Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 C 333/2020-56

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní Mgr Kateřinou Auterskou Šaškovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení částky 25 700 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Návrh žalobkyně na vydání rozsudku pro uznání se zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni:

-) částku 7 400 Kč

s 10 % zákonným úrokem z prodlení z částky 7 400 Kč jdoucím od 21.1.2020 do zaplacení,

-) částku 3 500 Kč

s 10 % zákonným úrokem z prodlení z částky 3 500 Kč jdoucím od 21.1.2020 do zaplacení,

a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Co do zbytku se žaloba zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Odůvodnění:

I. Návrh žalobkyně na vydání rozsudku pro uznání se zamítá. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni: -) částku 7 400 Kč s 10 % zákonným úrokem z prodlení z částky 7 400 Kč jdoucím od 21.1.2020 do zaplacení, -) částku 3 500 Kč s 10 % zákonným úrokem z prodlení z částky 3 500 Kč jdoucím od 21.1.2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Co do zbytku se žaloba zamítá. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Blansku dne 23. 7. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 25 700 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba a žalovaným došlo dne 12. 6. 2015 k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o půjčce číslo na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Tuto částku se žalovaný zavázal vrátit včetně úroku ve výši 1 400 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, odměny za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Celkovou částku ve výši 17 400 se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po 300 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 22. 7. 2016. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobkyni uhradil pouze částku 2 600 Kč, přičemž k poslední platbě došlo dne 13. 9. 2015. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 byla pohledávka postoupena žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně informován. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku uhrazeno ničeho. Žalobkyně tak požadovala zaplacení částky 14 800 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč, dlužného poplatku za administrativní činnost ve výši 1 420,73 Kč a dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 379,27 Kč. Žalobkyně dále požadovala smluvní a zákonné příslušenství.

2. Žalobkyně dále uvedla, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba došlo dne 14. 3. 2015 k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o půjčce číslo na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Tuto částku se žalovaný zavázal vrátit včetně úroku ve výši 1 400 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, odměny za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Celkovou částku ve výši 17 400 Kč se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po 300 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 23. 4. 2016. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobkyni uhradil pouze částku 6 500 Kč Poslední splátku žalovaný uhradil dne 10. 10. 2015. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 byla pohledávka postoupena žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně informován. Za období od postoupení ke dni sepisu žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku uhrazeno ničeho. Žalobkyně se tak domáhala uhrazení částky 10 900 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 8 394,35 Kč, dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 505,65 Kč a ze smluvního a zákonného příslušenstvím.

3. Usnesením Okresního soudu v Blansku ze dne 9. 10. 2020 č. j.  – 44 byla vyslovena místní nepříslušnost a věc byla postoupena soudu zdejšímu.

4. Žalovaný k věci uvedl, že platebnímu rozkazu nerozumí a požádal o splátkový kalendář.

5. Soud v dané věci postupoval v souladu s  a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný se v rámci lhůty ve výzvě doručené mu do vlastních rukou se v tomto směru nevyjádřil, ačkoliv byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.

6. Z předložených listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav, který zcela koresponduje s tvrzeními žalobkyně obsaženými v žalobě, když tyto tvrzené skutečnosti vyplynuly z karet zákazníka, smluv o postoupení pohledávky, smluv o půjčce včetně smluvních podmínek, výzvy k plnění, z oznámení o postoupení pohledávky včetně podacích lístků. Z tvrzení žalobce má soud taktéž za prokázané, že žalovaný v souvislosti se smlouvou číslo uhradil částku 2 600 Kč a v souvislosti se smlouvou číslo uhradil celkem částku 6 500 Kč, když bylo případně na žalovaném, aby prokázal opak, ale nestalo se tak.

7. Projevy vůle společnosti právnická osoba a žalovaného směřovaly v obou případech k uzavření smlouvy o úvěru podle § 2395 a následující o. z., neboť společnost právnická osoba se chtěla jako úvěrující zavázat, že žalovanému jako úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a žalovaný se chtěl zavázat poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. V daném případě jsou však úvěrové smlouvy neplatná pro rozpor s dobrými mravy podle § 580 o. z., k níž soud podle § 588 o. z. přihlíží bez návrhu. Žalovaný se v obou případech za poskytnutí částky 10 000 Kč zavázal celkem uhradit částku 7 400 Kč, na kterou soud pohlíží jako na úrok, byť tato částka byla ve smlouvě rozdělena na tři části (úrok, administrativní činnost a poplatek za hotovostní inkaso). Dle názoru soudu se jedná pouze o rozčlenění tohoto poplatku tak, aby tento vypadal příznivěji, aniž by to však reflektovalo skutečné rozdělení poskytovaných služeb ze strany právního předchůdce žalobkyně. Z pohledu soudu se jedná pouze o ryze formální rozčlenění, kdy soud má za to, že poplatek v celkové výši 7 400 Kč za poskytnutí částky 10 000 Kč nemůže představovat nic jiného než právě úroky, tedy úplatu za poskytnutí peněz. Takto požadovaný nárok zastírá další úročení peněz vedle již sjednaných úroků a slouží toliko pouze ke generování dalšího zisku, neboť zjevně nekryje individuálně finančně náročnější či rizikovější obchody. V daném případě se žalovaný zavázal zaplatit úroky ve výši 7 400 Kč, tj. ve výši 74 % za období 58 týdnů, tj. 67,62 % ročně. ulice procentní sazby nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem na spotřebu přitom činily v červnu 2015 13,04 % a v březnu 2015 cca 12,85 %. Sjednané úroky tedy daleko přesahují úrokovou sazbu úvěrů poskytovaných peněžnímiy. Z tohoto důvodu je soud považuje za rozporné s dobrými mravy (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. ). Jelikož jsou smlouvy neplatné, má žalobkyně právo na vrácení bezdůvodného obohacení podle a 2 o. z. ve spojení s  věty první o. z., neboť žalovaný nabyl majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, čímž se na úkor právní předchůdkyně žalobkyně bez spravedlivého důvodu obohatil, a proto má žalobkyně právo na vrácení toho, co její právní předchůdkyně plnila. V dané věci soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému celkem částku 20 000 Kč, přičemž dle žalobních tvrzení uhradil žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně celkem částku 9 100 Kč. Bezdůvodné obohacení žalované tak činí celkem 10 900 Kč. K vrácení bezdůvodného obohacení vyzvala žalobkyně žalovaného dopisem ze dne 6.12.2019 odeslaným dne 7.1.2020, který dle domněnky uvedené v  o. z. došel žalovanému dne 10.1.2020, do 10 dne měl žalovaný dluh splnit, t.j. do 20.1.2020, neučinil-li tak, je ode dne následujícího t.j. od 21.1.2020 podle o. z. v prodlení, a žalobkyni proto vzniká podle o. z. právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši určené v 

8. Závěrem soud uvádí, že návrh žalobkyně na vydání rozsudku pro uznání zamítl, a to s ohledem na shora uvedené závěry o neplatnosti obou smluv a s ohledem na obsah vyjádření žalovaného, který uvedl, že platebnímu rozkazu nerozumí, byť současně požádal o splátkový kalendář. Za daných okolností nelze k závěru, že by podmínky uvedené v ustanovení byly splněny.

9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval dle , podle něhož by měl v řízení převážně úspěšný žalovaný právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, ze spisu však nevyplynulo, že by v průběhu řízení žalovanému nějaké náklady vznikly, soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozsudku.

10. O lhůtách k plnění soud rozhodoval dle ustanovení a žalovanému stanovil běžnou třídenní lhůtu po právní moci tohoto rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.