Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
110 C 309/2020-38
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr Yvonou Del Favero ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 5 962 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 350 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 1 350 Kč od 1. 5. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá, co do částky 4 612 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 510,18 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 447,83 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 3 583,35 Kč od 21. 1. 2020 do 30. 4. 2020, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 2 233,35 Kč od 1. 5. 2020 do zaplacení, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 3 583,35 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 350 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 1 350 Kč od 1. 5. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá, co do částky 4 612 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 510,18 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 447,83 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 3 583,35 Kč od 21. 1. 2020 do 30. 4. 2020, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 2 233,35 Kč od 1. 5. 2020 do zaplacení, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 3 583,35 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se v řízení zahájeném 15. 7. 2020 domáhala po žalovaném úhrady 5 962 Kč s úrokovým příslušenstvím ve formě zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z jistiny ve výši 3 583,35 Kč od 28. 5. 2018 do zaplacení, a ve formě smluvního úroku z prodlení ve výši 29 % ročně z jistiny ve výši 3 583,35 Kč od 25. 9. 2017 do zaplacení. Žalobní návrh odůvodnila tvrzením, že její právní předchůdkyně společnost právnická osoba, IČO (dále jen„ předchůdkyně“), a žalovaný uzavřeli 13. 11. 2016 smlouvu o zápůjčce číslo na základě které předchůdkyně poskytla v hotovosti žalovanému peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, a tento se zavázal uvedenou částku spolu s úrokem a poplatky ve výši 4 612 Kč, tj. 10 612 Kč, vrátit předchůdkyni ve 45 týdenních splátkách po 236 Kč do 24. 9. 2017. Žalovaný uhradil 4 650 Kč. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně již v žalobě tvrdila, že tato byla dostatečně posouzena na základě informací získaných od žalovaného, kdy tento byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalovaného.
2. Z tvrzení žalobkyně a ze smlouvy o zápůjčce číslo soud zjistil, že předchůdkyně poskytla na základě smlouvy v hotovosti žalovanému téhož dne částku ve výši 6 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku spolu s poplatky a úroky ve výši 4 612 Kč, tj. 10 612 Kč, vrátit předchůdkyni formou 45 týdenních splátek po 236 Kč do 24. 9. 2017.
3. Z tvrzení žalobkyně vzal soud za prokázáno, že žalovaný uhradil 4 650 Kč.
4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v průběhu celého řízení zůstal nečinný. Netvrdil, že by uhradil ještě další částky. K nařízenému jednání se žádný z účastníků nedostavil. Právní zástupce žalobkyně se z účasti u jednání omluvil. Soud tedy ve věci rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “) v jeho nepřítomnosti, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.
5. Vzhledem k tomu, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 145/2010 Sb. , ve znění zákona č. 43/2013 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), bylo na žalobkyni, aby prokázala, že předchůdkyně zkoumala před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného v souladu s tímto zákonem. Na základě tvrzení o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, které žalobkyně uvedla v žalobě, soud nedospěl k závěru, že by byla úvěruschopnost žalovaného řádně zkoumána, a to s odbornou péčí úvěr splácet, když žalobkyně kromě skutkových žalobních tvrzení k průkazu toho, jakým způsobem byla úvěruschopnost žalovaného předchůdkyní zkoumána, nenatvrdila další významné skutečnosti a nedoložila žádné důkazy. Pokud by se k jednání právní zástupce žalobkyně dostavil, byl by v tomto směru soudem o povinnosti doplnit žalobní tvrzení a k tomuto označit důkazy a unést důkazní břemeno ve vztahu ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, poučen.
6. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nepředložila žádné důkazy, ze kterých by vyplynulo, že nespoléhala při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného předchůdkyně pouze na údaje tvrzené žalovaným, má soud za to, že předchůdkyně nedostála své povinnosti s odbornou péčí prověřit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného, když závěr o majetkových a osobních poměrech žalovaného, jakožto spotřebitele, není možno dovodit pouze na základě informací žalovaného.
7. Poskytla-li tedy předchůdkyně žalovanému spotřebitelský úvěr v rozporu s ustanovením § 9 ZoSÚ, je smlouva neplatná, a podle § 588 o. z. soud k neplatnosti tohoto jednání přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem.
8. Při absenci smluvního důvodu nároku žalobkyně se soud zabýval otázkou, zda je dán mimosoudní důvod pro žalobu a dospěl k závěru, že žalobkyně prokázala, že žalovaný od předchůdkyně v hotovosti prokazatelně obdržel částku ve výši 6 000 Kč. Uhradil 4 650 Kč, požadovaná částka ve výši rozdílu, tj. 1 350 Kč (6 000 – 4 650) byla tedy přiznána z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2993 o. z. a splatnost uvedené částky nastala v souladu s § 1958 odst. 2 o. z. na základě výzvy žalobkyně obsažené v předžalobní upomínce ze dne 23. 4. 2020, v níž byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky do 30. 4. 2020 v souvislosti s uzavřenou úvěrovou smlouvou. K odeslání upomínky prokazatelně došlo 24. 4. 2020 na adresu žalovaného uvedenou ve smlouvě. Žalovanému vznikla v souladu s § 1970 o. z. ode dne následujícího, tj. od 1. 5. 2020, povinnost zaplatit žalobkyni vedle závazku k vydání nezaplacené jistiny úvěru také zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
9. Svou aktivní legitimaci ve sporu prokázala žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi předchůdkyní a žalobkyní 20. 1. 2020 a přílohou k této smlouvě.
10. Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodl negativním výrokem, neboť procesně úspěšnějšímu žalovanému náklady řízení prokazatelně v souvislosti s předmětným sporem nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.