Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
36 C 7/2021-41
Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudcem Mgr Bc Martinem Havlíkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 4 976 Kč
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 976 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně titul. jméno příjmení náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 976 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně [titul]. [jméno] [příjmení] náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované uhradit jí částku ve výši 4 976 Kč z titulu smluvní pokuty za nevrácená zařízení, 976 Kč z titulu nesplacených splátek za nájem zařízení včetně poplatku za odpojení z důvodu nedoplatku ve výši 500 Kč a náhrady nákladů řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne 27. 5. 2017 byla mezi právním předchůdcem žalobkyně (právnická osoba) a žalovanou uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací číslo jejíž nedílnou součástí byly všeobecné podmínky poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací společnosti právnická osoba V rámci uzavřené smlouvy byl sjednán nájem přijímacích zařízení název zařízení anonymizováno 6 slov: příjmení: anonymizována dvě slova právnická osoba anonymizováno 5 slov: číslo příjmení), převzetí obou zařízení potvrdila žalovaná podpisem zakázkového listu ze dne. Žalovaná porušila svoji povinnost vyplývající ze smlouvy tím, že neplatila řádně poplatky za poskytnuté služby elektronických komunikací (nájem). Vzhledem k uvedenému v souladu čl. 2 číslo všeobecných obchodních podmínek žalobkyně jednostranně ukončila smluvní vztah založený smlouvou, a to odstoupením od smlouvy ze dne 7. 8. 2018, žalovaná byla zároveň vyzvána k vrácení zařízení ve stanovené lhůtě s upozorněním na možnou sankci v podobě smluvní pokuty, nebude-li tato povinnost splněna. Dle čl. 7 4. všeobecných obchodních podmínek je uživatel povinen vrátit dočasně poskytnuté zařízení žalobce nejpozději do 7 dnů od data ukončení smlouvy. Jestliže účastník nevrátí zařízení poskytovatele ve lhůtě uvedené v odstavci 7. 4. nebo je vrátí ve stavu nefunkčním nebo ve stavu, který zjevně neodpovídá běžnému opotřebení, je žalobce oprávněn vyúčtovat účastníkovi jednorázovou smluvní pokutu dle ceníku za nevrácené zařízení. Žalovaná zařízení nevrátila, poskytovateli tedy vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty v celkové výši 2 x 2 000 Kč dle ceníku za obě zařízení. Smluvní pokuta uhrazena nebyla. Další část nároku činí platby nájemného za poskytnutá zařízení po 70 Kč měsíčně za každé zařízení, kdy nebyly uhrazeny splátky splatné do 5. 4. 2018, 5. 5. 2018, 5. 6. 2018 a 5. 7. 2018 v celkové výši 560 Kč a dále se žalobkyně domáhá zaplacení poplatku ve výši 500 Kč poníženého o částku 84 Kč, tj. poplatku ve výši 416 Kč za odpojení z důvodu nedoplatku, jehož výše vyplývá z ceníku. Předchůdce žalobkyně zanikl v důsledku fúze sloučením s žalobkyní jako společností nástupnickou, na kterou ke dni 1. 4. 2020 přešlo veškeré jmění předchůdce žalobkyně. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani po výzvě zástupce žalobkyně ze dne 12. 5. 2020.
2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.
3. Jelikož žalobkyně předložila spolu se žalobou dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí soudu ve věci bez nařízení jednání podle § 115a o.s.ř. , dotázal se soud účastníku, zda s tímto postupem souhlasí. Žalobkyně výslovně souhlasila s takovýmto postupem, žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, soud tedy její souhlas předpokládal podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a jednání ve věci nenařizoval.
4. Na základě předložených listinných důkazů, a to smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací číslo ze dne 27. 5. 2017, ceníku služeb právnická osoba, zakázkového listu ze dne 26. 5. 2017 podepsaného žalovanou a zakázkového listu ze dne 28. 6. 2018, všeobecných obchodních podmínek, odstoupení od smlouvy ze dne 7. 8. 2018, výzvy k úhradě dluhu ze dne 12. 5. 2020, dále pak z vyúčtování číslo vyúčtování číslo vzal soud v daném případě za spolehlivě zjištěné, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky právního předchůdce žalobkyně. Na základě citované smlouvy právní předchůdce žalobkyně pronajal žalované dvě přijímací zařízení a to název zařízení anonymizováno 6 slov: příjmení: anonymizována dvě slova právnická osoba anonymizováno 5 slov: číslo příjmení za účelem využívání veřejně dostupných služeb elektronických komunikací dodávaných na základě smlouvy. Převzetí zařízení žalovaná potvrdila podpisem zakázkového listu ze dne 26. 5. 2017. Žalovaná se současně ve smlouvě zavázala hradit předchůdci žalobkyni za nájem poskytnutého zařízení částku ve výši 70 Kč za každé zařízení. Soud má dále za zjištěné, že právní předchůdce žalobkyně od smlouvy pro neplnění povinností ze stany žalované odstoupil. Ve lhůtě 7 dnů od data ukončení smlouvy byla žalovaná povinna v souladu s čl. 7 4. všeobecných obchodních podmínek vrátit dočasně poskytnutá zařízení. Vzhledem k tomu, že žalovaná tuto svoji povinnost nesplnila, vznikl předchůdci žalobkyně nárok na úhradu jednorázové smluvní pokuty, dle sazebníku v částce 2 000 Kč za každé zařízení. Předchůdce žalobkyně dále vyúčtováními číslo vyúčtoval žalované částky ve výši 8 x 70 Kč za pronájem zařízení a 1 x 416 Kč představující poplatek za odpojení z důvodu nedoplatku, jehož výše vyplývá z přiloženého ceníku s tím, že tato částka byla ponížena o částku 84 Kč, lhůty splatnosti odpovídají žalobním tvrzením. Ze zakázkového listu ze dne 28. 6. 2018 vyplývá, že se do bydliště žalované dostavil technik za účelem odpojení služeb. Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá z jejích tvrzení a ze stavu v obchodním rejstříku. Předžalobní upomínkou ze dne 12. 5. 2020 byla žalovaná vyzvána zástupcem žalobkyně k zaplacení dlužné částky.
5. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále též jen „občanský zákoník “) platí že, nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.
6. Podle § 2048 občanského zákoníku platí, že ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
7. Soud na základě předložených listin dospěl k závěru o důvodnosti podané žaloby. Mezi stranami vznikl uzavřením smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací závazek v podobě nájmu shora specifikovaných zařízení, jíž se předchůdce žalobkyně zavázal žalované poskytnout specifikovaná zařízení za účelem využívání veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, a žalovaná se zavázala za nájem zařízení hradit předchůdci žalobkyně nájemné ve výši 70 Kč za každé zařízení měsíčně. Z listin předložených žalobkyní bylo zjištěno, že předchůdce žalobkyně splnil svou povinnost předat předmět nájmu (specifikovaná zařízení) žalované k užívání, avšak žalovaná neuhradila splatná vyúčtování za nájmy zařízení v rozporu se shora citovaným ust. § 2201 občanského zákoníku , čímž se s odkazem na ust. § 1970 občanského zákoníku dostala do prodlení s plněním svých povinností. Mezi stranami byla dále utvrzena povinnost žalované v případě porušení jejích smluvních povinností zaplatit předchůdci žalobkyně smluvní pokutu ve výši 2 000 Kč za každé nevrácené zařízení. Dle žalobních tvrzení žalovaná dosud předchůdci žalobkyně nevrátila předmětná zařízení v rozporu s čl. 7 4. všeobecných obchodních podmínek, v důsledku čehož vznikl předchůdci žalobkyně nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 2 000 Kč za každé nevrácené zařízení. Žalovaná zůstala v řízení zcela pasivní a na svou obranu ničeho neuvedla. V tomto kontextu dále soud uvádí, že ujednání o smluvní pokutě soud shledal ještě přiměřeným, neboť tím, že žalovaná dosud nevrátila předmětná zařízení, která předchůdce žalobkyně poskytuje svým zákazníkům jako předmět nájmu, fakticky připravila předchůdce žalobkyně o možný další příjem z nájmu za nevrácená zařízení jiným osobám. Dále soud pro úplnost odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 1192/2019 dle kterého platí, že„ ujednání stran, které vznik práva na smluvní pokutu váže kromě porušení právní povinnosti na další právní skutečnosti, není dle § 1 odst. 2 o. z. zakázáno a je tedy přípustné“; (...) „zákon nezakazuje, aby strany vznik práva na zaplacení smluvní pokuty kromě porušení povinnosti dlužníkem vázaly i na odstoupení od smlouvy věřitelem.“. Současně je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni poplatek spojený s odpojením od služeb z důvodu jejích nedoplatků na nájmy zařízení, ke kterému se smluvně zavázala a jehož výše vyplývá z přiloženého ceníku. Soud tedy s ohledem na shora řečené žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovanou zavázal povinnostmi uvedenými ve výroku I. tohoto rozsudku. Výše úroků z prodlení požadovaná žalobkyní neodporuje ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
8. O náhradě nákladů řízení rozhodoval soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. , když žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a má proto právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč, dále pak odměně za tři úkony právní služby po 200 Kč a 3 paušální náhrady po 100 Kč a DPH 21% z úkonů advokáta a paušálních náhrad, to vše dle vyhl. č. 177/1996 Sb. , když hodnota úkonu i paušální náhrady je účtována dle ustanovení § 14b odst. 1 , odst. 5 písm. a) citované vyhlášky, tj. náklady řízení představují částku v celkové výši 1 489 Kč. Žalovaná je s ohledem na výše řečené povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení k rukám jejího zástupce dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
9. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. a žalované bylo uloženo splnit veškeré povinnosti dle tohoto rozsudku v běžné třídenní lhůtě.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.