Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
19 C 54/2021-27
Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní titul. jméno příjmení, LL.M., ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši
8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení částky částka, úroku v kapitalizované výši částka, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do datum a úroku z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení částky [částka], úroku v kapitalizované výši [částka], úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a úroku z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Předmětem řízení je spor o zaplacení částky částka s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení (z toho od datum do datum v kapitalizované výši částka). Dle žalobních tvrzení jistina pohledávky představuje v části částka žalovaným neuhrazený úvěr, který mu byl poskytnut žalobkyní na základě mezi nimi uzavřené smlouvy o úvěru ze dne datum, číslo (dále také jen„ smlouva“). V části částka jistina pohledávky představuje poplatek za poskytnutí úvěru a v části částka smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky částka od datum do datum, obé sjednané ve smlouvě.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a do vyhlášení rozsudku zůstal zcela procesně pasivní. Soud věc projednal a rozhodl při jednání dne datum v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek
§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), neboť žalobkyně i její zástupkyně svou neúčast u jednání omluvily a žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil.
3. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně poskytla dne datum žalovanému finanční prostředky ve výši částka v bezhotovostní formě. Z provedeného dokazování však soud nevzal za prokázané, že by mezi žalobkyní a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o úvěru, případně k uzavření jakékoli jiné smlouvy, jejímž předmětem by měla být povinnost žalovaného uhradit žalobkyni částku částka, jakýkoli poplatek či smluvní pokutu. Taktéž nebylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě žalobou uplatněné částky před podáním žaloby (žalobkyně k důkazu předložila toliko předžalobní výzvu, jakýkoli důkaz prokazující odeslání této výzvy do dispozice žalovaného však absentuje).
4. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
6. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
7. Podle ustanovení § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.
8. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, odst. 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
9. V projednávaném případě měla být dle tvrzení žalobkyně uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným smlouva o úvěru prostřednictvím služeb elektronických komunikací. V našem právním řádu obecně platí zásada bez formálnosti projevu, která je úzce spjata se zásadou autonomie vůle. Znamená to, že subjekt práva má subjektivní právo zvolit si, v jaké formě učiní projev vůle, pokud pro konkrétní případ zákon nestanoví jinak. Občanský zákoník jednoznačně stanoví, že písemná forma je zachována, je-li právní jednání učiněno elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení osoby, která právní jednání učinila. Prostředky
k určení osoby, která právní jednání učinila, nabízí právní řád v zákoně č. 227/2000 Sb. Těmito prostředky jsou elektronický podpis, zaručený elektronický podpis, elektronická značka a časové razítko. Z provedeného dokazování nevyplynulo, že by žalovaný právní jednání učinil elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení obsahu právního úkonu a určení jednající osoby, a takové jednání opatřil svým elektronickým podpisem. Soud má tedy za to, že nedošlo k zachování písemné formy právního jednání.
10. Jelikož pro smlouvu o úvěru není předepsána písemná forma, zabýval se soud dále tím, zda došlo k jejímu uzavření jinou formu. Dospěl přitom k tomu, že z provedených důkazů takový závěr učinit nelze, neboť žalobkyní předložené listinné důkazy dokládají pouze úkony ze strany žalobkyně, a to zaslání částky částka na účet žalovaného, nikoli však ze strany žalovaného.
Z provedeného dokazování tedy nevyplynuly takové skutečnosti, z nichž by bylo možno jednoznačně učinit závěr o tom, že žalovaný projevil vůli žalobkyní tvrzenou smlouvu o úvěru
o tvrzeném obsahu s žalobkyní uzavřít. Neúčastí u jednání (s tím, že soud v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. jednal v nepřítomnosti žalobkyně a její zástupkyně) se pak žalobkyně vzdala možnosti být o neunášení břemena tvrzení a důkazního břemena poučena ve smyslu § 118a odst. 1 a 3
11. Za situace, kdy soud dospěl k závěru, že nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru (ani jiné smlouvy, v níž by se žalovaný zavázal k úhradě částky částka, poplatku nejméně ve výši
částka a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně), byl nárok žalobkyně posouzen jako nárok na bezdůvodné obohacení, které žalovaný získal a je povinen je k výzvě žalobkyně dle ustanovení
§ 2991 občanského zákoníku vrátit. S ohledem na shora uvedené soud žalobě co do částky
částka vyhověl, v rozsahu částka (tj. poplatek ve výši částka a smluvní pokuta v kapitalizované výši částka) však žalobu jako nedůvodnou zamítl.
12. Žalovaný se ve smyslu § 1968 o. z. dostal s úhradou částky částka do prodlení, proto vznikl žalobkyni nárok na zaplacení (a žalovanému tak vznikla odpovídající povinnost k úhradě) úroku z prodlení. Žalobkyně neprokázala, že by k úhradě této částky vyzvala žalovanou dříve, než doručením žaloby, k čemuž došlo dne ze dne datum v rámci řízení o elektronickém platebním rozkazu – tedy pohledávka se stala splatnou dne datum. Ode dne následujícícho, tj. od datum do zaplacení vznikl žalobkyni nárok na úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka, a to v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády
č. 351/2013 Sb. Co do zbytku uplatněného úroku z prodlení soud žalobu zamítl.
13. Na podkladě výše uvedeného soud tedy shrnuje, že shledal žalobu důvodnou v rozsahu částky
částka s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení (výrok I), přičemž to vše je žalovaný dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku. Ve zbylé části konkretizované ve výroku II. soud žalobu zamítl.
14. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142a odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. a ač byla žalobkyně převážně úspěšná, soud jí náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť v řízení nebylo prokázáno, že by žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzvala k úhradě v řízení uplatněných nároků (žalobkyně nepředložila jakýkoli doklad o tom, že byla výzva k úhradě dluhu ze dne datum odeslána do dispozice žalovaného).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.