Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
13 C 372/2020-44
Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudcem titul Tomášem Hozou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku částka spolu s úrokem z prodlení ve výši částka, dále s úrokem ve výši 25 % ročně z částky částka a spolu s úrokem z prodlení ve výši částka, dále s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši [částka], dále s úrokem ve výši 25 % ročně z částky [částka] a spolu s úrokem z prodlení ve výši [částka], dále s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
Žalobce se svou žalobou došlou soudu dne datum domáhal po žalovaném zaplacení částky částka. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba a žalovaným došlo dne datum k uzavření smlouvy o úvěru. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši částka, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce i úrok v celkové výši částka, poplatek ve výši částka, poplatek za administrativní činnost ve výši částka a poplatek částka za hotovostní inkaso splátek. Celkovou dlužnou částku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 20 měsíčních splátkách po částka. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas. příjmení pouze částka. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena žalobci. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno.
Žalovaný se k věci nevyjádřil.
Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že dne datum uzavřel žalovaný jako úvěrovaný se společností právnická osoba úvěrujícím smlouvu o spotřebitelském úvěru. Na základě této smlouvy obdržel žalovaný úvěr ve výši částka. Tuto částku se zavázal vrátit spolu s úrokem v pevné výši částka, poplatkem částka, poplatkem za administrativní činnost ve výši částka a s poplatkem za hotovostní inkaso splátek částka ve 20 měsíčních splátkách po částka. Úvěrující pak pohledávku, respektive její zbytek ve výši částka postoupil na žalobce a žalovanému tuto skutečnost písemně oznámil. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení pohledávky, avšak bezvýsledně.
Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
Podle § 1813 občanského zákoníku se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.
Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
Podle § 1879 nového občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb. ) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
Podle § 1887 nového občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb. ) postoupit lze i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu. Pododdíl 2 Změna v osobě dlužníka
Úprava spotřebitelských smluv má svůj původ v právu Evropské unie (viz § 1810 a násl. občanského zákoníku ), národní úpravu národní úpravu, třebaže neprovádějící nebo nedostatečně provádějící směrnici, je nutné v co největším rozsahu interpretovat ve světle znění a účelu směrnice, aby bylo dosaženo výsledku uvedeného ve směrnici, nezbytnost ochrany je dána nerovným postavením ve vztahu spotřebitel – podnikatel (profesionál), vnitrostátní soud musí posuzovat zneužívající charakter určité smluvní klauzule z úřední povinnosti, přičemž ochrany spotřebitele se dosahuje zejména zákazem určitých typových smluvních ujednání (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 1201/2012 , který přehledně uvádí judikaturu Evropského soudního dvora týkající se spotřebitelského práva).
Základ národní (vnitrostátní) právní úpravy ochrany spotřebitele představují ustanovení § 1810 a následující občanského zákoníku , která jsou recepcí šesti směrnic Evropských společenství do právního řádu České republiky, mimo jiné i směrnice Rady číslo ze dne datum o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Vymezení pojmu nepřiměřených podmínek (zneužívajících klauzulí) obsahuje § 1813 občanského zákoníku . Oproti příloze směrnice ustanovení § 1814 občanského zákoníku mezi demonstrativně vyjmenovaná nepřípustná ujednání (zneužívající klauzule) výslovně nezahrnuje požadavek na spotřebiteli, který neplní svůj závazek, aby platil nepřiměřeně vysoké odškodné písm. e)). Smluvní ujednání odporující nejen § 1813 občanského zákoníku , ale i směrnici Rady číslo s přílohou je absolutně neplatné dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku , přičemž k takové neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti.
Mezi ujednání týkající se odměny za poskytnutí peněžních prostředků se řadí jednak poplatek za uzavření smlouvy, jednak úroky. V rozporu s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 ve spojení s § 1 odst. 2 občanského zákoníku ) je zpravidla výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (k tomu srovnej například rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ). Sjednaný smluvní úrok ve výši 0. 1 % denně, to je 36,5 % ročně je odpovídající citované judikatuře, a proto soud žalobě v této části vyhověl.
Soud posuzoval především to, zda poplatky za zápůjčku ve výši částka poskytnutých na dobu 20 měsíců jsou přiměřené. Posuzovaný úvěr stojí na poplatcích a úroku celkem částka, což je více než 100 % úvěrové částky. Do celkové výše poplatků a úroků soud započítával i poplatek za hotovostní inkaso splátek, neboť ze znění smlouvy nevyplývá, že by šlo o fakultativní službu, tedy jakýsi nadstandard, jehož sjednání je na volbě úvěrovaného. K otázce přiměřenosti odměny zapůjčitele se vyslovil ve svém rozsudku ze dne 22. 3. 2012 č. j. 101 VSPH 14/2012 -54 Vrchní soud v Praze, který dospěl k závěru, že je nemravný zisk zapůjčitele nad 30 % Zapůjčené částky při zápůjčce trvající 13 měsíců. Pokud tedy si strany sjednaly úrok, tedy odměnu úvěrujícího ve výši částka, což je výše úroků, která podstatně nepřesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (k tomu srovnej například rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ), nelze legálně požadovat další platby ve formě poplatků, jejichž celková výše (částka) je skoro rovna samotné výši úvěru a spolu se sjednaným úrokem tuto výši zcela překračuje! Takovéto ujednání ve smlouvě uzavřené se spotřebitelem se zcela příčí dobrým mravům a nelze mu proto poskytnout soudní ochranu. Žalovaný by tak měl na úvěr zaplatit jistinu a sjednaný úrok, což je celkem částka. Vzhledem k tomu, že žalovaný na úvěr zaplatil již částka, tedy o částka více, dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná a v celém rozsahu ji zamítl.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud na základě skutečnosti, že úspěšnému žalovanému žádné náklady v řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Novém Jičíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.