní splátky 295 Kč, počet splátek 60. Zápůjční úroková sazba činila 66 % ročně.
4. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení dlužné částky (předžalobní výzva ze dne datum).
5. Před uzavřením smlouvy o úvěru žalobce provedl hodnocení klienta.
6. Před uzavřením smlouvy byl žalované poskytnut předsmluvní formulář, kde jsou shrnuty parametry úvěru.
Prokázané skutečnosti hodnotil soud po právní stránce takto:
7. Soud hodnotí uzavřenou smlouvu o úvěru jako právní jednání, které se příčí dobrým mravům, tedy jako právní jednání podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné. Jde o absolutní neplatnost právního jednání, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti. Rozpor s dobrými mravy je spatřován ohledně smlouvy jako celku, nejde tedy o rozpor s dobrými mravy ohledně oddělitelné části smlouvy nebo některého dílčího ujednání. Konkrétně rozpor s dobrými mravy spočívá v naprosto nepřiměřená výše úroku za poskytnutí úvěru – ten byl sjednán ve výši 66 % ročně, přesahuje výrazně běžnou úrokovou míru. Jde o lichvu. Pokud je smlouva jako celek v rozporu s dobrými mravy, pak je neplatná celá a v podstatě je na věc třeba pohlížet tak, že k uzavření smlouvy vůbec nedošlo.
8. Soud má za to, že smlouva je neplatná i s ohledem na ust. § 87 ,odst.1 z.č.257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, neboť žalobce dostatečným způsobem neověřil úvěruschopnost žalované. Z formuláře hodnocení klienta vyplývá, že vycházel z příjmu žalované 9 500 Kč měsíčně, ten ale není doložen, dále jsou uvedeny jiný příjem domácnosti 3 000 Kč, zde opět není uvedeno, o jaký příjem by se mělo jednat a ani není doložen, a dále je uveden další čistý příjem domácnosti, kdy opět není uvedeno, o co by se mělo jednat a není ani doloženo. V kartě je uvedeno, že žalovaná má výdaje za nájem 1 000 Kč a energie 0 Kč. V kartě je dále uvedeno, že žalovaná již jednu půjčku má, a tu splácí po 1 300 Kč měsíčně. Je naprosto nereálné, že by mohly platby spojené s užíváním bytu včetně inkasa, t.j. i energií, činit 1 000 Kč měsíčně. Ověřování schopnosti splácet úvěr bylo ze strany žalobce pouze formální, neodpovídající realitě, nedoložené. Žalobce si musel být vědom, resp. musel být srozuměn s tím, že žalovaná nebude schopna úvěr splácet.
9. Soud tedy vypořádání vztahu mezi účastníky podrobuje režimu bezdůvodného obohacení. Podle § 2991 odst. 1 , 2 občanského zákoníku je tak žalovaný povinen žalobci vrátit to, co od něj obdržel a dosud nevrátil – jde o jeho majetkový prospěch získaný bez právního důvodu. Žalobce poskytl žalované částku 10 000 Kč, tuto částku je žalovaná povinna vrátit. V žalobě bylo potvrzeno, že žalovaná na úhradu dluhu zaplatila 6 700 Kč. Rozdíl proti částce 10 000 Kč činí 4 300 Kč, do této výše bylo žalobě vyhověno, včetně zákonného úroku z prodlení, který byl žalobcem požadován od datum, k tomuto datu činil dluh 4 300 Kč, úrok byl proto přiznán z této částky. Žalobce má právo požadovat úrok z prodlení z dosud nevrácené částky podle § 1970 občanského zákoníku , ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbytku pak byla žaloba zamítnuta.
10. S ohledem na částečnou úspěšnost ve sporu soud dle § 142 , odst. 2 občanského soudního řádu nepřiznal náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Hradci Králové prostřednictvím soudu podepsaného. Nebude-li povinnost uvedená ve výroku splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.