Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (5)No categories available
9 C 40/2021-60
Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudkyní JUDr Alicí Havránkovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 1.500 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 1.500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1.500 Kč od 25. 4. 2015 do zaplacení, vše do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 1.489 Kč do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 1.500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1.500 Kč od 25. 4. 2015 do zaplacení, vše do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 1.489 Kč do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.
1. Návrhem doručeným soudu dne 22. 5. 2020 se žalobce domáhal vůči žalovanému zaplacení 1.500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1.500 Kč od
25. 4. 2015 do zaplacení, ze smlouvy o zápůjčce uzavřené dne 15. 4. 2015 mezi právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, a žalovaným, jejíž nedílnou součástí byly Obchodní podmínky, a na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 1.500 Kč na bankovní účet, který žalovaný uvedl v žádosti o zápůjčku. Žalobce uvedl, že smlouva byla uzavřena prostředky elektronické komunikace na dálku na internetových stránkách právního předchůdce žalobce, resp. formou zprávy SMS. Žalovaný se zavázal vrátit zápůjčku spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky do 24. 4. 2015. Žalovaný ničeho neuhradil a dostal se do prodlení. Žalobce požadoval úhradu dlužné jistiny a zákonného úroku z prodlení, poplatek za poskytnutí zápůjčky nepožadoval. Žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu k úhradě dlužné částky dne 11. 3. 2020.
2. Okresní soud v Jablonci nad Nisou vydal ve věci elektronický platební rozkaz, kterým žalobě zcela vyhověl. Platební rozkaz byl podle § 173 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen
„o. s. ř. “) za použití § 174 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. zrušen.
3. Usnesením Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 30. 11. 2020 byl spis postoupen Okresnímu soudu v Prostějově jako soudu místně příslušnému.
4. Žalovaný byl vyzván, aby se k žalobnímu návrhu vyjádřil, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti na svoji obranu a navrhl k prokázání svých tvrzení důkazy. Byla mu stanovena lhůta 15 dnů, která uplynula marně.
5. Žalovaný byl dále vyzván, aby se vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání (§ 115a o. s. ř. o. s. ř. ) a soud vyhlásil rozsudek ve věci, aniž by byl jako účastník řízení o vyhlášení rozsudku předem vyrozuměn. Soud mu stanovil pro vyjádření se lhůtu 15 dnů a poučil jej o důsledcích nečinnosti, které povedou k rozhodnutí věci bez nařízení jednání. Žalovanému uplynula lhůta marně.
6. Soud dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro rozhodnutí věci bez nařízení jednání a vycházejíc z obsahu spisu zjistil následující skutkový stav. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společností právní předchůdce žalobce a žalobcem dne 21. 12. 2017 byla prokázána aktivní legitimace žalobce. Z žádosti o zápůjčku označené jako„ název zápůjčky“ číslo bylo zjištěno, že žalovanému byla dne 15. 4. 2015 schválena žádost o zápůjčku ve výši 1.500 Kč a téhož dne („ pay date“) mu byla zápůjčka také poskytnuta. Splatnost zápůjčky („ due date“) byla stanovena ke dni 24. 4. 2015. Ve spise se nenachází žádný doklad o úhradě dlužné částky žalovaným.
7. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
8. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. (§ 1968 věta prvá o. z.)
9. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví Vládní nařízení. Neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výši takto stanovená. (§ 1970 o. z.)
10. Podle § 2 písm. e) část věty před středníkem zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru, se tento zákon nevztahuje na odloženou platbu, půjčku, úvěr nebo jinou obdobnou finanční službu s celkovou výší nižší než 5.000 Kč.
11. Soud posoudil shora zjištěný skutkový stav ve smyslu výše uvedených hmotněprávních ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Žalobce je právním nástupcem původního věřitele žalovaného, který se žalovaným uzavřel smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytl žalovanému bezhotovostně zápůjčku v bagatelní výši 1.500 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku právnímu předchůdci žalobce vrátit do 24. 4. 2015, avšak svému závazku nedostál, ocitl se v prodlení a nereagoval ani na výzvy žalobce o úhradu dlužné částky. Žalobce, jako právní nástupce původního věřitele, který své závazky ze smlouvy o zápůjčce splnil, má právo na zaplacení částky poskytnutých finančních prostředků ve výši 1.500 Kč a také na úrok z prodlení z této částky v zákonné výši od 25. 4. 2015, neboť žalovaný prodlel, a jeho prodlení trvá stále. Bylo proto rozhodnuto, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
12. Od výroku I. se odvíjí výrok nákladový. Žalobce byl úspěšný a má proto právo na náhradu vzniklých nákladů řízení ve výši zaplaceného soudního poplatku 400 Kč, nákladů právního zastoupení z tarifní hodnoty 1.500 Kč, a to za tři úkony právní služby po 200 Kč, a tři režijní paušály po 100 Kč, vše dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve výši 189 Kč, neboť právní zástupce žalobce je plátcem DPH. O nákladech žalobce, které byly přisouzeny neúspěšnému žalovanému, rozhodl soud, jak uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku podle § 142 a 142a o.s.ř. Ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. soud aplikoval proto, že se v dané věci jedná o opakovaně uplatňovaný nárok téhož žalobce ustáleným žalobním návrhem ve skutkově i právně shodných věcech. Lhůty k plnění soud stanovil v prodloužené lhůtě v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné. (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. )
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.