Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
70 C 351/2019-38
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr Radkou Nekolovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 2 197 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 690 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z částky 1 690 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do zaplacení částky 507 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z částky 2 197 Kč od datum do datum a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z částky 507 Kč od datum do zaplacení zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 801,68 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 690 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z částky 1 690 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do zaplacení částky 507 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z částky 2 197 Kč od [datum] do [datum] a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z částky 507 Kč od [datum] do zaplacení zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 801,68 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 2 197 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že se žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (webových stránek) uzavřela smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalovanému poskytla dne datum částku 1 690 Kč. Úvěr byl splatný dne datum spolu se sjednaným poplatkem za čerpání úvěru ve výši 507 Kč. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
3. Po skutkové stránce soud zjistil, že žalovaný elektronicky jednal s žalobkyní o uzavření smlouvy, když na základě těchto jednání byla žalovanému dočasně poskytnuta částka 1 690 Kč na jeho bankovní účet. Žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k jejímu vrácení do tří dnů, výzvu předala k poštovní přepravě dne datum.
4. Pokud jde o tvrzení žalobkyně, že s žalovaným byla uzavřena úvěrová smlouva, tak v této části se žalobkyni svá tvrzení prokázat nepodařilo. V listinných důkazech, které žalobkyně k důkazu navrhla a soud je při nařízeném jednání provedl, je sice obsažen text obsahově odpovídající tvrzením žalobkyně, z těchto listin však nevyplývá, že by tyto byly žalovanému známy a byly jím písemně akceptovány, resp. že by na nich, případně na jiném akceptačním písemném projevu vůle žalovaného, byl připojen jeho elektronický podpis (§ 562 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , dále jen„ NOZ“). Za této situace soud uzavřel, že z těchto listin nelze zjistit, že by účastníky skutečně byla uzavřena smlouva ve znění předloženém žalobkyní. Z tohoto důvodu žalobkyně neunesla břemeno důkazní ohledně uzavření úvěrové smlouvy (s poplatkem). Žalobkyně se dobrodiní soudem poskytovaných poučení dle § 118a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. ”), dobrovolně vzdala tím, že se k jednání soudu po omluvě nedostavila, a jde proto jen k její tíži, že jí příslušná poučení poskytnuta být nemohla. Z důvodu neunesení břemene důkazního proto soud žalobu v části pod výrokem II. rozsudku zamítl.
5. Vzhledem k tomu, že žalobkyně prokázala poskytnutí finančních prostředků žalovanému ve výši 1 690 Kč, posoudil soud vztah mezi účastníky jako vztah z bezdůvodného obohacení (§ 2991 a násl. NOZ ). Ochuzenou (žalobkyní) byla bez právního důvodu přenechána obohacenému (žalovanému) věc určená podle druhu (částka 1 690 Kč), k jejímuž vrácení byl žalovaný vyzván (§ 1958 NOZ ) do tří dnů, přičemž výzva žalobkyně byla předána k poštovní přepravě dne datum. Dle § 573 NOZ se má za to, že došlá zásilka odeslaná prostřednictvím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Dle této domněnky tak zásilka obsahující výzvu k zaplacení žalovanému došla dne datum, žalovaný byl proto povinen zaplatit do datum. Dnem následujícím, tedy datum, se žalovaný dostal do prodlení a žalobkyně je tak oprávněna požadovat zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky (§ 1970 NOZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , ve znění účinném k prvnímu dni prodlení). Soud proto žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni vedle dlužné jistiny 1 690 Kč i úrok z prodlení dle nařízení z dlužné jistiny od prvního dne prodlení až do zaplacení. Vzhledem k tomu, že soud posoudil vztah mezi účastníky jako bezdůvodné obohacení, žalobu co do nároku na poplatek za čerpání úvěru včetně příslušenství a úroků z prodlení z jistiny předcházející dni následujícímu po splatnosti uvedené ve výzvě ke splnění dluhu zamítl.
6. Pro úplnost soud směrem k žalobkyni uvádí, že rozsudek pro zmeškání nemohl být vydán, neboť pro takový postup nebyly splněny procesní podmínky, když žalobkyně se k jednání nedostavila (viz § 153b odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení z větší části úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 801,68 Kč, přičemž tato částka představuje 53,84 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 76,92 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 23,08 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 197 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí věci, sepis žaloby, předžalobní výzva) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
8. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce.
9. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, bude možné se domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí u soudu, nebo prostřednictvím exekuce.