Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
116 C 288/2018-44
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní titul Ivanou Josiekovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o: 68 184,79 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 46 598 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 038 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 46 598 Kč ve výši 8,05 % ročně od 23. 6. 2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobkyně.
II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá zaplacení částky 21 586,79 Kč, zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 34 979,23 Kč, úroku ve výši 36,85 % ročně z částky 59 007,79 Kč od 23. 6. 2018 do zaplacení, zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 871,94 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 21 586,79 Kč ve výši 8,05 % ročně od 23. 6. 2018 do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 46 598 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 038 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 46 598 Kč ve výši 8,05 % ročně od 23. 6. 2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobkyně.</b> <b>II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá zaplacení částky 21 586,79 Kč, zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 34 979,23 Kč, úroku ve výši 36,85 % ročně z částky 59 007,79 Kč od 23. 6. 2018 do zaplacení, zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 871,94 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 21 586,79 Kč ve výši 8,05 % ročně od 23. 6. 2018 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobou došlou soudu dne 22. 6. 2018 se žalobkyně domáhá zaplacení shora uvedené částky. Žalobkyně je ve sporu aktivně legitimována na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené se společností právnická osoba, přičemž postoupení bylo žalovanému oznámeno. Dne 11. 5. 2016 byla uzavřena úvěrová smlouva číslo žalovaný čerpal 60 000 Kč se závazkem uhradit 84 měsíčních splátek po 2 201 Kč, se splatností 1. splátky 15. 6. 2016. K čerpání došlo dne 12. 5. 2016. Úroková sazba činila 36,85 % p. a.. Žalovaný uhradil 13 402 Kč. Vzhledem k tomu, že porušil podmínky smlouvy byl úvěr zesplatněn ke dni 11. 5. 2017, což bylo žalovanému řádné oznámeno. Žalovaný dluží žalobkyni částku 68 184,79 Kč představující jistinu 59 007,79 Kč, poplatky 195 Kč, poplatky za pojištění 804 Kč, náklady vymáhání 330 Kč, smluvní pokutu 7 848 Kč. Žalobkyně dále požaduje kapitalizovaný úrok ve výši 36,85 % ročně za dobu od 12. 5. 2017 do 22. 6. 2018 ve výši 34 979,23 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 5 909,94 Kč za dobu od 26. 5. 2017 do 22. 6. 2018. Do budoucna požaduje žalobkyně jak zákonný, tak smluvní úrok z prodlení, a to od 23. 6. 2018 do zaplacení. Podáním ze dne 30. 3. 2021 žalobkyně doplnila své podání, s tím, že při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházela ze sdělení klienta, který má příjem 20 000 Kč, výdaje na bydlení 5 709 Kč, životní minimum 2 400 Kč, je rozvedený, bez vyživovací povinnosti a bydlení má vlastní. Byla provedena kontrola osoby žalovaného v registru příjmení, kde neměl záznam, stejně jako v registru NRKI.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, soud jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání omluvila.
3. Soud provedl dokazování a vzal za prokázáno: Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne 11. 5. 2016 uzavřena smlouva o úvěru číslo žalovanému poskytnut úvěr ve výši 60 000 Kč, se závazkem tento splatit v 84 měsíčních splátkách po 2 201 Kč, s úrokovou sazbou 36,85 Kč. Úvěr byl poskytnut, uhrazeno bylo pouze 13 402 Kč (viz smlouva o úvěru, obchodní podmínky, výpis čerpání splátek a úhrad). Žalovaný úvěr řádně nesplácel, tento byl zesplatněn dopisem ze dne 11. 5. 2017, který byl odeslán žalovanému (viz výzva ke splacení úvěru ze dne 11. 5. 2017 včetně podacího archu ze dne 12. 5. 2017). Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu předžalobní výzvou (viz předžalobní výzva ze dne 11. 5. 2017). Žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky právní předchůdkyní žalobkyně (viz oznámení ze dne 16. 12. 2017 včetně podacího archu ze dne 18. 12. 2017). Na své majetkové poměry byl žalovaný dotazován v úvěrové smlouvě, kde uvedl, že pracuje jako zaměstnanec u právnická osoba s příjmem 20 000 Kč čistého, je rozvedený, bez vyživovací povinnosti, vlastní dům/byt (viz smlouva o hotovostní úvěru).
4. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla ve smyslu ustanovení § 2395 a následujících občanského zákoníku dne 11. 5. 2016 uzavřena úvěrová smlouva, na jejichž základě původní věřitel poskytl žalovanému úvěr ve výši 60 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit během 84 měsíců formou sjednaných splátek ve výši 2 201 Kč. Výše uvedená smlouva je ve smyslu § číslo a následujících téhož předpisu smlouvou spotřebitelskou, neboť žalovaný jednal jako spotřebitel a původní věřitel jako dodavatel Při uzavření smlouvy tak byl věřitel povinen postupovat také v intencích 9 zákona č. 145/2010 Sb. v případě smlouvy o úvěru, tj. před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, byl věřitel povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel pak poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
5. V žalobě popsaný způsob, jakým předchůdce žalobkyně zkoumal úvěruschopnost žalovaného, je z pohledu zákona o spotřebitelském úvěru naprosto nedostatečný a neodpovídající zákonnému požadavku. Pouhé dotazování na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry klienta rozhodně nelze považovat za vynaložení odborné péče při zkoumání úvěruschopnosti klienta tak, jak zákon vyžaduje. Zákonem je věřiteli uložena povinnost vynaložit odbornou péči na to, aby prověřil, zda budoucí klient je či není schopen případný úvěr splácet. Tuto zákonnou povinnost nelze obcházet odkazem na dobrou víru v poctivé jednání spolukontrahenta. Z důkazů navržených žalobkyní a provedených v řízení nemá pak soud za prokázáno, že předchůdce žalobkyně splnil svou zákonnou povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného.
6. Soudu nebyly předloženy jakékoliv listin y osvědčující majetkové poměry žalovaného. K jednání nařízenému soudem na den 7. 4. 2021 se žalobkyně nedostavila a svou neúčastí se tudíž zbavila možnosti být řádně poučena dle § 118a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. k navržení důkazů k prokázání svého tvrzení, že byla řádně zkoumána úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy, když soud má za to, že toto své tvrzení listinnými důkazy založenými ve spise žalobkyně neprokázala. Žalobkyně tedy ve vztahu k prokázání úvěruschopnosti žalovaného neunesla břemeno důkazní a neprokázala v řízení, že úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy byla zkoumána řádně. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že žalobkyně neprokázala, že její právní předchůdce splnil svou zákonnou povinnost vynaložení odborné péče při posuzování schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet a v důsledku toho je smlouva o úvěru neplatná ve smyslu § 9 zákona č. 145/2010 Sb. , přičemž se jedná o neplatnost absolutní.
7. Plnil-li proto původní věřitel z neplatné smlouvy o úvěru částku 60 000 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění mohlo vzniknout na straně žalovaného bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku . Žalovaný žalobkyni, resp. jejímu předchůdci, zaplatil již před podáním žaloby 13 402 Kč. Tuto částku je třeba odpočítat od nároku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení, a to bez formálního zápočtu, který u vypořádání z neplatné smlouvy není potřeba provádět, mají-li si strany neplatné smlouvy ze zákona vrátit to, co si vzájemně poskytly. S ohledem na výše uvedené má žalobkyně nárok na zaplacení částky 46 598 Kč.
8. Aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu je dána, neboť na ni byly pohledávky za žalovaným postoupeny ve smyslu § 1879 občanského zákoníku . Úroky z prodlení pak byly přiznány dle § 1970 o. z., a to za dobu od 26. 5. 2017 do 22. 6. 2018 v kapitalizované výši 4 038 Kč z přiznané jistiny a následně do budoucna od 23. 6. 2018 do zaplacení. Ve zbytku pak soud žalobu jako zcela nedůvodnou zamítl.
9. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnému žalovanému v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.