Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 49/2021-46

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr Petrem Horákem ve věci

žalobkyně: ; právnická osoba, IČO

sídlem adresa

zastoupená advokátem titul titul. jméno příjmení, titul za jménem

sídlem adresa

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum

bytem adresa žalovaného

o zaplacení 16 736 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni

- částku 9 952 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 999,99 Kč od 3. 5. 2017 do zaplacení,

- částku 2 084 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 084 Kč od 14. 10. 2016 do zaplacení,

vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 200 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 033,90 Kč a úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 7 999,99 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a dále částky 1 500 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 927,90 Kč, úrokem ve výši 20,98 % ročně z částky 2 861,70 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a úrokem z prodlení nad rámec úroku z prodlení přiznaného ve výroku I. tohoto rozsudku, zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 1 079 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni</b> <b>- částku 9 952 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 999,99 Kč od 3. 5. 2017 do zaplacení,</b> <b>- částku 2 084 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 084 Kč od 14. 10. 2016 do zaplacení,</b> <b>vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 200 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 033,90 Kč a úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 7 999,99 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a dále částky 1 500 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 927,90 Kč, úrokem ve výši 20,98 % ročně z částky 2 861,70 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a úrokem z prodlení nad rámec úroku z prodlení přiznaného ve výroku I. tohoto rozsudku, zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 1 079 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 27. 1. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 13 152 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 033,90 Kč odpovídajícím sazbě 23,72 % ročně z částky 7 999,99 Kč za dobu od 26. 4. 2017 do 6. 12. 2019, úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 7 999,99 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 695,86 Kč odpovídajícím zákonné roční sazbě z částky 7 999,99 Kč za dobu od 3. 5. 2017 do 6. 12. 2019 a zákonným úrokem z prodlení z částky 7 999,99 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, a to z titulu smlouvy o půjčce uzavřené mezi právnická osoba, IČO, se sídlem adresa (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“), a žalovaným dne 14. 3. 2016. Žalobkyně tvrdila, že na základě zmíněné smlouvy byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal uvedenou částku právnímu předchůdci žalobkyně vrátit a současně mu zaplatit úrok, poplatek za administrativní činnost, poplatek za hotovostní inkaso splátek a poplatek za životní pojištění v souhrnné výši 6 152 Kč. Porušil však sjednaný splátkový kalendář a dostal se do prodlení s úhradou sjednaných splátek svého dluhu. Celkem na svůj dluh uhradil 1 000 Kč. Pohledávka z uvedené smlouvy byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019, a to ve výši 13 152 Kč. Tato částka sestávala z dlužné jistiny ve výši 7 999,99 Kč, nesplacené části úroku ve výši 380,68 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 956,95 Kč a poplatku za životní pojištění ve výši 214,38 Kč Tyto částky si žalobkyně podanou žalobou nárokovala, a to včetně shora popsaného příslušenství v podobě smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení.

2. Žalobkyně dále požadovala zaplacení částky 3 584 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 927,90 Kč odpovídajícím sazbě 20,98 % ročně z částky 2 861,70 Kč za dobu od 7. 10. 2016 do 6. 12. 2019, úrokem ve výši 20,98 % ročně z částky 2 861,70 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 735,25 Kč odpovídajícím zákonné roční sazbě z částky 2 861,70 Kč za dobu od 14. 10. 2016 do 6. 12. 2019 a zákonným úrokem z prodlení z částky 2 861,70 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, a to z titulu smlouvy o půjčce uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným dne 10. 12. 2015. Žalobkyně tvrdila, že na základě zmíněné smlouvy byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal uvedenou částku právnímu předchůdci žalobkyně vrátit a současně mu zaplatit úrok, poplatek za administrativní činnost, poplatek za hotovostní inkaso splátek a poplatek za životní pojištění v souhrnné výši 3 084 Kč. Porušil však sjednaný splátkový kalendář a dostal se do prodlení s úhradou sjednaných splátek svého dluhu. Celkem na svůj dluh uhradil 4 500 Kč. Pohledávka z uvedené smlouvy byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019, a to ve výši 3 584 Kč. Tato částka sestávala z dlužné jistiny ve výši 2 861,70 Kč, nesplacené části poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 665,11 Kč a poplatku za životní pojištění ve výši 57,19 Kč. Rovněž tyto částky včetně shora popsaného příslušenství si žalobkyně nárokovala.

3. Žalovaný se k řádně doručené žalobě přes výzvu a poučení soudu nevyjádřil.

4. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v  , v účinném znění (dále jen„ “). Soud totiž s přihlédnutím k obsahu žaloby a charakteru projednávaného sporu dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Souhlas účastníků s tímto postupem přitom předpokládal, neboť se žádný z nich ve stanovené lhůtě k písemné výzvě soudu obsahující doložku podle nevyjádřil, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí.

5. Ze smlouvy o půjčce uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným dne 14. 3. 2016, jejíž nedílnou součást tvořily smluvní podmínky právního předchůdce žalobkyně, soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit a současně zaplatit úrok ve výši 1 120 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč a poplatek za zařazení do pojišťovacího programu anonymizována dvě slova ve výši 232 Kč, to vše v 58 pravidelných týdenních splátkách po 244 Kč s tím, že první splátka měla být dle smlouvy splatná 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy, každá následující pak vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. Dle čl. 1 smluvních podmínek činila úroková sazba předmětné půjčky 23,72 % ročně, RPSN pak dle čl. 3 smluvních podmínek 75,72 %.

6. Ze smlouvy o půjčce uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným dne 10. 12. 2015, jejíž nedílnou součást tvořily smluvní podmínky právního předchůdce žalobkyně, soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit a současně zaplatit úrok ve výši 455 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 1 000 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 500 Kč a poplatek za zařazení do pojišťovacího programu anonymizována dvě slova ve výši 129 Kč, to vše ve 43 pravidelných týdenních splátkách po 188 Kč s tím, že první splátka měla být dle smlouvy splatná 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy, každá následující pak vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. Dle čl. 1 smluvních podmínek činila úroková sazba předmětné půjčky 20,98 % ročně, RPSN pak dle čl. 3 smluvních podmínek 91,66 %.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 6. 12. 2019 mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní bylo zjištěno, že pohledávky z obou shora uvedených smluv byly s účinností k datu uzavření postupní smlouvy postoupeny na žalobkyni.

8. Z oznámení o postoupení pohledávky z 6. 12. 2019 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně informoval žalovaného písemně o postoupení svých pohledávek z obou shora uvedených smluv na žalobkyni a vyzval ho, aby na svůj dluh z předmětných smluv plnil již výhradně ve prospěch žalobkyně. Dle přiloženého poštovního podacího lístku bylo oznámení odesláno žalovanému dne 7. 1. 2020.

9. Z předžalobní výzvy z 3. 9. 2020, která byla dle přiloženého poštovního podacího lístku odeslána žalovanému dne 4. 9. 2020, soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu ve výši 28 676,89 Kč vzniklého z titulu shora uvedených smluv ve lhůtě do 18. 9. 2020 s upozorněním, že pokud nebude dluh zaplacen, bude přistoupeno k jeho soudnímu vymáhání.

10. Z žalobkyní předložených listinných důkazů vzal soud za prokázaný následující skutkový stav věci:

Právní předchůdce žalobkyně na základě smlouvy o půjčce uzavřené mezi ním a žalovaným dne 14. 3. 2016 poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč. Žalovaný se zavázal uvedenou částku vrátit a současně zaplatit úrok ve výši 1 120 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč a poplatek za životní pojištění ve výši 232 Kč, to vše v 58 pravidelných týdenních splátkách po 244 Kč. První splátka byla splatná 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy, každá následující pak vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. Dle čl. 1 smluvních podmínek činila úroková sazba předmětné půjčky 23,72 % ročně, RPSN pak dle čl. 3 smluvních podmínek 75,72 %. Dále byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným uzavřena další smlouva o půjčce, a to dne 10. 12. 2015. Na jejím podkladě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal, že tuto částku právnímu předchůdci žalobkyně vrátí a dále že mu zaplacení úrok ve výši 455 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 1 000 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 500 Kč a poplatek za životní pojištění ve výši 129 Kč, to vše ve 43 týdenních splátkách po 188 Kč, kdy podmínky splácení odpovídaly podmínkám sjednaným ve smlouvě z 14. 3. 2016. Pohledávky z obou těchto smluv byly s účinností k 6. 12. 2019 postoupeny žalobkyni, o čemž byl žalovaný právním předchůdcem žalobkyně písemně informován. Žalobkyně sama následně písemně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu vzniklého z předmětných smluv.

11. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor ze smluv o zápůjčce uzavřených dle o. z., na něž zároveň s ohledem na datum uzavření smluv dopadají příslušná ustanovení , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů účinného do 30. 11. 2016.

12. Podle § 2390 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

13. Podle § 2392 odst. 1 věty prvé o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.

14. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

15. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

16. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle odst. 2 citovaného ustanovení je neplatné rovněž právní jednání, pokud má být podle něho plněno něco nemožného.

17. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

18. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

19. Ačkoliv žalobkyně nebyla smluvní stranou ani jedné ze smluv, z nichž dovozovala své žalobou uplatněné nároky, svou aktivní legitimaci k podání žaloby prokázala předloženou smlouvou o postoupení pohledávek, na jejímž základě se ve smyslu § 1879 a § 1880 odst. 1 o. z. stala věřitelkou obou žalobou uplatněných pohledávek včetně jejich příslušenství. V řízení bylo dále prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným vznikly dva závazkové právní vztahy založené smlouvami o zápůjčkách uzavřenými ve smyslu § 2390 o. z. Právní předchůdce žalobkyně svůj závazek z obou těchto smluv splnil, neboť žalovanému v obou případech poskytl peněžní prostředky v ujednané výši.

20. Žalovanému tak na základě předmětných smluv a rovněž i dle citovaného § 2392 odst. 1 věty prvé o. z. vznikla povinnost vrátit poskytnuté prostředky a zaplatit úrok. Současně není pochyb o tom, že byl žalovaný povinen uhradit též sjednané pojistné ve výši 232 Kč. Pro posouzení oprávněnosti celé žalobou uplatněné částky však bylo klíčové vyhodnotit, jak vysoký úrok byl vlastně v daném případě mezi smluvními stranami sjednán, zda lze výši tohoto úroku považovat za přiměřenou a souladnou s dobrými mravy a zda lze stejně pohlížet i na ujednání zakládající povinnost žalovaného k úhradě dalších poplatků souvisejících s poskytnutou zápůjčkou.

21. Úrok byl v samotném textu smlouvy o zápůjčce ze 14. 3. 2016 sjednán absolutní částkou ve výši 1 120 Kč. Žalovaný se však ve smlouvě zavázal také k úhradě poplatku za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč. Tento poplatek sice dle smlouvy představuje samostatnou platbu, v podstatě je však třeba jej rovněž považovat za jakousi skrytou podobu úroku, neboť jde jen o další plnění požadované právním předchůdcem žalobkyně za poskytnutí zápůjčky. Smysl tohoto poplatku se totiž v podstatě překrývá s účelem smluvních úroků, neboť, stejně jako sjednaný úrok, i poplatek za administrativní činnost sloužil na jedné straně k pokrytí nákladů právního předchůdce žalobkyně souvisejících s poskytnutím peněžních prostředků, na straně druhé přinejmenším částečně i k dosažení jeho obchodního zisku. Z uvedených důvodů soud zmíněný poplatek za administrativní činnost hodnotil jako součást úplaty za poskytnutí zápůjčky a jeho výši posuzoval společně s výší sjednaného úroku. Dospěl přitom k závěru, že částku 2 720 Kč, která odpovídá součtu smluvního úroku a poplatku za administrativní činnost, nelze považovat za nepřiměřenou úplatu ve vztahu k výši poskytnutých peněžních prostředků a dalším okolnostem, za nichž byla zápůjčka sjednána, a že právnímu předchůdci žalobkyně proto na základě předmětné smlouvy vznikl nárok i na úhradu této částky.

22. Předmětem smlouvy o zápůjčce bylo dále i ujednání o povinnosti žalovaného zaplatit poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč. Soud i toto ujednání hodnotil z hlediska jeho přiměřenosti a souladu s dobrými mravy. Vycházel v prvé řadě z toho, že zde existovala možnost úhrady sjednaných splátek zápůjčky formou bezhotovostních plateb, které jsou již dlouhou dobu v platebním styku naprosto běžně využívány. I pokud by soud pominul fakt, že mnohé bankovní domy již delší dobu podobné platby provádí bez jakýchkoliv poplatků, je evidentní, že náklady vzniklé právnímu předchůdci žalobkyně při bezhotovostní formě splácení zápůjčky by v každém případě oproti shora uvedenému poplatku byly naprosto minimální. Obecně lze samozřejmě konstatovat, že je zcela na vůli smluvních stran, jakou formu splácení zápůjčky si ve smlouvě sjednají. V řešené věci však byla mezi účastníky uzavřena smlouva formulářového typu, přičemž soud nepochybuje o tom, že některé její předem právním předchůdcem žalobkyně nastavené parametry žalovaný reálně neměl možnost jakkoliv ovlivnit, a to mimo jiné právě i formu, jakou bude právnímu předchůdci žalobkyně hradit sjednané splátky zápůjčky. Těžko si lze totiž představit, že by si žalovaný dobrovolně zvolil formu hotovostního splácení zápůjčky za situace, kdy je tato výrazně zpoplatněna a přitom bezhotovostní forma splácení by pro něj byla v podstatě beznákladová. Soudu je navíc z úřední činnosti známo, že ve smlouvách právního předchůdce žalobkyně je hotovostní forma splácení naprosto standardním ujednáním. Soud doposud rozhodoval již desítky sporů vzniklých ze smluv o půjčkách a zápůjčkách poskytnutých právním předchůdcem žalobkyně, přičemž se doposud nesetkal s tím, že ve smlouvě byl ujednán bezhotovostní způsob splacení (zá) půjčky. Za těchto okolností v žádném případě nelze akceptovat, aby poplatek za hotovostní režim splátek odpovídal 40 % z částky, která byla žalovanému fakticky poskytnuta, a flagrantně tak navyšoval již tak dosti vysoké celkové náklady žalovaného v souvislosti s poskytnutím zápůjčky. Soud proto dospěl k závěru, že ujednání o poplatku za hotovostní režim splátek ve výši 3 200 Kč se zjevně příčí dobrým mravům a je tudíž neplatné ve smyslu § 580 odst. 1 o. z., přičemž soud podle § 588 o. z. k této neplatnosti přihlédl z úřední povinnosti.

23. S ohledem na shora uvedené lze tedy konstatovat, že žalovanému dle smlouvy o zápůjčce ze dne 14. 3. 2016 vznikla povinnost zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně, respektive následně žalobkyni samotné jistinu zápůjčky ve výši 8 000 Kč, úrok ve výši 1 120 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč a poplatek za životní pojištění ve výši 232 Kč, celkem tedy částku 10 952 Kč. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný na tento dluh uhradil více, než kolik vyplývá z podané žaloby, tedy více než 1 000 Kč. Soud proto uvedenou částku započetl shora uvedený celkový dluh žalovaného z předmětné smlouvy a dospěl k závěru, že žalovanému zbývá uhradit 9 952 Kč. Uložil proto žalovanému povinnost uvedenou částku žalobkyni zaplatit, a to včetně zákonného úroku z prodlení z částky, která dle žaloby odpovídala dlužné jistině zápůjčky, za dobu od 3. 5. 2017 do zaplacení. Nárok na zaplacení úroku z prodlení se opírá o o. z., výše přiznaného úroku z prodlení se pak řídí , za jehož účinnosti se žalovaný dostal do prodlení s úhradou svého peněžitého dluhu.

24. Co do zbývající požadované částky ve výši 3 200 Kč pak soud ze shora popsaných důvodů žalobu jako nedůvodnou zamítl. Žalobkyni nepřiznal ani nárok na zaplacení požadovaného smluvního úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 7 999,99 Kč od 26. 4. 2017 do zaplacení, který žalobkyně částečně kapitalizovala za dobu od 26. 4. 2017 do 6. 12. 2019 na částku 5 033,90 Kč. Žalobkyně tento svůj nárok dle žaloby dovozovala z textu smluvních podmínek svého právního předchůdce, konkrétně z jejich čl. 1, podle něhož činila sjednaná úroková sazba dané zápůjčky 23,72 % ročně. Ve vlastní smlouvě však byl úrok ujednán v absolutní částce 1 120 Kč. Je tedy zjevné, že existoval rozpor mezi výší úroku sjednanou ve smlouvě a v obchodních podmínkách. Podle § 1751 odst. 1 přitom mají odchylná ujednání ve smlouvě přednost před zněním obchodních podmínek. Soud proto vycházel z toho, že v daném případě byl sjednán úrok absolutní částkou, a jestliže se nad její rámec žalobkyně domáhala ještě procentního ročního úroku dle obchodních podmínek, pak tento její nárok nemohl být shledán oprávněným.

25. Naprosto stejným způsobem nahlížel soud i na dluh žalovaného vzniklý z titulu druhé ze smluv o zápůjčce uzavřené dne 10. 12. 2015. I v tomto případě uzavřel, že žalovanému nemohla ze smlouvy současně vzniknout povinnost zaplatit úrok v absolutní výši 455 Kč a běžící úrok ve výši 20,98 % ročně, přičemž ve smyslu § 1751 odst. 1 o. z. upřednostnil ustanovení obsažené ve smlouvě a vyšel z toho, že sjednaný úrok činil 455 Kč. Současně i u této smlouvy posoudil ujednání o poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 500 Kč jako zjevně rozporné s dobrými mravy, tj. neplatné podle § 580 odst. 1 ve spojení s § 588 o. z. V podrobnostech soud odkazuje na své závěry uvedené v odstavci 22 tohoto odůvodnění, které lze bezezbytku vztáhnout i na druhou ze smluv o zápůjčce. Žalovanému tak dle této smlouvy vznikla povinnost zaplatit jistinu ve výši 5 000 Kč, úrok ve výši 455 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 1 000 Kč a poplatek za životní pojištění ve výši 129 Kč, celkem tedy povinnost uhradit částku 6 584 Kč. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný na svůj dluh ze smlouvy o zápůjčce uhradil více než žalobkyní tvrzených 4 500 Kč. Soud proto opět tuto úhradu započetl oproti celkové dlužné částce a dospěl k závěru, že žalovanému zbývá uhradit ještě 2 084 Kč. Zavázal jej proto k zaplacení této částky a současně i zákonného úroku z prodlení z této částky za dobu od 14. 10. 2016 do zaplacení. Co do zbývající části nároku vztahujícího se k předmětné smlouvě o zápůjčce pak žalobu zamítl.

26. O nákladech řízení soud rozhodl podle , tedy podle poměru úspěchu a neúspěchu obou účastníků ve věci. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky v celkové výši 16 736 Kč s příslušenstvím. Žalobě bylo vyhověno co do částky 12 036 Kč s příslušenstvím, naopak co do částky 4 700 Kč s příslušenstvím byla žaloba zamítnuta. Poměr úspěchu a neúspěchu ve věci tak činí 72 % ku 28 % ve prospěch žalobkyně. Té proto dle shora citovaného ustanovení svědčí právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v rozsahu 44 % (72 – 28 = 44).

27. Náklady řízení žalobkyně sestávaly ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a z nákladů zastoupení ve výši 1 452 Kč (mimosmluvní odměna advokáta ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby ve smyslu vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem věci, žaloba) po 300 Kč podle bodu 2 cit. vyhl., dále tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč podle cit. vyhl. a náhrada za 21% DPH z uvedených položek podle ve výši 252 Kč). Soud tak uložil žalovanému povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 079 Kč (44 % z celkových nákladů ve výši 2 452 Kč), a to k rukám zástupce žalobkyně ( ).

28. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností soud stanovil v souladu s  na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočce v Pardubicích. Odvolání je třeba podat u Okresního soudu ve Svitavách.

Nebude-li povinnost uložená vykonatelným rozhodnutím splněna dobrovolně, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.