Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

18 C 47/2021-40

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Leonou Poplerovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupené advokátem titul. jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalované: osobní údaje žalované

bytem adresa žalované

o zaplacení 32 356 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Řízení se, co do částky kapitalizovaného úroku ve výši 4 240 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 24 000 Kč od 15. 10. 2019 do 5. 10. 2020, smluvní pokuty 8 256 Kč a poplatku ve výši 100 Kč, zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 24 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p.a. od 6. 10. 2020 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci na nákladech řízení částku 3 896,50 Kč, do 3 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně titul. jméno příjmení.

Odůvodnění:

<b>I. Řízení se, co do částky kapitalizovaného úroku ve výši 4 240 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 24 000 Kč od 15. 10. 2019 do 5. 10. 2020, smluvní pokuty 8 256 Kč a poplatku ve výši 100 Kč, zastavuje.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 24 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p.a. od 6. 10. 2020 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b> <b>III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci na nákladech řízení částku 3 896,50 Kč, do 3 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [titul]. [jméno] [příjmení].</b>

1. Žalobkyně se žalobou doručenou k podepsanému soudu dne 9. 11. 2010 domáhala po žalované zaplacení částky 32 356 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalobkyně uzavřela s žalovanou dne 10. 10. 2019 smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě žalované poskytla úvěr ve výši 24 000 Kč, přičemž se žalovaná zavázala vrátit společně s úrokem ve výši 4 240 Kč, celkem tedy částku 52 240 Kč, a to do 14. 10. 2019. Žalovaná o půjčku žádala online na internetových stránkách webová adresa, kde k uzavření smlouvy došlo okamžikem přijetí návrhu smlouvy potvrzením volby„ potvrdit“ v uživatelském profilu žalované na internetových stránkách žalobkyně. V případě prodlení pak se žalovaná zavázala uhradit jednak smluvní pokutu ve výši 0,1% z jistiny za každý den prodlení a dále pak částku 50 Kč za každou upomínku. Žalovaná však částku neuhradila řádně a včas, resp. neuhradila na úvěr ničeho. Dlužná částka se tak skládá z

nesplacené jistiny ve výši 24 000 Kč

obchodního úroku ve výši 4 240 Kč

smluvní pokuty ve výši 1 056 Kč ke dni 28. 11. 2019, resp. 8 256 Kč ke dni 25. 9. 2020

poplatků za upomínání ve výši 100 Kč.

Žalobkyně požaduje dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny. Žalovaná do současné doby dluh neuhradila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Žalobkyně k výzvě soudu, aby doplnila tvrzení, jak posoudila před poskytnutím úvěru schopnost žalované úvěr splácet, vzala žalobu částečně zpět, a proto soud řízení v rozsahu provedeného částečného zpětvzetí zastavil dle (tak jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku), když souhlasu žalované nebylo třeba, neboť se tak stalo před zahájením řízení.

4. Žalobkyně současně s provedeným částečným zpětvzetím uvedla, že svá skutkové tvrzení překvalifikovává na žalobu z titulu bezdůvodného obohacení a tvrdila, že žalované byla dne 24. 9. 2019 poskytnuta částka 19 000 Kč a dne 10. 10. 2019 částka 5 000 Kč, což doložila výpisy z účtu. Žalovaná však ani přes výzvy tuto částku žalované nevrátila, proto se domáhá zaplacení částky 24 000 Kč s úrokem z prodlení od 6. 10. 2020 (den následující po výzvě k úhradě).

5. Podle ust. § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

Podle odst. 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

6. Podle ust. § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

7. Podle ust. § 1969 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

8. Podle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. Z y nazvané Smlouva o úvěru ze dne 10. 10. 2019 číslo bylo zjištěno, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 24 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutou částku vrátit i s úrokem ve výši 322,42 % p.a., tj. 4 240 Kč do 20 dnů ode dne jejího poskytnutí. Dále bylo zjištěno, že za opožděnou platbu je sjednána smluvní pokuta z dlužné částky za každý den prodlení ve výši 0,1 %, dále pak mimo jiné i 50 Kč za každou jinou písemnou upomínku.

10. Z výpisu z běžného účtu věřitele bylo zjištěno, že žalované dne 24. 9. 2019 byla poukázána částka 19 000 Kč a dále dne 10. 10. 2019 částka 5 000 Kč.

11. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba je po provedeném částečném zpětvzetí důvodná.

12. Žalobkyně změnila právní kvalifikaci žalobního žádání a domáhala se nároku z titulu bezdůvodného obohacení. Soud předloženou smlouvu o úvěru posoudil jako absolutně neplatnou, neboť z tvrzení a z předložených listin nebylo prokázáno, že by před poskytnutím úvěru provedla žalobkyně dostatečné ověření úvěryschopnosti žalované poskytnutý úvěr splácet. Tato absolutní neplatnost smlouvy vychází mimo jiné ze o spotřebitelském úvěru a z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. , rozsudek sp. zn. ) i Nejvyššího správního soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. ), nedávno jej pak výslovně zdůraznil Ústavní soud ČR ve svém nálezu sp. zn. ze dne 26. 2. 2019, kdy uvedl, že„ poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková‘‘. Nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v článku 36 odst. 1 d. Tato uvedená rozhodnutí se v zásadě týkala posouzení úvěruschopnosti dle režimu , o spotřebitelském úvěru, ve znění platném a účinném do 30. 11. 2016 (viz citovaného zákona), nicméně nutno zdůraznit, že důvod ke změně náhledu, pokud jde o důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele v podobě absolutní neplatnosti smlouvy, zde zjevně není ani při posouzení dané otázky dle O tom jednoznačně svědčí rozsudek SDEU (druhého senátu) z 5. 3. 2020 ve věci C -679/18, z něhož plyne, že„ články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/ musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnout jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době‘‘.

13. Soud tedy uzavřel, že nárok žalobkyně vůči žalované se podřadí režimu bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1,2 o.z., podle něhož je žalovaná povinna žalobkyni vrátit to, co od ní obdržela a doposud nevrátila jako svůj majetkový prospěch získaný bez právního důvodu a proto soud uložil žalované zaplatit pouze částku 24 000 Kč, která byla žalované poskytnuta a žalovaná ji do současné doby nevrátila. Současně žalované byla uložena povinnost zaplatit i úrok z prodlení z této částky ve výši stanovené nař. vl. č. a to od 6. 10. 2020, tj. ode dne následujícího po výzvě k úhradě (výrok II.).

14. O nákladech řízení rozhodl soud dle , neboť žalobkyně byla v řízení úspěšná. Náklady žalobkyně byly představovány:

zaplaceným soudním poplatkem v částce 1 295 Kč,

odměnou advokáta za 3 úkony právní pomoci po 500 Kč dle § 11 odst. 1 písm. a), d), § 14b odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/96 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ve věci samé – podání žaloby, částečné zpětvzetí),

odměnou advokáta ve výši jedné poloviny za jednoduchou výzvu k plnění ve výši 250 Kč dle , vyhl. č. 177/96 Sb. ve spojení s  ,

náhradou jeho hotových výdajů za 4 úkony právní pomoci po 100 Kč dle vyhl. č. ,

s ohledem na skutečnost, že zástupce žalobkyně je plátcem DPH, zvyšují se dle ust. náklady řízení o DPH vypočtenou z odměny zástupce za zastupování a z náhrad hotových výdajů, neboť tuto částku je zástupce povinen odvést dle , o dani z přidané hodnoty.

Žádné mimořádné okolnosti případu, pro které by soud ve smyslu výjimečně nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, zjištěny ani tvrzeny nebyly. Ze všech těchto důvodů tedy soud uložil žalované nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 3 896,50 Kč.

15. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. věty před středníkem , když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení prostřednictvím podepsaného soudu ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka Pardubice, písemně, dvojmo.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.