Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 C 194/2018-95

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr Martinem Rozsypalem v právní věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 5 058 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku částku 2 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 2 500 Kč od datum do zaplacení.

II. Žaloba o zaplacení částky 2 558 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 2 500 Kč od datum do datum se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku částku 2 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 2 500 Kč od [datum] do zaplacení.</b> <b>II. Žaloba o zaplacení částky 2 558 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 2 500 Kč od [datum] do [datum] se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba, IČO, sídlem adresa (dále jen„ PO“) se žalobou podanou dne 28. 2. 2018, ve znění její opravy ze dne 20. 3. 2018, domáhala vůči žalovanému zaplacení částky v celkové výši 5 058 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 2 500 Kč od datum do zaplacení, jakož i náhrady nákladů řízení.

2. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný dne 19. 10. 2016 uzavřel se právnická osoba s.r.o., IČO, sídlem adresa (dále jen„ příjmení“) úvěrovou smlouvu č. 2265496, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut neúčelový úvěr ve výši 2 500 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné smluvní podmínky příjmení. Žalovaný se zavázal vrátit příjmení vedle poskytnuté jistiny poplatek za úvěr ve výši 590 Kč, a to do 8. 11. 2016. Uvedenou povinnost však žalovaný nesplnil, pročež mu příjmení zaslala tři upomínky, za něž mu vyúčtovala poplatek ve výši 1 125 Kč, a současně příjmení vyúčtovala žalovanému smluvní pokutu z důvodu nesplacení celkové dlužné částky do 30 dnů po termínu splatnost, a to ve výši 843 Kč (20 % z dlužné částky). Dne 15. 9. 2017 na základě smlouvy o postoupení pohledávek z téhož dne postoupila příjmení pohledávku za žalovaným na PO, což bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 11. 10. 2017.

3. Usnesením ze dne 2. 10. 2020, č.j. -68, soud připustil, aby na místo PO vstoupila do řízení žalobkyně, neboť to navrhla PO, která po zahájení řízení smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 9. 5. 2019 a dodatkem č. 1 ze dne 26. 6. 2019 převedla žalobou uplatněný nárok na žalobkyni, která se svým vstupem do řízení na straně žalující místo PO souhlasila.

4. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a po celou dobu řízení byl pasivní.

5. Soud věc projednal na jednání konaném dne 16. 2. 2021 podle , (dále jen „ “) v nepřítomnosti účastníků, když se žalobkyně z nařízeného jednání omluvila a žalovaný se k jednání, leč řádně předvolán, bez omluvy nedostavil.

6. Na základě provedeného dokazování byl soudem zjištěn následující skutkový stav:

Žalovaný se příjmení jednal o uzavření smlouvy o úvěru, neboť jí poskytl své osobní a identifikační údaje. příjmení pak vystavila dne 19. 10. 2016 u označenou jako smlouva o úvěru č. 2265496, jejímž předmětem byl závazek příjmení poskytnout žalovanému úvěr ve výši 2 500 Kč na 20 dní s možností za poplatek prodloužit splatnost, a žalovaný se měl zavázat příjmení vrátit částku ve výši 3 090 Kč do 8. 11. 2016. Smlouva nebyla žalovaným žádným způsobem podepsána. V rovněž nepodepsaných smluvních podmínkách bylo sjednáno pro případ porušení povinnosti žalovaného splatit úvěr o déle než 30 dní po splatnosti, oprávnění příjmení požadovat jednorázovou smluvní pokutu ve výši 20 % z dlužné částky. Téhož dne pak příjmení vystavila žalovanému příkaz k úhradě na částku 3 090 Kč do 8. 11. 2016. Dne 19. 10. 2016 odeslala příjmení částku 2 500 Kč na účet č. bankovní účet. Upomínkou ze dne 15. 11. 2016 příjmení vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky 3 340 Kč (včetně poplatku za upomínku ve výši 250 Kč), opětovnou upomínkou ze dne datum vyzývala příjmení žalovaného k úhradě dlužné částky 3 715 Kč, 3. upomínkou k zaplacení dlužné částky ze dne 29. 11. 2016 příjmení vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky 4 215 (včetně poplatku za upomínky ve výši 250 Kč a 375 Kč) a poslední upomínkou ze dne 9. 12. 2016 příjmení vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky 5 058 Kč (včetně poplatku za upomínky ve výši 250 Kč, 375 Kč a 500 Kč). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 9. 2017 postoupila příjmení spornou pohledávku za žalovaným na PO. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 12. 10. 2017 oznámila PO žalovanému, že na ni příjmení postoupila spornou pohledávku. Předžalobní výzvou k úhradě dlužné částky ze dne 7. 11. 2017 žalovaného urgoval k úhradě dluhu zástupce PO Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 9. 5. 2019 postoupila PO spornou pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Jak potvrdila banka, majitelem účtu č. bankovní účet byl žalovaný.

7. Soud se v prvé řadě zabýval aktivní legitimací žalobkyně k podání projednávané žaloby.

8. Podle , (dále jen „ “) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

9. Podle postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

10. Protože příjmení smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 9. 2017 postoupila spornou pohledávku za žalovaným na PO, která smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila spornou pohledávku za žalovaným na žalobkyni, nezbývá než uzavřít, že PO a následně žalobkyni svědčila aktivní legitimace k podání projednávané žaloby, jež tak byla podána osobou oprávněnou.

11. Poté soud přistoupil ke zkoumání merita věci.

12. Soud konstatuje, že žalobkyně neprokázala, že žalovaný se příjmení uzavřel smlouvu o úvěru ve znění, které soudu předložila (či v jakémkoli jiném znění). Znění smlouvy o úvěru je sice co do obsahu v souladu s žalobními tvrzeními (ohledně dlužné částky, poplatku za poskytnutý úvěr, data splatnosti, povinnosti splácet úvěr a důsledků jejího porušení), avšak neobsahuje žádný, ani elektronický podpis žalovaného. Tyto skutečnosti přitom nevyplývají ani z ostatních provedených listinných důkazů. Žalobkyně pak zcela rezignovala na uvedení konkrétních tvrzení o způsobu, jakým měla být smlouva o úvěru uzavřena, když neobsahovala podpis žalovaného. Z provedeného dokazování pak nevyplynulo, že by žalovaný vyslovil se smlouvou o úvěru vystavenou příjmení svůj souhlas jiným způsobem.

13. Ačkoliv smlouva o úvěru může být platně uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (např. internetu) bez nutnosti písemné formy, žalobkyně neprokázala, že žalovaný souhlasil právě s obsahem smlouvy o úvěru, jaký byl žalobkyní tvrzen. Tuto skutečnost nelze zjistit ani z potvrzení o provedení platby ve výši 2 500 Kč právnická osoba, ani z toho, že majitelem účtu, na nějž byly poslány peněžní prostředky ve výši 2 500 Kč, byl v rozhodné době žalovaný. Žádný z důkazů tak neprokázal, že žalovaný požádal o poskytnutí konkrétního úvěru a tento následně přijal. Uzavření smlouvy o úvěru nemůže prokazovat pouze to, že příjmení žalovanému peněžní prostředky zaslala.

14. Jelikož z listin předložených žalobkyní nevyplývá, že by žalovaný skutečně projevil vůli smlouvu o úvěru v podobě tvrzené žalobkyní uzavřít, a žalobkyně se svou omluvenou neúčastí na jednání vzdala dobrodiní soudem poskytovaných poučení podle , dospěl soud k závěru, že žalobkyně jednoznačně neprokázala, že mezi příjmení a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve znění tvrzeném žalobkyní.

15. Podle kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

16. Podle plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

17. Podle dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

18. Podle po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

19. Podle , kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátor, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích (dále jen„ nařízení“) výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

20. Vzhledem k tomu, že soud nemá za prokázané uzavření smlouvy o úvěru, avšak bylo prokázáno, že příjmení žalovanému (na účet, jehož majitelem byl v rozhodné době žalovaný) zaslala částku 2 500 Kč, posoudil soud právní vztah mezi žalobkyní a žalovaným jako bezdůvodné obohacení podle a násl. , jelikož ochuzená (příjmení) přenechala obohacenému (žalovaný) bez právního důvodu částku 2 500 Kč, již žalovaný nevrátil. Žalovaný pak svoji neaktivitou zapříčinil, že v řízení nevyšlo najevo, že by snad uhradil něco více, než uváděla žalobkyně - ničeho, pročež soud v otázce případné úhrady vyšel toliko z žalobních tvrzení. Poněvadž splatnost bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena, uplatní se pravidlo podle , podle něhož může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu. Splatnost povinnosti vydat bezdůvodné obohacení tak nastane na výzvu věřitele. Z provedeného dokazování však nevyplynulo, že by žalobkyně, resp. příjmení nebo PO žalovaného vyzvaly k zaplacení dlužné částky. K žalobě sice bylo přiloženo několik upomínek – včetně předžalobní výzvy – adresovaných žalovanému, v nichž byl žalovaný vyzýván k úhradě dlužné částky, avšak žalobkyně již k žalobě nepřipojila žádné doklady svědčící o tom, že tyto upomínky byly žalovanému skutečně odeslány. Soud tak vyšel z toho, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky až doručením žaloby, jež mu byla doručena dne 9. 7. 2018. Dnem následujícím se pak žalovaný ocitl v prodlení ( věta první ), pročež žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalovaném za dobu prodlení úrok z prodlení podle ve výši stanovené v  nařízení ve znění účinném k prvnímu dni prodlení.

21. Na základě shora uvedeného tak plyne, že žaloba je důvodná pouze zčásti, pročež soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku (bezdůvodné obohacení) ve výši 2 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení. Žalobu pak ve zbývající části neshledal oprávněnou, a proto ji co do částky 2 558 Kč představující plnění vyplývající ze smlouvy, jejíž uzavření nebylo prokázáno, a do zákonného úroku z prodlení z částky 2 500 Kč od datum do datum, neboť v tomto období nebyl žalovaný v prodlení, jako bezdůvodnou zamítl.

22. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle a stanovil zákonnou třídenní pariční lhůtu, jelikož pro stanovení lhůty v jiné délce neshledal žádného důvodu.

23. Současně soud rozhodl o právu na náhradu nákladů řízení tak, že podle rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť poměr úspěchu a neúspěchu ve věci byl u obou účastníků v zásadě shodný.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).

Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, lze se po právní moci rozsudku domáhat výkonu rozhodnutí u soudu, nebo prostřednictvím exekuce.