Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
8 C 40/2021-49
Okresní soud v Rokycanech rozhodl samosoudkyní Mgr Šárkou Širokou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 2 000 Kč s přísl.
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 000 Kč od 20. 9. 2015 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 000 Kč od 20. 9. 2015 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Žalobkyně se žalobou, doručenou Okresnímu soudu Plzeň - město dne 2.7.2020, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 2 000 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba se žalovaným uzavřel smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě dne 3. 5. 2015 žalovanému poskytl peněžní prostředky ve výši 2 000 Kč, které žalovaný v dohodnuté lhůtě splatnosti nevrátil. Poplatek za poskytnutí zápůjčky žalobkyně nepožadovala.
Usnesením ze dne 13.1.2021, č.j. 31 C 289/2020 -41 vyslovil Okresní soudu Plzeň – město svoji místní nepříslušnost a věc postoupil soudu zdejšímu.
Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
Žaloba byla žalovanému ve smyslu § 46b písm. a) zák. č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále o. s. ř. o. s. ř. ) doručována na adresu trvalého pobytu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel, spolu s výzvou soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání. Soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ). Zároveň byl žalovaný vyzván, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. o. s. ř. k žalobě do 7 dnů písemně vyjádřil a v případě, že uplatněný nárok neuznává, aby vylíčil rozhodné skutečnosti ve věci a nabídl důkazy k prokázání svých tvrzení. Účastníci svým postojem dali najevo, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a soud proto využil možnosti, kterou dává ustanovení § 115a o.s.ř. a rozhodl na základě předložených listinných důkazů.
Z předložených listinných důkazů má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba, s žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřela smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně dne 3. 8. 2015 žalovanému poskytl částku 2 000 Kč (viz formulář Loan application a výpis z účtu právního předchůdce žalobkyně), kterou žalovaný v dohodnuté lhůtě splatnosti, tedy do 19. 9. 2015 nevrátil (viz tvrzení žalobkyně v žalobě). Bylo na žalovaném, aby v řízení případně prokázal opak, ale nestalo se tak. Dopisem ze dne 16. 4. 2020 byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu (viz předžalobní upomínka z uvedeného dne). Aktivní legitimaci žalobkyně k vedení sporu dokládá smlouva o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017.
V předmětné věci se žalobkyni nepodařilo prokázat, že došlo k uzavření předmětné smlouvy s uvedeným obsahem, neboť nebylo prokázáno, že žalobkyní předložený dokument byl akceptován žalovaným, protože nebyla doložena věrohodná identita jednající osoby (žalovaného) a nebyla prokázána ani spolehlivost záznamů o právních jednáních v elektronickém systému původního věřitele, neboť nebylo ničím doloženo, že jsou skutečně prováděny systematicky a posloupně a jsou chráněny proti změnám. Proto ani soud nemohl k tomuto dokumentu přihlížet. Z potvrzení o provedené platbě však má soud za prokázané, že původní věřitel poskytl žalovanému částku ve výši 2 000 Kč. Z tvrzení žalobkyně v žalobě vyplývá, že žalovaný poskytnutou zápůjčku nevrátil. Bylo na žalovaném, aby v řízení případně prokázal opak, ale nestalo se tak.
Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , (dále jen „o. z.”) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že původní věřitel žalovanému poskytl částku 2 000 Kč. Vzhledem k tomu že nebylo prokázáno uzavření smlouvy, resp. že došlo k akceptaci obsahu smlouvy ze strany žalovaného, došlo tím k jeho bezdůvodnému obohacení na úkor původního věřitele. Proto soud v souladu s § 2993 o. z. rozhodl, že žalovaný je povinen vydat částku, o kterou se obohatil, a to i včetně úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s § 1970 o. z., dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.