Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
9 C 359/2020-63
Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudkyní JUDr Alicí Havránkovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 1.000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 1.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 15. 5. 2020 do zaplacení, vše do patnácti dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se v příslušenství, a to zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1.000 Kč od 7. 12. 2014 do 14. 5. 2020 zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 1.489 Kč do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 1.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 15. 5. 2020 do zaplacení, vše do patnácti dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se v příslušenství, a to zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1.000 Kč od 7. 12. 2014 do 14. 5. 2020 zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 1.489 Kč do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Návrhem doručeným soudu dne 11. 8. 2020 se žalobce domáhal vůči žalovanému zaplacení 1.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 1.000 Kč od
7. 12. 2014 do zaplacení, ze smlouvy o zápůjčce uzavřené dne 19. 11. 2014 mezi právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, a žalovaným, jejíž nedílnou součástí byly Obchodní podmínky: Na jejím základě byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 1.000 Kč na bankovní účet, který žalovaný uvedl v žádosti o zápůjčku. Dle žaloby byla smlouva uzavřena prostředky elektronické komunikace na dálku na internetových stránkách právního předchůdce žalobce, resp. formou zprávy SMS. Žalovaný se zavázal vrátit zápůjčku spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky do 6. 12. 2014. Žalovaný ničeho neuhradil a dostal se do prodlení. Žalobce požadoval úhradu dlužné jistiny a zákonného úroku z prodlení, poplatek za poskytnutí zápůjčky nepožadoval. Žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu k úhradě dlužné částky dne 7. 5. 2020.
2. Žalovaný byl vyzván, aby se k žalobnímu návrhu vyjádřil, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti na svoji obranu a navrhl k prokázání svých tvrzení důkazy. Byla mu stanovena lhůta 15 dnů, která uplynula marně.
3. Žalovaný byl vyzván, aby se vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání (§ 115a o. s. ř. o. s. ř. ) a soud vyhlásil rozsudek ve věci, aniž by byl jako účastník řízení o vyhlášení rozsudku předem vyrozuměn. Soud mu stanovil pro vyjádření se lhůtu 15 dnů a poučil jej o důsledcích nečinnosti, které povedou k rozhodnutí věci bez nařízení jednání. Žalovanému uplynula lhůta marně.
4. Soud dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro rozhodnutí věci bez nařízení jednání a vycházejíc z obsahu spisu zjistil následující skutkový stav. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společností právní předchůdce žalobce a žalobcem dne 21. 12. 2017 byla prokázána aktivní legitimace žalobce. Z žádosti o zápůjčku označené jako„ název zápůjčky“ číslo prohlášení číslo bylo zjištěno, že žalovanému byla dne 19. 11. 2014 schválena žádost o zápůjčku ve výši 1.000 Kč a téhož dne („ pay date“) mu byla zápůjčka také poskytnuta. Splatnost zápůjčky („ due date“) byla stanovena ke dni 6. 12. 2014. Ve spise se nenachází žádný doklad o úhradě dlužné částky žalovaným.
5. Podle § 2390 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
6. Podle § 1 zák. č. 145/2010 Sb. , účinného ke dni uzavření smlouvy o zápůjčce, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr, nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.
7. Podle § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí je zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr neplatná.
8. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákona, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
10. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
11. Na základě shora zjištěného skutkového stavu ve smyslu výše uvedených hmotněprávních ustanovení, soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze v rozsahu odpovídajícím výši bezdůvodného obohacení, které žalovaný přijal jako majetkový prospěch poskytnutý bez právního důvodu. Soud přitom vycházel z tvrzení žalobce, podle kterých žalovaný čerpal 1.000 Kč a neuhradil ničeho. Obsah smlouvy a okolnosti jejího uzavření je nutno, s ohledem na postavení žalovaného jako slabší smluvní strany (spotřebitele), posoudit podle ustanovení občanského zákoníku i podle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy. Bylo tedy nutno posoudit, zda žalobce, resp. jeho právní předchůdce, jako věřitel postupoval před uzavřením smlouvy v souladu s tehdy platnou právní úpravou (§ 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. ) a aktuální judikaturou Soudního dvora (rozsudek ze dne 5. 3. 2020, C -679/18), podle kterých byl jako věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele (žalovaného) splácet spotřebitelský úvěr a to na základě dostatečných informací získaných jak od spotřebitele (žalovaného), tak nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Žalobce předloženými listinami však neprokázal, že by jeho právní předchůdce jako věřitel učinil potřebné kroky za účelem zjištění skutečné majetkové situace žalovaného, například lustraci v dostupných registrech dlužníků, zda u nich žalovaný není evidován, či náhledem do exekučního rejstříku. Soud proto dospěl k závěru, že ze strany právního předchůdce žalobce jako věřitele nedošlo k odbornému posouzení úvěruschopnosti dlužníka (žalovaného). Smlouvu o zápůjčce shledal proto soud v důsledku výše uvedeného neplatnou a rozhodl o povinnosti žalovaného vrátit žalobci pouze bezdůvodné obohacení ve výši 1.000 Kč, a protože byl žalobcem k vrácení dlužné částky vyzván písemně dne 7. 5. 2020, bylo rozhodnuto i o povinnosti žalovaného zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení z dlužné částky ode dne následujícího po uplynutí lhůty k plnění v této výzvě (15. 5. 2020) do zaplacení. Z důvodu neplatné smlouvy o zápůjčce žalobci nárok na zákonný úrok z prodlení od data splatnosti pohledávky do 14. 5. 2020 nevznikl a žaloba byla proto ve zbývající části jako nedůvodná zamítnuta.
12. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , podle kterého měl-li účastník úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. Náklady žalobce sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu (dále jen „a. t.“) z tarifní hodnoty 1.000 Kč, za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. po 200 Kč, tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a 21 % daně z přidané hodnoty ve výši 189 Kč, tj. celkem 1.489 Kč.
13. Lhůty k plnění soud stanovil v prodloužené lhůtě v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné. (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. )
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.